PergolyZakládání staveb a moderní stavební postupy na Slovensku
Typy základů a jejich použití
Hoci je použitie pásových základov vhodnejšie pre dobre únosné zeminy, napriek tomu existuje aj niekoľko spôsobov, ako vybudovať pásový základ aj v menej únosných čiže sypkých zeminách. Jedným z riešení je realizácia základov pomocou debnenia alebo debniacich tvaroviek. Klasické debniace tvarovky sú vyrobené z betónu a ich prvý rad sa ukladaná na podklad, ktorý sa vopred vyrovná. Môže ním byť 10 cm vrstva štrku alebo štrkopiesku. Aby bolo prepojenie tvaroviek spoľahlivé a znieslo potrebné zaťaženie, do ich pozdĺžnych priehlbín sa ukladá výstuž z oceľových tyčí. Druhý rad tvaroviek sa kladie tak ako pri murovaní, vždy cez polovicu spodnej tvarovky. Po uložení troch, štyroch radov sa tvárnice zalejú betónovou zmesou. Takéto riešenie základov je vhodné najmä pri projektoch s komplikovaných riešením základových konštrukcií.
Základová deska a železobetonová vana
V menej únosných zeminách je však najvhodnejšie použiť na zakladanie stavby základovú dosku. Základové pásy domov v takýchto zeminách by totiž museli byť neúmerne široké, aby dokázali bezpečne rozložiť zaťaženie stavby do pôdy. Pásy tak nahradí jednoliata, niekoľko desiatok centimetrov hrubá oceľobetónová platňa, čo v konečnom dôsledku predstavuje aj ekonomickejšie riešenie. Hrúbka platne sa pohybuje približne medzi 60 - 120 cm.
Výhodou základovej dosky je aj jej jednoduchšie vyhotovenie, v porovnaní s komplikovanejším vyhotovovaním základových pásov. Pri zakladaní domu prostredníctvom dosky sa však minie viac betónovej zmesi a navyše je potrebné aj určité množstvo betonárskej výstuže, napríklad siete z tyčovej ocele. Jedna vrstva výstuže sa ukladá do hornej, druhá do spodnej časti dosky. Pomocou tzv. dištančných podložiek sa potom výstuž zapustí minimálne 2 cm do betónu. Realizáciou základovej dosky sa zabráni veľkým rozdielom pri sadaní jednotlivých častí stavby.
Ak sa železobetónová doska vo veľkosti celého pôdorysu prepojí so zvislou železobetónovou stenou podzemného podlažia, vznikne špeciálny druh základovej dosky tzv. železobetónová vaňa. Železobetónová vaňa slúži najmä na ochranu pred spodnou vodou a využíva sa predovšetkým v prípadoch, keď najnižšie podlažie siaha pod hladinu podzemnej vody.
Stavebnictví na Slovensku a role Contract Managementu
Jediná čistě konzultační společnost v oblasti stavebnictví na Slovensku už má za sebou přes 130 úspěšných projektů. A slovenský trh chce posunout ještě dál. Tým odborníků z Contract Managementu Slovensko chce zakotvit Smluvní podmínky FIDIC, které sníží administrativní zátěž a zefektivní proces výstavby.
Čtěte také: Czech Massif: A Geological Overview
„Naší výzvou je překonat nejistotu a strach, který panuje na slovenském trhu. Chceme ho naučit pracovat efektivněji. Teprve potom může přijít digitalizace,“ říká Ondřej Vaněček, generální ředitel Contract Managementu Slovensko. Digitalizace podle obchodního ředitele společnosti Karola Orlovského najde uplatnění v každém sektoru stavebnictví. Neméně důležitou roli ale má udržování dobrých vztahů, poskytování transparentních informací a řešení problémů a sporů, které vznikají během výstavby. „Niektorí hráči na trhu stále nosia ružové okuliare a nepočítajú na svojich projektoch s problémami. Nie sú potom pripravení ich systematicky a včas riešiť,“ upozorňuje Karol Orlovský.
Hlavní problémy stavebnictví na Slovensku
Ondřej Vaněček: Největším problémem je strach, nejistota a nedůvěra, které mají negativní dopad na komunikaci. Kontrolní orgány a státní úřady řádně nekomunikují a nedůvěřují veřejným investorům. Ti řádně nekomunikují a nedůvěřují zhotovitelům, kteří zase nedůvěřují svým podzhotovitelům. Stavebnictví je přitom hlavně o spolupráci. Na jedné stavbě se podílí tisíce lidí a systém nemůže fungovat, pokud se úřady, investoři, zhotovitelé, projektanti a konzultanti na sebe neumí navzájem spolehnout a snaží se jen zbavit zodpovědnosti.
Karol Orlovský: Z môjho pohľadu je problémom stavebníctva a mnohých ďalších odvetví na Slovensku chýbajúci osobný záujem a vzťah spoločnosti k jednotlivým odvetviam. Stavebníctvo je často nesprávne chápané veľmi neosobne, len ako biznis „tu a teraz“ napriek tomu, že výsledkom našej činnosti sú stavby, ktoré tu ostanú roky. V súčasných náročných časoch je chýbajúca integrita trhu, osobný vzťah k stavebníctvu a dobré vzťahy medzi partnermi veľkým problémom a katalyzátorom „zlých časov“.
Řešení od Contract Managementu Slovensko
KO: Našou úlohou je predovšetkým udržiavanie a vytváranie dobrých vzťahov na stavebnom trhu. Cestou k dobrým vzťahom sú najmä transparentné a dostupné informácie pre všetky strany. Rovnako kľúčové je súvisiace nastavenie pevných procesov a systémových nástrojov pre riešenie problematických situácií, ktoré vznikajú počas výstavby.
OV: My se nebojíme problémů a rozhodnutí. Máme velice detailně nastudované a odzkoušené procesy řešení problémů a řízení staveb, například v kontextu Smluvních podmínek FIDIC. Celé portfolio našich služeb je založené na předcházení problémů a pomoci s hledáním řešení. Věřím, že zlepšení situace docílíme tím, když budeme dělat práci, která nás baví. Důležitým faktorem je i naše motivace sdílet know-how, jelikož chceme, aby se trh posouval s námi.
Čtěte také: Stabilita stavby: Založení zdiva Porotherm s odskokem
Porovnání stavebnictví na Slovensku a v Česku
KO: Stavebníctvo v oboch krajinách považujem za porovnateľné. Najväčší rozdiel vnímam v schopnosti Českej republiky jasne definovať potreby a ciele a v systémovom nastavení riešení pre ich dosahovanie.
OV: V Česku se problémy na stavbách řeší v rámci týdnů až měsíců, zatímco na Slovensku totéž trvá několik měsíců až let. Od roku 2015 probíhá v Česku revoluce, která přispěla k větší vzdělanosti trhu. Největší investoři začali pracovat s moderními standardizovanými smluvními podmínkami a uplatňují rozsáhlé metodiky, které regulují „špatné nápady“. Většina řadových zaměstnanců je tak schopná vysvětlit rozdíl mezi variací a claimem (změnou a nárokem), zhotovitelé a investoři chápou důležitost harmonogramů a dalších záznamů a investoři nezavírají oči před problémy, ale snaží se je řešit.
Výzvy pro Contract Management Slovensko
OV: Podobná revoluce ve „standardizování trhu“, která probíhá v Česku, musí proběhnout i na Slovensku. Teprve potom může přijít digitalizace. Nemá smysl se o ní bavit, dokud investoři mění smluvní podmínky na základě pocitů a špatných zkušeností nebo pokud investoři a zhotovitelé podepisují dodatky ke smlouvě kvůli každé drobnosti, neumí časově řídit stavbu a efektivně řešit variace. Naší výzvou je probojovat se tím závojem strachu a nejistoty a naučit slovenský trh pracovat efektivněji.
KO: Prvou výzvou je určite správa a využívanie informácii prostredníctvom digitalizácie. Druhým dôležitým krokom je definitívne presadenie a zakotvenie Zmluvných podmienok FIDIC v slovenskom stavebníctve. Oba body považujem za zásadný nástroj pre zníženie administratívnej náročnosti a byrokracie výstavby.
Unikátnost Contract Managementu Slovensko
OV: Slovensko má spoustu šikovných konzultantů a expertů, většinou ovšem pracují samostatně. Jsme unikátní v tom, že máme schopný tým (s kombinací právního a technického vzdělaní), který umí nejen poradit, ale i převzít celou smluvní agendu stavby. Dále má Slovensko spoustu šikovných právníků a právních kanceláří se zkušenostmi se smluvním managementem a projektovým řízením (v prostředí FIDIC). Smluvní management je ovšem multidisciplinární obor a je to spíše technická činnost, pro kterou je nutné mít „právní cit“. V žádném případě to není ryze právničina. Jsme tak jedinou čistě konzultační společností na Slovensku. V západních zemích jsou takové společnosti už běžné.
Čtěte také: Kompletní zakládání staveb
KO: Naša spoločnosť je unikátna najmä vo filozofii a prístupe do vnútra našej spoločnosti. Venujeme množstvo času a úsilia nastaveniu interného projektového riadenia a systematizácii procesov ako aj správe informácii a digitalizácii vo vnútri spoločnosti. Všetko v duchu filozofie „Dobre doma znamená dobre u klienta”.
Moderní projektové řízení ve stavebnictví
Cílem Contract Managementu Slovensko je zavést do stavebnictví moderní projektové řízení. Základem kvalitního projektového riadenia je schopnosť určiť ciele, hľadať riešenia pre ich dosiahnutie a včas odhadovať a riadiť prichádzajúce riziká.
OV: Realizace staveb nese velká rizika. Je normální, že vznikají změny zadání předmětu zakázky (variace), ale musí se umět procesovat. Je normální, že vznikají dopady rizikových událostí (claimů), ale musí se umět obhájit. Je normální, aby každá stavba měla harmonogram s kritickou cestou a prostřednictvím harmonogramu se i řídila. Je normální přiznat chybu a společně hledat řešení. Jedná se o kompletní změnu stále převládající postkomunistické a kartelové mentality, kterou lze učinit pouze neustálým vysvětlováním, vzděláváním a novými zkušenostmi.
Nejčastější problémy v projektech
OV: Jedním z nejvážnějších problémů je špatné nastavení kompetencí. Každá stavba musí mít jednoho projektového manažera na každé straně a ten musí mít možnost dělat kompetentní rozhodnutí. Zní to jednoduše? Běžné to ale není. Omezování a rozmělňování zodpovědnosti vede ke špatným rozhodnutím. To je cesta ke sporům, které jsou vždy špatným a nákladným řešením.
KO: V projektoch je mnoho problémov a nemôžeme očakávať, že by sa to niekedy zmenilo. Veľmi negatívne však hodnotím to, že niektorí hráči na trhu stále nosia „ružové okuliare“, nepočítajú s problémami na svojich projektoch a potom nie sú pripravení ich systematicky a včas riešiť. Problém riešený neskoro a bez skúseností predstavuje väčšie náklady ako ten, ktorý sa rieši odborne a hneď.
Přežitky ve stavebnictví
KO: Ak môžem byť stručný, najväčší nedostatok vnímam v systemizácii (štandardizácii) a digitalizácii procesov v stavebníctve.
OV: Právní kanceláře často tvoří komplikované smluvní podmínky a ignorují mezinárodně uznávané, standardizované a ověřené smluvní podmínky a procesy, které máme na dosah ruky. Dále jsou přežitkem dodatky smluv, které se dělají úplně zbytečně. Je to stejné, jako kdybyste pravidelně dodatkovali smlouvu zaměstnanci, protože mu vznikly cestovní náhrady. Dalším přežitkem je opakující se tvrzení: „Objednal jsem si odborně zkušeného zhotovitele, abych nemusel hnout ani prstem a vše vyřešil za mě.“ Výstavba je ale hlavně o spolupráci všech stran.
Digitalizace a umělá inteligence ve stavebnictví
Velkým tématem ve stavebnictví je v současnosti digitalizace a zavádění umělé inteligence (AI).
OV: ChatGPT využívám pravidelně a je to výborný pomocník. Většina naší práce se skládá z analytické části, posuzovací části a vyhodnocení. Umělá inteligence umí analytickou část práce značně urychlit. Neskutečně se těším, až AI bude do našich životů zakomponovaná více. Myslím si, že budeme překvapení, jak hodně ovlivní naše životy a rutinní činnosti.
KO: My v Contract managemente sa považujeme za veľkých fanúšikov a priekopníkov digitalizácie a rovnako pozitívne hodnotíme aj snahu o implemetnáciu umelej inteligencie. Myslím, že nájde využitie v každom sektore stavebníctva, v príprave, výstavbe aj prevádzke.
Nový stavební zákon na Slovensku
Jednoduché, rychlé a digitální stavební řízení - to dnes slibují nové stavební zákony na obou stranách česko-slovenské hranice. Stavební řízení na měsíce až roky, štosy papírů a nekonečné obíhání stanovisek už by měly být v Česku i na Slovensku minulostí. V červenci 2024 nabyl pro většinu staveb účinnosti nový stavební zákon v Česku. Na Slovensku se to s novým stavebním zákonem povedlo o tři čtvrtě roku později - 1. dubna 2025. Ať už podnikáte v developmentu, realitách, průmyslu nebo jen potřebujete rozšířit firemní sídlo, tyto změny se vás dotknou.
Zjednodušení povolovacích procesů
Povolovací proces se v obou zemích výrazně zjednodušil. Dvojitý proces územního rozhodnutí a stavebního povolení jak v Česku, tak na Slovensku nahradilo pouze jedno řízení. V Česku jde o povolení záměru, na Slovensku o řízení o stavebním záměru. Rozdíl je nicméně v tom, že pokud chcete stavět na Slovensku, měli byste před řízením iniciovat projednání stavebního záměru. Když máte stanoviska pohromadě, vypracujete (vy nebo váš projektant) zprávu o projednání stavebního záměru. V této zprávě byste měli vyhodnotit uplatněná stanoviska a vyjádření.
Následně v řízení o stavebním záměru předložíte stavebnímu úřadu spolu se stavebním záměrem i zprávu o projednání stavebního záměru. Po vydání rozhodnutí o stavebním záměru požádáte stavební úřad o ověření projektu stavby. Český zákon naopak zvlášť neupravuje fázi projednání stavebního záměru a řízení o stavebním záměru. V Česku si můžete obstarat závazná stanoviska a další podklady rovnou sami dobrovolně ještě před zahájením řízení. Takový postup jen nemá specifickou procesní úpravu. Podle nového stavebního zákona můžete ale v Česku shánění stanovisek nechat také úplně na stavebním úřadu. Ten je povinen si je u dotčených orgánů vyžádat sám. I když dodáte třeba jen část vyjádření a nějaké stanovisko vám bude při podání žádosti chybět, nemůže to úřad považovat za vadu. V praxi se ale prozatím zejména u větších staveb takový postup nevyužívá.
Digitalizace a fikce souhlasu
Slovensko spustilo tento rok Portál výstavby. Jde o digitální prostor, kde se shromažďují všechny potřebné dokumenty, povolení a podání v elektronické formě. V obou zemích je tedy do budoucna směr jasný - kompletní digitální stavební řízení jako standard. Už dnes většinu věcí můžete vyřídit online.
K urychlení povolování staveb by měla pomoci i tzv. fikce souhlasu. Na Slovensku jsou dotčené úřady, orgány nebo právnické osoby povinny v rámci projednání stavebního záměru vydat závazné stanovisko, resp. právnické osoby závazné vyjádření, do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo u složitých staveb do 60 dnů. Pokud nevydají závazné stanovisko/vyjádření v těchto lhůtách, předpokládá se, že nemají připomínky ani požadavky k obsahu stavebního záměru, resp. k zapracovaní do projektu stavby (až na výjimky u dotčených orgánů, kdy zvláštní předpis stanoví jinak). Fikci souhlasu obdobně zná i nový český stavební zákon, a to v podobné míře jako předchozí úprava. Pokud dotčený orgán nevydá závazné stanovisko ve lhůtě 30 dnů (nebo ve výjimečných případech 60 dnů), má se za to, že souhlasí. Tato fikce ale neplatí absolutně. V českém stavebním právu je fikce souhlasu možná například u hygienické služby, hasičů nebo silničního správního úřadu.
Institucionální změny a stavební úřady
Na Slovensku a v Česku se zákony příliš neliší ani v tom, za kým vlastně pro povolení půjdete. Na Slovensku v prvním stupni v rámci přeneseného výkonu státní správy nadále jednají a rozhodují obce v pozici stavebních úřadů. Vznikl také nový slovenský ústřední orgán státní správy - Úřad pro územní plánování a výstavbu. Institucionální reforma byla hlavním tématem diskusí i v České republice.
Nový český stavební zákon původně počítal s jednotnou soustavou státní stavební správy, kterou měly tvořit Nejvyšší stavební úřad, specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady s územními pracovišti ve 205 obcích s rozšířenou působností. Ještě před nabytím účinnosti nový český stavební zákon ale zásadně změnila novela z roku 2023, která vrátila stavební úřady zpět obecním a krajským úřadům do přenesené působnosti a závazná stanoviska zpět dotčeným orgánům. Z původní struktury státní stavební správy zbyl jen specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad. Ten nově rozhoduje v prvním stupni o nejvýznamnějších (tzv. vyhrazených) stavbách, jako jsou dálnice, železnice nebo výrobny elektřiny.
Zahájení stavby a černé stavby
Podle nového slovenského stavebního zákona musíte zahájit stavební práce do dvou let, jinak ověřovací doložka (dříve stavební povolení) pozbývá platnosti. V praxi se na Slovensku začaly objevovat pochybnosti, jestli se zahájením stavby rozumí i to, když jen provedete pár úvodních přípravných prací. Nový zákon tuto problematiku upřesňuje a za zahájení prací se už konkrétně nepovažují třeba ohrazení místa stavby a zřízení staveniště, když vybavujete staveniště potřebným zařízením a vybavením, zajišťujete přístup a příjezd na staveniště či přívod vody a elektrické energie ani když odstraňujete porost na staveništi, provádíte prvotní skrývku půdy, odvážíte odpad z místa stavby anebo když jen stavbu označíte. Zahájením stavby se naopak rozumí „zahájení provádění stavebních prací přímo souvisejících s prováděním stavby“.
Podle české právní úpravy povolení záměru taky platí dva roky ode dne nabytí právní moci. Kromě toho ale nový český stavební zákon doplnil nové pravidlo, že pokud zahájíte stavbu v období platnosti povolení, doba jeho platnosti se automaticky prodlužuje na 10 let. Je to motivace k dokončování staveb, které by se jinak uplynutím 10 let staly černými stavbami.
I na Slovensku chtějí radikálně řešit černé stavby bez povolení. Pokud zde někdo od dubna 2025 stavbu, na kterou se už aplikují nové předpisy, postaví nepovolenými stavebními pracemi (bez ověřeného projektu stavby nebo v rozporu s ním), nebude už ji moci následně žádným způsobem dodatečně zlegalizovat. Zjistí-li úřady při výkonu státního stavebního dohledu nepovolené stavební práce prováděné bez ověřeného projektu stavby, stavební inspektor vyzve stavebníka a zhotovitele stavby, aby neprodleně zastavili další nepovolené stavební práce. Pokud i tak nepovolená stavba pokračuje, stavební inspektor to oznámí stavebnímu inspektorátu.
O tomto zpřísnění se v Česku také uvažovalo a původní verze zákona vyžadovala pro dodatečné povolení dobrou víru stavebníka. Ale novelou z roku 2023 došlo opět ke zmírnění a dodatečné povolení nelegální stavby je v Česku i nadále možné, pokud stavebník zaplatí pokutu za přestupek a pokud je stavba v souladu s požadavky na výstavbu a nevyžaduje udělení výjimky.
Účastníci řízení a definice stavby
Na Slovensku byl dlouhodobě problém se spekulativními subjekty, které často vstupovaly do řízení s motivací škodit a uměle prodlužovat řízení. Podle nového stavebního zákona by ale už slovenské stavební úřady neměly přihlížet k návrhům, připomínkám a námitkám účastníků řízení, které sledují jiný cíl než ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníka řízení.
Jedním z méně nápadných, ale v praxi zásadních rozdílů je samotná definice stavby. Proto mobilní dům může být v Česku bez problémů považován za stavbu, zatímco na Slovensku se stejný objekt může definici stavby vymykat - a tím i celému režimu povolování. Nový slovenský stavební zákon rozšířil také definici drobné stavby. Tou už není jen doplňková stavba k hlavní stavbě, ale každá stavba, která nemůže podstatně ovlivnit své okolí. Zákon demonstrativně vyjmenuje jako příklady drobných staveb ty, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 50 m2 a výšku 5 m2. Drobnou stavbou je např. i zařízení na výrobu elektřiny, tepla a chladu z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW včetně. V České republice je situace podobná. Velmi podrobný výčet drobných staveb stanovuje příloha č. 1 nového stavebního zákona.
Oba zákony v Česku i na Slovensku zavádějí také kategorii vyhrazených staveb. Jde o technicky komplikované stavby, které mohou v zájmu zvýšení bezpečnosti a kvality výstavby realizovat jen certifikovaní zhotovitelé. Český a slovenský stavební zákon tedy podle našeho srovnání míří ke stejnému cíli - rychlejšímu a efektivnějšímu řízení. Každý si k tomu ale zvolil místy trošku jinou cestu. Pro podnikatele a developery to znamená přemýšlet strategicky a už v přípravné fázi se věnovat rozdílům.
Přehled stavebních prací a technologií na Slovensku
Na Slovensku se realizuje široká škála stavebních prací a technologií, které zahrnují:
- Stavební firma, přestavby bytových jader, rekonstrukce domů - bytů.
- Certifikované zateplování fasád, tepelná a zvuková izolace domu, střechy, bazénu litým polystyrenem ThermoWhite®.
- Tesařské, pokrývačské, klempířské, malířské práce, obklady a dlažby, zateplování, strojové omítky.
- Projektování rodinných domů, schodišť, specializace - dřevěné stavby.
- Stavební firma realizující stavby z materiálu Ytong.
- Kompletní konstrukce a realizace parních saun, wellness center, tureckých koupelí, bazénů a vířivek.
Tyto činnosti reflektují potřeby moderního stavebnictví a neustálý vývoj v oblasti stavebních materiálů a technologií.
tags: #zakladani #staveb #slovensko #informace
