Vodící linie fasád a bezbariérové užívání staveb

Problematika bezbariérového užívání staveb a veřejných prostranství je v České republice klíčová pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Legislativa a technické normy se neustále vyvíjejí, aby co nejlépe reagovaly na potřeby této cílové skupiny.

Vývoj legislativy a technických norem

Ucelenou právní normu a pohled na bezbariérové řešení přinesla již vyhláška č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu. Tato vyhláška se stala prvním obecně platným právním předpisem v oblasti navrhování, přípravy a povolování staveb pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a vztahovala se na bytové domy, domy s byty určenými pro bydlení invalidních osob, na ústavy sociální péče, na stavby občanského vybavení a na stavby pro výrobu.

Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento zákon byl významným krokem ve vztahu staveb a zdravotně handicapovaných osob.

Následně Ministerstvo hospodářství vydalo vyhlášku č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Několik let platnosti vyhlášky č. 174/1994 Sb. však odhalilo některé závažné nedostatky a vyhláška byla v roce 2001 novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nabyla účinnosti dnem 15. prosince 2001. Zásadní změnou, která se ve vyhlášce vyskytovala, bylo doplnění o některé požadavky pro zrakově postižené osoby, které se v předcházejících zákonných ustanovení příliš nerespektovaly.

V listopadu roku 2009 vstoupila v platnost nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, která zrušila a současně nahradila dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb. V této nové vyhlášce byl aplikován nový pohled na problematiku bezbariérového užívání staveb, a to zejména ve formulování požadavků technického řešení pro základní tři druhy zdravotního omezení - pohybového, zrakového a sluchového. Vyhláška nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, resp. 18. 11. 2009 ve Sbírce zákonů částce 129 s platností na celém území ČR a její působnost se vztahuje na obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady. Stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Vyhláška doznala velmi podstatných a výrazných změn v oblasti obecných technických požadavků oproti předcházejícím předpisům uplynulých let. Struktura vyhlášky vychází z předchozího předpisu vyhlášky č. 369/2001 Sb., a to ze základního paragrafového znění a navazujících čtyř přílohových částí.

Čtěte také: Jak zajistit bezbariérový přístup

S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. e) je nově definován jako přístupnost. Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst. 1) odkazuje na normu ČSN 73 4001.

ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim. Hmatová úprava splňuje požadavky normy ČSN 73 6110 pro projektování místních komunikací i nařízení vlády č. 312/2005 Sb.

Role Ministerstva pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním správním úřadem pro oblast územního plánování a stavebního řádu. Ve své gesci má mimo jiné zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky, včetně vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. V rámci své působnosti provádí také metodickou činnost a od roku 2010 je věnována zvýšená pozornost právě metodické činnosti zaměřené na problematiku bezbariérového užívání staveb. Příkladem je pravidelná rubrika „Bezbariérové užívání staveb“ ve Stavebně správní praxi, která je součástí časopisu Urbanismus a územní rozvoj, který vydává Ústav územního rozvoje v Brně.

Právní úprava týkající se bezbariérového užívání staveb v oblasti stavebního práva v České republice je na dobré úrovni a srovnatelná s ostatními právními úpravami členských států Evropské unie.

Další kompetencí Ministerstva pro místní rozvoj je působnost v oblasti bydlení. Ve schválené „Koncepci bydlení ČR do roku 2020“ je jedním z cílů a priorit zvýšení dostupnosti bydlení pro cílové skupiny. Potřeby osob, které mají ztížený přístup k bydlení kvůli věku či zdravotnímu stavu, se odrážejí i ve zvláštních požadavcích na stavebně technické parametry bytu. Úkolem Koncepce je mimo jiné návrh nařízení upravující podmínky poskytování podpory na vznik bytů pro seniory a osoby se zdravotním postižením, prostřednictvím výstavby a odstraňováním bariér ve stávajících bytech.

Čtěte také: Použití rohových držáků a lišt

Vodící linie a bezbariérové prvky

Dlažba s reliéfním povrchem je navržena pro potřeby nevidomých a slabozrakých osob a slouží k vytváření signálních a varovných pásů na chodnících, před přechody i na nástupištích MHD. Povrch je tvořen výstupky o výšce 5 mm s roztečí 5 mm, které zajišťují dostatečně výrazný hmatový vjem.

Vyhláška č. 398/2009 Sb. doznala velmi podstatných a výrazných změn v oblasti obecných technických požadavků oproti předcházejícím předpisům uplynulých let. Každé z výše uvedených omezení má zcela jiné požadavky na úpravy staveb, které je nutné řešit samostatně. Změny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb. jsou předmětem jak paragrafového znění, tak navazující přílohové části s požadavky na technické řešení.

Změny a požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb.

• Formuluje rozsah uplatnění vyhlášky, přičemž byl vložen postup podle této vyhlášky také při kontrolních prohlídkách staveb.
• U staveb pro výkon práce se mírně změnila hodnota počtu osob na 25 a více zaměstnanců.
• Zásadní změnou je nový pohled na řešení vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Oproti původní hodnotě 5 % z každé dílčí parkovací plochy se požadavek od 101 a více celkového počtu stání zmírnil, a to až na konečnou hodnotu při 501 a více stání 2 % z celkového počtu stání každé dílčí plochy.
• Vyhláška jasně stanovuje přístup k návrhu bezbariérových WC kabin v novostavbách a u změn dokončených staveb.
• Obdobně jako u stanovení počtu vyhrazených parkovacích stání vyhláška ve shromažďovacích prostorech detailně definuje minimální počty vyhrazených míst, které jsou na rozdíl od vyhlášky č. 369/2001 Sb. daleko přísnější.
• Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele; je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma.
• Stavby se přednostně vybavují výtahy. Šikmé nebo svislé zdvihací plošiny se použijí jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb.
• Ovladače v kleci výtahu a na nástupních místech do výtahu musí vyčnívat nad povrch okolní plochy nejméně o 1 mm. Reliéfní značky nesmí být ryté a vpravo od ovladače musí být příslušný Braillův znak s parametry standardní sazby.

Komentář k § 4 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb.

Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Jednotlivá ustanovení vyhlášky jsou ve vztahu bezbariérového užívání, a pokud jde o veřejné prostranství, zvláště chodníky, chodníky v sadech a parcích, jsou míněny bezbariérové trasy. Z toho vyplývá, že ne každý chodník bude na bezbariérové trase (např. svažité území a vytyčení nejkratší cesty) a respektovat ustanovení vyhlášky v platném rozsahu.

Pravidla pro vodící linie a bezpečnostní prvky

• Vodicí linie - obrubník směrem do ulice je CHYBNÝ výklad. Odporuje jak vyhlášce č. 398/2009 Sb., tak metodice výuky prostorové orientace a zároveň i bezpečnosti silničního provozu (v bezpečnostním odstupu od komunikace se nemá chodec nacházet).
• Varovný pás (VP) se osazuje na hranici prostoru pro pěší a pojezdové komunikace, tzn. z pozice chodce na hranici bezpečného a nebezpečného prostoru, VP říká „zde změna dopravního režimu“.
• VP osazen při obrubníku do vozovky je šířky 400 mm a s délkou minimálně takovou, dokud je výška obrubníku do vozovky nižší než 80 mm.
• Signální pás (SP) a Varovný pás (VP) musí být proveden z certifikovaného materiálu (tzn. že stačí, aby splňoval podmínky TN TZÚS 12.03.04).
• V případě, že okolí certifikovaných prvků je tvořeno litými prvky (beton, asfalt) není nutno řešit podrobněji jejich osazení.
• V případě, že v okolí SP a VP je dlažba, je nutné zajistit, aby v okolí těchto pásů, tzn. min. 250 mm podél obou hran SP a 250 mm po obvodě VP (tzn. zde ze tří stran, čtvrtou stranu tvoří hladký obrubník do vozovky) musí být dlažba hladká.
• Stále platí podmínka, že prvky SP dobíhají až k VP.
• Hladká dlažba v prvních 250 mm je technicky definována: max. 5 spár na bm v obou směrech, se spárami do 4 mm, bez sražených hran, tzn. dlažba min. 200 x 200 mm (s tím, že i další prvky doplňující místo do 250 mm musí splňovat výše uvedené podmínky), alt. profil min. 250 x 250 mm, bez zkosených hran, se spárami 4 mm viz podrobněji technický popis v dané TN TZÚS.
• Jediné co zde být naopak musí v případě světelné signalizace je sloupek SSZ osazený v ose SP na hranici s VP. Chodec jej potřebuje, musí jej najít a použít.
• SP musí směřovat do osy přechodu, stejně jako tlačítko SSZ a na druhé protilehlé straně musí být v každém případě zajištěna stejná návaznost (VP s SP a k přirozené vodící linii).
• Akustické signalizace neběží-li trvale, ale spouští-li se vysílačkou (VPN) musí být spustitelná ze 40 m (viz prováděcí vyhl. stav. zákona).
• V případě, že je nutnost na chodníku použít umělou vodící linii (UVL) /důvod dán v DSP/ je nutné (!) zajistit, aby zde byly použity certifikované prvky a lemovány v prvních 250 mm (od hrany UVL) stejně jako u SP a VP (viz výše). Musí zde být zajištěn hmatový kontrast, jinak dlažba není bezpečná (!), funkční ani použitelná.
• Pravidla stejná jako výše uvedené, jen je nutné zajistit, aby zde byl SP od VP odsazen. Odsazení dává informaci o tom, že je zde místo pro přecházení a ne přechod s jinými pravidly pro chodce. Odsazení SP od VP musí být min. 300 mm, optimálně 500 mm(!) a s hladkou plochou, která má stejná pravidla jako lemování SP, tzn. min. prvky 200 x 200 mm, bez sražené hrany se spárami do 4 mm, tj. konkrétně např. dlažba o šířce 2x 200 mm, 1x 300, 2x 250 mm.
• Pravidla stejná jako u přístupu na místo pro přecházení i v případě, že je zde SSZ. Lemování musí (!) být provedeno obecně technicky stejně - viz výše.
• Bezpečnostní pruh na zastávce musí být barevně kontrastní.
• Stejné podmínky, které platí pro lemování SP, platí i pro křížení SP. Křížení SP, znamená vynechání v tomto místě certifikované dlažby a nahrazení dlažbou hladkou (min. s prvky min. 200 x 200 mm, bez sražené hrany, se spárami min. 4 mm).

Předzahrádky restauračních zařízení

K předzahrádkám citace z ČSN 734001 Přístupnost a bezbariérové užívání (od 07/2024), norma závazná, výjimky nemá:

1. Předzahrádky restauračních zařízení se přednostně umístí se zachováním průchozího prostoru podél přirozené vodicí linie šířky nejméně 1500 mm.
2. Nad komunikacemi pro pěší mohou být v prostoru ve výšce 250 až 2 200 mm nad povrchem umístěny pouze pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěn nejvíce 100 mm.

Do 30.6.2024, jedna z prováděcích vyhlášek stavebního zákona, totiž vyhláška 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, v § 4, odst. 1) uváděla, že „stavby, jejich části a zařízení musí splňovat technické požadavky tak, aby osoby s omezenou schopností pohybu a orientace mohly samostatně a bezpečně užívat všechny veřejně přístupné prostory“. Jak to má být zabezpečeno technicky pak říká bod 1.2.10. přílohy 1 citované vyhlášky: „Vnitřní i vnější pochozí plochy musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné překážky. Předměty, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení, letní zahrádky a jiné konstrukce na ostatních místech pochozích ploch musí mít ve výši 100 až 250 mm nad pochozí plochou pevnou zarážku pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí nebo podstavec a ve výši 1100 mm pevnou ochranu jako je tyč zábradlí nebo horní díl oplocení, sledující půdorysný průmět překážky, popřípadě lze odsunout zarážku za obrys překážky nejvýše o 200 mm. Takto musí být zabezpečeny také předměty a konstrukce s bočními stěnami nesahajícími až k zemi nebo podlaze a výkopy a staveniště.”

Čtěte také: Vše o instalaci vodítek pro posuvná skla v teráriu

Na prováděcí vyhlášku MMR č. 398/2009 Sb. stavebního zákona ani na ČSN 734001 není výjimka. Předpis jednoznačně ukládá, že trasa chůze na veřejném prostranství musí mít vodicí linii, ať již přirozenou nebo umělou, zřetelnou pro bílou hůl. Průchozí profil bez zasahujících překážek musí být široký alespoň metr a půl, jen výjimečně a na malou část trasy se může zúžit na 0,9 m. Kdybychom to vztáhli pouze na předzahrádky restaurací, tak její obrys musí být vyznačen něčím, co zjistí bílá hůl - třeba pódiem alespoň 0,1 m vysokým nebo nějakou jinou pevnou zarážkou / zábranou ve výšce mezi 0,1 m a 0,25 m. To by se stalo umělou vodicí linií, která by vedla chodce mimo předzahrádku. Plůtek /tuhá bezpečná nepřevratná zábran/ do výšky 1,1 m by pak byl ideální. Zbytek chodníku předepsané šířky alespoň 1,5 m by dovoloval pohodlné míjení chodců s dětskými kočárky, případně i s ortopedickými vozíky.

V případě nově vzniklé předzahrádky objektu je dle vyhlášky i dle požadavků uživatelů na samostatný a bezpečný pohyb tento prostor nutné zajistit ekvivalentním způsobem, tj. zajistit oboustrannou bezpečnost jak pro osoby nevidomé, tak i slabozraké i vlastní personál se zákazníky. Proto je z těchto důvodů nutná tuhá konstrukce, ať již podesta, kamenné nepřevratné květníky nebo jiný způsob zajištění ochrany.

Vodící linie (přirozená vodicí linie, dle prováděcí vyhl. stav. zákona), musí začínat u přirozené vodicí linie (fasáda domu, podezdívka, parkový obrubník). Obrubník směrem do vozovky není vodící linie (prováděcí vyhl. stav. zákona toto zakazuje). Na hranici chodníku a zeleně musí být parkový obrubník výšky min. 60 mm, jinak to není vodicí linie (bez obrubníku se při travnatém porostu chodit nedá).

Nástupiště veřejné dopravy

Při navrhování autobusových a trolejbusových zastávek je často výška nástupiště menší než 160 cm, viz ČSN 73 4001, odst. 8.7.1. Často není popsán kontrastní pás umisťovaný u hrany zastávkového obrubníku. Je třeba popsat, že se neprovádí žádné hmatové úpravy, pouze se podél hrany nástupiště umisťuje vizuálně kontrastní pás tak, aby spolu s obrubou tvořil bezpečnostní odstup v šíři 0,5m (kontrastní pás musí být zároveň v šíři min. 0,2m). Plocha nástupiště navazující na kontrastní pás musí být v šíři min. 0,60 m v jedné barvě bez vzoru, viz. obr. D.6 ČSN 73 6425-1. Protilehlé zastávky často nejsou propojeny přechodem pro chodce případně místem pro přecházení, u kterých jsou splněny rozhledy.

Výrobek je vyráběn převážně z přírodních surovin, jejichž přirozená variabilita může ovlivnit výsledný barevný odstín. V důsledku toho se barva může mírně lišit nejen mezi jednotlivými výrobními šaržemi, ale také při výrobě stejného výrobku jedné barvy z odlišné betonové směsi.

tags: #vodici #linie #fasada #informace

Oblíbené příspěvky:

• Řešení problémů s obvodem snímače tlaku paliva pro Peugeot 307
• Luxusní benátský štuk
• Ploty Hlučín
• Proč je Porotherm ideální volbou pro váš dům?
• Výstavba bytového jádra: Jak dlouho trvá s Ytongem?