Vyvýšené opěrné zdi dřevěné konstrukce

Kamenné prvky v zahradě jsou krásné a praktické. Kámen stavbě dodává přírodní krásu, přirozenou patinu a dlouhověkost. Když na zahradě postavíte opěrnou zeď, vyřešíte tím nejen výškové rozdíly v terénu, ale zároveň vytvoříte estetický prvek, který dodá zahradě osobité kouzlo. Tento proces však vyžaduje pečlivé plánování, péči a vhodné materiály, aby byla zeď funkční a odolná.

Plánování a návrh opěrné zdi

Než začnete stavět opěrnou zeď, nejprve vše pečlivě naplánujte a navrhněte celou konstrukci. Dobře zpracovaný návrh vám usnadní samotnou výstavbu a zároveň pomůže správně naplánovat rozpočet. To oceníte hlavně tehdy, pokud plánujete větší zeď - vyšší náklady pak díky promyšlenému plánu lépe zvládnete a méně zatížíte domácí rozpočet.

Umístění a funkce zdi

Než začnete plánovat stavbu opěrné zídky, určete přesné místo a hlavní funkci zdi - zda má zabraňovat erozi půdy nebo bude sloužit spíše jako dekorativní prvek. Opěrná zeď zpravidla pomáhá zadržovat půdu ve svahu, esteticky snižuje rozdílnost terénu a zabraňuje erozi půdy.

Stanovení rozměrů

Stanovení rozměrů je důležité, protože konstrukční parametry zídky závisí na výšce. Opěrné zdi do výšky 1 metru lze obvykle postavit svépomocí, ale vyšší stavby mohou vyžadovat konzultaci se statikem. Konstrukce vysokých opěrných zdí může být problematické postavit svépomocí.

Opěrné zdi, jejichž výška nepřeahuje 1m od spodní úrovně terénu a nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, nepodléhají stavebnímu povolení ani ohlášení.

Ohlášení stavby je zjednodušená verze stavebního povolení zrychlující celý přípravný proces. Zpravidla je také nezbytné projít územním řízením a získat pro stavbu územní souhlas. V praxi se často přistupuje ke společnému územnímu a stavebnímu řízení. Stavební řízení vždy vyžaduje stanoviska dotčených orgánů a vlastníků sousedních pozemků.

Čtěte také: Funkční a elegantní postele

Výběr materiálů

V dalším kroku vyberte vhodné materiály - například přírodní kámen, cihlu, beton nebo dřevo - které odpovídají stylu vaší zahrady a zároveň splňují nároky na odolnost. Opěrnou zeď můžete postavit jako suché zdivo nebo jako klasickou cihlovou konstrukci. Při stavbě opěrné zítky můžete použít přírodní kámen, betonové bloky, prefabrikované prvky, cihly nebo dokonce dřevo. Chcete-li ale vytvořit zeď s výjimečným vzhledem, použijte přírodní kámen.

Pro stavby z kamene se nejčastěji využívají materiály, které jsou pro danou lokalitu typické a jsou dostupné v co nejkratší vzdálenosti. Typ kamene určuje vzhled konstrukce a možnosti její výstavby.

Příprava terénu a základy

Po dokončení plánovací fáze začínáme s přípravou terénu. Dobrá příprava terénu, tedy základ pro stavbu opěrných zdí, je zárukou, že konstrukce později nepraská ani se nezřítí a bude funkční. Na začátku bude důležité odstranit rostliny, kameny a další překážky z místa, kde bude zeď postavena. Dalším krokem bude vykopání základů do hloubky minimálně 50 cm - konkrétní hloubku přizpůsobte výšce plánované zdi. Tento výkop vytvoří pevný základ, který zajistí stabilitu celé konstrukce, zejména pokud pracujete v oblasti s nestabilní půdou. Stabilní základ je rozhodující pro životnost opěrné zdi.

Typy základů

V závislosti na materiálech, ze kterých má být zídka vyrobena, existují různé způsoby vytvoření základu. Populární jsou betonové základy a základy z kameniva.

Betonový základ

Dno výkopu by mělo být pokryto vrstvou drceného kamene o tloušťce přibližně 10 cm, které by měly být následně zhutněné. Na připravenou vrstvu nalijeme beton o tloušťce alespoň 15-20 cm. Betonový základ by měl být navržen podle velikosti a zatížení zdi, což znamená, že u vyšších zdí může být potřeba silnější základ a kvalitnější beton. Výztuž (ocelové tyče, kari síť) zvyšuje pevnost betonu a snižuje riziko vzniku trhlin. Výztuž by měla být správně položena ve spodní třetině betonové vrstvy.

Čtěte také: Masivní manželské postele

Kamenivo

Používají se hlavně u suchých zdí nebo tam, kde je potřeba zajistit dobré odvodnění. Kamenivo je méně pevné než beton, takže se hodí spíše na menší zdi nebo tam, kde není vysoké zatížení. U zdí z přírodního kamene nebo cihel lze místo betonu použít dobře zhutněné kamenivo, které umožňuje lepší odvod vody a snižuje riziko poškození mrazem.

U zdí postavených na betonový základ je nezbytné brát v úvahu nezámrznou hloubku. Jedná se o vzdálenost od terénu, ve které běžně nedochází k promrzání podloží. Nezámrzná hloubka se pohybuje se zhruba od 60 cm do 120 cm v závislosti na lokalitě a kvalitě podloží. S větší nezámrznou hloubkou je potřeba počítat u nepropustných jílovitých hornin, v místech zvýšené hladiny podzemní vody či v horských oblastech, kde jsou dlouhotrvající mrazy. Naopak příznivější jsou propustné písčité a štěrkopísčité horniny.

Stavba zdi krok za krokem

Když je základ připraven, můžete začít stavět samotnou zeď.

Suché zdivo

Při stavbě zídky ze suchého zdiva pečlivě slaďte kameny, aby do sebe dobře zapadaly. Kameny pokládejte ve vrstvách a dbejte na to, abyste těžší a větší kusy umístili do spodních řad. Mezery mezi kameny můžete vyplnit menšími kamínky nebo cementovou maltou, pokud to konstrukce vyžaduje. Pokud stavíte opěrnou zeď bez pojiva, věnujte zvláštní pozornost přesnosti - jedině pečlivě poskládané kameny vytvoří stabilní a odolnou konstrukci. U suchých zdí je vhodné do zadní části zdi dát vrstvu štěrku nebo drenážního materiálu, aby se zabránilo zadržování vody za zdí.

V případě suché zdi jsou kameny vždy na sucho, položené přímo na sobě. Záleží na typu použitého kameniva, jak přesnou skladbu lze provést, případně na umu kameníka, který musí jednotlivé kameny přizpůsobit, aby docílil co nejtěsnějších spár. Minimální spáry jsou důležité z důvodu vzhledu i stability, takováto zeď je krásná a soudržná.

Čtěte také: Průmyslová mozaika z dřeva

Při stavbě suché zídky je potřeba kameny patřičně "provázat" a řádně zajistit klíčová místa zdi. Důležitý je kvalitní základ, který může být z betonu se základovou spárou v nezámrzné hloubce nebo štěrkové lože s patrřičným zhutněním kameniva a odvodněním. Na šterkový základ je vhodné umístit větší zakládací kameny s plochými stranami. Pro rohy a čela zdi je potřeba vybrat velké kameny s pravoúhlým zalomením hrany. Velké kameny dané místo zpevní svojí vahou a velikostí, ale pouze za předpokladu, že dojde k jejich vzájemnému provázání - tzn. kámen v jedné vrstvě bude vodorovně přesahovat přes kámen v další vrstvě. Provazování kamenů je nezbytné realizovat jak v klíčových místech, tak i v ploše zdi a rovněž příčně, aby zdivo jako celek bylo co nejvíce soudržné. Pokud by spáry byly nad sebou, zeď by v daném místě byla oslabená s nebezpečím deformace nebo provalení.

Cihly nebo bloky

Při pokládání cihel nebo bloků začínáme od rohů a pokračujeme ke středu. Každou vrstvu pokládáme na vrstvu cementové malty. Při pokládce jednotlivé cihly nebo bloky přesazujte, aby se zeď tzv. svázala. Postavit takovou opěrnou zeď může chvíli trvat, ale betonová opěrná zeď je jedním z nejodolnějších řešení. Betonové zdi mají vysokou pevnost a jsou vhodné pro vysoké opěrné zdi, zejména v náročném terénu. Toto řešení se skvěle hodí pro dlouhé opěrné zdi, ale využijete ho i u menších projektů.

Pokud se jedná o zeď, jejíž součástí je betonový základ a betonová zadní stěna, lze volit konstrukci s viditelným spárami, která navyžaduje tak precizní kamenickou práci a lze říci, že ji zvládne postavit každá stavební firma či řemeslník. Nevýhodou je, že spárování může časem v některých místech praskat.

Dřevěná zídka

Pokud se rozhodneme pro dřevěnou zídku, můžeme použít impregnované kulatiny nebo desky. Kulatiny pokládáme vodorovně, připevňujeme je ke dřevěným sloupkům zaraženým do země. Desky lze pokládat i svisle spojením hřebíků nebo šroubů. Stavba opěrné zdi tímto způsobem bude vyžadovat vhodný materiál, takže nezapomínejte na impregnaci - zídky tak vydrží déle. Dřevo je lehčí materiál vhodný spíše pro menší zdi nebo dekorativní opěrné konstrukce. Dřevěné zdi mají omezenou životnost, ale jsou relativně levné a esteticky příjemné.

Důležitost drenáže

Jedním z nejdůležitějších aspektů stavby opěrné zdi je správné odvádění vody. Hromadění vody za opěrnou zídkou může vést k jejímu poškození nebo zřícení. Proto je vhodné u každé opěrné zdi nejprve vytvořit drenáž a vodu odvádět pryč. Drenáž je perforované potrubí obsypané propustným kamenivem (štěrkem) a obalené netkanou geotextílií. Nechtěná voda se filtruje přes geotextíli, vsakuje do štěrkového lože, perforací proniká do drenážního potrubí, kterým je odváděna pryč buď do vsakovacího objektu nebo do nižší úrovně terénu.

Postavení opěrné zdi proto také vyžaduje správné odvodnění zdi.

Typy odvodnění

  • Prostupy ve zdi: Do zdi lze instalovat speciální prostupy.

Nesprávná drenáž je nejčastější příčinou selhání opěrných zdí, protože voda zvyšuje tlak na zeď a může způsobit její protržení nebo posunutí.

Pokud bude za zdí podzemní voda, která nebude účině odváděna pryč, v zimě hrozí její zamrzání, rozpínání, což může zeď deformovat a způsobit vážné konstrukční vady (praskliny, ztrátu únosnosti).

Dokončovací práce

Po dokončení výstavby zdi a instalaci drenážního systému můžeme začít s dokončovacími pracemi. Patří mezi ně vyplnění spár, vyrovnání plochy a výsadba rostlin.

Vyplnění spár

Pokud jsme použili kámen nebo cihly, vyplníme mezery mezi prvky cementovou maltou nebo speciální spárovací hmotou.

Zajištění svahu opěrnou zdí znamená především zajištění bezpečnosti. To je hlavní funkce opěrné zdi, ale nemusí to být jediná funkce této konstrukce. Opěrné zdi lze také dokončit zajímavým způsobem, proto aby zlepšit estetiku venkovního aranžmá. Pro konečnou úpravu se používá architektonický beton, přírodní kámen a dokonce i keramické dlaždice.

tags: #vyvýšené #opěrné #zdi #dřevěné #konstrukce

Oblíbené příspěvky: