PergolyVýroba dřevěné truhly: Postup a techniky
Práce se dřevem je krásná a voňavá činnost, která ale vyžaduje vytrvalost a alespoň základní znalosti dřevařských technik. Soustředit se budeme zejména na ruční práce, jejichž výsledkem jsou drobné dřevěné výrobky. V článku naleznete seznam a stručný popis těch nejzákladnějších technik. Pokud máte připravenou dílnu, nabroušené nástroje a suché dřevo, můžete směle začít.
Základní dřevařské techniky
Pro ty nejrůznější drobné řezbařské aktivity, které využijete při práci na krásných ručních dřevěných výrobcích, se báječně hodí sady řezbařských nožů a dlát. V článku naleznete seznam a stručný popis těch nejzákladnějších technik. Co však nenajdete jsou přesné postupy k výrobě jednotlivých výrobků. Článek slouží jako přehled nejrůznějšího kutilství ze dřeva. Pokud máte připravenou dílnu, nabroušené nástroje a suché dřevo, můžete směle začít.
Štípání dřeva
K velice staré, ale dodnes používané technice se řadí štípání. Technikou štípání vznikaly například důležité šindele. V mnoha případech a v rukách zručného kutila se jedná o pracovní činnost levnější a jednodušší než podélné řezání pilou. Tradiční štípání dřeva patří opravdovým mistrům. Ručně štípaný šindel si žádá zkušenosti, ale i pevnou ruku. V tomto případě se jedná zejména o štěpy, desky, podvaly na stropy a mnohé další (například již zmíněná střešní krytina). Výběr dřeva je v tomto případě naprosto zásadní. Dřevo by mělo jít hlavně dobře štípat, ale neméně pozornosti si zaslouží hustota letokruhů nebo dlouhá vlákna. Nejpoužívanějším typem dřeva je v našich podmínkách smrk. Ten je z hlediska poměru ceny a kvality vhodným kandidátem. V úvahu připadá i modřín. Strešní krytina sluší i dubovému a akátovému dřevu. Bohužel se ale z hlediska ceny jeví tato možnost skoro až nedostupně.
Dlabání
Tesařská i řezbařská dláta tvoří nedílnou součást výbavy každého kutila i dřevařského mistra. Velká ubírací dláta jsou víceméně rovná, či mírně zaoblená a slouží k prvotnímu dlabání například z půlky kmene nebo jiného většího kusu dřeva. Truhlářské dláto používáme na další rytí a prohlubování dlabu. Na obě zmíněná dláta se přitlouká dřevěným tloukem, či paličkou. Oproti tomu řezbařské dláto se chlubí menším vzezřením a využívá se zejména pro drobné vydlabávání - například pro již zmíněné dekorace nebo hračky. Dlabáním rozumějme oddělování a vybírání hrubých třísek, když zhotovujeme podélný/kulatý otvor - tzv. dlab. Tesání a dlabání může vyzkoušet kdokoliv. Na dlabání obecně se hodí spíše měkčí dřevo.
Hoblování
Dokonale hladký, na dotek jemný a mnohdy i krásně prokreslený povrch je jednou z nejcennějších vlastností dřeva. Díky hoblování velice snadno dosáhnete tohoto výsledku. Kromě ručních hoblíků se dnes na trhu samozřejmě objevují i ty elektrické, ale i stolní hoblovky. Rozhodně nic ale nenahradí ruční hoblík, který je žádoucí například při práci s nábytkem. Zanechává na povrchu nesmazatelnou charakteristickou stopu, kterou nenahradí žádný jiný nástroj. Pomocí zvoleného hoblovacího nástroje se ze dřeva odebírá tříska o různých tloušťkách. Při hoblování s elektrickým hoblíkem musíte dbát zvýšené opatrnosti. Konkrétní výrobek samotným hoblíkem zřejmě nevyrobíte, ale v mnohých dřevařských činnostech se bez něj neobejdete. Používá se k zarovnávání a vyhlazování povrchu dřeva. Výsledkem je nádherně, jemně a hladce opracovaný kus dřeva. Pokud se chystáte na renovaci některých kusů nábytku, nebo dokonce na jejich samotnou výrobu, ruční hoblík vám prokáže velkou službu. Obecně se k hoblování hodí dřevo tvrdé, kde vynikne jeho následná jemnost při doteku.
Čtěte také: Proč jsou dřevěné hračky stále oblíbené?
Řezání
Pila je již od dob gotiky základním nástrojem určeným pro práci se dřevem. Provází obrobek již od jeho úplného začátku - pokácení stromu. Následně se používá při výrobě fošen, desek a nejrůznějších hranolů. Na trhu dnes existuje nepřeberné množství pil, které lze využít pro nejrůznější účely. Okružní, pásová, formátovací, či kmitavá pila najde své uplatnění ve velké domácí dílně nebo garáži. Práce s pilou si žádá velké zkušenosti a je i poměrně nebezpečná. Určitě jste slyšeli o mistrech, kteří umí motorovou pilou vyřezat krásnou sochu, nebo lavičku z kmene stromu. Pokud si na to (logicky) netroufáte, tak můžete pomocí ruční nebo přímočaré pily vyřezat drobné tvary, srdíčka, která se budou krásně vyjímat například v truhlíku. Pila si bez debat dokáže poradit s jakýmkoliv druhem dřeva. Vybírejte spíše podle toho, co si chcete z dřeva vyrobit. Na ozdobné výřezy a drobnosti bude stačit smrkové dřevo. Pokud ale přemýšlíte nad zahradní lavicí z desek, tak tomu přizpůsobte i výběr dřeva. Například březové dřevo špatně odolává okolním vlivům, houbám a obzvláště hnilobě.
Řezbaření
Pro ty nejrůznější drobné řezbařské aktivity, které využijete při práci na krásných ručních dřevěných výrobcích, se báječně hodí sady řezbařských nožů a dlát. S touto technikou si klidně můžete pohrát. Skvěle tím zabavíte i menší děti, kterým postačí drobnější a levnější dláto. Větším dětem zase můžete ukázat řezání s řezbařským krátkým nožíkem se zahnutou čepelí. U této techniky můžete naplno popustit uzdu své fantazii. Chybí vám do koupelny mýdlenka? Pomocí dláta si ji hravě vytvoříte sami. Začít s drobnou řezbařskou prací můžete například výrobou jednoduchých vařeček. Zručnost lze získat i drobným vyřezáváním reliéfů. Okrasná plastika na lipovém prkénku může být i skvělým dárkem pro vaše nejbližší. Možná už se budeme opakovat, ale pro řezbařské práce se nejvíce hodí měkké a poddajné dřevo. Lípa, olše, smrk nebo vrba jsou ideální volbou. Opět ale záleží na konečném výsledku. Pokud například budete chtít vyřezat/vydlabat mýdlenku, měli byste použít tvrdší dřevo, které se pyšní vyšší trvanlivostí. Pokud potřebujete něco, co dlouho vydrží, tak sáhněte po bukovém, dubovém, nebo ořechovém dřevě (to má navíc i krásnou přirozenou kresbu). Nejmenší prcky potěšíte třeba tlustší kůrou z topolu, která se jim bude lépe obrábět.
Soustružení
Máte doma soustruh? Tak jistě víte, že je pro výrobu dřevěných produktů nenahraditelný, a také že charakteristické roztáčení dřeva nemá daleko k příjemné závislosti. Doslova vám tak pod rukama vznikají dřevěné nádoby, misky nebo dekorativní předměty. Klasické soustružení spočívá v postupném odkrajování ze dřeva, či se do obrobku řeže během jeho otáčivého pohybu (podobně jako je tomu například u hrnčířského kruhu). Výsledek je pak dokonalý, hladký a souměrný. Soustružit můžete mezi hroty, ale i na volno. Opět záleží na výsledném produktu. Soustruh je součástí těžší techniky a jeho obsluha je náročnější. Nedoporučujeme dálkové učení a teoretické znalosti. Soustruh vám dokáže vyrobit takřka cokoliv. Vytočíte si korbely, slánky, talířky, misky, kořenky, vázy i svícny, ale i praktičtější věci jako je například rukojeť k pilníku, nebo šroubováku, topůrko apod. Zřejmě nejoblíbenějším druhem dřeva všech soustružníků je bříza. Při sušení na vzduchu nepraská, takže se pro soustružení hodí dokonale. Dalším vhodným dřevem je ořech, třešeň a švestka.
Vrtání
Vrtání využijeme ve chvíli, kdy potřebujeme do obrobku zhotovit válcovité otvory kruhového výřezu. Vhodný vrták dokáže vyvrtávat nejrůznější otvory, vyřezávat drážky, nebo zdobit okraje. Vrták využíváme ve chvíli, kdy potřebujeme odstranit vadné suky, nebo vyvrtat různé otvory například pro kolíky a kování. Mnohdy se pomocí vrtáku předvrtávají otvory pro šrouby i vruty. Vrtání pomocí elektrických vrtáků, či za pomocí soustruhu a frézy, rozhodně není činnost vhodná pro děti. I zkušený řemeslník si v tomto ohledu musí dávat pozor na ruce a nepřidržovat malé věci rukou - nikdy! I dnes však lze pořídit funkční ruční vrtačky a vrtáky, které dětem pod dohledem dospělé osoby můžete svěřit. S dětmi můžete vyzkoušet velice funkční výrobky do domácnosti. V tomto případě se fantazii meze nekladou a můžete zužitkovat jakékoliv dřevo.
Dýhování
Za dýhování se považuje nakližování tenkých listů dřev na vhodný základ. Dýhu získáváme nejčastěji krájením nebo loupáním z dobře napařeného kmene. Nejhojnějším produktem loupané dýhy je dnes stále populárnější překližka. Řezaná dýha není tak častá, ale o to více je kvalitnější a samozřejmě i dražší. Dýhovat větší plochy v domácím prostředí je téměř nemožné, protože bychom k tomu potřebovali rozměrné lisovací zařízení. Pokud se ale rozhodnete zvelebit doma menší plochy, nebo nábytek z méně kvalitního dřeva, tak to hravě zvládnete tzv. intarzii (zdobení méně hodnotného dřeva právě dýhami). Postačí k tomu dýha, kterou si v hobbymarketu vyberete podle požadované textury, a poté ji k podkladu jednoduše přilepíme. Intarzie vyžaduje značnou trpělivost a pečlivost. Dýhováním vzniklá truhlářská překližka dnes nejčastěji slouží jako základ nábytku. Tenčí překližka se zase hojně využívá například k výrobě dekorací, které s dětmi hravě zvládnete. V mnohých kavárnách zase naleznete celé stylové stěny z překližky. Doma zase můžete samotným dýhováním vyrobit originální víko ke šperkovnici. Pro výrobu dýh se nejčastěji používá buk, ořešák, bříza, javor, dub, jasan, nebo habr. Všechny zmíněné dřeviny mají krásně vykreslenou texturu.
Čtěte také: Návod na výrobu dřevěné kozy pro řezání palivového dřeva
Opracování povrchu
Při odebírání silnější vrstvy dřeva se používá struhák, neboli rašple. Ten se však hodí pouze pro hrubé opracování, pro jemnější výsledek raději sáhneme po pilníku. Na zakřivený povrch, který nelze hoblovat, rovněž aplikujeme techniku opracování struhákem. Nezapomínejte na velmi důležitý správný postoj a držení pilníku. Tělo při pilování stojí za každé situace klidně, pohybují se pouze ruce s pilníkem. Samotný obrobek pouze struhákem či pilníkem nevyrobíte.
Vyrábíme-li ze dřeva artefakty denní potřeby a věci do interiéru, tak byste tomu měli přizpůsobit výběr dřeva. Jak už jsme v článku zmiňovali, tak pro řezbařské práce se nejvíce hodí “měkká dřeva”. Nepostradatelným se jeví zejména lípa následovaná olší. Řemeslníci se však nebojí využít i smrkového dřeva.
Lepení dřeva
Závěrečná montáž a s ní spojené lepení potřebuje dokonalou přípravu. Se samotným lepením musíte počítat již před tvorbou. Promyšlený postup je základním klíčem k úspěchu. Doporučujeme lepidla disperzní (tzv. bílý klih) - ta se hodí zejména pro předměty do interiéru. Samozřejmě můžete využít lepících schopností běžného klihu, který lze zakoupit v tabulkách nebo granulích. Klih se musí nechat bobtnat zalitý vodou (doba bobtnání závisí na zakoupené formě produktu) a poté se rozpouští ohřátím, ale pozor - pouze na 60°C. Při vyšších teplotách ztratí klih lepivost a už vám bude k ničemu. Lepidlo vám nesmí v žádném případě zmrznout - na to si dejte obzvlášť pozor.
Mějte na paměti, že s mokrým dřevem se sice pracuje výrazně lépe, ale o to víc se musí dbát na následné vysušení. Počítejte i s tím, že dřevo je “živý organismus”, který stále pracuje a vaše výrobky budou rovněž procházet změnami.
Výroba jednoduché truhly ze smrkové spárovky
Jedná se o jednoduchou truhlu ze smrkové spárovky, která bude sloužit na odkládání předmětů. Pro výrobu truhly byla použita již zakoupená spárovka o síle 18 mm, aby se proces výroby urychlil. Na formátovací pile byly nařezány potřebné rozměry dílců. Většinou je nutné začistit drobným odřezem okraje spárovky, protože bývají poškozeny vlivem manipulace a přepravy. Tyto defekty bývají často sotva viditelné, ale mohou se později projevit formou různých prasklinek.
Čtěte také: Krok za krokem: Dřevěné srdce
Postup výroby ozubů
Přesný způsob výroby ozubů snad není ani potřeba popisovat. Tyto základy je možno si rychle nastudovat na stránkách, které se zabývají těmito postupy. Uvedeme zde tedy jen stručný popis z naší výroby, která se možná nepatrně liší. Orýsování síly materiálu nakonec po uvážení neproběhlo klasicky rejskem, ale pouze tužkou z důvodů náročnějšího vybrušování rýhy po rejsku před mořením truhly. Rozpory se vysekávají z jedné strany zhruba do poloviny síly materiálu, poté se dílce otočí a dosekají se z druhé strany. Takto nedojde k vyštípnutí materiálu na spodní straně dílce.
Dekorace dřevěné truhly
Dřevěná truhla se zaobleným víkem je krásná sama o sobě, ale když ji nabarvíte a odekorujete pomocí šablon, vznikne truhla, která je naprosto jedinečná a originální. Taková truhla je báječný dárek k narozeninám - já jsem ji věnovala své sestře. Je ale klidně možné, že si ji nakonec přivlastní malý synovec.
- Připravte si pracovní plochu a na celou truhlu naneste bílou podkladovou (primer) barvu nebo gesso. Pěnový kulatý štětec vám pomůže nanést barvu v tenké rovnoměrné vrstvě. Nechejte zaschnout.
- Plochým štětcem natřete celou truhlu červenou barvou.
- Potom osmirkujte všechny strany smirkovým papírem. Smirkujte vodorovně a svisle, nikoliv krouživými pohyby. Na hranách přitlačte, aby vynikla světlejší hrana.
- Vyberte si šablonu, přiložte na truhlu a tupovacím štětcem naneste bílou barvu. Aby se vám povedl krásný ostrý obrázek, musíte mít na štětci jen minimální množství barvy a nanášet ji tupováním pohyby nahoru a dolů. Pokračujte na všech stranách i na víku truhly. Já jsem nanesla stejný motiv na boky (vlčí máky), stejný na přední a zadní stranu (bicykl) a balóny na víko.
- Pěnovým tupovacím štětcem mezi pruhy maskovací pásky natupujte strukturovací pastu, abyste získali dojem "kůže".
- Po zaschnutí odlepte maskovací pásku.
- Namíchejte si bílou barvu home deco s šedou barvou Aquacolor a doplňte "stínování" na balónech. Přidejte stíny volným tupováním kolem pruhů. Potom pokračujte volným tupováním bílou barvou podle libosti.
Výroba dřevěných truhlíků a květináčů
Zahradní květináče a truhlíky nejsou zrovna levnou záležitostí, obzvlášť pokud zároveň chceme, aby dobře vypadaly. Pojďte se s námi podívat, jak si vyrobit dřevěný truhlík nebo květináč svépomocí. Chcete doma nebo na zahradě něco, co bude precizně plnit svou funkci a zároveň skvěle vypadat? Doporučujeme se v tomto případě spolehnout na dřevěné truhlíky, které na první pohled zaujmou a zahradě dodají šmrnc. Jste alespoň částečně fanoušek DIY a není vám cizí samotná výroba? V této chvíli použijeme na spoje vhodné disperzní lepidlo na dřevo.
Dřevěný materiál se k rostlinám dokonale hodí a výrazně zdůrazňuje jejich estetickou funkci. Výroba dřevěných květináčů není tak složitá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dokonce se úplně můžeme vyhnout přibíjení hřebíků. Používáme takové lepidlo, které se hodí na dřevo a rovněž do venkovních podmínek. Po sestavení truhlíků, dřevěných stojanů na květiny, nebo květináčů už jen stačí provést povrchovou úpravu. Pro přírodní vzezření stačí truhlíky potřít například vhodným olejem, či voskem. Pokud si ale chcete vyhrát a sladit truhlík, či květináč například se zahradním nábytkem, tak není nic jednoduššího než využít vlastností lazurolu, nebo akrylových barev na dřevo. Pro ještě originálnější vzezření pozvěte ke své práci děti a vyrobit tak můžete například krásné barevné truhlíky na bylinky.
Netroufáte si na samotnou výrobu? Nemusíte zoufat, na našem e-shopu ČistéDřevo.cz najdete spoustu krásných dekorací, dřevěných truhlíků, ale například i bedýnek, které se snadno mohou stát malou bylinkovou zahrádkou.
Teaková truhla
Také se potýkáte s množstvím věcí a vybavení u vašeho zahradního stolu, které nemáte kam uložit, když je zrovna nepoužíváte? Středně velká zahradní dřevěná truhla z teakového dřeva s úložným prostorem na podsedáky nebo jiné zahradní doplňky. Na víku truhly jsou připevněny písty pro snadnější otevíraní. Masivní design zahradní truhly z teakového dřeva. Vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům, vysoká tvrdost dřeva a nádherná kresba. Masivní dřevěná truhla z teakového dřeva poskytne úložné místo pro polstry, doplňky a jiné zahradní vybavení. Náš nábytek z teaku je ručně vyráběný v Asii. Zásluhou vysokého podílu ruční řemeslné práce nenajdete dva naprosto identické kusy. Každý kus nábytku je jedinečný originál. Zapomeňte na průmyslovou výrobu.
tags: #výroba #dřevěné #truhly #postup
