Drenáž nad hydroizolací: Pravidla a doporučení pro ochranu staveb

Stojatá či podzemní voda a související nadměrná vlhkost dokážou napáchat velké škody na rodinném domě, v zahradě i na terase. Aby byl dům v pohodě, potřebuje sucho zespodu. Části stavby domu přicházející do styku se zeminou, jako podkladní deska nebo sklep, mají velmi často kontakt s různými druhy vody - se spodní vodou, průsakovou vodou, vrstevní vodou atd. Dojde-li ke vzdutí vody v domě, může to způsobit škody. Statistiky ukazují, že 90 % všech stavebních škod ve sklepní části, příp. na základové desce, je způsobeno promáčením! Zejména v místech, kde dochází k výraznému zadržování vody, je provedení funkčního drenážního systému zásadní. Drenáže jsou obzvláště důležité u rodinných domů se sklepními prostory, které bývají často poškozené promáčením.

Drenáže se dnes obvykle navrhují v kombinaci s hydroizolačními konstrukcemi, jako součást hydroizolační koncepce ochrany stavby před negativním působením vody. Hlavní funkcí drenáže je snížit namáhání stavby vodou. Drenáž se uplatní především v případech, kdy je objekt zasazen do nepropustného horninového prostředí tak, že dochází k hromadění vody v zásypu stavební jámy a voda by pak tlakem působila na stavební konstrukce. Také v propustných zeminách nad hladinou podzemní vody se mohou vyskytnout nepropustné vrstvy, buď přírodního původu, nebo pocházející ze stavební činnosti, na kterých se lokálně hromadí voda. Naopak pod hladinou podzemní vody v propustných zeminách se drenáž neužívá. Drenáž se navrhuje u novostaveb i stávajících staveb jako doplňkové hydroizolační opatření k hydroizolačním konstrukcím.

I když se použití zejména plošných drenáží stále rozšiřuje, o jejich správném provedení jednoznačná povědomost není. Navzájem se také liší prospekty a doporučení různých výrobců a dodavatelů izolačních prací. Proto na základě mnoha podnětů z praxe vznikla na půdě České hydroizolační společnosti směrnice zabývající se problematikou úpravou hydrofyzikálního namáhání stavby vodou ČHIS: 06.1. Tato směrnice poskytuje projektantovi podklady pro zjednodušení návrhu koncepce hydroizolační ochrany stavby.

Základní principy drenážních systémů

Drenážní potrubí

Základem všech drenážních systémů sloužících k odvádění nahromaděné vody jsou drenážní trubky. Drenážní trubky zachycují vzdutou vodu a odvádějí ji do nejnižšího bodu drenáže. Drenážní trubka bývá vyrobena z PVC-U materiálu a je specifická tím, že je dokonale ohebné, což zajistí dokonalé přizpůsobení tvaru základů. Zpravidla mají žlutou nebo černou barvu a jsou pružné a ohebné. Díky tomu je můžete tvarovat dle potřeby a rozmístit je po obvodu základové desky domu. V trubkách se nachází malé štěrbiny o šířce přes 1 mm, do kterých se postupně hromadí přebytečná voda vyskytující se v okolí stavby. Minimální plocha otvorů pro použití jako drenážního potrubí je 25 cm2/m. Životnost a funkčnost drenáže se zvýší použitím potrubí s větší plochou otvorů. Doporučuje se plocha min. 80 cm2/m pro maximální pojímání vody, vysoký výkon a bezpečnost, dokonce i při velkém přívalu vody.

Potrubí se dodává ve svitcích nebo jako tyčové prvky. U svitků je velmi náročné zajistit přesnou a stabilní polohu při aplikaci, proto se doporučuje použít tyčové potrubí. Nejmenší vnitřní průměr potrubí se navrhuje na požadovaný průtok vody, ale min. 100 mm. Dimenze min. DN 100 se doporučuje. V návrhu potrubí je nutné vždy uvažovat způsob kontroly a čištění potrubí. Pro čištění potrubí do cca 20 m je dostatečný průměr potrubí DN 100. Při větších délkách nebo při požadavku na vjezd inspekčních vozíků je nutné použít min. DN 150. Drén a jeho drenážní potrubí by měl být ve spádu min. 0,5%.

Čtěte také: Srovnání cen dřevěných stolků 60 cm

Kontrolní šachty

Nedílnou součástí drenážních systémů jsou kontrolní šachty, na které se napojují konce několika trubek. Pomocí těchto šachet je možné obvodovou drenáž pravidelně kontrolovat a proplachovat, aby nedocházelo k zanášení potrubí. Kontrolní šachta o průměru min. 300 mm se osazuje v místech změny směru vedení drenáže, v nejvyšším místě drenáže a na výtoku z drenážního systému nebo při výraznější změně hloubky potrubí. Maximální vzdálenost mezi čisticími šachtami je 50 m. V nejnižším místě drenáže se doporučuje, aby součástí šachtice byl kalový prostor pro zachycení jemných částeček nečistot. Kontrolní a čisticí šachtice se provádějí obvykle DN 300, DN400, DN600, DN800 a DN1000.

Drenážní vrstvy a materiály

  • Nopová fólie: Do připraveného výkopu se nejprve umístí nopová folie, která podpoří odvětrávání základové desky. Nopové fólie s integrovanou filtrační textilií na straně nopů se klade nopy k zemině. Profilované fólie bez integrované textilie se kladou nopy na hydroizolaci. Od zeminy i hydroizolace se oddělují textilií. U nopových fólií existuje riziko zatlačování do hydroizolace nebo do tepelněizolačních a ochranných vrstev, a to jak v důsledku působení tlaku zeminy, tak i v důsledku hutnění okolní zeminy. Proto se profilované fólie doporučuje bez dalších opatření používat do hloubky 3 m pod terénem.
  • Štěrk a geotextilie: Do výkopu se zpravidla naváží malá vrstva štěrku menší frakce, na kterou se umísťuje geotextilie. Až poté se do výkopu ukládají drenážní trubky. V dalším kroku se překryjí geotextilií, zasypou štěrkem, a nakonec několika vrstvami zeminy. Kamenivo okolo drenážního potrubí musí být velmi dobře zhutněno, aby byla zajištěna kruhová pevnost potrubí.
  • Separační vrstva: Separační vrstva se umísťuje do kontaktu zemního tělesa se svislou drenážní vrstvou a zásypem kameniva kolem drenážního potrubí. Funkce separační vrstvy spočívá v omezení transportu jemných částeček zeminy do drénu a do svislé drenážní vrstvy.

Pravidla pro výšku drenáže nad hydroizolací

Důležitým aspektem pro správnou funkci drenáže je její umístění vzhledem k hydroizolaci. Maximální možná výška hladiny vody v drénu je 0,2 m nad dnem trubky. Z toho vyplývá poloha vodorovné hydroizolace, která musí být vždy alespoň 0,2 m nad úrovní dna drenážní trubky. Pokud se voda odvádí do retenčních nebo vsakovacích zařízení, je pro zajištění bezpečnosti objektu nutné vytvořit bezpečnostní přepad na terén tak, aby mezi podkladem pod souvrstvím podlahy (vodorovná hydroizolace) a hladinou vody bylo převýšení alespoň 0,5 m. K zajištění spolehlivé ochrany by hloubka uložení systému měla minimálně odpovídat úrovni vodorovné hydroizolace, v lepším případě by měla zasahovat pod její úroveň. Dno potrubí je v hloubce 200 mm pod rovinou vodorovné hydroizolace nebo níže (dle podélného spádu).

Postup realizace drenážního systému

  1. Výkop: Kolem základových pasů se provede výkop pro budoucí uložení drenážního potrubí. Výkop je vhodné provést do hloubky alespoň 700 mm od budoucího upraveného terénu. Neměli byste se však dostat pod spodní úroveň základového pásu. Výkop pak pokračuje až do místa vzdáleného od základových konstrukcí, kde bude drenážní potrubí vyvedeno například do jámy naplněné štěrkem. Začátek drenážní trubky se kvůli odvětrání vyvede nad okolní terén.
  2. Nopová fólie: Do takto připraveného výkopu se umístí k základovým pasům nopová folie, která přispívá k odvětrání základů (nopy se umístí směrem k základům), aby mohl proudit vzduch mezi nopovou folií a základem.
  3. Geotextilie a kamenivo: Pod drenážní potrubí je možné umístit ještě geotextilii a na drenáž umístit vrstvu hrubšího kameniva. Následovat by měla vrstva kameniva menší frakce. Pak je dobré toto souvrství obalit připravenou geotextilií, aby se drenážní trubka a její štěrbiny neucpaly zeminou, která by se časem mohla dostat až k trubce přes vrstvu kameniva. Další způsob, který můžete vidět na stavbách, je drenáž přímo obalená geotextilií.
  4. Zasypání: Po zasypání drenáže kamenivem zbývá výkop zaházet nesoudržnou zeminou, kterou je vhodné po vrstvách 100 až 200 mm hutnit.

Údržba a kontrola drenážního systému

Správně provedený drenážní systém je chráněný před mechanickým poškozením i nadměrným zanášením. Přesto je však potřebné drenáž pravidelně čistit a proplachovat přes drenážní šachty. K zajištění bezproblémové funkce drenážního systému se má kontrolovat (vizuálně, případně kamerovým systémem) jeho průchodnost minimálně 1x za rok a v pravidelných intervalech dle potřeby proplachovat drenážní potrubí. K proplachování drenážních trubek v drénu lze využít technologii pro čištění kanalizace. Čištění je prováděno pomocí vodního paprsku tryskajícího pod vysokým tlakem ze speciálních proplachovacích hlavic. Je potřeba počítat s tím, že drenáže mohou časem ztratit svoji funkci a bude nutné je vyčistit nebo dokonce vyměnit. Proto je potřeba k nim zajistit přístup v průběhu užívání chráněného objektu anebo je navrhnout s výrazně větší spolehlivostí a trvanlivostí.

Ukončení horní hrany drenáže

Drenáž by měla být navržena tak, aby odváděla potřebné, ale co nejmenší množství vody. Není proto možné obecně doporučovat otevřené zakončení horní hrany, vycházející z názoru, že je nutné prostor mezi stěnou, resp. hydroizolací, vždy nějak odvětrávat. Toto řešení je vhodné spíše tam, kde má vzduchová vrstva pomáhat při vysoušení sanovaného zdiva staré budovy. Jinde zbytečně komplikuje úpravu nadzemní části budovy, např. obklad nebo jiné úpravy stěny a okolí. Horní hrana drenáže by proto měla být zakrytá vhodným profilem a nejlépe ještě pod nějakou nepropustnou vrstvou (okapový chodník apod.).

Drenážní systémy pro zahrady a zpevněné plochy

Problém s nadměrným hromaděním vody se může týkat i zahrad, a to zejména v případě, jsou-li trvale zamokřené a často zaplavované i po méně vydatných deštích. Podobně jako rodinné domy lze i celé zahrady chránit před zamokřením pomocí drenážního potrubí. Skladba drenáže je stejná jako v případě odvodňování domů. Realizuje se využitím drenážních trubek zakopaných v zemi a chráněných štěrkem a geotextilií. Realizace drenážního systému na rozlehlých zahradách je však vzhledem k nutnosti použití velkého množství materiálu nákladná a pracná. Zahradu lze odvodnit také vybudováním otevřených příkopů nebo položením univerzálních příkopových žlabovek.

Čtěte také: Důležité aspekty při stavbě roštu pro dřevěnou podlahu

Odvodňovací žlaby se často používají i pro odvádění vody ze zpevněných ploch, například teras, parkovacích stání, garáží nebo příjezdových cest. Betonové žlaby se vyrábí v různých šířkách a hloubkách. Pro odvodňování zpevněných ploch jsou vhodné například malé žlaby hluboké 20 mm. V místech, kde je důležitý vzhled odvodňovacího systému a současně se nekladou velké požadavky na vysokou zátěž, použijte žlaby vybavené ocelovým roštem. S oblibou se používají zejména na terasách, přístřešcích nebo pergolách, kde zajistí efektivní sběr povrchové vody.

Typické příklady řešení obvodových drenáží

Získání informací pro optimální návrh systému hydroizolační ochrany včetně správné drenáže je technicky i finančně náročné. Proto byly pro tzv. jednoduché případy sestaveny zjednodušené zásady návrhu obvodové drenáže suterénu. Za jednoduchý případ je považována nová stavba (tj. stavba, u které bylo rozhodnuto o zřízení drenáže před zahájením stavby) nebo stará stavba (tj. stavba, u které bylo rozhodnuto o zřízení drenáže po dokončení objektu) s 1 podzemním podlažím běžné konstrukční výšky provedeným v celém půdorysném rozsahu nadzemních pater objektu, která splňuje podmínky uvedené v tabulce.

Tab. č. 1: Definice jednoduchého případu pro návrh obvodové drenáže
Kategorie Popis
Geotechnická kategorie 1. geotechnická kategorie (zanedbatelné riziko stability, známé základové poměry, bez výkopu pod hladinu podzemní vody nebo srovnatelná místní zkušenost)
Počet podzemních podlaží 1
Konstrukční výška podlaží Běžná
Půdorysný rozsah Odpovídá nadzemním patrům
Typ stavby Nová nebo stará, kde bylo rozhodnuto o drenáži

Zásady návrhu obvodové drenáže pro jednoduchý případ stavby

  • Drenážní systém má pravoúhlé uspořádání a po obvodu kopíruje chráněný objekt.
  • Obvodový drén by měl být uložen nejvýše 1 m od stěny objektu.
  • Výklenky šířky do 2 m lze považovat za součást stěny, pokud nejsou na návodní straně.
  • K zajištění spolehlivé ochrany by hloubka uložení systému měla minimálně odpovídat úrovni vodorovné hydroizolace, v lepším případě by měla zasahovat pod její úroveň.
  • V místech změny směru drénu se navrhují kontrolní šachtice.
  • Před odvedením nashromážděné vody do recipientu nebo kanalizace se umísťují kalové jímky se zpětnou klapkou. Jímky slouží k údržbě a kontrole drénu a umožňují jeho čištění.

Čtěte také: Jak nastavit výšku žehlicího prkna?

tags: #vyska #drenaze #nad #hydroizolaci #pravidla

Oblíbené příspěvky: