Kompletní průvodce výpočtem dešťových žlabů a dimenzováním okapového systému

Dešťové žlaby a celý okapový systém hrají klíčovou roli v ochraně budov před poškozením způsobeným srážkovými vodami. Správné dimenzování a výběr komponentů jsou proto nezbytné pro zajištění jejich plné funkčnosti. Tento článek vás provede celým procesem od pochopení pojmu srážkových vod, přes legislativní aspekty, až po praktický výpočet a výběr vhodných rozměrů.

Co jsou srážkové (dešťové) vody a legislativní rámec

Srážky jsou částice vody dopadající na zem nebo kondenzované na zemském povrchu. Pojem srážkové vody dle Zákona o vodovodech a kanalizacích zahrnuje rovněž povrchové vody vzniklé odtokem srážkových vod dopadajících na pozemky a je tedy širší než pojem srážkové vody dle Vodního zákona, kde se jedná jen o srážkové vody ze staveb. Předpisy pro ochranu životního prostředí a celá řada dalších norem dnes regulují i hospodaření s dešťovou (srážkovou) vodou.

Dešťovou vodu lze vsakovat nebo akumulovat pro další použití mimo budovu (zálivka) nebo ji po úpravě používat v budově (např. pro splachování), kde musí být zcela oddělena od rozvodu pitné vody. Povinnost platit za odvádění srážkových vod je dána v § 20 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Tato povinnost se vztahuje na vody, které jsou odvedeny do kanalizace, kromě ploch dálnic, silnic, místních komunikací, ploch drah, zoologických zahrad a ploch nemovitostí k trvalému bydlení.

V případě, že část nemovitosti určené k trvalému bydlení není používána k bydlení, ale jedná se o prostory k podnikání, je z této části povinnost platby za odvádění srážkových vod. Tato platba se vypočte poměrem ploch určených k podnikání ku celkové ploše objektu. Počítají se všechny plochy, z kterých jsou srážkové vody odváděné do kanalizace, a to i nepřímo, když dešťový svod je vyveden na komunikaci, po které však voda stéká do kanálu. Srážkové vody jsou odpadní vody z dešťových srážek ze střech a ostatních ploch, vypouštěné odběratelem do veřejné kanalizace.

Výpočet množství srážkových odpadních vod

Výpočet množství srážkových odpadních vod se provádí dle přílohy č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., ve znění novely vyhl. č. 244/2021 Sb. Výpočet se uvádí ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav.

Čtěte také: Dřevěné hranoly a trámy - výpočet nosnosti

Dne 1. 6. 2021 došlo k legislativním změnám vyhlášky 428/2001 Sb. (ve znění novely vyhl. č. 244/2021 Sb.), která je prováděcí vyhláškou zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Touto novelou se mění od 1. 1. 2022 hodnota srážkového normálu, který je rozhodný pro výpočet množství zpoplatněných srážkových vod. Pro období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2051 se tedy použije dlouhodobý srážkový normál stanovený z období 1991 až 2020. Současně dochází ke změně přílohy č. 16 vyhlášky č. 428/2001, která nově rozšiřuje vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace.

Dimenzování odvodnění střechy a výběr okapového systému

Dimenzování odvodnění střechy, a tím přiřazení velikosti okapového žlabu, závisí na množství srážek, základní ploše střechy (půdorysné ploše) a koeficientu odtoku (sklon, vlastnost povrchu). Pro toto dimenzování platí průtočné plochy vypočtené ze světlých rozměrů. U dešťových svodů s pravoúhlým průřezem musí mít nejmenší strana minimálně velikost průměru (jmenovité velikosti) příslušného dešťového svodu s kruhovým průřezem. Základem pro dimenzování podle DIN 1986 - 2 jsou půlkulaté kotlíky. Součet dešťových srážek se definuje měřenou výškou dešťových srážek v závislosti na době trvání deště.

Při vybírání rozměru okapů se setkáte se dvěma podobnými údaji - rozvinutá šířka žlabu a průměr žlabu. Tyto parametry jsou důležité nejen při výběru samotného okapu, ale také při pořizování dalších součástí okapového systému, jako jsou svod, kotlík či háky. Velikost žlabů nejčastěji najdete udávanou v rozvinuté šíři (označováno r. š.). Rozvinutá šíře je celková šířka plechu, ze kterého je daný okap vyroben. Vzhledem ke kulatému tvaru okapu není snadné rozvinutou šířku změřit, můžete ale změřit jeho průměr. Průměr žlabu se měří od zadní stěny okapu k přední návalce, přičemž samotná návalka se nezapočítává. Návalka je okrasné ukončení žlabu, které zároveň slouží ke zpevnění žlabu a k uchycení do háků.

Často se u rozměru okapu setkáte pouze s rozvinutou šíří. Naštěstí ji ale můžete jednoduše odvodit od průměru okapu. Aby váš okapový systém plnil svou funkci, je důležité zvolit správnou velikost žlabu. Pokud byste zvolili menší rozměr, než je potřeba, může dojít k přetékání dešťové vody přes okap. V případě volby větší velikosti nedojde sice k žádnému problému, utratíte však zbytečně více peněz.

Výpočet plochy střechy a určení velikosti žlabu

Při výměně stávajícího okapu, který je funkční, si vystačíte se změřením průměru a případným převedením na rozvinutou šíři. Pokud ale potřebujete vyměnit okapový systém za zcela jiný nebo zařizujete novostavbu, musíte nejdříve vypočítat plochu střechy. Plochu střechy vypočítáte podle vzorce (A + B / 2) × C. Podle vypočítané plochy pak zjistíte správnou velikost okapu.

Čtěte také: Řezivo a jeho kubatura

Pokud už znáte plochu vaší střechy, zjistíte potřebný rozměr žlabu podle tabulky daného výrobce. Při výběru velikosti je vždy důležité se řídit tabulkou výrobce konkrétního okapu. Mohou se totiž mírně lišit.

Zde je příklad tabulky pro odvození rozměru žlabu:

Průměr žlabu (ø) Rozvinutá šíře (r. š.) Doporučený průměr svodu Maximální odvodňovaná plocha střechy (m²)
80 mm 200 mm 60 mm 30 m²
100 mm 250 mm 70 mm 50 m²
125 mm 280 mm 80 mm 70 m²
150 mm 333 mm 100 mm 100 m²

Komponenty okapového systému a jejich dimenzování

Jakmile znáte potřebný průměr či rozvinutou šířku žlabu pro váš dům, můžete odvodit také potřebný rozměr háků, okapového svodu a kotlíku, které jsou nezbytnou součástí okapového systému.

  • Okapové háky: Slouží k upevnění okapu pod střešní krytinu. Mohou mít různé tvary podle toho, kam je umisťujete. Jejich průměr či rozvinutá šíře musí odpovídat zvolené velikosti žlabu.
  • Okapový svod: Je svislá část okapového systému, která slouží k odvodu vody ze střešního žlabu do kanalizace, případně sběrného sudu. Potřebná velikost okapového svodu by měla být vždy uvedená u daného okapu. Například z tabulky výše vyčteme, že pro okap s průměrem 80 mm potřebujeme okapový svod o velikosti 60 mm.
  • Okapový kotlík: Je spojovacím článkem mezi žlaby a svodem. Pro jaký rozměr žlabu a svodu je daný kotlík určen, najdete už v jeho názvu. Číslo před lomítkem udává rozvinutou šíři žlabu. Číslo za lomítkem udává průměr svodu.

Odtokový součinitel

Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l * s-1 * m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C = Q / (r * A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku.

Výběr materiálu okapu je potřeba dobře zvážit. Zpravidla najdete potřebnou velikost okapu ve všech materiálových provedeních. Při výměně stávajícího okapu je potřeba zjistit jeho průměr a od něj odvodit rozvinutou šíři. V případě novostavby je pak nutné vypočítat plochu střechy a řídit se uvedenými tabulkami.

Čtěte také: Vzorce pro výpočet objemu dřeva

tags: #výpočet #dešťových #žlabů #návod

Oblíbené příspěvky: