Základní znaky funkcionalistických staveb: Revoluce v architektuře a designu
Funkcionalismus, architektonický sloh, který se stal vedoucím směrem od konce 20. let do konce 70. let 20. století, lze shrnout jednou větou: „Forma následuje funkci“. Tento koncept, definovaný Louisem Sullivanem již v roce 1893, znamenal ve své době v architektuře doslova revoluci. Funkcionalistické budovy jsou velice strohé, avšak ne neumělecké, a jsou typické svými účelovými budovami jednoduchých tvarů. Nadčasový funkcionalismus v bydlení má své typické znaky - strohost, jednoduchost a geometrické tvary. Žádná okázalost a zdobnost, jakou najdete například v secesi.
Historické kořeny a filozofie funkcionalismu
Cesta vývoje k této geniální jednoduchosti však byla mnohem složitější. Po celé devatenácté století se v rychlém sledu střídaly historizující formy architektury, snažící se kopírovat prvky a motivy velkých historických slohů, které se vyvíjely a fungovaly po celá staletí. Tyto nové formy pracovaly s levnějšími materiály a náhražkami a podle některých architektů vizionářů byly přeplácané a komplikované.
V architektuře převládalo střídání dřívějších historizujících slohů a vyhrál ten, kdo jich nakombinoval co nejvíce. Úroveň stavitelství byla vysoká, ale kvůli obrovské poptávce se často stavělo nekvalitně. Do toho přichází první světová válka, po níž zůstávají zničená města a hrůza z lidských ztrát. Odpovědí na vyhrocenou situaci měla být teorie jednoho švýcarského architekta, která ukazuje architekturu jako „dobře namazaný stroj“. Stroj na bydlení.
Nastupující účelově funkční, strohá, geometrická architektura, oproštěná od okázalosti a dekorativnosti, byla ovlivněna celospolečenskými změnami a zároveň reagovala na vývoj průmyslu a stavebnictví. Architektura, jak tvrdí Adolf Loos (jeden z předních představitelů funkcionalismu v českých zemích), nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Le Corbusier představil funkcionalismus ve svém díle jako novou formu, která se dokázala oprostit od mnohé okázalosti a kultu strojené estetiky, přetrvávající ještě počátkem 20. let 20. století. Přeplácanost a zbytečná komplikovanost byla elegantně nahrazena geometrickou čistotou tvarů.
Le Corbusier chtěl v takové situaci začít s čistým štítem, znovu a lépe. Na přebalu jeho knihy Za novou architekturu je paluba zaoceánského parníku, která dobře popisuje, jak má nový poválečný styl vypadat - posouvá se k technicismu, který je dokonalý ve své funkčnosti a jednoduchosti. Již od 20. let architekti a urbanisté při navrhování domů a měst vycházeli z vědeckého zkoumání lidských potřeb.
Čtěte také: Základní škola Truhlářská – co je nového?
Typické znaky funkcionalistických staveb
- Jednoduchost a geometrie: Všude najdete jednoduchost, geometrii a čisté linie. I v interiéru se objevují ostré linie, které se střídají s oblými tvary.
- Funkčnost: Domy byly navrhovány jako "stroje na bydlení" - účelné, racionální a funkční.
- Volný půdorys: Tento prvek umožňuje flexibilní uspořádání vnitřních prostor.
- Pásová okna: Dlouhá horizontální okna zajišťují dostatek přirozeného světla a provzdušnění interiérů.
- Střešní zahrady a ploché střechy: Poskytovaly nové možnosti využití prostoru a byly v souladu s modernistickou estetikou.
- Volné průčelí: Oproštění fasády od nosné funkce umožňovalo větší tvůrčí svobodu.
- Nové materiály: Využívá se čiré či matné sklo, kov a pro nábytek například chrom. Typické jsou také železobetonové skelety.
- Důraz na kvalitu a detail: U tohoto bytového designu je kladen důraz na kvalitu, nadčasovost, detaily a originalitu.
Funkcionalismus jako umělecký styl se prosadil nejen v architektuře, ale velmi výrazně i v designu užitého umění, nábytku a bytových doplňků. Myšlenky a umělecké cítění Le Corbusiera byly dále rozvinuty školou Bauhaus ve výmarské Desavě, jejímž zakladatelem a hlavním představitelem byl Walter Gropius. Myšlenky Le Corbusiera dále rozvíjel hlavně v oblasti designu německý Bauhaus, kde vznikal kvalitní, nadčasový a dnes stále vysoce ceněný moderní funkcionalistický design.
Český funkcionalismus a jeho významné osobnosti
V českých zemích se vyhranil a uplatnil tzv. český funkcionalismus, zejména v designu nábytku a v bytovém příslušenství. Krédem významných českých architektů se v době plné sociálního napětí stala teze, že základní povinností architekta je tvorba výhradně racionálního a tím i levného zařízení, které by mohlo být dostupné širokým vrstvám obyvatelstva.
Česká avantgarda pokrokových architektů se záhy zařadila mezi světový předvoj a přispěla svými teoretickými pracemi a především zdařilými realizacemi k prohloubení zásad nového směru. Nejpřesnější formulace ortodoxního funkcionalismu u nás ve svých vystoupeních a publikacích formuloval Karel Teige.
O významu československé meziválečné funkcionalistické architektury svědčí práce předních českých architektů. Tato mimořádná díla měla velký přínos pro architekturu evropskou i světovou a patří jednoznačně k evropskému vrcholu. Přestože se Česká republika pyšní zejména bohatstvím památek středověku a novověku, řadu skvostných a unikátních staveb nám zanechala i první polovina 20. století. Zejména funkcionalistické stavby na našem území jsou vysoce ceněny odborníky i laiky.
Přední architekti a jejich díla
- Ludwig Mies van der Rohe: Bezpochyby vila Tugendhat v Brně, která se řadí mezi architektonickou špičku nejen z pohledu stavby, ale i jejího vybavení - vila se díky jedinečnému stahování oken, topení a klimatizaci stala prvním klimatizovaným domem v Evropě. Je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
- Adolf Loos: Projektoval proslulou Müllerovu vilu na Ořechovce a Winternitzovu vilu v Košířích. Winternitzova vila se otevírá veřejnosti jako galerie.
- Le Corbusier: Tvořil urbanistický plán města Zlína.
- Karel Honzík: Autor vily ve stylu puristického funkcionalismu, jednoho z mála českých architektů i teoretiků architektury. Patřil do meziválečné avantgardy, byl členem takzvané Puristické čtyřky, spoluzakladatelem spolku Devětsil, od samého vzniku členem Levé fronty, autorem dalších proslulých staveb, mimo jiné bývalého paláce Všeobecného penzijního ústavu. Přikládal důraz k takové architektuře, která je utilitární a zároveň estetická.
- Vojtěch Karfík: Podle jeho projektu byla dokončena roku 1938 správní budova číslo 21 Baťových závodů, jedna z prvních výškových staveb v Evropě.
- Josef Havlíček a Karel Honzík: Spoluautoři domu Radost v Praze, který byl až do roku 1937 nejvyšší budovou Československa.
Významné funkcionalistické stavby v České republice
Na českém území je v tomto stylu mnoho krásných staveb. Podívejme se na některé z nich:
Čtěte také: More on the Czech Massif
Praha
- Elektrické podniky (architekti: Adolf Benš, Josef Kříž, dokončeno: 1935): Tato budova byla považována za největší administrativní stavbu v Praze a má styl ryzího funkcionalismu. Rozsáhlý objekt se skládá z několika kubických těles, která se postupně od přízemního patra zužují, což umožňuje prostoupení slunečních paprsků do většiny částí budovy. Pro celou stavbu je přístup k dennímu světlu určující - slouží k tomu pásová okna i luxferové stropy. Celá budova byla plně elektrifikovaná a doplňovalo ji na svou dobu bezkonkurenční vybavení, například systém vzduchového topení a větrání, jako jeden z prvních prototypů klimatizace, a nechyběly ani legendární výtahy páternoster.
- Veletržní palác (architekti: Oldřich Tyl, Josef Fuchs, dokončeno: 1928): Původně sídlo Pražských vzorkových veletrhů, později sídlo zahraničního obchodu a v době vzniku byl považován za největší stavbu svého druhu na světě. Dnes v něm sídlí Národní galerie Praha. Celou galerií prostupuje mnoho světla, nejvíce skrze pásová okna, prosklené stěny a strop hlavní haly.
- Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum (architekt: Milan Babuška, dokončeno: 1938): Dvojice funkcionalistických budov ve tvaru U a L oddělené Muzejní uličkou.
- Molochov (architekti: Josef Havlíček, Otto Kohn, Karl Kohn, dokončeno: 1938): Majestátní soubor čtrnácti šestipatrových činžovních domů lemující Letenskou pláň. Domy dostaly jednu sjednocující fasádu, za níž stojí architekt Josef Havlíček. Interiéry se liší velikostí a vnitřním uspořádáním.
- Gymnázium dr. Edvarda Beneše (architekt: Evžen Linhart, dokončeno: 1938): Dnešní budova Vyšší odborné školy pedagogické a sociální, Střední odborné školy pedagogické a Gymnázia Evropská. Pětipodlažní gymnázium má železobetonový skelet, půdorys do tvaru písmene L a pásová okna, která propouštějí sluneční paprsky do provzdušněných interiérů.
- Francouzské školy (architekt: Jan Gillar, dokončeno: 1934): Výjimečný soubor školních budov, jehož cílem bylo vytvořit ideální podmínky pro výuku. Největší pozornost je věnována světlu v budovách. V pavilonu pro základní školu byla výuka částečně probíhala venku na předsunutých terasách, jež jsou společně s pásovými okny a bílou fasádou typickými prvky.
- Osada Baba (architekti: Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Fuchs, František Zelenka, Hana Kučerová-Záveská, Ladislav Žák, Evžen Linhart, Mart Stam, dokončeno: 30. léta 20. století): Moderní vilová čtvrť, experimentální ukázková kolonie, která měla předvést, jak by se mohlo bydlet v hlavním městě Československa. Hybatelem celého projektu výstavby na Babě byl architekt Pavel Janák.
- Výstavní síň Mánes (architekt: Otakar Novotný, dokončeno: 1930): Ikonický funkcionalistický objekt na Vltavském nábřeží, vznikl pro potřeby Spolku výtvarných umělců Mánes. Celá stavba je zdvižená na železobetonovém mostě. Světlo prostupuje skrze střešní světlíky, velká pásová okna, luxfery a celý parter.
- Dům Radost (architekti: Josef Havlíček, Karel Honzík, dokončeno: 1934): Odvážný a radikální přístup architektů. Budova je novátorská svým pojetím přístupu vzduchu a světla, jež díky křížovému půdorysu dopadá do většiny kanceláří po značnou část dne. Často se o Radosti mluví jako o prvním pražském mrakodrapu.
- Bio Oko: Jeden z posledních kinosálů v ČR, které si uchovaly svou původní atmosféru. Budova vznikla v roce 1940 jako poslední součást nově postaveného bloku obytných domů.
- Jurkovičova vila v Brně - Žabovřeskách: Dílo slovenského architekta Dušana Sama Jurkoviče a tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice.
Brno
- Vila Tugendhat: Již zmíněná ikonická stavba L. M. van de Rohe.
- Brněnské výstaviště: Otevřeno v roce 1928, patří ke skvostům funkcionalismu a je jedním z nejznámějších evropských výstavních areálů.
- Nenápadná funkcionalistická budova s pasáží a ochozovou galerií: Spojuje brněnské ulice Jánskou a Poštovskou s náměstím Svobody, vznikla dle návrhů českého architekta Bohuslava Fuchse.
- Dům umění města Brna: Součástí brněnské kultury již téměř sto let. Dnes se výrazně orientuje na současné umění.
Zlín
- Památník Tomáše Bati: Patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu.
- Správní budova číslo 21 Baťových závodů: Dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě.
Nové standardy zařízení, vznik sektorového nábytku. Již v počátcích dvacátých let vznikla představa o tom, že přísný vědecký přístup, založený na zkoumání lidských potřeb, usnadní cestu k vytvoření standardních výrobků, k typizaci, racionalizaci a k vytvoření výrobků ekonomicky výhodných. Byla to snaha usilující po zabránění návratu ke starému dekorativismu, který zatížil tvorbu několika předcházejících generací. Poprvé v evropské historii nábytkového umění byl navrhován a vyráběn nábytek bez uplatnění ornamentu. Na rozhraní dvacátých a třicátých let, v experimentální projekci vznikaly návrhy bytového zařízení zcela nového charakteru. Řešení nábytku v bytovém interiéru zde počalo přebírat stavební dílo. Začaly mizet objemné skříně, které byly nahrazovány skříněmi ve zdi a šatními komorami. Součástí stavby se stával v těchto experimentálních projektech kuchyňský nábytek a první místo v péči návrhářů zaujal nábytek sedací. V onu dobu vykrystalizovala a dozrála i myšlenka stavebnicového - sektorového nábytku. Skladebný "sektorový" nábytek byl vytvářen na principu strohých geometrických rastrů.
Současné realizace ve funkcionalistickém stylu někteří architekti označují dokonce jako neofunkcionalismus. Volný, ale přesto praktický a funkční prostor má stále mnoho příznivců.
Čtěte také: Zabraňte korozi s barvou S2305
tags: #zakladni #znaky #funkcionalistickych #staveb

