Pustý žleb a údolí Punkvy: Brána do podzemního světa Moravského krasu

Pustý žleb je typické hluboké krasové údolí, které se táhne 6 km severovýchodně. Rozkládá se mezi ponory Sloupského potoka u Hřebenáče ve Sloupském poloslepém údolí a vývěrem řeky Punkvy (Hromas et al. 2009). Jižní úsek žlebu, od Punkevních jeskyní po ústí Punkvy do řeky Svitavy v Blansku, se nazývá Punkevní žleb. Celý kaňon je budován ve vápencích macoškého souvrství.

Geologická struktura a vývoj údolí

Od jihu k severu se jedná o josefovské, vavřinecké, lažánecké a vilémovické vápence. V jižní části se nacházejí drobné výchozy podložních bazálních klastik a v bočním žlíbku v tektonické čočce granodiority brněnského masivu (Baldík et al. 2016). Krystalinickým podkladem je intruzívní těleso brněnského masivu proterozoického stáří, složené především z granitoidních hornin s hojnými průniky žil aplitů. Četné skalní výchozy těchto hornin se nacházejí v západní části území, většinou v zářezech toků (údolí Sloupečníku, spodní část Punkevního žlebu).

Nejstaršími sedimenty jsou fialovo-červeně zbarvené pískovce, arkózy, slepence a břidlice devonského bazálního klastického souvrství. Lemují území na jeho západním okraji. Zkrasovělá část území je budována vápencovými horninami macošského souvrství, které se skládá z několika odlišných typů vápenců s útesotvornou faunou - vavřineckých, josefovských, lažáneckých a vilémovických. Celková mocnost macošského souvrství v severní části Moravského krasu činí přibližně 1000 metrů. Na přelomu devonu a karbonu byla aktivována velmi důležitá tektonická linie - sloupsko-holštejnská dislokace s generálním směrem SZ-JV, která odděluje kru Moravského krasu od kry drahanské.

Na začátku terciéru došlo ke zvětrávání a odnosu druhohorních sedimentů a zároveň byly rozrušovány podložní vápence. Vlivem zvedajícího se východního okraje Českého masivu došlo k prudkému zařezávání vodních toků do podložních hornin. Některá údolí dosáhla v nejnižších místech hloubky až 200 m. V této době byl prohlouben Pustý, Suchý a Lažánecký žleb. Povrchový Sloupský potok tedy původně protékal v celé délce Pustého žlebu.

Morfologie a jeskynní systémy

Pustý žleb prořezává západní část plochého povrchu Suchdolských plošin, jež se dělí na menší geomorfologické okrsky. Horní část Pustého žlebu je tvořena Sloupským údolím se široce rozevřenými svahy. Na začátku žlebu, těsně pod Sloupskými Vintoky, je údolí hluboké přibližně 70 m a široké přibližně 500 m. Nadmořská výška údolního dna v těchto místech činí cca 470 m. Ve středním a spodním úseku se Pustý žleb prudce zahlubuje do vápenců a nabývá rázu divoké soutěsky se svislými skalními stěnami. U Výtoku Punkvy s výškou dna cca 350 m n. m., je údolí široké pouze 250 m, zato hluboké 140 m.

Čtěte také: Vlastnosti vodního laku na OSB

V Pustém žlebu je evidováno 511 jeskyní (Hromas et al. 2009). Rezervace pokrývá vývěrovou část jeskynního „systému Amatérské jeskyně“ (patří sem vlastní nebo taky „centrální“ Amatérská jeskyně, propast Macocha a Punkevní jeskyně) s celkovou délkou chodeb systému okolo 40 km. Je to nejdelší jeskynní systém v ČR. Půdorysně má tvar písmene Y, ramena Y vytvořily potoky Sloupský a Bílá voda mimo NPR, nohu Y vytvořila po soutoku obou potoků říčka Punkva. Jeskynní systém je vlastně jedna jediná jeskyně, kterou tvoří 2 prokázaná jeskynní patra.

Největším a nejznámějším jeskynním systémem této části Pustého žlebu jsou bezesporu Sloupsko-šošůvské jeskyně. K významným jeskynním systémům náleží propasťovité Sloupské Vintoky na přelomu Sloupského údolí a Pustého žlebu, které se hloubkou cca 60 m blíží úrovni podzemního Sloupského potoka. K zajímavým jeskyním patří zimoviště netopýrů v propasti U Obrázku. Vertikálně i horizontálně rozsáhlá Novoroční jeskyně se délkou téměř 1 km zařadila mezi největší jeskyně Pustého žlebu. K zajímavým jeskyním Pustého žlebu náleží jeskyně Zazděná, která se nachází cca 200 m před Punkevními jeskyněmi pod skalní stěnou Beran. Spodní úsek Pustého žlebu, zvaný Punkevní žleb, protékaný řekou Punkvou, je vyplněn několik desítek metrů mocnou vrstvou štěrků, která v podzemí zapříčiňuje vznik sifonové vývěrové zóny Punkvy a ostrovských a vilémovických vod. Punkevní žleb představuje klasický kaňonovitý úsek Pustého žlebu s bohatou škálou povrchových i podzemních krasových jevů.

Hydrologie a řeka Punkva

Sloupské údolí je oblastí ponorů západní skupiny zdrojnic podzemní Punkvy - Sloupského potoka. Jeho ponory jsou soustředěny ve výškové úrovni cca 470 m n. m. Rozloha Sloupského údolí je cca 0.6 km2. Sloupským potokem jsou označovány spojené vody Luhy a Žďárné, které posiluje přítok Petrovického a Němčického potoka. Tyto toky se spojují ve Sloupském údolí bezprostředně před vlastními ponory, tečou společným korytem podél členité skalní stěny s izolovanými skalisky k Hřebenáči, při jejím úpatí se zčásti propadají. Hlavní ponory se nacházejí v jeskyni Staré skály. Kromě hlavního ponoru bylo zjištěno přibližně 20 míst, kde se vody Sloupského potoka ztrácejí do podzemí.

Pod ponory Sloupský potok mizí v odtokových sifonech a objevuje se ve Sloupské větvi Amatérské jeskyně. Vody Sloupského potoka po soutoku s Bílou vodou v Amatérské jeskyni protékají jako Punkva sifonem na dno Macochy a Vodní plavbou Punkevními jeskyněmi k vývěrům do Pustého žlebu. Na podzemní Sloupský potok, Bílou vodu a Punkvu jsou navázány drobné povrchové přítoky ze západní geologické hranice, např. Suchdolský ponor Veselického potoka. Nejdelším podzemním vodním tokem v Česku je Punkva a její zdrojnice v soustavě Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Ponorná řeka v podzemí Moravského krasu, Punkva, nejdelší podzemní tok v České republice, je dlouhá 29 km. Z propasti Macocha řeka protéká vodními dómy Punkevních jeskyní, kde v rámci prohlídky jeskyní probíhá plavba podzemím na člunech.

Měření průtoků a hydrologický výzkum

Stanice Skalní Mlýn je v nepřetržitém provozu už od roku 1923 a vybudovat ji nechal sám Karel Absolon, aby poznal odtokové poměry Punkvy. LG Skalní Mlýn tvoří uzávěrový profil celého povodí, kteréhož plocha je 154 km2. Dlouhodobý průměrný průtok stanicí, tzv. Qa je 0.933 m3/s. V Holštejně je stanice v provozu od roku 1968. Nachází se přibližně na hranici krasových vápenců a nekrasových kulmských hornin a stanice není zasakováním vody „násoskovým efektem krasu“ postižena zdaleka tolik jako ve stanice Sloupu. Plocha jejího povodí činí 58 km2, Qa 0.355 m3/s.

Čtěte také: Průvodce instalací retenčních nádrží

Kvůli velice časté absenci vody u Sloupského limnigrafu se před rokem rozhodlo obnovit měření asi 2 km vzdušnou čarou severně od Sloupu, kde v 70. letech 20. století byla pár let v provozu LG stanice Vlčí skála na toku Luhy, nejvýznamnějším ze tří zdrojnic Sloupského potoka (kromě už jmenované Luhy a Žďárné je tou třetí zdrojnicí Němčický potok). Měření bylo obnoveno k 1. lednu 2018. Plocha povodí Luhy po tuto stanici je 20 km2, Qa vzhledem k velice krátkodobému pozorování pouze v první polovině 70. let 20. století není stanoveno.

Flóra a fauna

Údolí se nachází v CHKO Moravský kras. V Pustém žlebu nedaleko dolní stanice lanovky na Macochu je na skalní stěnce v blízkosti zmiňované Čertovy branky možné vidět nejkrásnější populaci kriticky ohrožené kapradiny jeleního jazyku celolistého v České republice. Na dnech žlebů (krasových kaňonů) je zcela běžná a dobře rozpoznatelná měsíčnice vytrvalá. Tato 30-100 cm vysoká rostlina se srdčitými listy a světle fialovými květy v hroznovitém květenství, je během vegetační doby nepřehlédnutelná. Na strmých stráních krasových žlebů je možné spatřit chráněný tis červený. V rezervaci se nachází cca 2700 jedinců (druhá největší populace této dřeviny v české republice). Přestože je celá dřevina vyjma červeného míšku plodu jedovatá, trpí semenáčky okusem zvěří. Většinou se jedná o keřové formy často na nepřístupných místech.

Historické objevy a pověsti

Badatelům v Moravském krasu se před 80 lety podařilo učinit objev, který zpřístupnil plavbu po podzemní řece Punkvě. 5. února se profesorovi Karlu Absolonovi podařilo snížit hladinu toku a najít směr, kterým byl pak proražen umělý tunel. Podzemní plavba na Punkvě byla spuštěna sice už v roce 1921, turisté se ale k ní dostávali poměrně dlouhou cestou. I kvůli tomu badatel Karel Absolon chtěl propojit vodní plavbu se dnem Macochy. Dnes je tato cesta docela pohodlná, od Hřebenáče před vstupem do Sloupsko-šošůvských jeskyní to až k jezírku trvá cca 15 minut. My ale dnes chceme k Wankelovu jezírku… Sestoupíme tedy Stupňovitou propastí a pak na jejím dně se spíše ve skrčené poloze posouváme asi sto metrů doleva ve směru toku. Wankelovo jezírko a čtyřmetrová chránička naší sondy, dnes skoro celá nad vodou.

Od začátku 20. století Macochu a zdejší jeskyně zkoumal systematicky profesor Karel Absolon, který pronikl nově objevenými Punkevními jeskyněmi do propasti z Pustého žlebu takzvanou „Suchou cestou“. Ve 30. letech byla objevena „Vodní cesta“, kterou se jeskyňáři dostali z vývěru Punkvy přes vodní dómy do propasti. „Čerpání začalo 4. prosince pomocí centrifugálních pump, skončilo 18. prosince, protože se dostali pouze o šest metrů níže. Potom vlastně od poloviny ledna instalovali novou čerpací baterii, takzvaný Nautil, a tím snížili Punkvu celkově o 18 metrů níž. Právě 5. února 1933 se badatelům podařilo odčerpat vodu. Obnažená skála jim pak dovolila zaměřit a najít směr, kudy prorazit umělý tunel směrem ke dnu propasti Macocha. „Oni se po tom vyčerpání dostali na takzvané Velké jezero, kde provedli zaměření těch hlavních směrů. Podzemní plavba po řece Punkvě tak letos oslaví 80 let. „Tímto počinem se otevřel takový nejvíc atraktivní okruh v jeskyních ve střední Evropě určitě, ale dá říct i v evropském měřítku, možná i ve světovém.

Pověst o ztracené pasačce v Kateřinské jeskyni, pověst o zoufalé maceše, která svůj život skončila v propasti, které dala jméno, jeskyně Umrlčí, kde byly nalezeny lebky patrně obětí středověkého mordu, zbytky jeskynního hradu v Rytířské jeskyni, názvy skalních útvarů jako Čertův most, Čertova kazatelna, Čertova branka, Čertova vrátka a čtenáři odpustí i Čertova pr…l opředené pověstmi a pohádkami dávají tušit, že tuto krajinu považovali lidé v minulosti za tajemnou a strašidelnou. Dnešnímu návštěvníkovi přijde toto území spíše jako romantické, ale i on se zde může setkat s tvory, které ještě často dnes v lidech budí negativní emoce, s netopýry.

Čtěte také: Historie a význam vodního žlabu Rakytovo

tags: #vodni #zlab #v #udoli #punkvy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Stropní Kazety Ultima Tegular: Vše, co Potřebujete Vědět
• Moderní řešení Cemix pro omítky
• Kompletní průvodce betonáží podlahy ve voliéře
• Vše o těsnění: Tmely Hermosal
• Jedinečné vzory hexagonálních obkladů