PergolyŽelezobetonové nosníky s lehkými vložkami OSB: Vlastnosti a využití
Před tím, než se rozhodnete pro ten, či onen strop, je dobré se informovat o základních alternativách, které máte k dispozici. Železobetonové stropní konstrukce jsou tvořeny z ocelové výztuže a betonu. Počátek vzniku prvních staveb datujeme do období průmyslové revoluce, ale v českých zemích se s nimi setkáváme až začátkem 19. století.
Monolitické a montované železobetonové stropy
Největšími výhodami monolitických stropů je jejich variabilita. Můžeme s nimi vytvořit jakékoliv individuální tvary, protože nejsme svazováni žádným výrobním formátem. U návrhu jsme limitováni prakticky pouze rozpětím konstrukce, která určuje tloušťku desky a typ a množství výztuže. Monolitický strop má maximální únosnost a díky svému vetknutí do vertikálních konstrukcí má vysokou stabilitu. Podle způsobu vyztužení rozdělujeme stropy na jednosměrně a obousměrně vetknuté.
Velkou předností montovaných stropů je snadná a rychlá montáž, úspora stavebního materiálu a zvláště bednění. Další výhodou je okamžitá nosnost konstrukce po montáži. Nevýhodou je již zmíněná variabilita konstrukce, která je značně omezená výrobním modulem.
Železobetonový strop z miako vložek
Tento způsob konstrukce stropů je u rodinných domů hojně využívaný. Obvykle kombinuje železný materiál vyztužujících nosíků, keramické stropní vložky a beton, který celou konstrukci staticky propojí. Keramický vložkový strop je snadný na montáž díky keramickým vložkám (HURDIS, MIAKO, SIMPLEX atd.). Je lehký a má výborné statické vlastnosti.
Montáž stropu z miako vložek
Stropy ve většině rodinných domů jsou standardně navrženy ze systému miako. Miako vložky vyrábí mnoho cihelen jak v České republice, tak i v ostatních státech Evropy. Předtím, než začneme nosníky ukládat, je potřeba připravit vhodné podmínky pro jejich uložení. Korunu zdiva je potřeba zpevnit a vyrovnat dostatečnou cementovou vrstvou, nebo rovnou vytvořit podkladní železobetonový věnec. Přesné údaje montáže se dozvíme z manuálu vydaného výrobcem daného systému.
Po uložení nosníků je nutné je bezprostředně podepřít ocelovými stojkami, nebo hranoly. Maximální vzdálenost podpory od zdi je přibližně 1800 mm. Osové vzdálenosti sloupků potom maximálně 1500 mm. U složitějších staveb, než je malý dvoupatrový rodinný domek, je součástí projektové dokumentace také statický návrh jednotlivých pracovních podpěr a jejich zajištění. Nosníky nám může na stavbu dovézt autojeřáb, který nám je pomůže na připravené zdivo také umístit. Poté se začnou ukládat miako vložky, jejichž jednotná délka je 250 mm. Tento rozměr je však orientační a v jednotlivých várkách může docházet i k centimetrovým odchylkám.
Miako vložky se kladou na sucho od jednoho konce POT nosníku ke druhému. Vložky se doporučují ukládat minimálně 25 mm na nosnou zeď, aby nedocházelo k podtékání betonu. Máme-li všechny miako vložky umístěné a je-li pomocí věncovek zajištěno bednění boků stropní desky, může začít betonáž stropu. Nemusíme se bát, že by betonová směs pronikla do dutin vložek, a tak není třeba dělat žádná předběžná opatření.
Při betonáži je nutné zatěžovat strop pouzev místech příhradové konstrukce nosníků. Ještě než začneme betonovat, je nutné strop navlhčit, abychom zabránili nežádoucím procesům při zrání betonu. Věncovky se používají jako ztracené bednění stropu a zároveň se za ně vkládá tepelná izolace, abychom dosáhli požadovaného tepelného standardu konstrukce. Minimální tloušťka tepelné izolace se doporučuje 100 mm. Přikládají se k sobě na sucho na pero a drážku. Za věncovky a izolant se vkládá betonářská výztuž.
Akustika a izolace stropů
Pro chod domácnosti je důležité, aby byly jednotlivé místnosti zvukově izolovány. Hluk se v domě přenáší jednak vzduchem, a jednak konstrukcemi. Schopnost konstrukce zabránit šíření zvuku vzduchem (hlasy, televize, rádio…) se nazývá vzduchovou neprůzvučností, schopnost konstrukce zabránit šíření zvuku kontaktem s konstrukcemi (kroky, náraz předmětu do podlahy, posouvání židlí…) je neprůzvučností kročejovou.
Z hlediska akustiky jsou na tom nejhůře dřevěné trámové stropy, a stropy s dutinovými vložkami. Naopak monolitické betonové konstrukce většinou vyhovují bez dalších úprav. Snížit akustickou průzvučnost je možné vložením vrstvy izolace do skladby podlahy. Musíme však pamatovat na to, že zvuk se nepřenáší jen skrz podlahu a strop, ale i svislými konstrukcemi napojenými na podlahu. Přenosu hluku nejlépe zamezí plovoucí podlaha, což v tomto případě neznamená jen způsob pokládky podlahové krytiny.
Termín plovoucí podlaha představuje takovou vícevrstvou vodorovnou skladbu, která není pevně spojena s ostatními konstrukcemi, ale je od nich oddělena pružným materiálem. Tak zvané těžké plovoucí podlahy mají roznášecí vrstvu z armovaného cementového potěru či anhydritu oddělenou od nosné stropní konstrukce pružnou akusticky izolační vrstvou. U stropních konstrukcí zpravidla lépe vyhovují lehké plovoucí podlahy, které se montují systémem suché výstavby z velkoplošných deskových materiálů.
Na akustice podlahy se podílí i nášlapná vrstva. Měkčí krytiny, koberce, vinyl, korek…, zvuk tlumí. Naopak, tvrdé povrchy neprůzvučnost podlahy zhoršují, proto je nutná opatrnost při použití dlažby či laminátové podlahy v patře. Dlažba by měla být položena jako těžká plovoucí podlaha, tedy měla by obsahovat i kročejovou izolaci. Tu je vhodné dát i pod laminátovou či jinou tvrdší krytinu, například dřevěnou, a pokládat ji také plovoucím způsobem.
tags: #železobetonové #nosníky #lehké #vložky #OSB #vlastnosti
