PergolyZateplení domu s cihlovou fasádou: Jak na to správně a efektivně
Zateplování budov, a speciálně rodinných domů, se těší velké oblibě už nějakou dobu. Jedná se o poměrně velký a relativně nákladný zásah, proto je dobré provést zateplování fasády pořádně a správně. Jakékoli následné opravy jsou komplikované a drahé. Kromě snížení nákladů tak získáte i další benefity: lepší akustickou izolaci a eliminaci navlhání stěn, tedy i snížení rizika vzniku plísní a dalších zdraví škodlivých faktorů. Zateplení je tedy jednoznačným přínosem.
Proč zateplovat cihlový dům?
Majitelé starších rodinných domů často přemýšlejí nad tím, jaký izolant vybrat pro zateplení fasády, stropů a podlah. Zateplením obvodového pláště totiž majitelé výrazně sníží náklady na energii, zejména na vytápění. Navíc získají i ochranu před letním přehříváním a zimním promrzáním, což nejen přispívá k větší stabilitě celé stavby, ale také zvyšuje tepelný komfort pro její obyvatele.
V praxi platí úměra - čím starší bytový nebo rodinný dům, tím jsou náklady na energie zpravidla větší. Výsledky projektu porovnání energetické efektivity reálných domů dokázaly, že zateplení rodinného domu snížilo náklady na vytápění o 45 %. Palené cihly jsou díky svým mechanickým vlastnostem vhodným podkladem pro zateplení. Tradiční technologie výroby, jejíž součástí je výpal, zajišťuje, že se cihly na stavbu dostávají s nulovou expediční vlhkostí. A pokud se během výstavby dostane do cihel nějaká vlhkost, velmi rychle se jí zbaví.
Důležitou roli při výběru stavebních materiálů by mělo hrát i bezpečnostní hledisko. Nedávné případy požárů obytných budov upozorňují na fakt, že v případě požárů není oheň jediný, který usmrcuje. Je tu hrozba udušení, kterou představuje toxický dým. Uvolňuje se při požáru z tlejících stavebních materiálů obsahujících toxické látky.
Druhy zateplení cihlové fasády
Existuje řada možností, jak zateplit fasádu. V současnosti patří mezi nejčastěji používané systémy zateplení fasády vnější kontaktní zateplovací systém (ETICS) a provětrávané fasády. Kontaktní zateplení je jednodušší na realizaci a také méně nákladné jak časově, tak finančně než například provětrávaná fasáda.
Čtěte také: Jak montovat palubky na polystyren?
Kontaktní zateplovací systém (ETICS)
Kontaktní systém zateplení fasády je častějším, a ne tak nákladným, řešením, jak zaizolovat váš dům a zlepšit tak jeho energetickou úspornost. Realizace má svá specifika, například v použití zesílené perlinky a kotvení. Podklad pro vnější fasádní zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Pro zbavení se nánosu špíny se doporučuje například omytí tlakovou vodou. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Pozor také na lepení izolantu na izolant. Chyba nastává zvláště u nerovných fasád rekonstruovaných domů. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tloušťky 1 - 10 mm).
Staré, ale stále ještě často používané hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují. Vedle správného zakládacího prvku je nutné také dbát na materiálovou vhodnost izolace. Použití jiných výrobků je nepřípustné, tj. Vždy je možno používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované v příslušném zateplovacím systému.
Nejběžnější tepelná izolace pro zateplovací systém fasády:
- Desky z fasádního polystyrenu EPS-F.
- Desky z pojených minerálních vláken MW-F nebo MW-FL (lamelové) - pro cihlový obklad musí být minerální vata s kolmým vláknem, kvůli svojí pevnosti a tuhosti v tahu (aby bránily působení smykových sil vzhledem k relativně těžkému povrchu z obkladových pásků).
- Desky z extrudovaného (vytlačovaného) polystyrenu XPS-F.
Lepení izolantu a kotvení
Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %.
Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C.
Zvláštní pozornost je nutné věnovat šedým grafitovým polystyrenům, které se dokáží na přímém slunci velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost. V krajním případě se může stát, že všechny vrstvy kontaktního zateplovacího systému popadají, nevydrží nápor sání větru, nebo jejich vlastní tíhu (v případě těžkých obkladů) a nosnost zateplované stěny a umístění objektu v terénu. Jinak se bude chovat fasáda městského domu v Praze a jinak fasáda chalupy na horách, která je navíc v otevřeném terénu s velkým prouděním vzduchu.
Čtěte také: Jak zateplit strop mezi trámy?
Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm. Špatné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit i zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů.
Provětrávané fasády
Provětrávané fasády mají oproti jiným metodám své výhody. Umožňují suchou montáž, takže nejsou tak závislé na počasí a ročním období. Navíc vodní pára ze stěn může volně odcházet, což zajišťuje lepší prodyšnost budovy. Moderním řešením je kombinace pálené cihly a kamenné vlny ve formě cihel s integrovanou izolací, například z kamenné vlny ROCKWOOL, která dutiny keramické tvarovky vyplňuje. Chytrá pěna je stříkaná polyuretanová pěna s mnoha praktickými vlastnostmi, mezi které patří zejména snadná aplikace, vynikající tepelně izolační schopnosti, vysoká odolnost a ekologická nezávadnost. Chytrá pěna se aplikuje pomocí tzv. provětrávané fasády do připravené pomocné konstrukce (fasádního roštu).
Odvětrávaná fasáda z lícových cihel je tzv. bezkontaktní zateplení, kdy se mezi izolací a vrchním pláštěm fasády z lícovek ponechává provětrávaná mezera. Ve vzduchové mezeře komínovým efektem dochází k proudění vzduchu, které má příznivý vliv na odvod vlhkosti z izolace i z cihlové přizdívky. Odvětrávaná fasáda také zabraňuje přehřívání fasády.
Vnitřní zateplení
Obvodové stěny lze izolovat i z vnitřní strany. Tento princip se uplatňuje převážně u historických staveb, kde není možné izolovat zvenčí například proto, že je historická fasáda památkově chráněna.
Výběr materiálu pro zateplení
Ať už zateplujete sami, nebo s firmou, budete potřebovat dostatečné množství zateplovacího materiálu. Nejčastěji se používá pěnový polystyren EPS F (fasádní), který nabízí výhodnou cenu a vynikající tepelnou izolaci. Minerální vata má difuzní odpor roven hodnotě jedna, což je stejná hodnota, jako má vzduch. Minerální vlna je ideálním izolačním materiálem i na zateplení budov postavených z jiných materiálů, např. panelových, které se zateplují převážně kontaktním způsobem.
Čtěte také: Postup zateplení pod palubky
Ideálním partnerem cihly jako stavebního materiálu, který podporuje a doplňuje její vlastnosti, je kamenná vlna. Má výborné tepelně-izolační vlastnosti, je paropropustná (má velmi nízký difúzní odpor a zachovává prodyšnost stěn, čímž snižuje riziko zadržování vlhkosti v konstrukci) a tvarově i objemově stálá. Nenapadají ji plísně, houby ani bakterie. Snadno pohlcuje zvuk, a tím přispívá k akustické pohodě v interiérech. Také zvyšuje požární bezpečnost stavby, protože je nehořlavá. Jde o plně recyklovatelný přírodní materiál.
Izolace z kamenné vlny patří do nejvyšší třídy reakce na oheň A1. To znamená, že odolávají teplotám vyšším než 1 000 °C.
Tloušťka tepelné izolace
Tloušťka tepelné izolace by měla splňovat požadavky závazné normy ČSN 73 0540:2 a dále také požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť. S nárůstem cen energií a pro nízkoenergetické domy se tloušťka zvyšuje.
Tepelný požadavek na celou konstrukci (dle katalogu Isover)
Druh a tloušťka zateplované stěny, případně stávající zateplení snižuje tento požadavek na celkové zateplení. Pokud tedy zateplujeme cihlovou stěnu o tloušťce 450 mm, té odpovídá v přepočtu izolace o tloušťce cca 20 mm. Děrované cihly o stejné tloušťce budou „nahrazovat“ 65 mm izolace, a tak dále. Minimální tloušťka nového zateplení se tedy bude pohybovat v rozmezí 100 - 150 mm. V případě nízkoenergetického nebo pasivního standardu se pak tloušťka izolace dostává do rozmezí 240 - 350 mm. Optimální tloušťka izolace je 80 až 120 mm.
Při návrhu tloušťky dodatečného zateplení je potřeba vyjít z posouzení stávající stěny a normových požadavků. Je důležité aplikovat dostatečnou tloušťku tepelné izolace a to buď paropropustný zateplovací systém s izolantem (např. Fasádní vata, difuzně otevřený polystyren, PUR desku NEWTHERM) nebo dostatečnou tloušťku neparopropustného izolantu (např. EPS70F polystyren, grafitový polystyren, fenolická PIR pěna, New Therm), tak aby jste přesunuli kondenzační zónu ze zdiva do izolantu. Jednoduše řečeno, starý dům postavený z plných cihel, škvárobetonu, CDm cihelných bloků nebo kamene je důležité dodatečně správně zateplit. Na zateplení domu stěn tl. 300-500mm se doporučuje použít EPS70F nebo EPS100F tl.120-160mm. V dnešní době se u stěn z cihel plných pálených tl. 500 mm pohybuje zateplení bílým polystyrenem v tl. 120 mm, pokud jdeme na požadovanou hodnotu dle normy, příp. 160 mm, pokud jdeme na doporučenou hodnotu dle normy.
Plísně a větrání
Co se týče vzniku plísní na stěnách v bytech/domech, tak na to mají vliv primárně 2 faktory - prvním z nich je vnitřní vlhkost, a druhým z nich je vnitřní povrchová teplota venkovních stěn. Pokud dům není zateplen, tak venkovní stěny snáze prochladnou/promrznou a teplota na jejich straně, tj. ze strany bytů je výrazně nižší, než když by dům zateplen byl. Čím studenější stěny (resp. pokud se jejich teplota dostane pod teplotu rosného bodu), tím náchylnější na kondenzaci vodní páry ze vzduchu a následné tvorbě plísní. Pokud byla dříve v takovém domě netěsná okna, příp. se dostatečně větralo, tak se plísně nemuseli tvořit, jelikož větráním se snížil obsah vodní páry ve vnitřním vzduchu (v zimě je ve vzduchu uvnitř domu cca 6x více vodní páry než ve vzduchu venku); problém hrozí při nedostatečném větrání/nových těsných oknech a chladných/nezateplených stěnách. Pokud v domě není nucené větrání se zpětným získáváním tepla, tak se doporučuje nárazové větrání, kdy se vymění pouze vzduch, a stěny se "nestihnou" dostatečně ochladit. Z pohledu tepelných ztrát je to výrazně efektivnější.
Srovnání: termoizolační cihly vs. fasádní zateplení
Vyplatí se zateplit dům plněnými cihlami, které mají z výroby integrovanou izolaci, například minerální vatu nebo polystyren? Anebo je lepší zateplit klasickou fasádní izolací, například minerální vatou? To je otázka, kterou si klade řada investorů na začátku výstavby rodinného domu.
Tloušťka zdiva
Zeď z termoizolačních cihel je tlustší než ta s venkovním fasádním zateplením. Aby se tyto cihly z hlediska tepelných vlastností vyrovnaly běžnému zdivu s kontaktní fasádní izolací, musíte počítat s tím, že jsou mnohem silnější než běžné cihly. Jejich tloušťku musí projektant dobře spočítat v závislosti na kýžené energetické třídě domu. „Pro srovnání: obyčejná 30cm cihla s vrstvou 16 cm minerální izolace má stejný tepelný odpor jako speciální 44cm cihla s 28 cm integrované izolace. Za tuto tloušťku 28 cm uvnitř cihly si zákazník samozřejmě připlatí,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Před nákupem termoizolačních cihel lze deklarované vlastnosti zjistit z technického listu výrobku. Tam je však uveden tepelný odpor cihel s konečnou povrchovou úpravou o tloušťce dalších 4,5 cm. „Laik určitě nepočítá s tím, že tepelněizolační cihla není tlustá ve finále 44 cm, ale 48,5 cm. Je tedy dokonce tlustší, než kdyby zateplil klasickou fasádní izolací,“ dodává Marcela Kubů.
Fasáda a speciální omítky
Termoizolační cihly vyžadují speciální fasádu. Aby se dosáhlo požadovaného tepelněizolačního účinku, doporučují výrobci plněných cihel aplikovat speciální tepelněizolační omítky o tloušťce 30 mm s finální povrchovou úpravu (5 mm) a speciální vnitřní omítku (10 mm). V závěru je tak tloušťka fasády nadstandardní. Navíc je náročnější na provedení, protože ji musí provést vyškolený pracovník. Chybné provedení by totiž mohlo způsobit nefunkčnost izolační skladby. „To je celkem 4,5 cm vrstvy navíc, což si investor často předem neuvědomí. Vnější povrchová úprava dvouvrstvou omítkou je navíc finančně i časově nákladná. Navíc musí být správně provedena, aby dosahovala deklarovaných vlastností,“ shrnuje architekta Marcela Kubů.
Dále je třeba počítat s tím, že u termo cihel požadovaná jádrová omítka o tloušťce 30 mm za příznivého počasí vysychá rychlostí 1 mm až 2 mm za den! „To znamená až 30denní odstávku na stavbě, než je možné nanést finální vrstvu. U vícepodlažních domů je po celou tuto dobu nutné mít k dispozici lešení, což náklady na výstavbu prodražuje,“ říká Marcela Kubů. Oproti tomu konečná úprava běžné kontaktní izolace trvá jen několik pracovních dnů, a to včetně lepení a kotvení izolace.
Tepelné mosty
Zdění plněnými cihlami vyžaduje vysokou přesnost, která na stavbách často chybí. Přitom riziko tepelných mostů je u cihel s integrovanou izolací mnohem vyšší než u klasické kontaktní fasády. Při poškození izolace v cihlách, ale i ve spáře vznikají mezery, které mohou být způsobeny rozměrovými tolerancemi cihel. Těmito mezerami pak může unikat teplo, jehož úniku venkovní fasáda nezabrání. Problematické je také řešení základových a železobetonových věnců u vícepodlažních domů. Tam se používají věncové cihly, které při tenké tloušťce izolace 60 mm vůbec nesplňují současné požadavky na zateplení a mohou vést k výrazným únikům tepla či způsobit srážení vody na vnitřním povrchu, což vede ke vzniku plísní v interiéru. „Na povrchu hrubé stavby domu se setkávají různé materiály s různou tepelnou roztažností, povrch zdiva tak není rovnoměrný. Běžná je i přítomnost instalací rozvodů a inženýrských sítí vedených po fasádě stavby. Klasický kontaktní systém tyto materiály spolehlivě zakryje a ochrání.“
Hluková izolace
Často opomíjenou vlastností minerální izolace je schopnost vaty tlumit hluk, a to podstatně. Rozdíl mezi vzduchovou neprůzvučností cihly plněné polystyrenem a cihly plněné vatou je až 9 dB ve prospěch té s minerální vatou. Například fasádní minerální vata prokazatelně přispívá k akustické pohodě v interiéru více než fasádní polystyren. Měřením se prokázalo, že fasádní minerální vata v tloušťce 200 mm zlepšuje akustické vlastnosti stěny o 2 dB, ale zateplení z polystyrenu je naopak o 5 dB zhoršuje. V případě fasádní tepelné izolace z minerální vlny tak získává investor jako bonus ochranu proti hluku zvenčí. „Proto je potřeba zvážit, kde dům stavíte a zda vás může obtěžovat hluk z dopravy, ulice nebo třeba i od souseda, a zda vám z hlediska akustiky stačí plněné cihly. Rozdíl o intenzitě 3 dB znamená, že hluk vnímáme jako dvojnásobný, rozdíl ve výši 10 dB je desetinásobný, 20 dB stonásobný. Nárůst tedy není lineární a každý decibel má smysl,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.
Dodatečné zateplení termoizolačních cihel
Chcete si v budoucnu dům lépe zaizolovat či vyměnit starý izolant za nový? U plněných cihel to může být problém. V případě klasického zdiva se stávajícím zateplením lze uvažovat o přidání nové izolace (tzv. zdvojeném zateplení) nebo lze původní izolaci snadno nahradit za novou. Někdy investoři dokonce změní názor ještě během výstavby z plněných cihel. Stává se to často v okamžiku, kdy zjistí, jakou povrchovou úpravu plněné termoizolační cihly vyžadují. Místo toho si myslí, že doporučovanou omítku nahradí klasickým kontaktním zateplením o minimální tloušťce 3-5 cm. To je ale velká chyba. „Ani sami výrobci termoizolačních cihel nedoporučují realizovat fasádu jinak, než je specifikováno v technickém listě. Jakmile se totiž zeď ‚obloží‘, respektive zateplí zvenku dodatečnou tepelnou izolací, nabývá proces přestupu tepla a větrání konstrukce zcela jiných parametrů. To může posunout rosný bod konstrukce do rizikové zóny a tím způsobit kondenzaci vodních par a následně vznik plísní,“ varuje Marcela Kubů.
Chování v čase
Cihly plněné izolantem v podstatě představují sendvičový způsob zateplení, který nabízí vysokou statickou únosnost a mechanicky chráněnou izolaci. Výrobci odhadují jeho životnost na 100 a více let, což by podle výrobců měla být i největší výhoda oproti kontaktnímu typu zateplení. S novým typem cihel zatím nemají stavební firmy mnoho praktických zkušeností. A nejde jen o stavební firmy, ale i majitele staveb a výrobce. Teprve desítky let praxe ukážou, jestli na papíře deklarované hodnoty a vlastnosti odpovídají realitě. „Naopak zateplování stěn fasádními izolačními deskami je prověřeno mnohaletou praxí na desítkách tisíc realizací po celé ČR. Účinnost a funkčnost klasického zateplení je tedy mnohokrát ověřená, změřená, a hlavně snadno doložitelná,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Nicméně i tak lze říci, že cihly s integrovanou izolací v praxi fungují. Musí být ale dodržena řada podmínek, o kterých by měl investor vědět dříve, než se rozhodne je pro výstavbu využít.
Důležité aspekty při zateplování
Nejenom technologická nekázeň na stavbě, ale i nepřesné nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád. „Důležitý je výběr vhodného zateplovacího systému a jeho odborná realizace. V případně špatně zvolené izolační skladby, a hlavně neodborné instalace, nemusí zateplení splňovat svůj účel a v konečném důsledku nepřinese předpokládanou finanční úsporu, ale jen další náklady,“ říká Martin Henčel, odborník ze společnosti ROCKWOOL. Samotnému zateplení, v případě rekonstrukce, musí předcházet důkladné zhodnocení stavby - statiky, vlhkosti stěn, stavu povrchových úprav apod. „Je nutné vypracovat projekt dodatečného zateplení, podle možností na ostatní části obvodového pláště, zejména výplně otvorů. Jednoduchou pomůckou pro běžného stavebníka i firmu je si nechat zaslat technologický postup konkrétního zateplovacího systému. Dodržení uvedeného technologického postupu je také zcela zásadní pro přiznání záruky na zateplení.
Zateplení svépomocí - ano nebo ne?
Chcete se do zateplení domu pustit svépomocí a ušetřit tak alespoň částku za specializovanou firmu? Tento postup nedoporučujeme. Jde o práci, která je náročná jak na čas, tak i na precizní provedení. Finální úspora se vám pak hlavně nemusí vyplatit - pokud uděláte chybu, zateplení nebude plně funkční.
Cihlové pásky jako estetický i praktický prvek
Zateplení fasády nemusí být nuda. Ať už rekonstruujete, nebo se chystáte zateplovat novostavbu, cihlové pásky vnesou do vašeho bydlení nestárnoucí eleganci a nadčasovost. Také spolehlivě přitáhnou pozornost kolemjdoucích. Snadno ji zkombinujete s dalšími prvky svého domu. Cihlové pálené obkladové pásky dodají Vašemu domu jedinečný vzhled. Můžete je aplikovat jak z hlediska estetického, tak i praktického jen na části domu, příp. na celý dům. Pásky jsou bezúdržbové a vydrží Vám dlouhá desetiletí. Fasáda z režného zdiva představuje nejen velmi elegantní, ale také praktické řešení. Cihelná fasáda totiž nevyžaduje žádnou údržbu a má téměř neomezenou životnost.
Jak nalepit a spárovat cihlové pásky na připravený podklad ze zateplovacího kontaktního systému
Pro lepení a spárování pásků se používají předepsané materiály, dále se musí zajistit čistá záměsová voda z vodovodního řadu a také čisté nářadí. Vlastní pásky je třeba také udržovat v čistotě a v suchém prostředí.
Na vytuhlou, případně penetrovanou stěrku naneste flexibilní lepidlo např. typ quick-mix RKS zubovým nerezovým hladítkem (zub 10-12mm) ve vrstvě 4-6 mm, do nějž budete klást cihelné pásky obvykle se spárou 8-12 mm. Taktéž na cihlový pásek aplikujte lepidlo ve vrstvě cca 2 mm. Při lepení pásků nesmíte nechat v prostoru mezi pásky a podkladem žádnou dutinu ani mezeru. Po cca sedmi dnech od nalepení pásků spárujte spáry spárovací hmotou pro lícové zdivo a pásky např. typem quick-mix FM v požadovaném odstínu dle aktuálního vzorníku barev. Lepení i spárování obkladových pásků provádějte za stejných klimatických podmínek a pouze při teplotách mezi +5°C až +25 °C.
Před započetím lepení pásků nejdříve rozměřte plochu takovým způsobem, aby byla dodržena správná skladba pásků se spodní a vrchní hranou oken a dveří i celého objektu. Stejně tak je nutné rozměřit kladení pásků podélně, pro plynulé dokončení např. u rohů budov opatřených rohovými pásky.
Požární a bezpečnostní normy
Požární bezpečnost zateplovaných novostaveb se stanoví novelizovanou normou ČSN 73 0810 - Z 1. Způsob zateplení z hlediska této normy se udává podle výšky budov:
- Budovy do výšky 12 m: způsob zateplení touto normou není nijak upraven, tedy buď polystyren nebo minerální vlna.
- Stavby od 12 do 30 m: do 12 m se musí provést při izolaci z PS protipožární pruhy z MV nad okny, od 12 do 30 m pouze izolace z MV.
- Stavby nad 30 m výšky: veškerá izolace musí být z MV.
Obecně platí, že nejjednodušší a nejbezpečnější je provést veškerou izolaci z MV. U stávajících budov při zateplování můžete použít EPS s požárními pruhy z MV až do výšky 22,5 m, dále pak pouze z MV. Tato norma je však obsáhlejší a podrobnější a prováděcí řešení musí obsahovat PD (projektovou dokumentaci).
Finanční aspekty zateplení
Zateplení domu se finančně i zdravotně vyplatí v podstatě pokaždé. U starších vlhkých domů je pak úspora nezpochybnitelná, často se jedná o více než padesátiprocentní úsporu energií. Prostřednictvím dotačního programu Nová zelená úsporám light můžete žádat o dotaci, která pokryje velkou část investice do zateplení. Dotace se vztahuje i na zateplování pomocí Chytré pěny. Z finančního hlediska se tato investice rozhodně vyplatila, a to i v případě, že by dotace nebyly k dispozici. Životnost použitých materiálů navíc přesahuje 50 let. „Doba návratnosti pro tato energetická opatření byla při započtení dotace osm let. Bez dotace by to bylo dvanáct až třináct let,“ vypočítává projektant Radek Prokop. Při rozhodování co by pro daný dům bylo vhodné je účelné si nechat od některého z energetických specialistů zpracovat energetickou studii, ze které by bylo zřejmé, které řešení je efektivní/se vyplatí.
tags: #zatepleni #domu #s #cihlovou #fasadou
