Vnitřní tepelně izolační omítka Ytong: Recenze a zkušenosti

Při stavbě nebo rekonstrukci domu z porobetonových tvárnic Ytong se často řeší otázka vhodné vnitřní omítky. Cílem je nejen esteticky příjemný povrch, ale také zachování nebo zlepšení tepelněizolačních vlastností zdiva. Tento článek shrnuje zkušenosti a názory na různé typy omítek, s důrazem na systémové omítky Ytong a alternativní řešení.

Systémové omítky Ytong

Vápenocementové omítky Ytong byly vyvinuty speciálně pro tvárnice Ytong a Silka. U objektů omítnutých těmito systémovými omítkami dochází ke zlepšení tepelněizolačních vlastností stěn. Suchá směs omítek Ytong je složena z anorganických pojiv, plniv na bázi skla a zušlechťujících přísad. Díky originální kombinaci vylehčujícího plniva a skleněných vláken dosahuje směs nízkého součinitele tepelné vodivosti, čímž zvyšuje tepelněizolační vlastnosti stěn. Omítky Ytong jsou dokonale sladěny s pórobetonovým zdivem Ytong a vápenopískovými tvárnicemi a příčkami Silka, takže nepotřebují při nanášení penetraci. Nicméně se dají použít i pro aplikaci na jiné materiály.

Ytong tepelněizolační omítka vnější i vnitřní má tepelnou vodivost λ10 = 0,13 W/(m.K), což je ve srovnání s běžnými omítkami s tepelnou vodivostí kolem hodnoty 0,2 W/(m.K) výrazně méně. Omítky jsou obzvláště vhodné pro vysoce tepelněizolační materiály z jednovrstvého zdiva. Architekt Radek Toman například zvolil jako stavební materiál pro obvodové zdivo tvárnice Ytong tloušťky 375 mm, s ohledem na požadavek úspornosti a vysoké kvality provedení.

Sádrové omítky jako alternativa

Ideální řešení jsou sádrové omítky, které mají stejný difúzní odpor jako Ytong, Qpor atd. Na trhu jsou 2 omítky, které lze aplikovat už od 4 mm - Rigips Rimat 100 DLP a Baumit Ratio Slim. Ty jsou ideální na zpracování i cenu, pokud nemusíte dorovnávat křivost stěn a vejdete se do cca 5 - 6 mm. Musíte-li srovnávat nerovnosti kvůli svislosti atd, vyjdou už levněji strojní sádrové omítky s min vrstvou 8 - 10 mm. Musíte ale mít omítačku, přívod tlakové vody 380 V atd. Tenkovrstvé sádrové omítky nepotřebují při správném dodržení technologického postupu broušení podkladu a penetraci. Výsledný kletovaný povrch má stejné vlasnosti jako SDK, takže např. v podkroví není žádný rozdíl povrchů.

Zkušenosti se Salithem P3 a P2

Jako jedno z nejlepších řešení vnitřních omítek se jeví Salith P3. Zde je popsán postup aplikace: Ytong je potřeba pořádně navlhčit a nanést vrstvu Salith P3. Po zaschnutí následuje další vrstva Salith P2, která se zafilcuje. S tímto postupem jsou dobré zkušenosti, zdi drží a nic nepraská. Salith P3 má tu výhodu, že je cenově přístupný (5 mm přímo na zdivo bez perlinky za cca 47,- bez DPH za m2), normálně se vyfilcuje, natře akrylátovou fasádní barvou válečkem nebo se na ni dá dát i pastovitá strukturální omítka. Je k použití na porobeton i betonové skořepiny. Co je ovšem podstatnější je fakt, že provedení s lepidlem a perlinkou je po zaschnutí na omak mnohem studenější než zbylé postupy. Salith je ve výsledku spíše do šeda, ale malba vše změní. Jen Salith potřebuje jeden nátěr navíc. Taky rychleji schne než Hasit. Vše se doporučuje dělat v kýblu míchadlem nebo vrtačkou na malé otáčky, neboť z míchačky dostanete jen málo z toho co tam nasypete.

Čtěte také: Nejlepší barva pro váš projekt

Role perlinky v omítkách

Názory na použití perlinky se různí. Někteří doporučují perlinku vždy a všude, jiní ji umírněně doporučují jen v místech větších instalací a překladů všeobecně. Celopločné vložení perlinky je vhodné u dlouhé tenké příčky dělené dveřmi. Vkládání perlinky stačí na kritická místa, přechody materiálů atd. "Český zedník" má tendenci všechno řešit lepidlem, přitom je to materiál nacpaný chemií, tvrdý a křehký. Určitě se nedoporučuje postup lepidlo - perlinka - lepidlo - štuk. Jeden uživatel se zkušeností s Ytongem navlhčil zdivo, natáhl Salith P3, a po zaschnutí Salith P2, a zafilcoval. Má to rok a nikde nic nepraská. Perlika je podle něj jen móda a není potřeba. Táta u bráchy jen vymazal spáry lepidlem a natáhl rovnou štuk. Má to už 4 roky a neprasklo to nikde, ale jednalo se o půdní vestavbu, takže barák už nepracoval. Obecně platí, že kvalitnější materiál tolik nepraská, levnější praská více. Například Porfix dříve Qpor popraskal nejen v příčkách, ale i v nosných zdech. V nosných popraskal jen málo a to ve spárách. Příčky praskaly i svisle.

Suché omítky (SDK desky)

Osobně jsem silně uvažoval nad použitím suchých omítek při stavbě synova domu z Porfixu. Zde především převažovaly výhody z hlediska proveditelnosti svépomocí. Nakonec jsme to nerealizovali, protože jsme sehnali 2 zedníky, kteří celý bungalov omítli jednovrstvou omítkou za víkend. Co se týká výsledného efektu SDK suchých omítek, je naprosto skvělý a svépomocí si uděláte lepší omítky, jako klasicky od průměrného zedníka. Zde musím pouze připomenout, že musíte lepit celoplošně a použít zubové hladítko takových rozměrů, aby SDK desky byly přilepeny aspoň 70 - 80 % plochy. Při dokonalé rovinnosti stěn z Ytongu se Vám to podaří ještě více. Pak to nemá chybu. Viděl jsem aplikaci takovýchto suchých omítek na EPS při vnitřním zateplení, ale tam se používaly klasické desky síly 12,5 mm.

Tabulka: Porovnání typů omítek na porobeton

Neexistuje pouze jedno nejlepší řešení. Každý omítkový systém má své přednosti a svoje nevýhody. Důležité je zvážit konkrétní podmínky stavby, finanční možnosti a požadovaný výsledek.

Čtěte také: Rozměry a materiál vnitřního prkna pro děti

Čtěte také: Vlastnosti lakovaných a laminovaných dveří

tags: #vnitrni #tepelne #izolacni #omitka #ytong #recenze

Oblíbené příspěvky:

• Jak TECHNONICOL Penetrace zajistí trvanlivou hydroizolaci?
• návrhy koupelen a obkladů
• Hygienicky čistá domácnost bez vlhkosti
• Zjistěte více o Nater Fasady Manatax
• Funkční podlahové lišty