Kompletní průvodce pokládkou zatepleného linolea a PVC podlah

Každá podlaha by měla mít mimo jiného kvalitní povrchovou vrstvu. V dnešní době můžeme zvolit v případě rekonstrukce podlahy (nebo u podlah v novostavbě) mnoho variant. Vrchní vrstva podlahy může být ze dřeva, laminátu, korku, koberce či linolea. Posledně jmenovaná je cenově výhodná a vyrábí se v mnoha variantách, z nichž je možné vybrat typ, který nám bude vyhovovat z hlediska funkčnosti i estetiky.

Ačkoliv se na první pohled mohou PVC a linoleum zdát podobné, jejich složení a vlastnosti se liší. PVC (polyvinylchlorid) je syntetický materiál, který vyniká cenovou dostupností, širokou nabídkou vzorů a snadnou údržbou. Linoleum je naproti tomu vyrobeno z přírodních materiálů - lněného oleje, pryskyřice, korku a vápenců s přírodními pigmenty. Díky tomu je ekologickou volbou a má přirozené antibakteriální vlastnosti. Při výběru zohledníme vaše požadavky na vzhled, využití prostoru i rozpočet.

Příprava podkladu

Příprava podkladu pro pokládku PVC a linolea je klíčová pro dosažení kvalitního a trvalého výsledku. Podklad v místnosti musí být rovný, pevný, suchý a čistý. Jakékoliv nerovnosti, praskliny nebo nečistoty mohou způsobit poškození nebo nerovnoměrné opotřebení krytiny. Pokud renovujeme místnost či místnosti ve starém objektu, je nutné provést úpravy, které zaručí bezproblémový povrch.

Ideálním podkladem je hladký beton, anhydrit, dlaždice nebo dobře upevněná dřevotříska. Je-li podklad betonový, měl by být důkladně očištěný a vysušený. V určitých případech lze také pokládat na pevné podlahy jako vinyl nebo laminát, pokud jsou dobře vyrovnané, pevné a v dobrém stavu. Naopak se nedoporučuje pokládka na staré dřevěné podlahy, koberce nebo jiné měkké materiály, které by mohly negativně ovlivnit stabilitu a životnost PVC.

PVC s filcem a pěnou

Pokud budete pokládat PVC s filcem, nároky na podklad nejsou tak přísné - filc do sebe dokáže malé nerovnosti povrchu zčásti pohltit. Filc má tu výhodu, že dobře přilne na podkladu a má větší toleranci „pohltit“ drobné nerovnosti. Podkladový povrch tak nemusí být úplně dokonale rovný. Dávejte však pozor na vlhkost a kontakt s vodou. Filc není možné mít v prostorech s vysokou vlhkostí, nebo kde by docházelo ke kontaktu s vodou. Při dlouhodobém kontaktu s vodou filc ztrácí své vlastnosti a PVC se stává nepoužitelným. Proto je PVC s filcem nevhodné např. do koupelny.

Čtěte také: Zateplené palubkové dveře: Kompletní průvodce

Pěna je velmi měkká a na rozdíl od filcu jí nevadí styk s vodou, takže si ji můžete dát i do koupelny. Rovněž si poradí a pohltí do sebe mírné nerovnosti, takže podklad nemusí být úplně dokonale rovný. Pěna je ještě o trochu měkčí než filc, takže i samotná podlaha bude o něco málo pružnější a nebude tak tvrdá. Tato PVC bývají více zátěžová a hodně toho snesou, ale mají i vyšší nároky na rovnost povrchu při pokládce než např. filc. V těchto případech je důležité mít opravdu rovný povrch a při výskytu nerovností, doporučujeme místnost vystěrkovat. V případě, že máte podklad s většími nerovnostmi, doporučujeme pro vyrovnání udělat tzv. vystěrkování - tzn. dokonalé vyhlazení povrchu.

Linoleum je třeba pokládat na dokonale hladký povrch (vystěrkovaný podklad, OSB desky aj.) a celoplošně nalepit. PVC podlahy a linoleum patří k nejpraktičtějším podlahovým krytinám na trhu. Pro jejich dlouhou životnost je zásadní precizní pokládka a dokonale hladký podklad. Proto ve většině případů používáme samonivelační stěrku, která odstraní i ty nejmenší nerovnosti.

Aklimatizace a měření

Linoleum a PVC, které budeme pokládat, by mělo být minimálně 24 hodin před zahájením pokládky umístěno svisle v místnosti, kam jej budeme pokládat. PVC je vyrobeno z plastu, který může z části reagovat na teplotu a vlhkost. Tím, že krytinu necháte adaptovat na klima místnosti, ji stabilizujete a snížíte riziko, že se po instalaci smrští nebo roztáhne. Aklimatizace také předchází deformacím a nerovnostem materiálu a zlepšuje přilnavost.

Než se pustíte do samotného pokládání, je důležité přesně změřit místnost. Začněte tím, že pečlivě změříte délku a šířku místnosti, a to na několika místech, abyste případně odhalili, pokud by stěny nebyly dokonale rovné. Poznamenejte si tyto rozměry a při objednání nezapomeňte připočítat 5-10 cm navíc na každé straně jako rezervu. Například proto, že při řezání role existuje tolerance rozměru +- 1 %. Také se může přihodit, že stěny nemusí být úplně přesně rovné a někdy se jedná o rozdíl jednotek cm. Pamatujte, že je vždy jednodušší krytinu trochu zkrátit, ale zvětšit se vám ji na místě už zajisté nepodaří.

Už při vybírání myslete na šířku role kupovaného PVC. Pokud je místnost širší než šíře role vybraného lina, budete vedle sebe pokládat několik pruhů materiálu. V takovém případě je potřeba, aby vzor směřoval vždy stejným směrem a výsledek vypadal jednotně. Když objednáváte PVC se vzorem parket, ty vždy směřují podélně ve směru role - tzn. na délku role. Obecné pravidlo je, aby parkety směřovaly od dveří směrem do prostoru místnosti, aby když do místnosti vstoupíte, tak jste viděli parkety jak jdou rovně směrem od vás.

Čtěte také: Zateplené dveře Hradec Králové

Potřebné nářadí a pomůcky

Pro správné položení linolea a PVC nám nesmí chybět:

• Ocelové pravítko
• Nůž s rovnou a zahnutou čepelí
• Ořezávač krajů
• Kladívko
• Přítlačný válec
• Horkovzdušná svářečka (pro profesionály)
• Ruční frézka (pro profesionály)
• Špachtle na roztírání lepidla
• Kvalitní lepidlo
• Svařovací šňůry (pro svařování)
• Polštářky pod kolena

Některé z nástrojů lze vypůjčit ve specializovaných půjčovnách.

Instalace linolea a PVC

Teplota v místnosti by neměla klesnout pod 18 °C, vlhkost nesmí být více než 70%. Pokud máme v místnosti podlahové topení, je třeba jej vypnout 48 hodin před zahájením pokládky. Při pokládce materiálů obsahujících PVC/lino, vinylové podlahy apod., je třeba dbát aby teplota v místnosti neklesla pod 18 st.C. a vlhkost v rozmezí 45-55%. Vlhkost podkladu bez podlahového topení např. anhydrit 0,5 % s podlahovým topením 0,2 %, beton 1,5 %, s podlahovým topením 1,3. Dále po položení je třeba zamezit výkyvům teplot /teplotním šokům/ a vlhkosti, která nepříznivě působí na roztažnost těchto materiálů. Každý material /kov, plast, dřevo/ má totiž určitou roztažnost. Teplota v prostoru by měla být konstantní. V zimě je třeba dbát aby teplota v místnosti neklesla pod 18 st.C /podklad 15st.C/. Vyšší výkyvy teplot mohou způsobit nevratné deformace či poškození materiálu. Totéž platí pro prostory s podlahovým topením, kdy teplota podlahy by neměla přesáhnout 27 st.C.

Lino rozviňte a rozložte na podlahu. Zařízněte jej podle stěn podlahářským nebo kobercovým nožem. U stěn můžete nechat několik mm mezeru (tzv. dilatační spáru), která zabezpečí, že v případě roztahování PVC v důsledku zvýšených teplot bude mít lino kam se roztáhnout a nebude vytvářet nerovnosti nebo boule. Kraje podlahy ořezávejte tak, aby nebyla podlahová PVC krytina přímo na těsno u stěn, ale ať mezi okrajem PVC podlahy a stěnou vznikne přibližně 1milimetrová mezera - dilatační spára.

Způsoby fixace

Existuje několik způsobů fixace PVC podlahové krytiny:

Čtěte také: Komplexní řešení kotvení markýz na zateplené fasády

1. Volná pokládka

Pokládka PVC podlahy na volno, tedy bez lepidla a fixační pásky, je jednoduchá a vhodná především pro menší místnosti (cca do 20 m²), kde není očekáváno velké zatížení podlahy. Po rozbalení je potřeba podlahu rozložit na požadované místo a nechat ji volně ležet, aby se narovnala. Jakmile je PVC připraveno, přiloží se ke stěně s mírným přesahem. Přesahy podél stěn je nutné přesně oříznout ostrým nebo odlamovacím nožem.

2. Oboustranná lepicí páska

Pro domácí použití se jedná o nejběžnější způsob fixace, hodí se též do méně zatěžovaných místností. Je snazší než celoplošné lepení, ušetříte s ním čas i peníze, a pokud budete jednou krytinu měnit, bude její odstranění jednodušší. Na druhou stranu připevnění není tak pevné, jako když použijete lepidlo. Oboustrannou pásku nejprve přilepte po obvodu místnosti. Další body fixace lina páskou jsou uprostřed místnosti a také v místech nejvyšší zátěže. Stáhněte z pásky ochranné folie a lino na pásku pomalu a pečlivě položte a pořádně přitlačte. Oboustranná lepicí páska je vhodná k upevnění více pruhů lina vedle sebe.

3. Celoplošné lepení

Lepení lepidlem je nejjistější připevnění PVC k podkladu a doporučujeme jej hlavně do hodně zatěžovaných místností (větší plochy PVC podlahy nad 20 m²). Lepidlo zabrání tomu, aby se na PVC vlivem používání vytvořily boule nebo se krytina posunula. Výběr správného lepidla závisí na druhu podkladu a způsobu využití podlahy. Disperzní lepidla se hodí pro savé podklady, zatímco dvousložková polyuretanová nebo epoxidová lepidla jsou vhodná pro nesavé povrchy nebo místa s vyšší vlhkostí. Pokud budete lino lepit, myslete na stálou teplotu v místnosti při pokládce (ideální je 18 °C). Pokud pokládáte v létě, zatáhněte rolety nebo závěsy, aby na podlahu nesvítilo přímé slunce a nezvyšovalo teplotu. Podlahové topení stáhněte nebo úplně vypněte.

Podlaha se rozloží na požadované místo a přesně se ořízne podle stěn a překážek. Následuje nanášení lepidla, které se provádí ozubenou stěrkou, přičemž velikost zubů závisí na druhu lepidla a PVC. Po připravení lepidlové vrstvy se PVC opatrně položí a vyhladí válečkem nebo hladítkem, aby se odstranily vzduchové bubliny a zajistilo dokonalé spojení s podkladem. Postupuje se od středu místnosti ke krajům. Podlaha je pochozí přibližně po 24 hodinách, ale plné zatížení se doporučuje až po 48 hodinách, aby se zajistila maximální pevnost spoje.

Spojování více kusů PVC podlahy

Napojování dvou kusů PVC podlahy je klíčové pro dosažení estetického vzhledu a funkčnosti podlahy. Správně provedený spoj by měl být téměř neviditelný a zároveň zabránit pronikání nečistot a vlhkosti.

Dvojitý řez

Nejčastějším způsobem spojování je takzvaný dvojitý řez, který je vhodný pro domácnosti a méně namáhané prostory. Nejprve se oba pásy PVC položí tak, aby se překrývaly přibližně o 3 až 5 cm. Pokud se podlaha lepí, nanese se pod ni lepidlo, jinak se materiál stabilizuje zatížením. Následně se pomocí pravítka a ostrého nože provede rovný řez skrz oba překryté kusy současně. Po odstranění přebytečných odřezků vznikne přesný spoj, který dokonale zapadne. Pokud je PVC lepené, spoj se ještě přitlačí válečkem. Nakonec se podlaha zatíží a nechá se alespoň 24 hodin nepochozí, aby se spoj správně usadil.

Svařování spojů

Pro namáhané prostory, jako jsou komerční objekty nebo nemocnice, je vhodnější svařování spojů. To lze provádět dvěma způsoby - horkým nebo studeným svařováním.

Horké svařování

Horké svařování se provádí pomocí speciální svařovací pistole a svařovací šňůry. Nejprve se mezi pásy PVC vyfrézuje mělký žlábek, do kterého se následně vkládá zahřátá svařovací šňůra. Teplem se šňůra roztaví a spojí oba kusy podlahoviny.

Studené svařování

Alternativou je studené svařování, které je jednodušší a vhodné i pro domácí použití. Využívá se speciální lepidlo na PVC spoje, které chemicky spojí hrany podlahy. Lepidlo se nanese do spáry mezi pásy PVC a po zaschnutí vytvoří pevný a vodotěsný spoj. Obě metody zajistí pevné a kvalitní spojení PVC podlahy.

Pro těsné spoje je vhodná svařovací tekutina na PVC podlahy typ A od výrobce Werner Müller. Pro větší spáry se hodí typ B.

Zakončení okrajů podlahy

Po položení PVC podlahy je důležité správně zakončit její okraje, aby byla podlaha nejen estetická, ale také funkční a chráněná proti mechanickému poškození či vlhkosti. Nejprve je nutné zajistit, aby byl PVC povrch dokonale usazen a rovnoměrně rozprostřen po celé ploše místnosti. U stěn je vhodné ponechat malou dilatační mezeru, přibližně 1 až 2 mm, která umožní podlaze přirozeně pracovat při změnách teploty a vlhkosti.

Soklové lišty

Nejběžnějším způsobem zakončení podlahy je instalace soklových lišt. Ty mohou být plastové, dřevěné nebo MDF (středně hustá dřevovláknitá deska), přičemž plastové lišty jsou nejčastější, protože se snadno instalují a často mají i vnitřní drážku pro vedení kabelů. Lišty se připevňují buď lepením, šroubováním nebo nacvaknutím na speciální montážní lištový profil. Každý lepší výrobce kvalitnější PVC podlahy vám nabídne lišty s odpovídajícím dekorem či barevností. Lišty bývají samolepicí nebo je namontujete do stěny pomocí hmoždinek. Na zakrytí mezírek, dilatačních spár na okrajích místnosti a také mezi přechody do dalších místností (pokud nemáte prahy), použijte podlahové lišty.

Tmel

Alternativou k lištám je zakončení pomocí pružného nebo silikonového tmelu, což je vhodné zejména v prostorách, kde se vyžaduje vodotěsnost, například v koupelnách nebo kuchyních.

Přechodové lišty

V případě, že se PVC napojuje na jiný typ podlahové krytiny, například dlažbu nebo koberec, je vhodné použít přechodové lišty nebo profily. Ty pomáhají vyrovnat výškové rozdíly mezi podlahami a zajistit plynulý přechod bez nebezpečných hran, které by mohly způsobit zakopnutí. Správné zakončení pokládky PVC nejen prodlouží životnost podlahy, ale také přispěje k celkovému vzhledu místnosti.

Důležité parametry pro pokládku

tags: #zateplene #linoleum #pokladka

Oblíbené příspěvky:

• Detaily PVC Kolena 90° pro potrubí 40x40
• Dekorativní lišty Octavia I
• vše o natloukacích hmoždinkách
• Odvětrání ztraceného bednění nopovou fólií
• Proč zvolit dilatační profily Tondach?