Vodní žlab podél řeky Punkvy: fascinující cesta podzemím Moravského krasu

Moravský kras je známý svým rozmanitým krasovým reliéfem, kde řeky a potoky mizí v podzemí. Nejznámější z těchto ponorných řek je právě Punkva. Řeka Punkva je nejdelším podzemním tokem v České republice a je srdcem známých Punkevních jeskyní. Proto patří Punkva k nejnavštěvovanějším vodním tokům v Česku.

Vznik a tok řeky Punkvy

Punkva vzniká v podzemním systému Amatérské jeskyně soutokem Bílé vody a Sloupského potoka. Bílá voda se u Holštejna propadá v Nové Rasovně do podzemí a jím pokračuje její tok do Amatérské jeskyně. Sloupský potok má hlavním přítokem říčku Luhy, pramenící pod nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny - Skalkou (735 m n. m.).

Punkva nemá přímý pramen, protože vzniká soutokem řek. Chcete-li navštívit pramen jedné z nich, říčky Luhy, vydejte se od rozcestníku Punkva - pramen, odb. Obec Benešov: Zaparkujte a vydejte se po žluté turistické trase. U rozcestníku Skalky - rozc. odbočte na modrou trasu (3,1 km). Městys Protivanov: Odtud vede žlutě značená trasa. U rozcestníku U Skal přejděte na modrou trasu (4,3 km).

Na dně propasti Macocha se Punkva na chvíli objevuje na denním světle a tvoří zde dvě jezírka:

• Horní jezírko: s hloubkou přibližně 13 metrů, které můžete vidět z vyhlídkové terasy.
• Dolní jezírko: s hloubkou až 49 metrů, ukryté mezi skalami (doposud nebylo dosaženo dna).

Z propasti řeka opět mizí v podzemí a protéká nádhernými vodními dómy Punkevních jeskyní, které jsou přístupné veřejnosti. Po opuštění podzemních prostor protéká Punkva malebným Punkevním údolím a dále Arnoštovým údolím. Na okraji Blanska se vlévá do řeky Svitavy.

Čtěte také: Vlastnosti vodního laku na OSB

Punkevní jeskyně a plavba po Punkvě

Punkevní jeskyně se nacházejí na jižní Moravě, v severní části Moravského krasu, kde jsou mezi turisty nejpopulárnější částí. Leží v kaňonu Pustého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Suchá část byla zpřístupněna již v roce 1909. V březnu 1921 byla zprovozněna první vodní část jeskyně s plavbou loděmi. Aktuálně jde o jedinou fungující plavbu motorovými loděmi v přírodní jeskyni v kontinentální Evropě.

Při prohlídkové trase Punkvu uvidíte na dně propasti Macocha a hlavně se na ní svezete na lodičkách. Plavba po Punkvě je pro návštěvníky velice hezkým zážitkem. Trasa plavby měří 450 metrů a je přerušena jednou zastávkou u takzvaného Masarykova dómu. To je místo s nejpůsobivější krápníkovou výzdobou. Byl objeven při odstřelech stropů roku 1920 a dodnes se v něm zachovalo množství brček a hůlkových stalaktitů, jimž dominuje mohutný prosvětlený stalagnát nazvaný Husův sloup.

Prohlídku také není radno absolvovat jen v tričku nebo podobném lehkém oblečení, v podzemí je celoročně chladno a teplá není pochopitelně ani Punkva. Teplota vody se pohybuje zhruba od čtyř do sedmi stupňů, vzduch je jen o něco málo teplejší.

Historie zpřístupnění a role Karla Absolona

O zpřístupnění jeskyní se velkou měrou zasloužil legendární krasový badatel Karel Absolon. A nebylo to vůbec jednoduché. Jeden sifon, tedy strop snížený k vodní hladině, ho dokonce zdržel na několik let. Trvalo dlouho, než se s problémem vypořádal pomocí uměle prostřílené chodby. Dokonce toto místo nazval Zlý sifon. Absolonovi se nakonec povedlo plavební trasu po Punkvě zprovoznit až prakticky na dno propasti Macocha.

Zásadní změna v odtokových poměrech Punkvy pod Punkevními jeskyněmi nastala před devadesáti lety, kdy byla skalním masivem na levém břehu Punkvy vystřílena štola pro regulaci hladiny na plavbě Punkevními jeskyněmi. Regulace hladiny znamená, že převážné průtokové množství Punkvy teče z Punkevních jeskyní touto štolou a zbylá voda pokračuje od přístaviště povrchovým korytem k Malému propadání. Karel Absolon měl sílu strojů rád. Usiloval o průboj k Macoše vodní cestou a stavba odvodňovacího tunelu mu díky spádovým poměrům slibovala snížení hladiny Punkvy v Punkevních jeskyních až o 6 m.

Čtěte také: Průvodce instalací retenčních nádrží

V levém břehu Punkvy nechal skalním masivem razit 450 m dlouhý tunel a na jeho začátku nainstalovat stavidlo, jehož pomocí je hladina Punkvy od té doby udržována na požadované úrovni. Při ražbě tunelu bylo protnuto více jeskyní a trativodů. Tím hydrologicky nejvýznamnějším je jeskyně Stovka, kterou, jak je dnes prokázáno barvícími pokusy, směřují k Malému výtoku vody od Ostrova a Vilémovic.

Skleněné dómy

Z Vodní plavby jižním směrem odbočují takzvané Skleněné dómy, objevené v roce 1920. Jsou tvořeny přibližně 500 m dlouhou horizontální chodbou směru sever-jih, vyvinutou v úrovni cca 350 m n. m. Chodba protíná Macošskou plošinu v jejím nejužším místě. V celé své délce a v téměř celém profilu je vyplněna dobře vytříděnými fluviálními sedimenty. Chodba je na několika místech přerušena vertikálními systémy chodbiček.

V blízkosti zaústění Skleněných dómů do Vodní plavby se nachází první velká prostora, takzvaný Masarykův (Pohádkový) dóm, v němž je instalován krátký návštěvní okruh. V takzvané Bobří síni před Masarykovým dómem byly v průběhu zpřístupňovacích prací ve 20. letech 20. století odkryty několik kompletních koster holocénních bobrů. Tato síň, ležící jen 1 - 2 m nad dnešní hladinou Punkvy, je mimořádně bohatá na sintrové útvary. Sněhově bílé sintrové náteky a kaskády s masivními stalagmity, stalagnáty a stalaktity doplňují rozměrné stalaktitové záclony a mnoho stalaktitových brček, dosahujících v době objevu délku až 1 m. V krápníkové výzdobě hlavní chodby Skleněných dómů převažují průsvitné stalaktitové a excentrické formy, podle nichž nese tato část jeskyně své jméno.

Kritickým místem celého systému Skleněných dómů je takzvaný Divoký dóm, ležící asi 240 m od Masarykova dómu. V roce 1940 zde K. Absolon dal hloubit šachtici, která v hloubce 4 m zastihla vodní hladinu. V závěru Skleněných dómů byla dne 6. 5. 1989 objevena největší známá prostora - Katedrála Moravského krasu. Je vyvinuta na výrazném zlomu směru SV - JZ. Délka dómu je cca 40 m. SV. i JZ. stěny jsou pokryty mohutnými sintrovými vodopády, dosahujícími více než 20 m výše.

Základní údaje o Výtoku Punkvy (Punkevní jeskyně)

Níže uvedená tabulka shrnuje základní informace o jeskynním systému Výtok Punkvy, který je součástí Punkevních jeskyní.

Čtěte také: Historie a význam vodního žlabu Rakytovo

Praktické informace pro návštěvníky

Návštěvníci se podívají i na dno 138 metrů hluboké propasti Macocha. Prohlídka je s průvodcem. Auto či autobus zaparkujete na placených parkovištích na Skalním mlýně (denně) nebo u propasti Macocha. Ze Skalního mlýna buď pěšky po rovině 1,7 km či silničním vláčkem, od propasti Macocha lanovkou či pěšky 1,7 km s převýšením 130 m. V zimě je třeba využít parkoviště na Skalním mlýně - lanovka od propasti Macocha je I-III mimo provoz. Punkevní jeskyně nejsou bezbariérové. Vozíčkáři mohou navštívit suché části Punkevních jeskyní. Stojany na kola jsou u vstupní budovy. Za odložená kola nenese Správa jeskyní zodpovědnost. Autobusová zastávka Blansko, Skalní mlýn.

tags: #vodni #zlab #podel #reky #punkvy #informace

Oblíbené příspěvky:

• jak vybudovat betonovou podestu
• Vše o vysokých PVC holínkách
• Velký výběr kamenných obkladů ve Velkém Meziříčí
• Moderní interiéry s Rigipsem
• Přečtěte si článek o FENOPLAST KF-352