Komplexní přehled kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) a jejich požární bezpečnosti

Kontaktní zateplovací systém (ETICS, z angl. External Thermal Insulation Composite System) hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov. S rostoucími požadavky na hodnoty součinitele prostupu tepla se v tomto případě většinou pouze zvyšuje tloušťka tepelného izolantu. Izolant brání prostupu zimy do stěny. Za ETICS je odpovědný jeho výrobce, sestavuje ho a taktéž ověřuje.

Význam a funkce tepelné izolace

Tepelná izolace, topení a větrání chovných prostor musí zajišťovat, aby se proudění vzduchu, prašnost a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, které není pro umístěná zvířata škodlivé. Tepelná izolace, topení a větrání budov musejí zajistit, aby se proudění vzduchu, prašnost, teplota, relativní vlhkost a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, které není pro telata škodlivé.

Tyto mohutné ztráty energie lze na jedné straně přičíst koncovým uživatelům: špatná kvalita materiálu, nedostatečná tepelná izolace, zastaralé technologie s vysokou spotřebou energie, stará vytápěcí zařízení, žárovky s vysokou spotřebou, neúčinná spalovací zařízení, nekvalitní čerpadla atd. Funkcí ‚chladového zásobníku‘ je tepelná izolace uvedeného zařízení. Nedávný příklad z Francie ukazuje, že tepelná izolace střechy průměrného domu ušetří tolik topného oleje, že návratnost tohoto opatření je tři roky. Opatření na pasivní chlazení jsou buď dána výběrem referenčních budov (například hmotností budovy) nebo zahrnuta v kategorii „tepelná izolace“ (např. izolace střech ke snížení potřeby chlazení) nebo v kategorii „Jiná opatření vztahující se k budovám s dopadem na tepelné vlastnosti“ (např. vnější stínění). V obytném a stavebním sektoru je tepelná izolace efektivní technologií z hlediska úspory energie, a tedy i z hlediska snižování emisí uhlíku.

Součásti a požadavky na tepelnou izolaci

Minimální rozsah sestavy zahrnuje konstrukční prvky stavby, spojení stavby se základovou konstrukcí a základní části obvodového pláště, jako je tepelná izolace, obklad, střešní plášť, vnitřní obklad, okna a vnější dveře, pokud jsou nezbytné pro splnění základních požadavků kladených na stavbu. Všechna okna v místnostech musí mít dostatečně vysoký stupeň tepelné izolace v závislosti na místním podnebí a musí zajišťovat odpovídající stupeň zvukové izolace. Všechna okna ve vytápěných a/nebo klimatizovaných místnostech a společných prostorech musí mít odpovídající stupeň tepelné izolace podle místních předpisů a klimatických podmínek a musí zajišťovat odpovídající stupeň zvukové izolace. Rovněž je třeba zajistit, aby opatření ke zlepšení tepelné izolace umožňovala dostatečnou výměnu vzduchu a vodní páry, bránila srážení vlhkosti a nepůsobila škody na stavbě, například nebyla příčinou tvorby plísní. Pokovené sklo je základní sklo s povrchovou úpravou nebo s potažením (potažení v podtlaku elektromagnetickou cestou), které neodráží světlo nebo zajišťuje tepelnou izolaci. Do těchto podpoložek rovněž patří čtvercové panely sestávající z perforovaných sádrových čtverců na vnější straně panelu, se dvěma pravoúhlými prohlubeninami (dutinami) do hloubky sádry vyplněnými proužky minerální vlny a na vnitřní straně jsou pokryté papírem potaženým hliníkovou fólií; tyto panely se používají na pokrytí stěn a stropů pro tepelnou a zvukovou izolaci.

Legislativní rámec a normy

EHSV se domnívá, že členské státy by měly přijmout jednotné nástroje pro posouzení dopadu předpisů (např. kvalita tepelné izolace) a že by měly mít povinnost přijmout náležitá opatření v oblasti sledování. Pro stávající budovy je obecně nákladově efektivní přiblížit standard tepelné izolace současným hodnotám předtím, než je tepelné čerpadlo dimenzováno na snížené tepelné ztráty.

Čtěte také: Normativní požadavky na hromosvod a zateplení

Dle změny normy ČSN 73 0863 se výrobky mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 mohou bez průkazu považovat za výrobky s nulovým indexem šíření plamene po povrchu. Nové znění ČSN 73 0810:2016 přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb, sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu. Tato norma obsahuje podrobnosti a specifika montáže zateplovacího systému. Všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou např. v Příloze A ČSN 73 0810, musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň.

Požární bezpečnost ETICS

Z hlediska požární bezpečnosti je nutné být na straně bezpečnosti. S rostoucí tloušťkou tepelného izolantu je ale stále aktuálnější otázka tzv. „požární otevřenosti fasády“. Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří.

Třídy reakce na oheň

• Do tříd A1 a A2 patří výrobky nehořlavé, kam lze v případě komponentů ETICS zařadit omítkoviny, cementová lepidla apod.
• Do tříd B až E jsou zařazeny výrobky hořlavé, a to sestupně podle toho, jak moc přispívají k rozvoji požáru. Ve třídě B jsou výrobky sice hořlavé, ale jejich příspěvek není tak velký jako u výrobků ve třídě E, které k intenzitě požáru významně přispějí.
• Ve třídě F jsou buď výrobky tak hořlavé, že nesplní ani kritéria pro zatřídění do třídy E, anebo ty výrobky, které vyzkoušené ještě nebyly.

Index šíření plamene po povrchu is vyjadřuje, jak rychle dovolí úprava fasády rozšířit plamen mimo původní ohnisko, a zkouší se podle ČSN 73 0863. Všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou např. v Příloze A ČSN 73 0810, musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň.

Zkoušky požární bezpečnosti

Zkouška středního rozměru dle ČSN ISO 13785-1 reprezentuje scénář vnitřního požáru působícího přímo na svislých fasádních výrobcích. Vzorek je tvaru písmene „L“, 2,4 m vysoký. Hlavní rameno je dlouhé 1,2 m, vedlejší 0,6 m. Výkon hořáku je oproti hodnotám, které lze zaznamenat například při požáru bytu (při plně rozvinutém požáru může výkon dosahovat 5 MW), redukovaný na 100 kW. Česká národní příloha určuje jako jediné kritérium, pokud nedojde k rozšíření plamene (po povrchu nebo vnitřkem tepelné izolace) přes úroveň 0,5 m od hrany vzorku. Zkouška velkého rozměru dle ISO 13785-2 odpovídá situaci, kdy požár vzniklý v interiéru začne skrz okenní otvor působit na fasádu objektu. Vzorek je tvaru písmene „L“, má výšku 5,7 m, délku hlavního ramene 3,0 m a délku vedlejšího ramene 1,2 m. V hlavním rameni je proveden otvor (2,0 × 1,2 m) do zkušební komory se zdrojem tepla. Běžným zápalným zdrojem je plynový hořák o výkonu 3 MW, jako zdroj tepla jsou taktéž povoleny i dřevěná hranice (celková hmotnost cca 400 kg) nebo vana s hořlavou kapalinou (60 litrů heptanu).

Změny v normách požární bezpečnosti

Změnou je konkretizace podmínek pro zateplení již zateplených objektů. Změnou je sjednocení požadavků, a to v několika aspektech. Společně se zrušením různých požadavků pro dodatečné zateplení a zateplení novostaveb došlo i ke sjednocení výškových úrovní, které tvořily rozhraní požadavků. Původně byly hranice požární výšky pro dodatečné zateplení 12,0 a 22,5 m, pro novostavby 12,0 a 30,0 m. Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší. Sjednoceny jsou i požadavky v rámci jednotlivých podlaží. V minulosti u vyšších staveb platilo, že do určité výškové polohy požárního úseku hp bylo možno použít kombinaci hořlavého a nehořlavého tepelného izolantu a od vyšších podlaží bylo potřeba použít pouze nehořlavý tepelný izolant. Původně bylo nutno v místech požárních pásů aplikovat nehořlavý tepelný izolant, což mohlo způsobovat komplikace zejména při rekonstrukcích, při níž vznikly další požární úseky. Stejně tak je možno použít ETICS s hořlavým tepelným izolantem v požárně nebezpečném prostoru (PNP) jiného požárního úseku stejného objektu. Změnou je rozšíření počtu konkrétních konstrukčních řešení, kdy a jak se musí použít nehořlavý tepelný izolant. Jak bylo řečeno výše, pokud se aplikuje ETICS na fasádu poprvé, mění se požadavky podle požární výšky objektu bez ohledu na to, zda jde o novostavbu nebo dodatečné zateplení.

Čtěte také: správná aplikace lepidla na polystyren

Požární výška h je definována jako výška od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného podlaží. Z hlediska požární bezpečnosti může být první nadzemní podlaží i takové, jehož podlaha sice leží pod úrovní okolního terénu, ne však níže než 1,5 m. V případě ustupujícího podlaží, kdy podlaží není v jedné výškové úrovni nebo v případě objektu ve strmém terénu, bývá rozhodující výšková úroveň vstupního podlaží, kterým se předpokládá zahájení zásahu požárních jednotek, respektive nejníže položený vstup. Co se týče posledního užitného podlaží, pak za užitná podlaží se nepovažují např. střechy.

Pro jednopodlažní objekty není na ETICS jako na ucelený systém kladen žádný požadavek, musí se pouze použít tepelný izolant s třídou reakce na oheň nejhůře E. Požadavku (nebo spíše úlevy) lze použít pouze u jednopodlažních objektů, které tvoří jeden požární úsek a u nichž je požární odolnost konstrukcí hodnocena podle položky 12 tabulky 12 ČSN 73 0802, respektive položky 13 tabulky 10 ČSN 73 0804. Použití tohoto článku nebude příliš hojné, míří zejména na odlehlé samostatně stojící objekty např. hospodářského nebo průmyslového charakteru. Pokud obvodová stěna má být požárně uzavřenou plochou, pak položka 12, respektive 13, požaduje: požární odolnost stěny v závislosti na stupni požární bezpečnosti a vždy druh konstrukce DP1. U zateplovacího systému bez stanovených požárně technických vlastností (u necertifikovaného ETICS) tento požadavek nelze splnit.

Již od jednopodlažních objektů vyjma kapitoly 3.1 je nutno použít certifikovaný ETICS s přesně danými komponenty odpovídajícími technologickému předpisu výrobce. ETICS kontaktně spojen se zateplovanou konstrukcí (mezera max. 10 mm) musí mít index šíření plamene po povrchu nulový, tzn. is = 0,0 mm/min. Požární pruh je nutno instalovat po celém obvodě objektu na rozhraní všech podlaží bez ohledu na to, zda jde o užitná podlaží, bez ohledu na podlažnost požárních úseků a bez ohledu na to, zda se na fasádě nacházejí požárně otevřené plochy. Požární pruh se tedy objeví i nad posledním podlažím (u atiky), na střešních objektech strojoven nebo mezi jednotlivými podlažími vícepodlažního požárního úseku (např. bytové domy s více vchody).

Založení ETICS a základní požární pruhy lze nahradit systémem, který splní požadavky středněrozměrové zkoušky podle ČSN ISO 13785-1. Výjimku k tomuto pravidlu tvoří tzv. specifické detaily, což znamená použití nehořlavého tepelného izolantu ve specifických detailech.

Založení ETICS a požární pruhy

Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů podle kapitol 3.2, 3.3 a 3.4:

Čtěte také: Jak vybrat zateplovací polystyren a stropní podhledy?

1. Tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží a zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
2. Tepelný izolant je založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje. Tento převis může umožňovat lokální akumulaci teploty, nicméně pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu (s dvojitou perlinkou, rohovým profilem apod.), nejde o porušení celistvosti krycí vrstvy a požární pruh není třeba zřizovat.
3. Tepelný izolant je založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty. Zakládací lišta (plastová nebo hliníková) je ze spodní strany většinou exponovaná, tedy bez krycí vrstvy, a vytváří tak slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
4. Tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Oproti původnímu znění normy, v níž nenasákavý tepelný izolant mohl zasahovat nejvýše 0,3 m nad terén, je v novém znění tento limit zvýšen až na 1,0 m. Ještě benevolentnější je v případě založení ve svahu, kde by se svah k požárnímu pruhu přiblížil na vzdálenost menší než 0,6 m. V místě napojení horizontální a svislé konstrukce může být až do výše 0,4 m nad úroveň horizontální konstrukce instalován nenasákavý tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře E.

V kapitole 3.3 jsou uvedeny základní požadavky na objekt s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m, které se musí uplatnit vždy, tzv. požární pruhy. Na části fasády bez požárně otevřených ploch (bez oken, dveří, vyústek technologického zařízení) lze vynechat všechny kombinace materiálů včetně základních požárních pruhů a lze použít pouze hořlavý tepelný izolant, pokud bude od ostatních částí fasády oddělen svislým požárním pruhem v šíři alespoň 0,9 m. Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení (bez možnosti uzavření požární klapkou) apod. musí být třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,9 m. Od této úpravy lze upustit, pokud je stejně jako u oken nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm. Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády. Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.).

Kombinace tepelných izolantů a dodatečné zateplení

Kombinace tepelných izolantů na fasádě je kvůli různým tepelně technickým a mechanickým vlastnostem potenciálním zdrojem poruch (kosmetických, ale i funkčních) a instalace takové kombinace je časově náročnější a vyžaduje aplikaci různých technologických postupů. První možností je zcela se kombinaci materiálů vyhnout a provést vnější zateplovací systém pouze z nehořlavých materiálů (materiál třídy reakce na oheň nejhůře A2). V opačném případě, kdy je ETICS v takovém technickém stavu, že jej lze ponechat na fasádě, překryje se původní vrstva systémem novým. S ohledem na materiál původní vrstvy existuje několik možností, jak postupovat.

• Bez ohledu na třídu reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové s požadavky jako pro novostavby, tedy postupovat podle předchozích kapitol.
• Bez ohledu na reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové třídy reakce na oheň B s vnější celistvou vrstvou nehořlavého materiálu tloušťky alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran. Je tedy potřeba dbát zvýšené pozornosti v rizikových detailech, jakými jsou ostění a nadpraží, kde bude ve valné většině případů nutno demontovat původní tepelný izolant.

Podobné požadavky platí i pro situaci, kdy je objekt zateplen, ale změnou provozu vznikne požadavek na zateplení pouze nehořlavým tepelným izolantem (např. zvýšení počtu osob v objektu, nebo změna účelu objektu).

• Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje zateplovací systém nový s nehořlavým tepelným izolantem.
• Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje odzkoušený systém třídy reakce na oheň nejhůře B s vnější celistvou vrstvou nehořlavé tepelné izolace v tloušťce alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS z všech stran.

Požárně nebezpečný prostor (PNP)

Požárně nebezpečný prostor (dále jen PNP) je zjednodušeně řečeno oblast kolem potencionálně hořícího objektu, ve které by mohlo existovat riziko přenosu účinků požáru do nežádoucích míst, tj. například na další objekty nebo sousední soukromé pozemky. Určuje se především od otvorů v obvodových stěnách objektu bez požární odolnosti (tzv. požárně otevřené plochy). ETICS s ověřenými požárně technickými vlastnostmi lze bez ohledu na třídu reakce na oheň tepelného izolantu použít i v PNP jiného požárního úseku stejného objektu. Pokud na fasádu s ETICS zasahuje PNP jiného objektu, pak i nadále platí např. dodržení odstupových vzdáleností.

Příklad: Zděná obvodová stěna bytového domu tl. 300 mm s požární odolností je zateplena ETICS s tepelným izolantem z EPS tl. 220 mm (typ izolantu např. Isover EPS Greywall; H = 39 MJ/kg; ρ = 13,5 až 18 kg/m3).
Q1 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 13,5 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 115,8 MJ/m2 ≤ 150 MJ/m2 … požárně uzavřená plocha, tj. PNP nevytváří.
Q2 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 18,0 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 154,4 MJ/m2 > 150 MJ/m2 … částečně požárně otevřená plocha, tj. PNP vytváří.
Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5-18 kg/m3) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace. V projekci se lze často setkat s radikálním zjednodušením: uvažuje se nižší hodnota rozptylu, čímž uvolněné teplo nedosáhne limitu. Toto řešení ovšem není na straně bezpečnosti. V novém znění normy žádný požadavek na zřízení stříšky není, nicméně pokud na obálce budovy je nějaká další konstrukce, je nutno zhodnotit taktéž její možný příspěvek k šíření ohně. Umístění jiných konstrukcí na obálce objektu, jakými jsou např. zábradlí balkonů nebo stříšky, řeší článek 5.4.10 ČSN 73 0810 a v zásadě odpovídá výše zmíněným požadavkům na třídu reakce na oheň ETICS, respektive tepelného izolantu.

Různé požadavky pro různé konstrukce jsou patrny v tabulce 1. Ve všech případech musí být index šíření plamene po povrchu nulový (is = 0,0 mm/min).

Montáž a instalace ETICS

Abychom aplikovali ETICS a maximálně perfektně provedli zateplení je potřeba dodržovat základní podmínky práce. + 5° C je minimální teplota, + 30°C obvykle nejvyšší pro aplikaci a práci s materiály pro ETICS. Materiály jsou nepoužitelné, pokud je vystavíme nevhodným podmínkám.

Příprava podkladu

Pokud jsou nerovnosti podkladu do 2 cm: vyrovnáváme podklad pomocí vyrovnávací malty, popř. vyrovnávací omítky. Aby byl systém správně založen je nutné nejprve určit základní úroveň zateplení. Při nerovnosti podkladu se používají plastové vyrovnávací podložky. Mezi soklovou lištou a soklovou deskou se nesmí zapomenout provést těsnění (těsnící páskou). Pokud se zapomene hrozí vnikání vlhkosti do mezery. Časem tato vlhkost kondenzuje, zatéká za stěrku a omítku. Styk izolačních desek v místě styku soklových lišt je předvídatelná příčina následných trhlin v omítce. Izolace se musí provést vždy mimo dotek soklových lišt - min. 2 mm.

Lepení a kotvení izolantu

Lepící hmota musí pokrývat min. 40 % plochy desky při nanášení po obvodu desky a min. tři terče v ploše desky, u podélného vlákna - podélná orientace vláken, lze nanášet lepidlo po obvodu desky a min. přesah musí být min. 50 % plochy desky. Nikdy nedoplňujeme spáry a mezery tmelem. Řezání desek se provádí pouze pomocí vhodného odpovídajícího nářadí.

Před samotným kotvením hmoždinkami se nejprve provádí přebroušení izolačních desek do roviny brusným hladítkem. Po nalepení izolačních desek musí být dodržena TECHNOLOGICKÁ PŘESTÁVKA min. 24 hodin před kotvením. Délka hmoždinky musí být taková, aby hloubka kotvení v nosném podkladu byla min. 5 cm (dle tl. izolační desky). U MW (minerální vlny) se používá rozšiřující talířek (140 mm). Na nároží se provádí kotvení v pracovní spáře (min. 10 cm od hrany desky).

Základní vrstva a povrchová úprava

Základní vrstva zajišťuje mechanickou odolnost celého systému a vytváří podklad pro finální povrchovou úpravu. Na tepelné izolaci je prováděna tzv. základní vrstva a to se stěrkovou hmotou vyztužovanou sklepěnou síťovinou. Armovací tkanina - PERLINKA = sklovláknitá laminovaná mřížková armovací tkanina. Minimální přesah pro napojení armovací tkaniny se prování min. 10 cm. Na tuto základní vrstvu se aplikuje omítková povrchová úprava, různého barevného a povrchového ztvárnění. Jedná se zejména o vyztužení vnějších rohů oken a dveří. Díky tomuto diagonálnímu vyztužení zamezíme vzniku trhlin v omítce. Nejmenší možný rozměr diagonální výztuhy je min. 20 x 30 cm. Základní vrstva schne min. 3 dny.

tags: #zateplovaci #system #anglicky

Oblíbené příspěvky:

• Zateplení s polystyrenem EPS 150
• Vše o bitumenové ochraně podvozku
• Přečtěte si kompletního průvodce foukanou izolací
• Vše o 3-řadých variantách Hager Volta VU36NC/VU36NE
• Levný dřevěný nábytek