PergolyZámková dlažba a geologické podloží v oblasti Chvaletic
Zámková dlažba je složená z kamenů, jejichž tvary umožňují ideální spojení v pevný zámek. Betonovou zámkovou dlažbu lze využít pro dláždění pěších cest, vjezdů a parkovacích ploch pro automobily, na terasy a do pergol.
Typy dlažby
- Skladebná dlažba je jednoduchý klasický tvar dlažby, který umožňuje velké množství skladebných variant. Výhodou je jednoduchá a rychlá pokládka.
- Plošná dlažba je určena k dláždění pochůzných exteriérových ploch. Tyto plochy je možné velmi dobře esteticky ztvárnit dle vlastních návrhů.
- Specializovaná dlažba má speciálně upravený povrch s výstupky. Je určena jako doplněk ke všem typům ploch tam, kde je nutno upozornit nebo vést nevidomé a slabozraké určitým směrem.
- Vegetační dlažba je oblíbená a umožňuje přístup zeleně i do zpevněných ploch.
K oddělení pěší zóny, chodníků, parkovišť a podobných ploch slouží betonové dílce kuželovitého tvaru se čtyřhrannou podstavou. Ke stavbě opěrných stěn, které zabraňují posunu svahu, se používá tento výrobek. Tvarovky jsou vibrolisované betonové tvárnice určené k výstavbě plotů, dělících a okrasných zdí.
Výběr a výrobci zámkové dlažby
Výrobci dodávají betonové dlažby z vibrolisovaného betonu v mnoha variantách provedení a ve vícero barevných odstínech. Na trhu je pro výběr zámkové dlažby dostatek výrobců betonových zámkových dlažeb, například BEST, SEMMELROCK, BETON BROŽ, KB BLOK, DITON, CS BETON atd.
Pokládka zámkové dlažby: Fáze a postup
Pokládku zámkových dlažeb je vhodné provádět za příznivých klimatických podmínek, v období od začátku jara do konce podzimu dle vhodného počasí. Kvalita položení dlažby totiž závisí nejen na pečlivé přípravě, ale rovněž na kvalitě finálního spárování, které by se mělo provádět za sucha.
Stěžejním prvkem pro pokládku zámkové betonové dlažby je příprava podloží a podkladních vrstev. Rozlišuje se, zdali jde o pochozí zámkovou dlažbu pro pěší, nebo zda jde o dlažbu, po které budou jezdit vozidla s nižší nebo vyšší tonáží. Tyto faktory jsou stěžejní pro správné položení zámkové dlažby, protože na nich závisí životnost dlažby, účelnost a estetika kompletního díla. Jak tedy správně postupovat, aby betonová dlažba vydržela co nejdéle a mohla tak sloužit dlouhá léta?
Čtěte také: Odolná hnědá zámková dlažba
První fáze: Příprava podloží je základ
Nejdříve je potřeba si vyznačit vytýčení plochy a sklonu pro možný odtok dešťových srážek po pokládce betonové dlažby. Prvním bodem vlastní stavby je příprava podloží, která spočívá v provedení výkopu stávajícího povrchu „zeminy“ nebo vybourání plochy „beton“. Poté následuje zhutnění a úprava dna výkopu. Hloubka výkopu závisí na účelnosti a zatížení budoucí betonové zámkové dlažby.
Pro pojezdovou plochu (vjezd či odstavnou plochu pro automobily) lze počítat s výkopem o celkové hloubce zhruba 35 až 55 cm, dle tonáže vozidel, která budou po dlažbě jezdit. U pěších nezatížených cest „chodníků“ se jedná o hloubku 20-25 cm. Po provedení výkopu, tzv. „kufru“, přichází na řadu zhutnění výkopu vibrační deskou nebo válcem. Zhutněné dno výkopu by mělo kopírovat zamýšlený sklon budované plochy zámkové dlažby tak, aby podkladní vrstvy ze štěrkodrtí různých frakcí měly ve všech místech stejnou tloušťku, což zabraňuje pozdějším propadům zámkové dlažby.
Druhá fáze: Pevný podklad
Na takto zhutněné dno výkopu se postupně kladou dvě až tři podkladní vrstvy štěrkodrti, kdy každá vrstva se hutní na patřičnou únosnou pevnost a hutnost podkladu.
Složení podkladních vrstev:
- Hrubá podkladní vrstva: Při budování pojízdných komunikací a ploch má ve zhutněném stavu hloubku cca 250 až 400 mm. Tvoří ji kamenná drť o zrnitosti 16-32 mm.
- Jemnější podkladní vrstva: Následuje navezení jemnější podkladní vrstvy tvořené kamennou drtí o zrnitosti 8-16 mm. Tato jemná podkladní vrstva má ve zhutněném stavu hloubku cca 100 až 150 mm u pojezdových ploch. U komunikací pro pěší provoz tvoří jedinou podkladní vrstvu uloženou přímo na dno výkopu.
V případě obav z prorůstání plevele a různých travin mezi spárami budoucí položené zámkové dlažby lze na dno výkopu pod štěrkové lože položit geotextilii proti prorůstání travin. Nesmíme opomenout důležitou součást zámkové dlažby, a to je to, že zámková dlažba musí být vždy ukončena buď pevnou stěnou, tedy stěnou domu nebo oplocení. Pokud budoucí plocha takové ukončení nemá, používá se zpravidla betonový obrubník nebo betonové palisády, které zpravidla určují i finální výšku kladené zámkové dlažby.
Třetí fáze: Lože rovné jako stůl
Před pokládkou dlažby ještě následuje poslední ložní vrstva jemné drti o zrnitosti 0-4 mm, případně 4-8 mm. Tato vrstva je již určena pro pokládku zámkové dlažby, a proto je velmi důležité, aby její povrch byl rovný a její hloubka rovnoměrná v celé ploše. K vytvoření této vrstvy se používají dřevěné nebo ocelové latě položené na zhutnělý povrch. Tyto latě slouží jako vodící pásy při srovnávání zásypové štěrkové drti kladecí vrstvy do roviny pomocí strhávací lišty. Vyrovnaná kladecí vrstva se již před samotnou pokládkou dlažby nehutní, a proto se na ni již dále nevstupuje. Po vyjmutí vodících latí a doplnění drti do vzniklých dutin je štěrkové podloží připraveno pro pokládku dlažby.
Čtěte také: Funkční a estetická dlažba pro venkovní posezení
Čtvrtá fáze: Pokládka zámkové dlažby
Pro pěší provoz se používá zámková betonová dlažba tloušťky 40-60 mm, pro pojezdové plochy dlažba tloušťky 80-100 mm. Pokládka dlažby se provádí současně z více palet dlažby najednou, aby se docílilo barevně kompaktního odstínu povrchu.
Pokládka zámkové dlažby se provádí do nezhutněného štěrkového lože s poklepáním gumovou paličkou směrem z nejnižšího místa kladené plochy k nejvyššímu tak, aby vrchní štěrková vrstva nebyla narušena. Proto se na plochu nesmí šlapat ani po ní přejíždět. Případná úprava tvaru dlažby „dořezy“, například u okrajů nebo okolo kanalizace, se provádí lámačkou na zámkovou dlažbu, nebo řezem diamantovou pilou pro přesné dělení.
Závěrečná fáze: Nepodceňujte spárování
Po položení zámkové dlažby se spáry mezi jednotlivými dlaždicemi zasypou suchým jemným křemičitým pískem o zrnitosti 0-2 mm, případně 0-4 mm pomocí koštěte a následně se křemičitý písek důkladně vmete do spár mezi zámkovou dlažbou. Jako materiál pro výplň spár se nedoporučuje používat písek obsahující vápenné nebo hlinité příměsi, jinak hrozí nebezpečí následného prorůstání spár travinami a mechy a také tvoření vápenných výkvětů na povrchu dlažby. I z těchto důvodů je zasypávání spár nutno provádět za suchého počasí suchým pískem, který mezi spáry dokonale zapadne. Poté se provádí poslední důkladné zhutnění celé plochy v příčném a podélném směru pomocí vibrační desky opatřené gumovým nebo silikonovým návlekem, aby se docílilo rovné pochozí nebo pojezdové plochy.
Geologické a těžební podmínky v Chvaleticích
Oblast Chvaletic má bohatou geologickou historii, která ovlivnila i složení místního podloží, důležitého pro stavební projekty, jako je pokládka zámkové dlažby. V průběhu starohor (proterozoika) se toto území nacházelo na jižní polokouli, kde bylo součástí moře v blízkosti pevniny Gondwany. Bylo to v hlubších částech moře, kde se tvořily mohutné vrstvy jemnozrnných uloženin, občasně přemísťované velkými podmořskými sesuvy. Na konci starohor (proterozoika) dochází vlivem pohybu zemských desek ke kadomskému vrásnění, uložené horniny jsou tlakem deformovány a mírně přeměněny. Byla založena hluboká a mocná tektonická porucha.
Ke konci druhohor (mezozoika) doputovalo naše území na severní polokouli a stalo se součástí euroasijské desky. Postupně ho zalévá svrchnokřídové moře, které je tentokrát mělké a teplé. Uvnitř vrstevního sledu je uložena význačná poloha černých kyzových břidlic s čočkovitými ložisky rud železa a manganu. Ložisko je sedimentárního původu, obohacené minerálními roztoky, které mají původ ve vulkanické činnosti.
Čtěte také: Průvodce výběrem zámkové dlažby
V jižním okolí Chvaletic a Zdechovic se nachází čočkovité těleso nazývané chvaletický masiv, který je tvořen biotitickou chvaletickou žulou. Má charakteristickou růžovou barvu a je postižená křehkými poruchovými zónami, podél kterých došlo k různé přeměně původní horniny. V severním okolí Chvaletic se vyskytují zbytky svrchnokřídových (cenomanských a turonských) sedimentů, původních mořských usazenin - jílů, písků a štěrků.
Historie těžby v Chvaleticích
V 19. století dochází k postupnému rozvoji těžby rud. Nejdříve byly používány rudy uložené nejblíže k zemskému povrchu. Těžbu a zpracovávání suroviny provozoval podnik Chvaletické pyritové manganorudné doly ve velkém jámovém lomu o délce 2 500 m, šířce 500 m a hloubce cca 150 m (10 pater). Vedlejším produktem těžby byly manganové rudy, jejichž zpracování nebylo v dané době reálné a rentabilní. Vytěžená surovina byla uložena do velkých odvalů mezi železniční tratí a řekou Labe.
Hornická činnost ovlivnila i sídelní strukturu území. Postupně zanikly původní podhorské vesničky Chvaletice a Telčice. Chvaletice byly z velké části zbourány, na hraně lomu se ocitl kostel, pro horníky byla postavena Hornická čtvrť. Hornická činnost také nepříznivě ovlivnila horninové prostředí a podzemní vody v širokém okolí. Chemismus podzemních vod se změnil vlivem zvětrávacích procesů odvalů a hlušiny z ložiska Chvaletice a deponií odkališť severně od Elektrárny Chvaletice. Mineralizace dosahuje 10 g/l - 150 g/l a je zejména ovlivněna masivním výskytem hořečnatých a síranových iontů.
K nejčastěji objevujícím se minerálům patřil pyrit (sirník železa), který se vyskytoval jako masivní zlatě lesklé zrudnění. Ke vzácným a vyhledávaným chvaletickým minerálům náležely helvín, kutnahorit a tefroit. V současnosti je naleziště přístupné pouze na posledním patře v západní části lomu, kde se vyskytují na výchozech grafitických břidlic náteky a povlaky druhotných sulfátů, především zeleného melanteritu, bílého epsomitu a chvaleticeitu, který tvoří jemné narůžovělé agregáty. V rámci projektu Železné hory - GVO byly zhotoveny dvě informační tabule.
tags: #zámková #dlažba #Chvaletice #informace
