Venkovní omítka na pórobetonové tvárnice: Kompletní průvodce

Při stavbě je pro rychlost stavebních prací a kvalitu samotné výstavby důležité přesné vybetonování základové desky, respektive základových pásů. Zděte při teplotě ovzduší nad +5 °C. Na zdění doporučujeme použít zdicí maltu PORFIX. Orientační spotřeba zdicí malty je 17 kg/m3 zdiva u tvárnic PDK a 20 kg/m3 u hladkých tvárnic.

Příprava zdiva a aplikace omítky

Suchou směs zdicí malty/lepidla na pórobeton PORFIX nasypte do čisté nádoby s vodou (přesné množství vody je uvedené na obale v závislosti na výrobním závodě). Rozmíchejte do homogenní hmoty a zpracujte do 4 hodin. Osaďte rohové tvárnice a následně do vápeno-cementové malty udělejte výškovou kontrolu nivelačním přístrojem, respektive laserovou vodováhou. Opět překontrolujte délky a úhlopříčky.

Pokud při zdění používáte hladké tvárnice, spojujte je i na svislých plochách pomocí zdicí malty PORFIX. Případné menší nerovnosti první řady srovnejte hoblíkem. Po výškovém zarovnání (provádíme škrabákem na pórobeton) a očištění ložné plochy nanášejte zdicí maltu PORFIX rovnoměrně po celé ploše na horizontální i vertikální spoj (kromě tvárnic PDK) pomocí zubové zednické lžíce. Dbejte na to, aby spáry byly ideálně cca 2 mm.

Důležité je správné provázání tvárnic. Pomocí šňůry nebo vodováhy průběžně kontrolujte vodorovnost a svislost stěn. Nenosné příčky připojte k nosné konstrukci takzvaným trvale pružným spojem. Mezi nenosnou příčkou a nosnou stěnou i stropem nechte mezeru jeden centimetr a vyplňte ji polyuretanovou pěnou. Příčky ukotvujte pomocí ocelového úhelníku.

Specifika venkovního omítání

Při omítání je důležité změřit vlhkost zdiva před omítáním. Pokud je hmotnostní vlhkost vyšší než 20 %, je potřebné počítat s vyššími objemovými změnami, což vyžaduje vyšší flexibilitu omítky, nebo ošetřit celou plochu síťkou. To samé, respektive vzhledem na rozměry, ve zvýšené míře platí i pro venkovní omítání.

Čtěte také: Venkovní palubky: Kompletní průvodce montáží

Při dokončování fasády obvodových stěn z tvárnic Ytong a Silka byste měli sáhnout po systémovém řešení a použít venkovní systémovou tepelněizolační omítku Ytong. Tyto jednovrstvé venkovní omítky jsou určeny pro ruční i strojové zpracování a kromě svých funkčních vlastností je charakterizuje i vynikající zpracovatelnost. U fasád je základem kvalitní podklad a ten máte díky kombinaci zdiva Ytong a Silka a systémové venkovní tepelněizolační omítce Ytong hotový. Minerální venkovní omítka Ytong má nízký součinitel tepelné vodivosti a vysokou paropropustnost.

Pokud si chcete být jistí, doporučujeme na venkovní část zdiva z tvárnic Ytong a Silka nanášet vždy venkovní systémové omítky Ytong. Čerstvě nanesenou omítkovou maltu stáhněte podle latí a tak, aby nevznikaly dutiny. U podkladů se značnou a/nebo rozdílnou savostí je nutno vytvořit druhou vrstvu, která se nanáší na ještě vlhkou první vrstvu. Tloušťka první vrstvy by přitom měla tvořit 2/3 celkové vrstvy omítky. Po minimálně 7 denní technologické pauze aplikujeme štukovou omítku weberdur štuk EX ve vrstvě 2 mm.

Aplikace omítky na různé podklady

  • Na tepelněizolační materiály (EPS, XPS, MW, PIR desky): Vytvořte pod omítku podklad na cementové nebo vápenocementové bázi. Na takto vytvořený podklad pak naneste maltu určenou pro lepení a stěrkování příslušného typu izolačních desek, vyztuženou výztužnou tkaninou.
  • Na cementotřískové desky: Aplikace omítky je možná přímo bez penetrace.
  • Na materiály na bázi dřeva: Omítky se nanáší na zaschlý podkladní nátěr nerezovým hladítkem na tl.

Podle zvolené povrchové úpravy se provede příslušná penetrace.

Stropní konstrukce a překlady

Překlady zhotovíte přímo na stavbě tak, že do připravených podepřených U-profilů PORFIX, které jsou navzájem slepené, vložíte výztuž. Pokud jsou U-profily použité jako překlady na vnější nosné stěně budovy, která nebude dodatečně zateplovaná, vložte do U-profilu k vnější straně tepelnou izolaci tloušťky 80 mm (na vnitřních nosných stěnách a vnějších nosných stěnách dodatečně zateplovaných budov není potřeba tepelnou izolaci vkládat). Po uložení výztuže zabetonujte nosné jádro betonem.

Výztuž se skládá z hlavní tahové výztuže (navrhuje statik podle zatížení) a spojovacího třmínku (E6) jako smykové výztuže. Uložení překladů na zdivo je minimální. Pro zabezpečení správného osazení a polohy překladů je na každém z nich vyznačen směr kladení - šipkou dolů (nosná výztuž dole). Při překladech délky 1,20 m je možná ruční manipulace. Na manipulaci delších překladů je potřebné zdvihací zařízení. Osazení překladů doporučujeme realizovat do lepidla PORFIX.

Čtěte také: Montáž plastových palubek

Překlad složený z jednotlivých nosných překladů je potřeba po jeho vyskládání minimálně na každých 900 mm zabezpečit proti převrhnutí pomocí ocelových spon z hřebínkové oceli o průměru minimálně 12 mm, nebo svázáním skrz manipulační oka. Body stlačené by měly být výškově ve středu překladu. Na takto zabezpečený překlad je možné přímo klást stropní nosníky PORFIX s minimálním uložením 150 mm.

U dodatečně zateplených budov zateplení samotného překladu není nutné řešit. Pokud budova nebude dodatečně zateplená (při použití tvárnic PORFIX PREMIUM P2 - 400 šířky 375 nebo 500 mm), je nutné zateplení překladu řešit tak, aby úložná plocha stropních nosníků byla na překladech. Se stropními nosníky a stropními vložkami manipulujeme se zvýšenou opatrností, protože případná poškození mohou mít negativní vliv na statiku stropní konstrukce. Stropní konstrukce můžete ukládat přímo na tvárnice nosných stěn.

Stropní nosníky ukládejte ručně anebo pomocí mechanizace, a to v modulu 600 mm, podle výkresu skladby stropu. Uložené stropní nosníky podepřete montážními podpěrami ve vzdálenosti maximálně 1 600 mm tak, aby vzniklo převýšení uprostřed nosníku - dokud se nezačne zdvihat jeden z konců nosníku. Stabilitu podpůrného systému zabezpečte zavětrováním úhlopříčně na sloupky, přibitím desek ve dvou nerovnoběžných směrech. Podpěry nestavte na zamrznutou zem.

Stropní vložky ukládejte na připravené nosníky v kolmém směru až po montáži podpěr. Stropní vložky krajního pole můžete ukládat i jednou stranou na zdivo (min. 20 mm) a druhou stranou na stropní nosník. Po vyarmování zalijte mezery mezi stropními vložkami betonem a zalijte i betonovou desku s výškou 50 mm - musí být zalité v jedné vrstvě. Pórobeton vstřebává vlhkost, proto stropní vložky před betonáží navlhčete vodou cca 4-6 l/m2. Doporučujeme beton třídy min. C20/25. Při převážení betonové směsi po uložených stropních vložkách použijte dřevěné fošny.

Při venkovní teplotě +12 °C až +20 °C je možné strop zatížit nejdříve 28 dní po jeho zabetonování. Při teplotě nižší jak +12 °C se doba zrání úměrně prodlouží. Betonáž při teplotách pod +5 °C nedoporučujeme bez potřebných přísad.

Čtěte také: Venkovní použití OSB desek a jejich ochrana

Vnitřní sádrové omítky na pórobeton

Pro omítání pórobetonových tvárnic (např. Ytong) a dalšího stabilního zdiva na stěnách a stropech v interiérech je určena vnitřní hlazená sádrová omítka šedobílé barvy pod názvem Rimat 100 DLP. Pokud aplikujete tuto sádrovou omítku v tloušťce od 4 mm na zdivo Ytong, není třeba používat penetraci ani perlinku v celé ploše! Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů. Tento vyzkoušený technologický postup vám ušetří nejen čas, ale i peníze, a přitom využijete tepelněizolačních vlastností plynosilikátu.

Sádrové omítky mají několik velice příjemných vlastností. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi. Sádrová omítka má navíc schopnost přijímat vzdušnou vlhkost, například v podzimních vlhkých dnech. V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět. Tím se vyrovnává mikroklima interiéru a odpadne obtížné suché kašlání způsobené náhlým poklesem vlhkosti.

Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu, jako je např. Ytong), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice. Netvoří tedy žádnou překážku při dosychání zdiva, a uživatel domu může plně využívat tepelněizolačních vlastností plynosilikátu.

Výhody sádrových omítek

  • Dokonalá hladkost bez broušení
  • Dobrá přilnavost na podklad - zaručuje kvalitní spojení i s méně stabilními podklady
  • Vysoká kvalita a estetika povrchu
  • Nízká spotřeba materiálu daná vysokou vydatností - z 30kg balení získáme 9-10 m2 plochy při tloušťce vrstvy omítky 4 mm
  • Na pórobeton (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše! To vše při aplikaci Rimatu 100 DLP v tl. od 4 mm.

V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy. Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady. Rozdíl v druhu materiálu je pak poznat jen poklepem, nikoliv na první pohled. Se sádrovými omítkami lze vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky.

Navíc hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami. Málokdo navíc ví, že sádra jako základní materiál neabsorbuje pigmenty barev. Pokud tedy architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho. Zrovna tak je ale možné dotvořit stěny plastickými dekoracemi pomocí sádrových stěrek. Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům. Ještě zvyšují efekt moderních materiálů, jako je sklo, nerez, kámen, ušlechtilé dřevo. Dovolují perfektní zpracování všech detailů. Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu.

tags: #venkovni #omitka #na #porfix

Oblíbené příspěvky: