PergolyZdění na pěnu na cihly: Informace a praktické zkušenosti
Technologie zdění na pěnu, například systém Porotherm Dryfix, je již několik let zavedeným způsobem výstavby nejen v České republice, ale i v dalších evropských státech. Systém Porotherm Profi Dryfix představuje metodu zdění z broušených cihel Porotherm, spojovaných pomocí speciální zdicí pěny Dryfix.
Výhody zdění na pěnu
- Rychlost výstavby: Doba výstavby je poloviční oproti zdění klasických nebroušených cihel na maltové lože. Zdění se s touto moderní technologií zrychluje. Stavíte dvakrát rychleji než s maltou.
- Minimální nároky na vybavení: Při samotném vyzdívání stěn není potřeba přívod vody ani elektřiny, nepotřebujete přidavače, míchačku, ani stavební rozvaděč. Ušetříte tedy nejen čas, ale i náklady na výstavbu.
- Možnost zdění v zimě: Jednoduché, velmi rychlé a suché zpracování cihel s použitím zdicí pěny Dryfix umožňuje zdění i v zimním období až do -5 °C na rozdíl od běžných technologií. Výrobci pěn uvádějí, že je možno zdít s pěnou dokonce i při - 5°C až při -10°C. S pěnou se totiž může pracovat při teplotě i pod pět stupňů Celsia, ale také při vysokých teplotách v létě, kdy se práce s tenkovrstvým lepidlem může zkomplikovat zprahnutím lepidla.
- Přesnost zdiva: Zdivo je přesné, vizuálně pěkné a bez maltových spár, tedy ideální podklad pod omítku. K dalším výhodám zdění na pěnu patří i to, že lze touto metodou docílit přesného, vizuálně pěkného zdiva bez maltových spár, které vytváří optimální podklad pro omítku.
- Tepelná ochrana: K dalším výhodám zdění na pěnu patří i tepelná ochrana díky odstranění tepelných mostů v ložných spárách mezi cihelnými bloky.
- Ekologická šetrnost: Technologie zdění na pěnu Dryfix je v neposlední řadě šetrná k životnímu prostředí díky minimální spotřebě zdicí pěny. Je také důležité zmínit snížení ekologické stopy v systému zdění na pěnu. Použitím Dryfixu aktuálně snižujeme množství odpadu a podporujeme udržitelnost. Díky inovativnímu plnění láhve se nám podařilo zvýšit její obsah o 20 %.
Založení zdiva: Klíč k úspěchu
Založení zdiva je nejdůležitějším bodem při zdění. Kvalita celé stavby závisí na tom, jak je vyzděna první řada cihel. Zvláště v dnešní době, kdy se zdí z přesných broušených tvárnic na minimální ložné spáry nebo dokonce na PUR pěnu není možné nepřesnosti vyrovnávat později v průběhu zdění. Zdění dnes probíhá s milimetrovou přesností. Založení zdiva v rozích je nejdůležitější a nejzásadnější na přesnost. Ukládá se do maltového lože. Jelikož odchylky ve výškách podkladního betonu se pohybují často v řádech několika centimetrů, zakládá se první řádek cihel do maltového lože. Malta musí mít správnou konzistenci tak, aby blok v maltě seděl ale zároveň aby šla poklepem dorovnávat. První vrstva cihel se ukládá přímo do předem připraveného maltového lože. Toto lože musí být vodorovné a souvislé.
Pro zakládání rohů a vazeb je k dispozici technická pomoc, kterou může poskytnout výrobce cihel. Zakládací technik je vybaven nivelačním přístrojem, stativem, nivelační latí, metrem, pásmem a dvěma vyrovnávacími sadami (slouží jako vodítko pro stahování zakládací malty). Založení zdiva se provádí od rohů. Umístěním rohové tvárnice je nutné respektovat pravoúhlost stavby. Po položení rohových tvárnic se tyto spojí stavební šňůrou a pokračuje se ve zdění prvního řádku. Vyrovnání každé tvarovky je nutné přikládat velkou pozornost. Pozor musíte dát na umístění dveřních otvorů, tam je samozřejmě nutné vynechat první řádek.
Postup zdění na pěnu
- Příprava pěny: Pěnu před každým použitím důkladně protřepeme. Následně dózu našroubujeme na nanášecí pistoli.
- Nanášení pěny: Rohové cihly se doporučuje před nalepením zkušebně osadit, ověřit vodováhou a pak pouze naklopit a pěnu nanést přímo pod ně. V ploše se pak pěna nanáší na povrch předchozí řady a to ve dvou pruzích u děrovaných cihel a ve čtyřech pruzích u cihel plněných minerální vatou. Pruhy jsou o průměru max 3 cm a aplikují se přibližně 5 cm od kraje cihly. Pěna pod blokem tvoří tvar písmene H. Jelikož pěna expanduje, „proroste“ i do dutin bloku a pevně je spojí.
- Ukládání cihel: Cihly do pěny uložíme ještě před zaschnutím povrchové vrstvy. Uložení cihel korigujeme poklepem gumovým kladívkem. Správnost uložení jednotlivých cihel pravidelně kontrolujeme pomocí vodováhy.
- Spojování: Další řádky zdiva se kladou vždy na vazbu (svislá = styčná spára nesmí být průběžná přes dva řádky). Někdy může dojít i k tomu, že vznikne mezera mezi styčnými (svislými) spárami. Tuto mezeru v toleranci do 40 milimetrů je nutné vyplnit PUR pěnou. Po dokončení zdění se tyto spáry do hloubky cca 20 milimetrů vyčistí a zapraví maltou.
- Vlhkost cihel: Za vyšších teplot, například při zdění v letních měsících, doporučují výrobci cihly při zdění vlhčit.
- Čištění: Znečištění pěnou - čerstvé stříkance - lze vyčistit ihned po zašpinění pomocí čističe PUR pěny nebo acetonu. Po vytvrzení lze pěnu odstranit již pouze mechanicky.
Riziko křivosti zdiva a jeho minimalizace
I nepatrná chybička v nižším šáru se postupně akumuluje ve větší a větší chyby ve vyšších šárech. Manuální broušení flexou není příliš přesné a může vést k dalším nepřesnostem. Důsledkem křivosti zdiva může být praskání omítky. Je třeba si uvědomit, že broušená cihla má toleranci 0,2 mm. To znamená, že i při nejpřesnějším založení a zdění se drobné odchylky mohou sčítat. Zdění na pěnu vyžaduje určitou zručnost a odlišné počasí než běžné metody zdění. Doporučuje se použít certifikovanou pěnu pro zdění, aby byly zaručeny deklarované vlastnosti.
Tabulka 1: Srovnání zdění na maltu a pěnu
Čtěte také: inovace HELUZ
| Parametr | Zdění na maltu | Zdění na pěnu (např. Dryfix) |
|---|---|---|
| Rychlost výstavby | Standardní | Až o 50 % rychlejší |
| Potřeba vody/elektřiny | Ano | Ne |
| Možnost zdění v zimě | Omezeno (nad 5 °C) | Ano (až do -5 °C) |
| Tepelné mosty | Možné v maltových spárách | Eliminovány |
| Přesnost zdiva | Závisí na zručnosti | Vysoká (pouze broušené cihly) |
| Únosnost zdiva | Vyšší styčná plocha | Nižší styčná plocha (pruhy pěny), ale dostatečná pro většinu projektů |
| Ekologie | Vyšší spotřeba materiálu, více odpadu | Minimální spotřeba pěny, méně odpadu |
| Dlouhodobá trvanlivost | Prověřeno desítkami let | Testováno, garantovaná životnost jako u malty |
Kontroverze a obavy ohledně zdění na pěnu
Někteří stavebníci zdění na pěnu nevěří, případně mají zkušenost s tím, že při větrném počasí je zdění pěnou takřka neproveditelné. Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 1/2018. Zkušenosti s pěnou varují, že zdění není možné provádět ve větru. Toto tvrzení je třeba uvést na pravou míru - v běžných povětrnostních podmínkách v zásadě je možné zdít.
Dále se objevují obavy, že pěna není dostatečně pevná po určitém čase, kdy na ni působí sluneční záření, ztrácí své vlastnosti, pískovatí a je velmi snadné cihly spojené pěnou od sebe oddělit. Nic nevydrží takovou zátěž, jako zdění na maltu, tudíž někteří stavebníci považují zdění na pěnu jako experiment, který dříve či později opět pouze potvrdí to, že pěna degraduje při kontaktu se slunečním zářením a povětrnostními vlivy a nevydrží v žádném případě tak dlouho jako malta. Obhajují svá tvrzení tím, že PU pěny byly vyvinuty jako těsnící hmoty, pročež mají nejširší využití právě v tomto směru. U neošetřených vzorků pěny nastává její pozvolný rozpad již po třech dnech.
Výrobci pěny, jako je Wienerberger, se však opírají o řadu testů včetně prověření statiky, požární odolnosti, dlouhodobých vlivů na tvrdnutí pěny a dalších zkoušek a udávají životnost domů stejnou jako u zdění na maltu, tedy sto i více let. Příslušná osvědčení o vhodnosti výrobku pro stavby jsou k dispozici i od českých zkušeben, které prověřují řadu faktorů podle poměrně přísných tuzemských norem. Důsledkem toho může být nekvalitní spojení. Výhody a kvalita zdění s pěnou Dryfix je prověřena dlouholetým využíváním pěny na stavbě. Uvedl bych například laboratorní simulaci 80 let, která potvrzuje, že zazděný Dryfix nedegraduje nebo nevysublimuje, a má tedy stejnou životnost, jako zdivo. Opačné názory vidí velkou výhodu v tom, že při využití přesně do sebe zapadajících cihel ani nedojde k ohrožení pěny vlivem dopadu slunečních paprsku, jelikož slunce ani nepříznivé povětrnostní vlivy se k ní ani nemají možnost dostat. Při vodorovné fixaci cihel zámkem je to podle nich zhola nemožné.
Jedinou nevýhodou je nižší únosnost zdiva. Není to tak, že pěna unese méně než tenkovrstvé lepidlo, ale spíše se jedná o menší styčnou plochu spojení cihel. Tenkovrstvé lepidlo se nanáší rovnoměrně na celou plochu cihly, zatímco s pěnou se na zdivo nanáší pruhy v podobě „housenek“, které pokryjí méně plochy. U běžných cihel se kvůli jiné metodě nanášení snižuje pevnost téměř na polovinu, výjimku ale tvoří již zmíněné jednovrstvé zdivo plněné minerální vatou. Díky unikátní konstrukci robustních žeber mají cihly větší množství spojených styčných ploch než klasické voštinové cihly. Z hlediska statiky je každý projekt unikátní, tedy nelze typově říct, že pěna je vhodná jen pro určitý druh staveb. Je klíčové si uvědomit, že volba pojiva závisí na mnoha faktorech a není možné to obecně kategorizovat.
Čtěte také: Průvodce rekonstrukcí trámového stropu
Čtěte také: Technologie zdění HELUZ pro bezvadné provedení
tags: #zdeni #na #penu #na #cihly #informace
