Nakládání s výkopovou zeminou při zakládání staveb a terénních úpravách

Tento článek je určen osobám, které vykonávají činnosti při přípravě a provádění zasypávání a terénních úprav, jakožto i pracovníkům veřejné správy, kteří odpovídají za posouzení souladu stavebních činností se zákonem o odpadech č. 541/2020 Sb. a jeho prováděcími předpisy.

Převážnou většinu z celkové produkce všech odpadů v České republice tvoří stavební a demoliční odpady (cca 65 %), včetně zemin. Tomuto velkému množství odpadů logicky odpovídá i poměrně velká intenzita dozorové činnosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v oblasti odpadového hospodářství, s 200 až 300 kontrolami ročně. Nakládání se stavebními a demoličními odpady je velmi častým předmětem podnětů, které ČIŽP obdrží.

Hierarchie odpadového hospodářství a oběhové hospodářství

Základní pojem, na jehož principu je legislativou postaveno nakládání se stavebními a demoličními odpady (SDO), je hierarchie odpadového hospodářství (hierarchie OH). Ta stanovuje, že prioritou je předcházení vzniku odpadu, a nelze-li vzniku odpadu předejít, pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití, včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění. Jedná se o klíčový nástroj oběhového hospodářství, důraz na její dodržování by měl přispět k zajištění trvale udržitelného rozvoje.

Definice stavebního a demoličního odpadu

Stavební a demoliční odpad je definován jako odpad vznikající při stavebních a demoličních činnostech, zařazovaný dle vyhlášky č. 93/2016 Sb. v podskupině 1705 Zemina, kamení a vytěžená hlušina. Spadá sem zemina a kamení, jalová hlušina a štěrk ze železničního svršku.

Zeminy mohou být s ohledem na místo svého vzniku potenciálně znečištěné nebezpečnými látkami, např. vzniknou-li při sanačních pracích (ekologické zátěže) nebo po havárii (únik nebezpečných látek do půdy). Potom je musí jejich původce zařadit do kategorie nebezpečný odpad a předat oprávněné osobě k dekontaminaci, např. biodegradaci nebo k odstranění na skládce nebezpečného odpadu.

Čtěte také: Czech Massif: A Geological Overview

Režimy nakládání se zeminou

Z jednotlivých ustanovení zákona o odpadech vyplývají čtyři režimy nakládání se zeminou:

1. Zemina, na kterou se zákon o odpadech nevztahuje.
2. Zemina, která nenaplňuje definici pojmu odpad.
3. Zemina, která je tzv. vedlejším produktem.
4. Zemina, která je skutečně odpadem.

1. Zemina, na kterou se zákon o odpadech nevztahuje

Zákon o odpadech se nevztahuje na vytěženou nekontaminovanou zeminu, pokud je zajištěno, že tato zemina bude použita ve svém přirozeném stavu pro účely stavby v místě, na kterém byla vytěžena (§ 2 odst. 3 zákona o odpadech). Typicky se jedná o zpětné zásypy v místě vytěžené nekontaminované zeminy, např. u konkrétní stavby či stavebních pracích, vymezené např. rozhodnutím stavebního úřadu, projektu apod.

Definice "nekontaminované zeminy"

V případě pojmu „nekontaminovaná zemina“ je nutné vycházet z hodnot obsahu škodlivin v zemině, které jsou přítomny v přirozeném pozadí dané lokality stavby. Kontaminovaná zemina je tedy taková zemina, která má obsah škodlivin maximálně rovný hodnotám pozadí dané lokality. Tato zemina nesmí být znehodnocena (ve vztahu k přirozenému stavu) ani kontaminována před provedením stavby, ani v průběhu realizace stavby. S vytěženou zeminou nesmí být nakládáno tak, aby v průběhu těžby, manipulace, soustřeďování a zpětného zásypu nedošlo ke kontaminaci - ke znečištění s následkem zvýšení obsahu škodlivin nad hodnoty dané lokality.

Důkazní břemeno splnění podmínek podle § 2 odst. 3 zákona o odpadech je na kontrolovaném subjektu (investorovi nebo dodavateli stavebních prací). Je tedy v zájmu povinné osoby, aby opatřila osvědčené potvrzení, dokládající soulad s § 2 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech. Na kontrolním orgánu je pouze břemeno vyvrácení takového odborného posouzení. Odborné posouzení se zvyšuje, pokud by vytěžená zemina, určená k opětovným zásypům v rámci stavby, byla umístěna (soustředěna) mimo lokalitu stavby. Vrácení zeminy zpět do lokality stavby musí být jisté, tzn. musí být tak uvedeno v projektu a/nebo v povolení stavby.

Při většině staveb vzniká množství čistých výkopových zemin, s nimiž lze za splnění ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále „ZOO“), nakládat mimo odpadový režim. Musí být ale využity v rámci téže stavbě, na níž byly vytěženy. Pokud je potřeba čisté zeminy před jejich konečným využitím dočasně deponovat, musí být tato deponie v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.), zejména ustanovením § 80 - podle něj plocha větší než 300 m2 nebo návoz vyšší než 1,5 m vyžaduje územní souhlas nebo rozhodnutí o změně využití území. To platí, i pokud je zemina mimo režim odpadů.

Čtěte také: Stabilita stavby: Založení zdiva Porotherm s odskokem

2. Zemina, která nenaplňuje definici pojmu odpad

Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit (§ 3 odst. 1 zákona o odpadech). V praxi může nastat situace, kdy subjekt, kterému výkopová zemina vznikne, se této zeminy nezbavuje, nemá úmysl se jí zbavit a nemá ani povinnost se jí zbavit. Jedná se zejména o tu situaci, kdy na jedné stavbě zemina vznikne a na jiné stavbě realizované tím samým subjektem je zeminy deficit, tzn., je možné zeminu na této stavbě využít. Z ustanovení § 3 odst. 2 zákona o odpadech totiž vyplývá, že subjekt může zeminu využít sám, aniž by byl vázán např. původním místem vzniku zeminy.

Aby však bylo možné uvažovat o tomto režimu, je nutné, aby samotné využití (terénní úpravy apod.), bylo v souladu se stavebním zákonem a dále, aby se jednalo o zeminy, které kvalitativně vyhovují pro jejich využití na povrchu terénu (vyhl. č. 294/2005 Sb.).

3. Vedlejší produkt

Další možností je nakládat se zeminami jako s vedlejším produktem, což opět znamená, že administrativně předcházíme vzniku odpadů. Vykopaná zemina může být taktéž využita i v jiném místě (tedy mimo místo jejího vytěžení) a zároveň může být považována za vedlejší produkt, ovšem pouze za předpokladu splnění všech podmínek stanovených ust. § 3 odst. 5 a odst. 7 zákona o odpadech.

Ustanovení § 3 odst. 5 zákona o odpadech přesně uvádí, že movitá věc se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud:

• vzniká jako nedílná součást výroby,
• její další využití je zajištěno,
• její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
• její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Čistá výkopová zemina tyto podmínky může splnit - vznikne totiž jako nedílná součást výroby (stavba je na rozdíl od demolice považována za výrobu) a její další využití je možné např. po vytřídění nežádoucích složek pro terénní úpravy, tj. bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, jak uvádí písmeno c).

Čtěte také: Kompletní zakládání staveb

Stavebník ještě musí splnit podmínku písmene b), tedy zajistit předem konkrétní další využití vytěžené zeminy. Kontrolní orgány na to kladou důraz a požadují prokázání např. doložením písemné smlouvy s odběratelem zeminy, doplněné platným územním souhlasem k terénním úpravám, popř. jiným vyjádřením, resp. rozhodnutím stavebního úřadu. Nejčastěji se zeminy využijí uložením na povrch terénu, při jeho různých úpravách.

Producent výkopové zeminy se však musí ubezpečit, že použití zeminy bude v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví (jak požaduje podmínka písmene d)). To konkrétně znamená respektovat při využití zeminy související legislativu, např. o ochraně zdraví, ochraně přírody a krajiny, o zemědělském půdním fondu, o vodách nebo o ochraně ovzduší. Tedy ten, kdo se výkopové zeminy zbavuje v režimu vedlejšího produktu, je de facto zodpovědný i za její konečné uložení, přestože ji předá jiné osobě (fyzické nebo podnikající).

Při využití zeminy v režimu vedlejšího produktu k terénním úpravám ještě zbývá splnit podmínku danou v § 3 odst. 7 ZOO: „Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena“. Tato kritéria pro uložení odpadů na povrchu terénu stanovena jsou, a to v příloze č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. V praxi to znamená, že musí být odebrán reprezentativní vzorek zemin a ten podroben analýze na obsah škodlivin v rozsahu tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, a také ve zkouškách akutní toxicity v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4 sloupec II, přičemž zemina uložená v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu musí splnit požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2. Podobné podmínky platí, pokud by zemina byla využita k rekultivaci vytěženého lomu.

Z kontrolní praxe ČIŽP vyplývá, že nejčastěji nejsou splněny podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 5 písm. b) a d) zákona o odpadech. V praxi bohužel velmi často dochází k situacím, kdy výkopové zeminy jsou používány na nepovolené terénní úpravy, které nejsou prováděny v souladu se stavebním zákonem. Přesto je inspekci při kontrole subjektem tvrzeno, že nakládal s vedlejším produktem, tzn., že splnil mimo jiné i podmínku, že využití zeminy bylo zajištěno. Je ovšem zcela logické, že zákon zcela jistě nepředpokládal, že za využití zeminy lze považovat i její neoprávněné (nelegální) využití. Pokud subjekt chce prokázat, že se skutečně v případě výkopové zeminy jedná o vedlejší produkt, tak by mělo být jisté (tzn., mělo by být ošetřeno písemnou smlouvou v případě předávání mezi původcem a dalším subjektem), že výkopová zemina bude v konkrétním termínu předána k využití na místa, kde je využití povoleno, resp. je v souladu se stavebním zákonem. Za tímto účelem by měl přebírající subjekt disponovat příslušným správním aktem daným stavebním zákonem. Skutečnost, že ČIŽP považuje za nezbytné, aby pro naplnění definice vedlejšího produktu v případě výkopových zemin přebírající subjekt disponoval stavebním povolením, vychází z negativních zkušeností, kdy subjekty v řadě případů přebírají velká množství výkopových zemin na tzv. mezideponie s tím, že v blízkém okolí se údajně plánuje výstavba, kde tyto zeminy budou využity. Realizace těchto plánů ovšem není žádným způsobem jistá, resp. není prokázána.

V praxi musí ČIŽP dále velmi často konstatovat, že není splněna i další podmínka, a to záměr zákonodárce, že využití věci nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí. V současné době je jediným relevantním předpisem pro určení, zda používání výkopové zeminy pro terénní úpravy či rekultivace (relevantní způsoby využití zemin) nepředstavuje riziko pro životní prostředí, vyhláška č. 294/2005 Sb. Pokud výkopová zemina splní limity pro obsah škodlivin podle tab. 10.1 a ekotoxikologické testy dle tab. 10.2 dle přílohy vyhlášky, lze konstatovat, že je splněna podmínka zajišťující předpoklad, že využití zeminy nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí. ČIŽP se ovšem v řadě šetřených případů setkává s tím, že ačkoli subjekt tvrdí, že v daném případě nakládá s výkopovou zeminou v režimu vedlejšího produktu, tak nedisponuje žádnými analytickými rozbory, kterými by byl schopen prokázat právě tu skutečnost, že zemina je vhodná k využití na terénní úpravy, příp. k rekultivacím. V takovém případě (tedy v případě absence analytických rozborů) není možné konstatovat, že byly bezesporu splněny podmínky pro splnění definice vedlejšího produktu. Zároveň je nutné opět poukázat na skutečnost, že je na daném subjektu, aby osvědčil, že danou podmínku splnil, pokud věc chce považovat za vedlejší produkt.

4. Zemina jako odpad

Třetí cestou, jak naložit se zeminami vzniklými v rámci stavebních prací, je nakládat s nimi jako s odpady. Pak je jejich využití omezeno na místa, která jsou k tomu dle ZOO určena - tedy zařízení k nakládání s odpady. Pokud zemina přijímaná do zařízení nahrazuje primární surovinu (v souladu s projektem terénních úprav), lze ji předat do zařízení provozovaného podle § 14 odst. 2 ZOO, tedy bez povolení krajského úřadu. Druhá varianta je zařízení povolené krajským úřadem, tj. v souladu s § 14 odst. 1 ZOO.

V případě, že výkopová zemina je odpadem, pak s ní lze nakládat buď v zařízení schváleném v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zákona o odpadech, tj. schváleném krajským úřadem, nebo ji lze využít v zařízení provozovaném v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona o odpadech, tzn. v zařízení, které je ohlášeno krajskému úřadu v souladu s ustanovením § 39 odst. 3 zákona o odpadech. V obou případech je nutné, aby takto využívaná zemina splňovala kvalitativní požadavky vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Zasypávání a terénní úpravy

Zasypávání je jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný ostatní odpad použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Terénní úpravy neboli zasypávání/využití odpadů na povrchu terénu jsou možné jen v zařízení, kterému příslušný krajský úřad vydá povolení provozu zařízení k využití odpadů dle § 21 odst. 2 zákona o odpadech. Nedílnou součástí povolení provozu je provozní řád zařízení zpracovaný dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Na povrchu terénu je možno využít odpad, který splní požadavky vyhlášky uvedené v přílohách č. 5 a 6, konkrétně pak požadavky vymezené v bodech A a B přílohy č. 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Jde zejména o následující:

• Nejvýše přípustnou koncentraci vybraných látek v sušině odpadů uvedenou v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č. 5 vyhlášky. V případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně platí přísnější limity (sloupec I).
• Nejvýše přípustnou koncentraci škodlivin ve výluhu odpadu dle tabulky 5.2 přílohy č. 5 vyhlášky.
• Limitní hodnoty ekotoxikologických testů dle tabulky 5.3 sloupce II. Přílohy č. 5 vyhlášky.
• V případě využití strusky se použijí tabulky 6.1 a 6.2 přílohy č. 6 vyhlášky.

Obsah škodlivin v sušině a ve výluhu odpadů a u sedimentů může být překročen, pokud to v rámci povolení provozu daného zařízení schválí krajský úřad, a to v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny.

Omezení pro zasypávání

Zákaz využití jakýchkoliv odpadů k zasypávání se vztahuje na ochranná pásma vodních zdrojů I. stupně, na ochranná pásma léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně.

Hodnocení rizika

Dle ust. § 6 odst. 6 vyhlášky musí být v případě použití odpadů v množství větším než 1 000 t k zasypávání v jednom místě zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s přílohou č. 12 k vyhl. č. 104/1988 Sb. Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu zařízení. Hydrogeologický posudek a analýza rizika budou podkladem pro zpracování provozního řádu.

Stavební povolení pro terénní úpravy

Zda budou terénní úpravy vyžadovat ohlášení stavby či nikoliv, záleží na několika parametrech. Stavební povolení ani ohlášení stavby nevyžadují terénní úpravy, které jsou vyjmenované v § 80 odst. 3 písm. a), d) nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e) stavebního zákona. Tyto podmínky vycházejí z § 96, odst. 2, písm. a) stavebního zákona.

Dopady na životní prostředí

Nakládání s čistými výkopovými zeminami je administrativně jednodušší, přesto je omezeno řadou podmínek. Ty jsou výsledkem snahy zákonodárců nezanést škodliviny do životního prostředí.

Manipulace s půdou (zemní práce), např. pro vybudování podzemní části budovy, se skládají z oddělení skrývky kulturní vrstvy půdy (ornice) a vytěžení zeminy. Pro účely této metodiky jsou pojmy „půda“ a „zemina“ sjednoceny do názvu „půda“. Vytěženou půdu je často nutno odvézt a deponovat. Výhodné je využít jak úrodnou vrstvu, tak ostatní půdu přímo na pozemku, a to např. pro terénní úpravy.

Nejhorší výsledné hodnocení obdrží projekty, které uvažují pouhé uložení zeminy mimo původní pozemek a zároveň s negativním dopadem na životní prostředí. Za negativní ovlivnění životního prostředí je možno považovat např. narušení stability terénu, vyplavování zeminy do vodotečí, zanesení cizorodých látek do původního půdního profilu, zhoršení kvality ovzduší v důsledku dopravy, či zvýšení hlučnosti. Pozitivním ovlivněním životního prostředí je možno klasifikovat využití půdy, které vylepší ekologické aspekty lidské činnosti, např. zvýšení biodiverzity, snížení eroze půdy, vytvoření biokoridorů, vytvoření rekreačních ploch.

Hodnocení způsobů nakládání s vytěženou půdou

Způsob nakládání s půdou je řešen z pohledu využití vytěžené půdy. Ta může být znovu využita na původním pozemku nebo odvezena k trvalé deponii. V obou případech je posuzován způsob ochrany vymývání půdních částic a vliv na životní prostředí.

Následující tabulka shrnuje možné způsoby nakládání s vytěženou půdou a jejich hodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí:

Doprava těžkými stroji má neblahý vliv na životní prostředí, proto v případě transportu vytěžené půdy mimo původní pozemek lze získat méně kreditů za přepravu půdy. Přeprava půdy je uvažována jak pro trvalou deponii, tak i pro mezideponii. Uvažuje se vzdálenost (mezi)deponie od pozemku.

Příklad hodnocení projektu

Projekt budovy obsahuje výstavbu podzemních garáží, spojenou s odtěžením půdy a její následné využití k realizaci protihlukových valů v těsné blízkosti budovy s ochranou proti vymývání půdních částic dešťovou vodou. Na realizaci bude využito 80 % objemu vytěžené půdy. Zbývající vytěžená půda bude uložena na trvalé deponii v dojezdové vzdálenosti do 10 km. Tato deponie bude po uzavření ochráněna proti vymývání půdních částic dešťovou vodou přírodě blízkým (vegetačním) povrchem, popř. přírodě blízkými materiály a bude pozitivně ovlivněno životní prostředí v lokalitě deponie.

tags: #zakladani #staveb #nakladani #s #vytezenou #zeminou

Oblíbené příspěvky:

• Klíč k efektivní izolaci
• Ochrana domova se sněhovými zachytávači
• Podrobnosti o Ytong Klasik
• Jak zkontrolovat kapacitu baterie Samsung Galaxy S10
• Postup měření izolačního odporu elektrických zařízení