Teplota vody a stupně Celsia u rybího potěru: komplexní informace pro chovatele

Teplota vody ovlivňuje život ryb víc, než by se mohlo zdát. Přijímání potravy, růst, zdravotní stav, ale i život jako takový - teplota vody v zahradním jezírku má velký vliv na to, jak se v něm bude vašim rybám (ale nejen jim) dařit. Správná teplota vody je zásadní pro zdraví, správný vývoj a dokonce i život ryb. Ryby jsou studenokrevné a jejich tělo rychle reaguje na podmínky ve vnějším prostředí.

Teplotní anomálie vody a její vliv na ryby

Pro vlastnosti vody při různých teplotách platí tzv. teplotní anomálie vody. Projevuje se tím, že voda o teplotě 4°C má největší hustotu, a tedy i váhu. Tato vlastnost vody způsobuje teplotní rozvrstvení (stratifikaci) ve vodním sloupci, ve kterém se během zimy u dna shromažďují nejtěžší vrstvy vody, jejichž teplota je nebo se blíží hodnotě 4 °C.

Vrstvy s vodou teplejší než 4 °C jsou lehčí a nacházejí se během teplých měsíců blíže k hladině. Během zimních měsíců je naopak hladina vystavena studenému vzduchu a ten způsobuje postupné ochlazování vrstev teplejší vody směrem k nejtěžší vrstvě 4 °C vody. U dostatečně hlubokých nádrží zůstane nejhustší 4 °C voda u dna po celou zimu, u nádrží s malou hloubkou se nejspodnější vrstvy vody postupně ochlazují a teplota vody se zde dostává pod 4 °C.

S jarním ohříváním hladiny vody se zvyšuje hustota této horní vrstvy, která postupně klesá dolů a vytlačuje ode dna vrstvy vody uložené tam během zimy. Tento pohyb způsobuje promíchávání vody v přírodních nádržích nejen během jara, ale také opačným způsobem při podzimním ochlazováním.

Teplotní anomálie vody využívají mimo jiných vodních organismů také ryby. Se snižující se teplotou se stahují od hladiny do větších hloubek, kde se snaží přečkat zimu v teplejší 4° vodě.

Čtěte také: Využití jedlového dřeva ve stavebnictví

Rozdíly mezi přírodními nádržemi a zahradními jezírky

Zásadní rozdíl z hlediska teploty vody mezi např. přehradou a jezírkem na zahradě je však v objemu a hloubce. Zde se dostáváme k rozdílu mezi hlubokými a objemnými přírodními nádržemi a jezírky. Velký objem a případně i hloubka umožní zachování 4° vrstvy vody u dna po celou zimu nebo alespoň po její velkou část. Změny teploty v přehradách a rybnících probíhají pomalu.

Většina zahradních jezírek má objem velmi malý a průměrná hloubka se pohybuje kolem 1,5 m. K ochlazení vody u nich dochází rychle a poměrně rychle také klesá teplota spodní vody. Nedostatečný objem a hloubka jsou tedy příčinou toho, že voda u dna zahradních jezírek nedosahuje obecně udávaných 4°C.

Vliv filtrace a proudění vody na teplotu v zimě

Mimo ochlazení vody, způsobené malým objemem a hloubkou, teplotu sníží ještě i proudění vody. Pokud necháte puštěnou filtraci během zimy, když cirkulujete vodu čerpadlem s cílem vytvořit nezamrzající část hladiny, nebo když na totéž použijete kompresor a jakýmkoliv způsobem vytvoříte proudění a promíchávání vody v jezírku - prochladí se tím voda ještě více.

Proudění přináší kyslík i živiny do všech částí jezírka, což umožňuje přežití co největšího počtu bakterií Nitrosomonas, které jsou nutné pro první stupeň biologického čištění vody. Tyto bakterie, stejně jako všechny ostatní, sice při poklesu vody pod 5 °C přestávají „pracovat“ (nepřeměňují čpavek na dusitany), ale proudění jim umožní zůstat v režimu „stand by“ pro rychlý jarní rozběh.

Bakterie využívané pro druhý stupeň filtrování vody (přeměnu dusitanů na dusičnany) mají bohužel velmi malou schopnost zůstat v jezírku i přes období s nízkou teplotou vody. Při poklesu pod 5 °C z vodního prostředí postupně mizí a dostávají se do něj až s jarním nárůstem teplot, a až poté, kdy jim nitrifikační bakterie vytvoří dostatek potravy - dusitanů. Obecně lze tedy říci, že filtrování nebo proudění vody v jezírku během zimy přináší daleko více výhod, než nevýhod. Nepříjemné ochlazování vody je vyváženo jednoznačně kladným vlivem na biologickou část fungování jezírek.

Čtěte také: JetSurf: Zkušenosti a dojmy

Teplota vody v akváriu

Akvaristika je vášní mnoha lidí. Pohled na barevné rybky vesele plavající v akváriu lahodí oku a vyvolává široký úsměv na rtech. Pokud je vaším snem domácí akvárium a chcete se o své rybky náležitě starat, jednou z nejdůležitějších věcí, kterou musíte vědět, je vhodná teplota vody v akváriu.

Teplota vody v akváriu je důležitá, protože ovlivňuje zdraví, imunitu, reprodukci a pohodu ryb. Ryby jsou studenokrevní živočichové. To znamená, že jejich tělesná teplota je citlivá na okolní podmínky a mění se s okolní teplotou. Navíc rozlišujeme teplomilné a chladnomilné ryby, takže jak je vidět, každý druh ryb má své požadavky a potřeby. Před jeho pořízením je proto důležité prozkoumat a důkladně se seznámit s životními podmínkami ryb, které budou plavat ve vašem akváriu.

Optimální teplota pro akvarijní ryby

Optimální teplota vody v akváriu umožňuje efektivní chov ryb, zajišťuje jejich pohodu a odolnost vůči nemocem, stejně jako možnosti chovu. Každý druh samozřejmě reaguje na teplotu vody jiným způsobem. Například příliš nízká teplota může způsobit apatii a otupělost, zatímco příliš vysoká teplota způsobuje hyperaktivitu nebo dokonce agresivitu ryb. Při výrazném nárůstu teploty se situace dramatizuje - rybám začne selhávat oběhový systém, otráví se toxiny a v důsledku toho uhynou.

Pamatujte, že ryby nereagují dobře na pravidelné a velké výkyvy teplot. Optimální a doporučený rozdíl mezi denními a nočními teplotami je max. 1. až 2. stupně Celsia (v noci může být teplota o něco nižší).

Varovné signály nesprávné teploty

Pokud je teplota vody v akváriu příliš vysoká, ryby:

Čtěte také: Přehled ubytování Dobrá Voda

• stávají se hyperaktivními,
• mohou vykazovat agresivní chování,
• často ztrácejí svou krásnou barvu,
• houpají se,
• mají zakalené oči,
• někdy se zoufale snaží uniknout z akvária.

Když je teplota vody v akváriu příliš nízká, ryby:

• se stanou letargickými, objeví se necitlivost,
• přestanou přijímat potravu,
• mohou mít slepené ploutve,
• plavou dokola kolem topítka.

Když teplota příliš klesne, imunitní systém ryb slábne a zvyšuje se jejich náchylnost k infekcím. Nebezpečné jsou i velké teplotní výkyvy, které vedou k deformaci průdušek a zakrnění ryb. Kolísání teplot má vliv na fungování oběhového systému, ryby se otráví toxiny a pokud nereagujeme, hynou.

Zajištění správné teploty v akváriu

Zajištění správné teploty vody v akváriu je jednoduché. Stačí vaše pozornost a dobré vybavení, například topítka s vestavěným termostatem. Na trhu je mnoho ohřívačů. Teplotu v akváriu lze zvýšit instalací ohřívače. K regulaci teploty slouží topítko, ideálně s termoregulací výkonu.

Při výběru ohřívače je důležité zohlednit:

• Velikost akvária: věnujte pozornost výkonu ohřívače. Výkon ohřívače je nutné přizpůsobit velikosti akvária. V malých a středně velkých akvárích (do 80 litrů) by měl být 1 watt na každý litr vody, t.j. pokud kupujete 80litrové akvárium, kupte si ohřívač, jehož výkon je min. 80 wattů. Ve větších akváriích platí pravidlo: 0,5 wattu na litr vody.
• Kryt akvária: je také důležité, zda má akvárium kryt, nebo ne.
• Teplota okolního vzduchu: teplota vody je ovlivněna také teplotou vzduchu v místnosti, do kterého akvárium umístíme.

Typy akvarijních ohřívačů

• Ohřívač bez termostatu: Jeho výhodou je nízká cena. Chybějící termostat s sebou zároveň nese vážné riziko, protože zařízení samo o sobě nereguluje teplotu vody a nereaguje na nebezpečné výkyvy. Tento typ topidla je levnější, ale jen na první pohled, protože v praxi generuje větší proudové ztráty než topidlo s termostatem.
• Topítko s termostatem: Termostat reaguje na výkyvy teplot a v případě jakýchkoliv nesrovnalostí automaticky zapne nebo vypne ohřívač. Topení s termostatem vám pomůže regulovat teplotu, což je geniální řešení. Pamatujte však, že přístroj nikdy nenahradí vaše bdělé a citlivé oko. Vždy sledujte chování ryb a reagujte, když uvidíte výše popsané příznaky. Přesnost termostatu závisí na kvalitě zařízení.
• Topné kabely: kromě teploty vody je důležité hlídat i teplotu země. K tomu vám pomohou topné kabely, které umístíte na dno nádrže.

Korekce teploty vody v 7 krocích

Zde je 7 cenných rad:

1. Před nákupem ryb se seznamte s jejich specifickými potřebami.
2. Dopřejte sobě i svým rybám dobrou akvaristickou výbavu, nejlépe ohřívač s vestavěným termostatem, který bude regulovat kolísání teplot.
3. Přizpůsobte výkon ohřívače velikosti akvária.
4. Dávejte pozor na akvarijní osvětlení nádrže; nevhodně zvolené zařízení může nezdravě ohřívat vodu.
5. Neumisťujte akvárium do blízkosti jiných zdrojů tepla: na parapet, blízko radiátoru nebo kamen.
6. Pravidelně měřte teplotu vody teploměrem (skleněný, nalepovací, digitální…).
7. Nejdůležitější je vaše všímavost a každodenní pozorování chování ryb.

Další důležité parametry vody

Kromě teploty vody je nutné sledovat i další velmi důležité hodnoty.

Obsah kyslíku ve vodě

Vy musíte sledovat další velmi důležitou hodnotu, kterou teplota vody ovlivňuje - a to je množství kyslíku ve vodě. S rostoucími teplotami a zvyšující se spotřebou kyslíku je kyslíku ve vodě méně, a proto je nutné zajistit (zejména v letních měsících) rybám dostatek kyslíku dodatečně. A to za pomoci vhodného vzduchování.

Velmi teplá voda a horké počasí s sebou přináší i další pro chov negativní jevy. „Všechna zvířata mají při vyšších teplotách rychlejší metabolismus, ale pokud se má ryba krmit, tak musí mít hodně kyslíku,“ poznamenal Kopp. Rybáři mají různé možnosti, jak se s problémem oteplující se vody vyrovnat. Mohou například snížit rybí osádku, což je však podle Koppa ošidné. Rybáři musejí mnohem více než dříve sledovat situaci, aby předešli hromadným úhynům. „Je potřeba včas snížit osádku a rybník částečně nebo i celý vylovit třeba už v červenci. To lze udělat ale jen u menších rybníků. Někdy stačí přestat ryby přikrmovat obilím.

Kyslíku by mohlo být v rybnících teoreticky více, kdyby byly co nejméně zatížené organickým znečištěním, což je však podle Koppa při současném stylu hospodaření na polích a množství nečištěných „odlehčovaných“ odpadních vod nereálné. Je důležité zajistit, aby v akváriu byl dostatek kvalitních rostlin, které samy produkují kyslík. Instalace osvětlení v nádrži zase může tomuto procesu napomoci.

Hodnota pH

Akvarijní voda by měla mít správné pH, tj. správnou hodnotu koncentrace vodíkových iontů stanovenou v roztoku elektrolytu. Nejbezpečnější pH pro rostliny a ryby je neutrální, tj. pH 7 (případně mezi 6 a 8). Většině vodní bioty se však daří i v mírně zásadité a mírně kyselé vodě. Ve vodě, která má pH do 6,9, převažují složky kyselé. Ve vodě, která má pH 7,1 a více, jsou v převaze složky zásadité. Hodnota pH je důležitá pro výběr námi chovaných ryb. Přestože valná většina ryb bude dobře prosperovat ve vodě okolo neutrálu, tak existují skupiny ryb, které vyžadují hodnotu pH více zásaditou, nebo více kyselou. Příkladem mohou být oblíbení afričtí tlamovci, kteří potřebují pro svůj zdárný život vodu s hodnotou pH 8 i více. Naopak například některé druhy jihoamerických teter, nebo např. terčovci, potřebují ke spokojenému životu pH nižší. Tyto ionty zamezují prudkým změnám hodnoty pH. Pokud by byl podíl iontů příliš nízký, může dojít k náhlému poklesu hodnoty pH. Kyselá voda je nebezpečná pro mnoho ryb. Ve zverimexech dostanete testy, pomocí kterých můžete pH vody zkontrolovat. Pokud si budete měřit pH v akvárium, dělejte to vždy ve stejnou dobu.

Tvrdost vody

Tvrdost vody se skládá z celkového obsahu solí vápníku a hořčíku. Pokud je hladina těchto solí vysoká, tak mluvíme o vodě tvrdé, pokud je tomu naopak, tak ji klasifikujeme jako vodu měkkou. Tvrdost GH se uvádí v tzv. Německých stupních, přičemž 1°dH se rovná 10 mg/l rozpuštěného oxidu vápenatého. Tekutina, která vytéká z vodovodního kohoutku, je pro ryby tvrdá voda. Tito živočichové se cítí nejlépe, když jsou obklopeni měkkou vodou. Pro změkčení vody z vodovodu se do akvária přidává destilovaná voda.

Hlavní příčinou tvrdosti vody je nadměrné množství vápníku a magnézia, případně chloridů, nitrátů a fosfátů. Pro akvarijní rybky je nejvhodnější voda měkká. Málo vhodná je již voda polotvrdá. Voda tvrdá, která má více než 20 °N, je pro akvaristiku zcela nevhodná. Je proto nutné ji zředit destilovanou nebo dešťovou vodou v poměru 1:2-3. Místo dešťové vody můžete použít vodu získanou roztáním sněhu.

Dusitany a dusičnany

Dusitan je pro živočichy v akváriu velmi nebezpečný. Jeho fyziologické účinky mají za následek blokování transportu kyslíku v krvi a tím brání buněčnému dýchání. V případě, že je bakteriální proces oxidace zablokován, například kvůli nedostatečně účinné filtraci (např. nová filtrační média bez dostatku nitrifikačních bakterií…), může dojít k nepříznivému nárůstu koncentrace NO2.

Optimální koncentrace NO3 je naopak velmi žádoucí pro zdravý a bujný růst rostlin. V akváriích, které jsou primárně zaměřeny na pěstování rostlin, bude zapotřebí podstatně vyšší hodnota dusičnanů, než u akvária s malým množstvím rostlin. Je tedy třeba najít rovnováhu mezi potřebami rostlin a nízkou potřebou pro živočichy, tak aby nebyla hodnota příliš vysoká, ale ani příliš nízká, aby nedocházelo k růstu nechtěných řas.

Příprava akvarijní vody

Která voda je pro ryby a akvarijní rostliny nejvhodnější: měkká voda, teplá voda, nebo snad tvrdá a chladnější voda? Zjistěte, jak připravit akvarijní vodu, aby splňovala nejdůležitější parametry pro živočichy. Jakou vodu nalít do nádrže? Otázka, která akvarijní voda je nejlepší, je základní výzvou pro každého akvaristu. Nejvhodnějších podmínek pro ryby a rostliny v akváriu dosáhnete tím, že zajistíte, aby voda měla správnou hodnotu pH, teplotu a tvrdost. Tyto parametry vody by měly být přizpůsobeny požadavkům konkrétních druhů živočichů a rostlin, které budou nádrž obývat.

Akvaristé uvádějí destilovanou vodu jako nejcennější tekutinu pro ryby. Obvykle ji však stačí přidat k filtrované vodě z vodovodu, aby byla splněna stanovená kritéria. Minerální voda nebo voda přímo z kohoutku by se do nádrže neměla dávat. Může to vést k onemocněním a dokonce k úhynu ryb. Čerstvá voda z vodovodního kohoutku může být pro ryby a rostliny nebezpečná, protože často obsahuje nadměrné množství rozpuštěných plynů (především chlóru), fenolu i stopové ionty kovů (např. olovo, měď, zinek, hliník...).

Před naplněním akvária vodou ji řádně připravte. Lze k tomu použít vodu z vodovodu, ale měla by být filtrovaná. V zásadě stačí vodu nalít do čistého kbelíku a počkat 24 hodin. Doporučuje se čerstvou vodu před napuštěním do akvária nechat nějakou dobu odstát. Ovšem ne každý má čas nechávat vodu odstát. Proto doporučuji používat regulátory čisté vody. Pak se voda může používat ihned z kohoutku. Voda v akváriu by neměla obsahovat těžké kovy a měla by mít správnou teplotu, tvrdost a pH. Pro akvárium používejte destilovanou, upravenou a okysličenou vodu.

V akvaristice a ve většině zverimexů jsou k dostání speciální proužky pro kontrolu vlastností vody, jako je pH, teplota a tvrdost vody. V případě potřeby je také vhodné zakoupit přípravky na úpravu vody, speciálně pro změnu hodnoty pH a tvrdosti vody. Upravená voda je voda, která je zcela vyčištěná a ve které panují optimální podmínky pro ryby a rostliny. Jakým způsobem se vodu upravuje? K tomu lze použít kondicionér na úpravu vody nebo specializované bakterie, které fungují jako biologický filtr. Vhodné přípravky na úpravu vody jsou k dostání v akvaristických obchodech.

Čím větší je nádrž, tím méně často je třeba měnit vodu. Při výměně vody by se mělo odčerpat pouze 30-50 % tekutiny z akvária. Četnost, s jakou se to provádí, závisí také na výše uvedených faktorech a mimo jiné také na účinnosti filtru nebo způsobu krmení ryb. Zpravidla stačí měnit vodu každých 3-5 týdnů. Doplněnou vodu uchovávejte v samostatné nádobě po dobu nejméně 24 hodin. Pravidelná výměna vody je příležitostí postarat se o pořádek. Při výměně vody je vhodné provést důkladné mytí akvária.

Sezónní změny a chov ryb

Jarní období

S jarním ohříváním hladiny vody se zvyšuje hustota této horní vrstvy, která postupně klesá dolů a vytlačuje ode dna vrstvy vody uložené tam během zimy. Tento pohyb způsobuje promíchávání vody v přírodních nádržích. S jarním ohříváním hladiny vody se zvyšuje hustota této horní vrstvy, která postupně klesá dolů a vytlačuje ode dna vrstvy vody uložené tam během zimy. Tento pohyb způsobuje promíchávání vody v přírodních nádržích.

Jakmile začne na jaře svítit slunce, začne se nejdříve ohřívat právě hladina. V okamžiku, kdy se horní vrstva dostane přibližně ke čtyřem stupňům, začne být těžší než voda pod ní. V ideálním případě nastane chvíle, kdy je voda od hladiny až ke dnu zhruba stejně teplá, právě kolem čtyř až pěti stupňů. A to je okamžik, kdy se ryby začínají více pohybovat a jejich aktivita roste. Nejrychleji je to vidět na mělčinách. Ty se navíc lokálně ohřívají jako první. V této fázi jara se dá říct, že ryby mohou být prakticky kdekoliv. Nádrž ještě není rozdělená na vrstvy podle teploty a obsahu kyslíku. Naopak jaro patří k nejzajímavějším obdobím celé sezony. Voda se postupně ohřívá, ryby se po zimě rozjíždějí a před třením intenzivně přijímají potravu. Právě v té době se často dají ulovit opravdu pěkné ryby.

S probouzením zahradního jezírka ze zimního spánku můžete začít v době, kdy roztaje led a venkovní teplota NEBUDE klesat pod 7 stupňů Celsia. Úklid a přípravu je vhodné začít kontrolou břehů a folie - není nikde protržená či jinak poškozená? Problémem pro KOI kapry může být také rychlé střídání teplot, které nastává zejména v jarním období.

Letní měsíce

S dalším oteplováním se ale situace začíná měnit. Jakmile teplota vody překročí přibližně čtyři a půl stupně, voda už při dalším ohřevu naopak stává lehčí. Teplejší voda zůstává u hladiny a nemusí už klesat ke dnu. V mělkých rybnících to často nemusí dělat rozdíl, protože vítr a pohyb vody vrstvy znovu promíchávají. U hladiny může voda v létě dosahovat i více než dvaceti stupňů. S hloubkou její teplota klesá a někde v hloubce vzniká poměrně ostrý přechod. Ani tady to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Přechodová vrstva totiž nemusí být v celé nádrži stejně hluboko. U břehu tak může být relativně teplejší voda až do značné hloubky. Přechodová vrstva se objeví dál u břehu a směrem od břehu se někdy zvedá k hladině. Na širé vodě o dvě stě metrů dál už může začínat studená vrstva vody jen několik metrů hluboko. Zajímavé je, že ryby se někdy objeví i pod tím ostrým přechodem. Třeba kapr se při hledání potravy dokáže krátce ponořit i do méně okysličené vody u dna. Stráví tam ale jen krátký čas a zase se vrací výš. Dá se říct, že si tam jen rychle „skočí“ dolů pro potravu.

Paradoxně se poslední léta jako nejtěžší období pro rybolov jeví léto. Ryby bývají během horka nejaktivnější v noci, kdy je voda chladnější a klidnější. Jenže noční rybolov u nás není povolený.

Teplota vody v českých rybnících s klimatickou změnou roste a komplikuje tradiční chov ryb a celkově přispívá ke zhoršené kvalitě vody. Do budoucna se očekává strmý nárůst počtu dnů s povrchovou teplotou vody nad 29 stupňů, kvůli čemuž rychle ubývá rozpuštěného kyslíku ve vodě. „Očekáváme výskyt povrchových teplot vody, s kterými jsme v našich rybnících dosud nesetkávali, což bude znamenat zásadní výzvu například pro tradiční způsob chovu kapra obecného,“ uvedl za tým výzkumníků CzechGlobe bioklimatolog Matěj Orság. Například na jižní Moravě bylo ve druhé dekádě tohoto století takových dnů šest ročně, v Praze ještě o jeden více. Nejohroženější oblasti jsou na jižní Moravě, na sever a severovýchod od Prahy a část Moravskoslezského kraje. Podle očekávání budou méně zasažené oblasti s vyšší nadmořskou výškou.

Kapr podle něj vodu teplou 29 stupňů vydrží, ale nemusí mít dostatek kyslíku, kterého při vyšších teplotách ve vodě ubývá. Některé chovatelské firmy už proto například dočerpávají vodu do rybníků z vrtů, případně z řek. „Nejhorší ale je, že zatím rybáři nejsou schopni předpovídat, kdy nastane pro ryby kritický moment. Obvykle se to děje ve chvíli, kdy přichází změna počasí, mění se atmosférický tlak, výrazně se sníží intenzita slunečního záření nebo naroste intenzita větru. Sinice a řasy v rybnících výrazně omezí fotosyntézu a produkce kyslíku se citelně sníží. Při takových situacích může uhynout i celá rybí osádka,“ vysvětlil Kopp.

Podzimní a zimní období

Na podzim pak dochází k dalšímu promíchání vody, tentokrát v opačném směru než na jaře. Teplota se znovu vyrovná v celém sloupci a nádrž se postupně připravuje na zimu. V zimním období pak zůstává nejteplejší voda právě u dna. Má zhruba čtyři stupně a díky své vyšší hustotě tam také zůstává.

Pokud jste četli náš článek o tom, jak zazimovat zahradní jezírko, tak už víte, že mají ryby v zimním období snížený metabolismus. To znamená, že je nebudete vůbec krmit, v této době potravu nepřijímají. Ryby se v zimních měsících zdržují v nejhlubších částech vašeho zahradního jezírka, kde se voda pohybuje kolem 5°C. V případě, že bude teplota vody ještě nižší, může to pro ryby znamenat vážné komplikace, ale i smrt.

Pokud by tyto problémy hrozily, je vhodné ryby na zimu přesunout do zimoviště - to může být třeba ve sklepě. Teplota vody v zimovišti by neměla klesnout pod 15°C, ideální je teplota kolem 20°C. V tomto případě ryby krmíme i v zimě. Pokud ryby přesunujete z jednoho místa na druhé, neměl by být rozdíl v teplotě vody vyšší než 5°C. Pokud bude větší, mohou ryby uhynout.

tags: #voda #a #stupne #celsia #u #rybiho

Oblíbené příspěvky:

• Sněhové háky a šindele pro vaši střechu
• Rekonstrukce cihlových kleneb: od penetrace po vápennou maltu
• Vše o boční krycí liště Maxima
• Sanflex v OBI
• Cihly a bloky pro pasivní domy