Kdy začíná akvarijní potěr přijímat potravu po rozplavání?

Krmení akvarijních rybiček se při veškeré práci, kterou péče o vodu, rostliny a vybavení akvária vyžaduje, zdá jako příjemná třešnička na dortu. Jenže i zde můžete udělat chybu a narušit tím celou rovnováhu pracně budovaného akvária.

Vývoj potěru a první krmení

Po vytření ryb a odlovení rodičů následuje čekání, až se vylíhnou titěrné larvičky - nejsou to ještě rybičky. Musí teprve strávit žloutkový váček a nechat si dorůst ploutvičky. Zatím visí přichycené neznatelným vlákénkem na hlavičce na všech možných předmětech a rostlinách. V této době je nekrmíme - potravu nepřijímají, výživu jim zajišťuje právě žloutkový váček. Obě fáze vývoje - vylíhnutí z jikry a stádium larvy do rozplavání trvá různou dobu, podle jednotlivých druhů. Každé období může trvat 24 hodin, ale také třeba 4 dny.

Jikry během jejich vývoje sledujeme - plesnivé (chlupaté) a neoplozené (bílé) jikry odsáváme skleněnou trubičkou, aby ty živé zůstaly v pořádku. Až se potěr rozplave, přijímá drobnou jemnou živou potravu (vířník, nálevník), popřípadě usušený vaječný žloutek cezený přes tkaninu, nebo prachové krmivo (Sera Micron). První tři dny po vylíhnutí není třeba krmit /tráví vaječný žloutek/. Deset až čtrnáct dní, dle velikosti rybek, je nutné začít podávat živou potravu, vylíhlou žábronožku solnou.

Rozplavané ryby nezakrmujeme ihned, je v tom i trochu toho akvaristického citu. Ponecháme nejmenší plůdek v klidu, to je velmi důležité, a teprve až se začne shánět po potravě, velmi opatrně ji do nádrže přidáme. Pozor na překrmení, to je v začátcích nenapravitelný krok. Ideální je krmit potěr i 3x za den v menších dávkách.

Výběr vhodné potravy pro potěr

Pro úspěšné zakrmení potěru je klíčové mít připravenou vhodnou potravu. Nejlépe se potěru daří při přísunu potravy živé - pro nejmenší musíme zajistit nálevníka, některé (např. danio perlové) si vezmou i artemii. Skvěle se již dávno osvědčili vířníci, dále prachové krmení z přírodních zdrojů, a pokud odchováte ryby, které pozřou jako první potravu Artemii, je vyhráno! To jsou tak všeobecně veškeré přístupné možnosti. Pokud budete začínat sami, zvolte tu nejmenší, tedy vířníky.

Čtěte také: Jaké dřevo vybrat pro noční topení?

Převedení na stravu umělou, tedy lépe alternativní, se provádí postupným přidáváním odpovídající potravy k potravě živé. Po týdnu, po dvou i více, to podle druhu ryb, začínáme tedy s přidáváním potravy alternativní a to tak, že ještě menší množství, než malé je správně. Potravu, ať je žloutek, vyráběná suchá směs od DAJANY, kopřivy, špenát a mnoho jiných, nejprve smícháme s kapkou vody a potom doslova kápneme přes velmi jemné sítko vodu k rybám do rozplavávací nádrže. Pokud potěr začne přijímat potravu alternativní, postupně zvyšujeme dávky a ubíráme živou potravu, kterou si akvaristé většinou šetří na další odkrm.

Živá potrava

I když snad všechny druhy ryb přijímají nejraději a nejdychtivěji právě živou potravu, která se rybám před očima pohybuje a láká je tak o to více, tak je bohužel získávání i přechovávání živého krmiva pro většinu akvaristů zpravidla nemožné či velmi obtížné.

• Žábronožka solná (Artemia salina): Korýš žijící ve slaných vodách, který se stal proslulým v akvaristice hlavně díky dostupnosti a snadnosti, s jakou se dá zajistit živá potrava nezbytná pro zdárný odchov rybího potěru. Vajíčka žábronožek se nabízí vakuově balená v konzervách a po otevření musí být uskladněna v suchu a chladu. Nesmí se k nim dostat voda ani vzdušná vlhkost! Líhnutí vajíček (cyst) se obvykle provádí tak, že napustíme do sklenice vodovodní vodu (cca 1,5 litru) a rozpustíme v ní jednu vrchovatou polévkovou lžíci soli. Po přidání potřebného množství vajíček artemií zavedeme dovnitř silné vzduchování (hadičkou bez vzduchovacího kamínku). Vajíčka se musí vířit ve vodním sloupci a nesmí ležet na dně nebo plavat na hladině. Rychlost líhnutí je závislá na teplotě vody. Při teplotě 25 °C se první nauplie líhnout za 24 hodin, při nižší teplotě později. Po vypnutí vzduchování klesají nevylíhlá vajíčka ke dnu a prázdné skořápky zůstanou na hladině. Živé nauplie plavou ve vodním sloupci a shlukují se za světlem. Toho se dá využít k tomu, že pomocí bodového světla se nám shromáždí na jednom místě, odkud je pak snadno odsajeme tenkou hadičkou do připravené nádoby. Dáváme pozor, abychom nenasáli i zbylé skořápky, neboť tyto se mohou potěru vzpříčit v jícnu a způsobit tak jeho úhyn. Živé nauplie po mírném propláchnutí ihned zkrmujeme. Ve sladké vodě vydrží nauplie naživu maximálně 2-3 hodiny, potom hynou.
• Buchanky (Cyclops): Jsou podstatně drobnější a menší než dafnie, světleji zbarvené, v odstínech bílé, přes zelenou až po hnědou barvu. Díky své velikosti se hodí i pro drobné rybky a odrostlejší potěr, avšak nepohrdnou jimi ani ryby dorůstající větší velikosti. Loví se stejným způsobem jako dafnie, ale do hustějších sítí s jemnými oky. Ve volné přírodě jsou dostupné i v zimním období.
• Roupice (Enchytraeus): Jedná se o cca 4 cm dlouhé červy, bělavé barvy, žijící ve vlhké půdě. Malé roupice "Grindal" se hodí zejména pro drobné druhy ryb i pro odrostlejší potěr.

Umělá a alternativní potrava

Z velmi širokého výběru nejrůznějších druhů od mnoha výrobců by se měla umělá krmiva používat pouze jako doplněk živé či mražené potravy. Vyrábí se z rostlinných i živočišných surovin, s doplňkem vitaminů a minerálů, včetně různých barviv. Nejčastěji jsou ve formě tenkých nadrcených vloček, kdy se produkují různobarevné směsi pro všežravé ryby, a také zelené vločky s obsahem řas (spirulina, chlorella) pro ryby vyžadující rostlinnou potravu. Dále jsou dostupné různě velké granule či na hladině plovoucí pelety, nebo také slisované krmivo ve formě tablet a chipsů pro ryby žijící u dna.

Kromě komerčně dostupných krmiv, můžeš určité druhy ryb krmit masem, rybami, korýši nebo vařeným žloutkem. Velmi oblíbeným krmivem bývá i okurka, mrkev nebo spařené zelí, které milují zejména přísavníci. V žádném případě nesmí ryby konzumovat chléb.

Péče o potěr a vodní prostředí

Při vydatném krmení a velkém množství rybiček musíme dbát pečlivě na hygienu - pravidelně odsávat výkaly pomocí vzduchovací hadičky (tak, abychom neodsáli potěr), skla otírat houbičkou od slizu a prát molitanový filtr. Při tom doplňujeme již část vody, kterou běžně používáme do akvária a rybky zvykáme na „normální“ vodu.

Čtěte také: Jak správně sušit kaštanové dřevo?

Pro potěr je třeba zajistit stabilní a vhodné parametry vody. Teplota se obvykle udržuje o cca 2°C vyšší, než ve společném akváriu, mírně provzdušňovaná pomocí vzduchovacího kamínku, nebo molitanového filtru (elektrický filtr by nám odsával jikry, nebo vylíhnuté rybičky). Potěr do stáří 4 týdnů přijímá kyslík žábrami přímo z vody, proto se doporučuje v té době velmi jemně vzduchovat vodu v nádržce (silné vzduchování nebo proud vody má za následek umlácení potěru). Po 4 týdnech se potěru začíná vytvářet přídatné dýchací ústrojí - labyrint. V této době musíme opět krmit velmi jemnou potravou, protože se potěr v tomto mezidobí větším soustem často zadáví. Po cca 5 týdnech od vylíhnutí začíná přijímat i jinou potravu. Potěr roste nestejnoměrně a je nutné třídit jej podle velikosti.

Nikdy tedy ryby nevytíráme v době, kdy musíme na nějaký čas odjet, protože potěr dva až tři dny bez potravy nevydrží, nebo se již nedostane do kondice.

Čtěte také: doba schnutí stěrky při zateplování

tags: #za #jak #dlouho #po #rozplavani #prijima

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce chromovými lištami pro Ford Galaxy
• Jak se vyrábí cihly tlačené do kadlubů
• Energeticky úsporné komíny Schiedel ABSOLUT
• Postupy a Techniky Výroby Truhlářského Materiálu
• Dřevěné knoty pro svíčky: návod