Komplexní průvodce vsakováním dešťové vody a legislativní požadavky

Při výstavbě každé budovy má stavitel a projektant povinnost vyřešit správné hospodaření s dešťovou vodou na pozemku. Hospodaření s dešťovou vodou má oporu v české legislativě. Při realizaci jakékoli stavby, ať už se jedná o rodinný dům či průmyslovou halu, stavební úřady vyžadují minimalizaci vypouštění dešťové vody do kanalizačního řádu. Primárním požadavkem je „likvidace“ dešťové vody přímo na pozemku stavby, a to vsakováním, ostatně takto je to opřeno také v Zákoně č. 254/2001 Sb.

Tento požadavek je klíčový, protože neustále přibývá zpevněných ploch, což významně omezuje přirozené vsakování srážek. Na zem spadne v průměru až 1000 l/m².rok a kdyby vše odteklo do kanalizační sítě, nutně by docházelo k jejímu přetěžování a plnění vodních toků. Zároveň se tím snižuje hladina podzemní vody a podzemní zdroje rychleji vysychají. A také rychlý odtok vody z velkých území při přívalových deštích způsobuje povodně.

Vsakování dešťové vody dnes není jen „něco navíc“, co se řeší kvůli ekologii. Ve skutečnosti jde o standardní součást každé stavby. Pokud stavíte dům nebo upravujete pozemek, bez vyřešeného hospodaření s dešťovou vodou se dnes prakticky nepohnete - a ve většině případů vám bez toho ani neprojde stavební řízení. Princip je přitom jednoduchý: voda, která spadne na váš pozemek, by na něm měla ideálně zůstat. Místo toho, aby odtekla do kanalizace, se postupně vsákne zpět do půdy a vrátí se do přirozeného koloběhu.

Co je hospodaření s dešťovou vodou a proč je důležité?

Hospodaření s dešťovou vodou je systém opatření, která zajišťují správnou manipulaci s dešťovou vodou na pozemku. Vsakování dešťové vody je součástí udržitelného hospodaření s vodou. Pomáhá předcházet přetížení kanalizace a podporuje přirozený koloběh vody v krajině. Díky klimatickým změnám dochází ke snižování hladin spodní vody, se kterým souvisí jejich zasolování. Možnost udržení kvality podzemní vody zvyšuje pozdržení srážkové vody v půdním profilu a zamezení jejího rychlého odtoku.

Zásadním parametrem pro volbu vypouštění dešťové vody do půdního profilu jsou nejen hydrogeologické a geologické poměry, ale i potřeba zajištění srážkové vody pro udržení dostatku podzemní vody ve specifické hydrogeologické lokalitě s okolní zástavbou především v podobě staveb určených k bydlení.

Čtěte také: Výpočet kapacity okapů a svodů

Legislativní rámec a povinnosti

Hospodaření s dešťovou vodou není dnes volba, ale povinnost. Povinnost řešit vsakování dešťových vod má každý majitel nově stavěné nemovitosti. Požadavky na řešení srážkových vod jsou obsaženy v § 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění, dále též v § 27 zákona č. 254/2001 Sb. Dodržení vodního zákona je vyžadováno stavebními úřady při vydávání stavebního povolení.

Dalším důležitým dokumentem je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který předepisuje obecné zásady územního plánování a v konkrétních bodech pak odkazuje na prováděcí vyhlášky. Ve vztahu k hospodaření s dešťovou vodou je důležitá zejména vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, která je prováděcí vyhláškou k § 43 stavebního zákona a týká se tedy územního plánování. Tato vyhláška v § 20 odst. 1. 2. 3. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby pak v § 6 odst. (4) uvádí: „Stavby, z nichž odtékají povrchové vody vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“) musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním.“

Ačkoli by se mohlo zdát, že obě vyhlášky říkají ve vztahu k hospodaření s dešťovou vodou (HDV) téměř totéž, zásadní rozdíl je v tom, pro koho jsou obě sdělení určena. Zatímco vyhláška č. 268/2009 Sb., ukládá stavebníkovi povinnost dodržovat principy HDV, první jmenovaná vyhláška ukládá obci povinnost vymezit stavební pozemek tak, aby stavebník měl možnost se podle svých povinností zachovat. Stavební pozemek vymezuje stavební úřad v rámci rozhodnutí o umístění stavby.

Podle vodního zákona (§ 5 odst. 3) „Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem.“ Vodní zákon tedy poměrně přísně nařizuje, že pravidla, která stavební zákon vymezuje pro novostavby, jsou platná i pro změny stávajících staveb a změny jejich užívání, přičemž změnu stávající stavby definuje vlastně jako jakýkoli stavební zásah.

Jako třetí právní předpis se uvádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, který upravuje práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace (§ 8 odst. ). Nedodržení těchto zákonů ze strany obce nebo provozovatele stokové sítě může stavebníka vehnat do neřešitelné nebo dokonce nebezpečné situace. Z nedávné doby jsou již známy případy, kdy obec nevybudovala dešťovou kanalizaci v lokalitě nevhodné pro vsakování dešťových vod (jíly), a provozovatel stokové sítě nepovolil vypouštění dešťové vody do splaškové kanalizace s odkazem na povinnost přednostního vsakování dešťových vod. Vlastníci parcel pak neměli jinou možnost, než u svých novostaveb vybudovat nefunkční vsakovací zařízení.

Čtěte také: Jaké dřevo vybrat pro noční topení?

Technická norma vodního hospodářství TNV 75 9011 popisuje 3 způsoby odvodnění pozemku s prioritou dle uvedeného pořadí. Pokud jsou vhodné místní podmínky, voda by se měla vsakovat. Při horších vsakovacích podmínkách se kombinuje vsakování s retencí a regulovaným odtokem. Norma je velice komplexní a prakticky zpracovaná, obsahuje doporučení pro technická řešení, zabývá se i vztahem k recipientu, provozem a údržbou objektu a dává pokyny pro navrhování a dimenzování.

Dnes se v praxi obvykle setkáváme s projektováním vsakovacích zařízení podle normy ČSN 759010 - Vsakovací zařízení srážkových vod. Daleko lépe celý problém řeší odvětvová norma vodního hospodářství TNV 759011, která vyšla v březnu 2013 a neměla by chybět na žádném stavebním úřadě. Na rozdíl od předchozí jmenované normy řeší nejen čistě vsakovací zařízení, ale i zařízení pro akumulaci a škrcený odtok, případně akumulaci a škrcený odtok s částečným vsakováním. Bezpečněji požaduje dobu prázdnění do 24 hodin a obsahuje také doporučení pro hodnotu řízeného odtoku ze stavebního pozemku.

Hospodaření s dešťovou vodou by město mělo řešit na svém území systémově, ne pouze jednostranně vyžadovat od stavebníků dodržení vyhlášky č. 268/2009 Sb. Město by v první řadě mělo znát geologii a vodní režim na svém území. Vhodným nástrojem je vodohospodářská příloha územního plánu (ÚP), která by měla obsahovat regulativy pro stavební činnost. Tato příloha ÚP zároveň může předepisovat různá pravidla pro různé části města podle toho, v jakých vodních a geologických poměrech se nacházejí. Zvláštní pozornost by město mělo věnovat stavbám HDV, které má ve svém majetku. Zejména tedy stavby veřejného charakteru a infrastrukturu. Zejména v případech, kdy investorem této akce není obec či město, ale infrastruktura je budována v rámci developerského projektu a posléze městu předána, jsou již nyní špatné zkušenosti s kvalitou a kapacitou takto vybudovaných sítí, o které se pak město musí starat. Stejnou pozornost je třeba věnovat tomu, kdo bude městskou infrastrukturu spravovat. Prvky hospodaření s dešťovou vodou, jako zasakovací průlehy nebo retenční nádrže, vyžaduji jiné způsoby údržby než dosud běžná stoková síť.

Hlavním úkolem obce je správně vyhodnotit možnosti likvidace dešťových vod na jejím území a pomoci stavebníkovi snadno a bezpečně splnit zákonné požadavky na nakládání s dešťovou vodou.

Právní povinnost: Vodní zákon i prováděcí vyhlášky k novému stavebnímu zákonu ukládají povinnost zachytávat a regulovat dešťové vody přímo na pozemku. Komplexita v praxi: Správné řešení vyžaduje hydrogeologický posudek a soulad s ČSN. Ignorování zákona může vést k vysokým pokutám, problémům s kolaudací a drahým sousedským sporům. Státní správa si uvědomuje, že efektivní likvidace dešťové vody přímo na pozemku je jedním z nejúčinnějších nástrojů adaptace na změnu klimatu. Proto je tato povinnost vyžadována stále striktněji. Povinnost se vztahuje nejen na novostavby, ale také na změny stávajících staveb, jako jsou přístavby nebo stavební úpravy měnící odtokové poměry.

Čtěte také: kotvení polystyrenu přes izolant do Ytongu

Hierarchie řešení dle zákona

Zákon nestanovuje libovolný výběr řešení. Místo toho vymezuje závaznou hierarchii postupů, kterou musí stavebníci respektovat. Podle § 5 odst. 1:

1. Prvním a přednostním řešením je nechat dešťovou vodu vsáknout přímo na pozemku stavebníka. Aby bylo vsakování považováno za splněné, musí být pozemek geologicky vhodný a dostatečně velký.
2. Pokud vsakování na vašem pozemku není prokazatelně možné, nastupuje druhá možnost v podobě zadržování a regulovaného odvádění do vodního toku.
3. Pouze v případě, kdy vsakování není možné a oddělená dešťová kanalizace v lokalitě neexistuje, umožňuje zákon regulované vypouštění dešťové vody do jednotné kanalizace.

Často kladené otázky k legislativě

• Co se rozumí pod pojmem „srážková voda“? Srážková voda je voda, která vzniká dopadem atmosférických srážek na stavby a pozemky. Jedná se o vodu, která nesmí být bez povolení smísena se splaškovými vodami.
• Platí tato povinnost pro všechny stavby? Povinnost se vztahuje na drtivou většinu staveb, ať už jde o rodinné domy, bytové domy nebo stavby pro podnikání.
• Co se stane, když povinnost nesplním? Hrozí vám pokuta dle vodního zákona nebo zákona o vodovodech a kanalizacích a především nevydání povolení záměru nebo kolaudačního rozhodnutí. Dle zákona o vodovodech a kanalizacích může pokuta pro fyzickou osobu dosáhnout až 100 000 Kč.
• Co se stane, když budu svádět vodu do jednotné kanalizace bez povolení? Dopouštíte se přestupku. Hrozí pokuta a povinnost uhradit stočné zpětně.
• Mohu si vybrat přímý odvod do kanalizace, protože je levnější? Ne, musíte dodržet zákonnou hierarchii. V praxi se navíc může stát, že dopady stavby na okolí (např. emise prachu) vyvolají zásahy úřadů.
• Kdo prokazuje nemožnost vsakování? Důkazní břemeno je na stavebníkovi.
• Bude stavební úřad vyžadovat vsakování, i když to není technicky možné? Ne, pokud hydrogeologický posudek prokáže, že vsakování není možné, úřad musí akceptovat další řešení v pořadí dle zákona.

Faktory ovlivňující vsakování a hydrogeologický posudek

Vsakování srážkové vody se odvíjí od stavu podzemní vody a vyhovujícího koeficientu propustnosti zeminy. V případě vhodných hydrogeologických poměrů a vyhovujícího koeficientu propustnosti zeminy lze zvolit metodu vsakování. Primárním faktorem je absence jílovitého podloží. Funkční vsakovací objekt zastupují štěrkem vyplněná jáma, vsakovací zářez, drenáž se štěrkovými žebry, vsakovací tunel apod.

Nejprve je třeba zjistit vhodnost místních podmínek, abychom získali představu, jak rychle se voda bude vsakovat. Na to je třeba hydrogeologický posudek, který na základě předepsaných zkoušek stanoví koeficient vsaku, tedy údaj o rychlosti vsakování. Podle jeho výsledku a velikosti odvodňované plochy se následně navrhne velikost vsakovacího zařízení. Častou chybou, se kterou se právníci ARROWS advokátní kancelář setkávají, je absence nebo nízká kvalita hydrogeologického průzkumu. Hydrogeologický průzkum provádí osoba s odbornou způsobilostí. Cílem je zjistit vsakovací schopnosti půdy a hladinu podzemní vody. Cena za kvalitní hydrogeologický průzkum pro rodinný dům se pohybuje v řádu nižších desítek tisíc korun. Hydrogeologický posudek se přikládá k žádosti o povolení záměru. Úředník na stavebním úřadě podle něj posuzuje, zda navržené řešení odpovídá realitě na pozemku.

Fungování vsaku stojí na třech hlavních faktorech - typu zeminy, hladině spodní vody a tzv. návrhovém dešti.

Typ zeminy

Typ podloží zásadně ovlivňuje vsakování. Zatímco štěrky a písky fungují velmi dobře, jílovité zeminy vsakování prakticky neumožňují.

• Štěrk: cca 10⁻² až 10⁻³ m/s = velmi dobré vsakování
• Písek: cca 10⁻³ až 10⁻⁵ m/s = dobré vsakování
• Jíl: cca 10⁻⁷ m/s a méně = téměř nevsakuje

Hladina spodní vody

Mezi dnem vsaku a hladinou spodní vody musí být minimálně 1 metr, jinak se voda nemá kam vsakovat.

Návrhový déšť

Počítá se s přívalovým deštěm o parametrech: 0,03-0,05 l/s/m², 15-30 minut. U běžného domu jde o 2-3 m³ vody.

Jak se určuje velikost vsaku

Velikost vsaku závisí hlavně na podloží (typu zeminy) a ploše střechy. Právě typ zeminy má zásadní vliv.

Orientační velikost vsaku podle podmínek

Z tabulky je patrné, že rozdíly jsou obrovské - typ zeminy má často větší vliv než samotná plocha střechy.

Předčištění srážkové vody

Velmi častou chybou je, že se do vsaku pouští nečištěná voda. Dešťová voda ze střechy obsahuje listí, prach, pyl i jemné nečistoty ze střešní krytiny. Tyto nečistoty se postupně usazují a ucpávají vsakovací zařízení i okolní zeminu. Výsledkem je postupné snižování funkčnosti a v krajním případě přetékání systému. Řešením je instalace filtrační šachty před vsakovací zařízení. Ta zachytí nečistoty a do vsaku pustí výrazně čistší vodu, čímž výrazně prodlužuje životnost celého systému. Filtrační šachta se vždy umisťuje mezi svody a vsak - tedy před vsakovací zařízení.

V současné době nesmíme zapomínat také na problematiku těžkých kovů. Při dešti se do vody dostávají nečistoty z ocelových střech nebo parkovišť, olovo nebo měď z brzdových destiček, výfuků apod. Těžké kovy, na rozdíl od minerálních olejů, se v půdě nerozkládají, ale ukládají. Připravovaná legislativa zahrnuje i tuto problematiku. Firma RONN již nyní navrhuje filtrační systémy a materiály, které odstraňují ropné minerální látky a zároveň zachycují jemné částice těžkých kovů. S použitím žlabů MEA CLEAN s filtračním substrátem Biocalith můžeme eliminovat pouštění těchto částic do půdy, a to již přímo v průběhu odvádění vody ze zpevněných ploch. Filtrační substrát má dvě složky. Biocalith MR likviduje biologickou cestou veškeré běžné minerální látky, které se vyskytují v dešťové vodě z běžného provozu. Biocalith K naopak na sebe váže těžké kovy a při průměrném znečištění má životnost 20-30 let. V případě ocelových střech se navrhuje speciální předčišťovací jímka s filtrem těžkých kovů.

Umístění vsakovacího zařízení

Umístění vsaku je zásadní pro jeho funkčnost i bezpečnost. Je potřeba dodržet tyto odstupy:

• 5 m od obytných budov bez hydroizolace
• 2 m od obytných budov s hydroizolací
• 3 m od stromů a keřů
• 2 m od hranice pozemku nebo komunikace
• 1,5 m od plynovodů a vodovodů
• 0,8 m od elektrického vedení
• 0,5 m od telekomunikačního vedení
• minimálně 1 m nad hladinou spodní vody

Tyto vzdálenosti chrání stavbu, inženýrské sítě i samotný systém.

Extrémní srážky a bezpečnostní přepad

Vsakovací zařízení se navrhuje na přívalové deště, které se objevují přibližně 1-5× ročně. Přesto mohou nastat extrémní situace, kdy je půda nasycená a vsak nestíhá. Proto musí mít systém bezpečnostní přepad, který odvede přebytečnou vodu.

Možnosti řešení:

• odvedení na povrch (např. do prohlubně)
• přepad do vodního toku (se souhlasem správce)
• přepad do kanalizace (se souhlasem)

Přehled typů vsaků

V praxi se používají tři základní typy vsakovacích řešení. Každý má své výhody i omezení a hodí se do jiných podmínek. Výběr proto vždy závisí na prostoru, podloží a požadavcích na zatížení. Vsakovací systémy již dlouho nejsou pouze jednoduché konstrukční prvky pro zachycení co největšího objemu vody. Vývoj celé problematiky posunul požadavky na vsakování tak, aby byla nejen dodržena vysoká pevnost a snadná údržba po celou dobu své životnosti.

Do odvodňované plochy započítáváme vodu ze střech a zpevněných ploch jako jsou příjezdové cesty, terasy, chodníky.

Štěrkový vsak (trativod)

Tradiční a dlouhodobě používané řešení, kdy se výkop vyplní štěrkem, do něho se položí perforovaná drenážní trubka a voda se vsakuje mezi jednotlivými kameny. Výhodou je především jednoduchost a nízká pořizovací cena materiálu. Není potřeba žádný speciální systém, realizace je relativně přímočará a zvládne ji i menší stavební firma. Nevýhodou je ale nízká efektivita - dutiny mezi kamenivem tvoří pouze zhruba 30-35 % objemu. To znamená, že pro stejný výkon je potřeba výrazně větší výkop. Systém se navíc časem zanáší a prakticky neumožňuje kontrolu ani údržbu. Štěrkový vsak se proto hodí hlavně tam, kde je dostatek prostoru, je dobré podloží (štěrk, písek) a je důraz na nízkou pořizovací cenu.

Vsakovací boxy

Moderní řešení založené na plastových modulárních prvcích, které se skládají do požadovaného objemu. Hlavní výhodou je vysoká efektivita - využitelný objem dosahuje až 90-95 %. Díky tomu stačí menší výkop než u štěrkového vsaku. Boxy zároveň umožňují inspekci a případnou údržbu, což výrazně prodlužuje životnost celého systému. Další výhodou je flexibilita - systém lze snadno přizpůsobit konkrétním podmínkám a velikosti pozemku. Jsou to právě vsakovací boxy, které umožňují stavbu téměř libovolně velké vsakovací galerie libovolného tvaru. Vsakovací galerie se navrhují dle velikosti odvodňované plochy a hodnoty koeficientu filtrace zeminy tzn. rychlosti vsakování.

Vsakovací bloky X-Box, které dodává společnost RONN Water Management s.r.o., mají nosnost přes 600 kN/m². Při uložení pod komunikací spolehlivě unesou i váhu nákladních aut, která pojíždí po povrchu při minimálním krytí. Nosnost bloku umožňuje instalaci i ve větších hloubkách. Pro běžné použití si vystačíme se standardními bloky X-Box SP s únosností 300-350 kN/m². Unikátní systém vsakovacích bloků umožňuje výškovou úpravu vsakovací sestavy v rozmezí standardních výšek 100-200-300-400-500-600 mm. To umožňuje snadněji přizpůsobit návrh a výškové umístění geologickým podmínkám. Komplexní systém je tvořen převážně vsakovacími boxy X-Box, ale při kombinaci s čistícími a kontrolními boxy C-Box vytvoříme optimální systém, který bude funkční desítky let. S pomocí geotextilie, kterou oddělíme kontrolní C-Box od standardních vsakovacích boxů, vytvoříme dodatečný sedimentační a kontrolní prostor. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena oproti štěrku (i vsakovacím tunelům), i když v celkovém součtu (výkop + práce) se rozdíl často výrazně snižuje. Vsakovací boxy jsou ideální pro rodinné domy, pro menší pozemky, pod pojezdové plochy, tam, kde je potřeba kompaktní anebo prostorově flexibilní řešení.

Vsakovací tunely

Vsakovací tunely fungují na podobném principu jako boxy, ale jsou dostupnější, méně odolné a lze je skládat pouze za sebe v jedné řadě. Díky své konstrukci umožňují dobré proudění vody a zároveň mají vysoký retenční objem. Nevýhodou je jednoznačně menší odolnost než v případě vsakovacích boxů a možnost skládání pouze v řadě za sebe. Vsakovací tunely se hodí pro větší objemy vody, tam, kde si můžete dovolit postavit "dlouhý" vsak. AS-KRECHT Odolný plastový tunel, který díky volnému dnu a stěnám s otvory slouží k akumulaci a postupnému zasakování dešťových vod. Počet tunelů umísťovaných pod zem je závislý na množství dešťových vod, které chceme zasakovat.

Jak vybrat správný vsakovací systém

Ve chvíli, kdy víte, že budete vsak řešit, dává smysl rozhodovat se podle několika základních faktorů:

Podle prostoru na pozemku

• málo místa → vsakovací boxy
• dostatek místa → možné i štěrkové řešení

Podle typu podloží

• dobré podloží → fungují všechna řešení
• horší podmínky → vhodnější boxy nebo tunely
• jíl → vsak většinou nedává smysl

Podle zatížení

• bez zatížení → bez omezení
• pojezd → tunely nebo zesílené boxy

Podle velikosti střechy

• do cca 120 m² → menší systém
• kolem 150 m² → běžný rodinný dům
• nad 200 m² → větší nebo kombinované řešení

Podle využití vody

• pouze vsak → jednoduché řešení
• využití vody → nádrž + tunely nebo boxy

Podle rozpočtu

• nízký rozpočet → štěrkový vsak
• optimalizace prostoru → boxy
• vyšší nároky → tunely nebo boxy

Rychlé shrnutí

• málo místa → boxy
• zatížení → tunely nebo boxy
• hodně místa → štěrk
• maximum efektivity → nádrž + tunely/boxy

Dotační programy a sousedské spory

Příspěvek lze získat na pořízení retenční nádrže na srážkovou vodu, přičemž dotace může pokrýt až 50 % způsobilých výdajů. Žadatelem může být vlastník rodinného či bytového domu a program podporuje jak novostavby, tak rekonstrukce. Ačkoliv administrativní proces byl v některých výzvách zjednodušen, pro správný návrh systému a bezproblémové fungování je odborný technický výpočet stále nezbytný.

Pokud se kolem odvodu srážkových vod nebo zásahů do pozemku rozvine konflikt mezi vlastníky, bývá vhodné řešit postup i s ohledem na obchodní a soudní spory. Podle občanského zákoníku nesmíte obtěžovat souseda nad míru přiměřenou poměrům tím, že na jeho pozemek svádíte vodu. Vlastník pozemku může mít povinnost strpět, aby voda ze sousední střechy stékala na jeho pozemek, pokud k tomu byla zřízena služebnost (věcné břemeno). Vlastník pozemku, na který stéká voda ze sousedního výše položeného pozemku přirozeným způsobem, ji musí přijímat. Nesmí však docházet k úmyslnému svádění vody bez dohody či služebnosti. Poddimenzování vsakovacího zařízení je častým důvodem sporů.

tags: #vsakovani #destovych #vod #pres #navazku #cihly

Oblíbené příspěvky:

• Vyrobte si pracovní desku z mozaiky a keramiky
• Pro a proti dřevěné opěrné zdi
• Vše o tepelné izolaci
• Průvodce řešením problémů se snímačem tlaku paliva pro Fiat Bravo 2000
• Vše o fasádách v Kuníně