Dřevostavba versus zděný dům: Komplexní srovnání a důraz na zateplení soklu
Rozhodování mezi dřevostavbou a zděným domem je klíčovým krokem pro každého stavebníka. Obě varianty mají své specifické výhody i nevýhody, které je důležité pečlivě zvážit. Nelze už dnes říct, že by jedna z možností byla zásadně lepší či horší. Důležité je zohlednit několik faktorů, především to, co od rodinného domu a samotné výstavby očekáváte.
Je nutné si uvědomit, že dnes už otázka nestojí pouze zda dřevostavba či dům z pálených cihel. Existuje řada řešení od masivu po sendvičové konstrukce v oblasti dřevostaveb. Kromě klasických pálených cihel se dnes staví také z pórobetonu a betonu. Každý materiál se pak chová trochu jinak a vyžaduje jiný technologický postup. Není tedy dřevostavba jako dřevostavba a zděný dům jako zděný dům.
Cenové srovnání
Může se zdát, že stavba ze dřeva bude o mnoho levnější, není to ale pravda. Pro výstavbu montované dřevostavby je potřeba použít vysoce kvalitní dřevo, které je velice drahé a často je nutné ho dovážet z okolních států. U zděného domu máte na výběr velké množství materiálů a správnou volbou můžete ušetřit. Výstavba dřevostavby je tak většinou cenově srovnatelná se zděným domem. Pokud budeme porovnávat dům podobné velikosti a tepelně izolačních vlastností, vychází zděný dům i montovaná dřevostavba relativně srovnatelně. Někdy se uvádí, že je dřevostavba levnější, cenový rozdíl však není tak zásadní, pohybuje se kolem 10-15 %.
Pokud ovšem hodláte stavět roubenku z masivního dřeva, připravte se na to, že se náklady mohou vyšplhat i o třetinu až polovinu výš, než je cena běžného cihlového domu. Na kolik vás tedy dům ve finále přijde, vždy záleží na vybraných materiálech, připravenosti stavebního pozemku i očekáváních.
Rychlost výstavby
Tradičním argumentem v debatě, zda dřevostavba, nebo dům z pálených cihel, je doba výstavby. U obou typů domů potřebujete základovou desku. Se zděným domem jsou spojené mokré procesy, které potřebují vyschnout a dozrát. Ideálně se dům nechává přes zimu vymrznout, aby si materiály tzv. „posedaly“. Staví se proto obvykle na etapy. Hrubá stavba dřevostavby může být postavena do jednoho týdne, pokud si zvolíte variantu sendviče, a je pravda, že do dvou až tří měsíců může být skutečně hotovo. Dřevostavby tento požadavek v drtivé většině nemají. Proto tento typ domů můžete mít do tří čtyř měsíců postavený od základů po střechu. Pokud vás ale čas vyloženě netlačí, je dobré nechat promrznout základovou desku i v případě plánované dřevostavby.
Čtěte také: Vše o třívrstvých podlahách
Pravdou ovšem je, že i dům z cihel může být postavený rychle, pokud máte jediného dodavatele, který staví na klíč. Lidé ale často u zděných domů dodavatele kombinují, případně si některé práce chtějí udělat sami. To všechno pak obvykle celý proces výstavby prodlužuje. Dřevostavby jsou ovšem mnohem náchylnější na drobné chyby, které během výstavby mohou vzniknout. Proto je potřeba vybrat kvalitní a prověřené dodavatele, kteří domu věnují maximální péči. U dřevostavby je také potřeba počítat s tím, že můžete dlouho čekat na materiál. Především pokud si vyberete stavbu od skandinávského dodavatele (bývají velmi kvalitní), který musí po objednání veškeré dřevo připravit a následně nechat převézt kamionovou dopravou.
Energetická náročnost a tepelná akumulace
Často uváděnou výhodou dřevostaveb je nižší energetická náročnost, především spotřeba energie na vytápění. To už ale není pravda, i zděný dům může být energeticky velmi úsporný, pokud se dostatečně zateplí. Od roku 2020 jsou navíc zpřísněny nároky na spotřebu energie pro všechny novostavby a neúsporné domy se už stavět nebudou. Nízkoenergetickým i pasivním domem může být jak dřevostavba, tak zděný dům, pokud se dodrží stanovené standardy. Důležitá je především izolace stěn. Je potřeba počítat s tím, že zateplený zděný dům bude mít silnější zdi, které zaberou víc místa.
Zateplený dům má oproti dřevostavbě výhodu v tepelné akumulaci. Zděné stěny mají schopnost absorbovat teplo a ještě dlouho po vypnutí topení dokážou udržovat v domě teplo. Dřevostavby po vypnutí topení okamžitě vychladnou, proto je v zimních měsících potřeba topit neustále. V létě se dřevo naopak rychle prohřeje, a proto se pro dřevostavby doporučuje centrální aktivní chlazení. Obecně se pak udává, že zatímco dřevostavbu zvládnete rychleji vytopit, ve zděném domě se naakumulované teplo udrží déle.
Péče a údržba
Výhodou zděného domu je fasáda, která při vhodné volbě omítky vydrží klidně 20 až 30 let bez potřeby renovace. O dřevostaveb je také náročnější péče o exteriér, kde zůstává dřevo ve většině případů obnaženo. Díky našim povětrnostním vlivům se na dřevostavbách, pokud nejsou postaveny z modřínu nebo z cedru, objevují už po několika letech barevné rozdíly. Proto je potřeba masivní dřevo ošetřovat ochrannými nátěry a to klidně i každé dva roky, pokud si to místní klima vynutí. Dřevostavbu samozřejmě můžete také ochránit klasickou omítkou, ale tím se ztrácí kouzlo dřevostavby a navenek vypadá jako zděný dům.
Zde je shrnutí některých klíčových aspektů péče o dřevostavby a zděné domy:
Čtěte také: Jak vybrat sokl z umělého kamene
| Vlastnost | Dřevostavba | Zděný dům |
|---|---|---|
| Péče o exteriér | Vyžaduje pravidelné ošetřování ochrannými nátěry (i každé 2 roky v závislosti na klimatu), aby se předešlo barevným rozdílům. | Fasáda s vhodnou omítkou může vydržet 20-30 let bez renovace. |
| Opravy a úpravy | Na větší změny není prostor kvůli pevným pozicím nosných trámů. Otvor po původní zásuvce je potřeba zaslepit nebo zakrýt, pro kabel je nutné vyvrtat nové díry. | Opravy a úpravy se provádějí jednodušeji, otvor na novou zásuvku a kabeláž lze vysekat, zakrýt a zamalovat bez zanechání stop. |
| Vliv vlhkosti | Voda může způsobit kroucení, vytrhávání obkladových desek a nevratné deformace nosné konstrukce. Voda v izolační vatě působí zatuchlinu. | Domy z cihel lépe odolávají zatopení. Včasně vysušený zděný dům je ve většině případů možné bez větších zásahů dále používat. |
| Plánování interiéru | Velmi důležité je důkladné a podrobné plánování interiéru předem. | Flexibilnější pro pozdější úpravy a změny. |
Životnost
Kvalitní zděný dům zpravidla vydrží velmi dlouho, i když se samozřejmě po nějakém čase neobejde bez rekonstrukce. Životnost však nemusí vůbec souviset s materiálem, ze kterého je objekt postaven. Především záleží na tom, jak je postaven a jak je o něj pečováno. Nejdůležitější je dodržovat technologický postup stavby. Pokud se o masivní dřevo staráte, vydrží vám desítky let. Někteří odborníci uvádějí osmdesát let, někteří sto let a někteří až sto padesát let. Řada roubenek, zejména v horských oblastech, už tu skutečně stojí třetí čtvrtou generaci. Každopádně, ať už se bavíme o cihlách, nebo dřevu, klíčová je péče o materiál.
Akustika
Zděné domy poskytují kvalitní zvukovou izolaci, kterou v dřevostavbě dosáhnete jen obtížně. Především v patrových domech se nesou zvuky dřevem mnohem snáze než tlustými cihlovými zdmi. To je také jedním z důvodů, proč ve městech dřevostavby téměř nenajdete. O hluk se však u dřevostaveb nemusíte strachovat, protože dřevěné konstrukce splňují veškeré požadavky na akustickou izolaci.
Zateplení soklu dřevostavby
Zateplení soklu je kriticky důležitým prvkem každé stavby, a to i u dřevostaveb, přestože se často podceňuje. Nezateplený sokl totiž představuje problém, neboť zde vzniká tepelný most, což má za následek tepelné ztráty a riziko tvorby plísní. Rozdíly mezi nezatepleným soklem a zateplenou fasádou jsou pak ještě větší a velmi často dochází k tvorbě tzv. koutových plísní. Také dochází k ochlazování podlahy v interiéru, tím k tepelné nepohodě a samozřejmě vyšším výdajům za energie (za vytápění).
Problémy nezatepleného soklu:
- Vznik tepelného mostu.
- Tvorba koutových plísní.
- Ochlazování podlahy v interiéru.
- Vyšší výdaje za vytápění.
Správně zateplený sokl:
- Sokl by měl být oproti horní stavbě mírně zapuštěný. Díky tomu předejdete jeho mechanickému namáhání a hlavně stékání vody. K základům domu by totiž neměla zatékat voda.
- U dnešních staveb je zateplení soklu samozřejmostí.
- Důležité jsou použité materiály - izolace musí odolávat vlhkosti, mrazu, být pevná, nenasákavá a mělo by na ní dobře držet lepidlo.
- Izolace soklu by měla být již součástí projektu celé stavby.
- Tloušťka izolace soklu by měla být cca o 3 cm menší než je zateplení obvodové stěny domu. Vznikne tak přesah, který zajistí, že voda stékající po fasádě nebude stékat na sokl. Vlhkost se tak k základům nedostane.
- Stejně důležité je také odvodnění kolem domu.
Zateplení soklu není součástí dodávky dřevostavby RD Rýmařov. Izolaci zajišťuje zákazník.
Pro řešení zateplení soklu u dřevostavby, kde je potřeba zohlednit styk dřevěného domu s okolím, je klíčové zabránit vlhkosti od země. Návrh zateplení by měl být důkladný a zahrnovat několik vrstev, aby byla zajištěna maximální ochrana. Pro část soklu pod úrovní země (terasa-beton, zem nebo oblázky) je nutné zajistit spolehlivou hydroizolaci a drenáž. Část soklu nad úrovní terénu by měla být chráněna robustním zateplením a odolnou povrchovou úpravou. V místech styku dřevěné části domu s betonem (terasa, vstupní schody) je nezbytná dodatečná izolační folie s kalíšky, která zabrání vzlínání vlhkosti.
Čtěte také: Vše o prevenci a sanaci vlhkého soklu
tags: #zdeny #sokl #drevostavba

