Montáž cihlových a sádrových obkladových panelů

Výběr správného obkladu pro váš dům je jen prvním krokem. Stejně důležitá je samotná montáž obkladových pásků, která vyžaduje odbornost a znalosti. Abychom dosáhli žádoucího efektu, funkčnosti a dlouhé bezúdržbové životnosti, je potřeba dodržet všechny technologické postupy.

Cihlové obklady

Cihlové obklady jsou vyrobeny na bázi lehkého betonu a jsou vhodné pro použití v exteriéru i interiéru. Před zahájením prací je nutné důkladně změřit prostory, spočítat plochu obkladu a zakoupit o 10 % více veškerého obkladového materiálu včetně stavební chemie. V případě, že obkládáte i vnější rohy, je potřeba koupit o 5 % více rohových obkladů. Nevyužitý materiál je vratný, proto je lepší koupit více než méně.

Příprava podkladu a materiálu

• Obkladové cihelné pásky je možné lepit rovnou na nosné zdivo opatřené omítkou nebo stěrkou z lepidla (případně perlinkou), či na zateplovací systém (polystyren, minerální vlna).
• Povrch musí být vždy rovný, pevný a soudržný. Nepevné povrchy s nevhodnou přilnavostí je nutné odstranit.
• Maximální odchylka od rovinnosti podkladního povrchu je 30 mm.
• Doporučujeme plochu napenetrovat pro zpevnění podkladu a zmenšení nasákavosti tak, aby nanesené lepidlo dokonale přilnulo.
• Zateplené zdivo vyžaduje doplňkové zesílení, které vám vypočítá projektant.
• Všechny podklady musí být před lepením správně vysušeny, mít vhodnou nosnost, stálou a stejnorodou strukturu, být rovné, čisté, suché a očištěné od prachu, mastnoty, maziv, protiadhezních prostředků, zbytků barev, starých nátěrů apod.
• Podklad musí být stabilní a schopný unést zatížení obklady.
• Penetračního nátěru spotřebujete zhruba 100 g/m² v závislosti na nasákavosti podkladu. Impregnační nátěr není potřeba ředit.
• Před pokládkou obklady zkontrolujte. Doporučujeme jednorázový nákup obkladů z jedné výrobní šarže, abyste zabránili větším rozdílům v odstínech.
• Lícové pásky doporučujeme odebírat z několika palet najednou a promíchat je tak, aby nedocházelo k barevným nerovnostem.
• Jistotou dokonalého výsledku je správné a přesné rozměření, rozkreslení a založení stavby.

Lepidla a teplota při lepení

• Obklady je potřeba lepit pomocí speciálního flexibilního lepidla. Vždy je nutné řídit se technologickými postupy výrobce.
• Lepidlo nanášejte na obklad (vodorovně) a na stěnu (svisle) pomocí zubového ocelového hladítka o velikosti zubů 8×8×8 mm nebo 10×10×10 mm. Každý cihlový obklad očistěte a ocelovým hladítkem na něj naneste lepidlo v tenké vrstvě do 6 mm.
• Lepidlo nanášíme po menších částech na stěnu a zároveň také namažeme každý jednotlivý pásek pro správné přilnutí obou ploch.
• Lepení je nutné provádět pouze na plochách takové velikosti, která umožní lepení do živé, nezatuhlé vrstvy lepidla. Bezprostředně po nanesení lepidla se obklad zatlačí do vrstvy lepidla a pásek se vyrovná.
• Obzvláště pak musíme dbát na vhodné klimatické podmínky a v žádném případě nepřidávat do lepidla žádné příměsi.
• Okolní teplota během lepení a 48 hodin po jeho ukončení nesmí být nižší než 5 °C a vyšší než 25 °C.

Postup lepení

1. Vždy začínáme založením a lepením rohových pásků kolem oken a na rozích RD. Tím se vyhneme zbytečným dořezům a kvantlíkům či nenavazující spáře.
2. Před zahájením lepení zvolte pomocí vodováhy rovinu a připevněte pomocnou opěrnou lať, na kterou pokládejte první řadu obkladů. Pro snadnější instalaci první vrstvy můžete použít opěrnou lať.
3. Pokud obkládáte i vnější rohy, začněte lepení právě od nich a dále navazujte plošný obklad.
4. Na ploše si nejprve narýsujte přímku, v případě obkladu fasády uzavřenou linii kolem celého obvodu.
5. Před lepením odstraňte veškeré nečistoty a nepřesnosti ze zadní strany obkladu.
6. Obklad rovnoměrně přitlačte.
7. Jednotlivé obklady berte průběžně z více balení, abyste zajistili variabilnost barvy i reliéfu.
8. Při provádění obkladů doporučujeme dodržovat šířku spáry mezi pásky 8-12 mm.
9. Obklady je možné řezat bruskou s diamantovým kotoučem.
10. Pokud pokládáte více jak 5 vrstev obkladu, je možno pokračovat v práci po cca 12 hodinách technologické přestávky rovněž s maximálním množstvím vrstev 5, kdy musí opět následovat technologická přestávka.

Spárování a impregnace

• Spárování obkladových pásků se provádí tzv. mokrou nebo suchou metodou. Při mokré metodě použijeme spárovací pytlík (je nezbytné odhadnout správný poměr vody).
• Při suché metodě se polosuchá směs aplikuje pomocí lopatky a nástroje zvaného „spárovačka“.
• Po zavadnutí (suchá i mokrá metoda) maltu ve spáře vytvarujeme (např. profilovanou stěrkou, plastovou hadicí, či pomocí dřevěného kolíku).
• Připravte si spárovací hmotu a pomocí spárovací lžíce nebo zednické špachtle nanášejte do dilatačních spár mezi obklady.
• Konečné očištění provedeme ometením, pomocí smetáčku.
• Voda použitá pro rozdělávání spárovací malty musí být čistá.
• Dokonalé vytvrdnutí malty nastane při běžných podmínkách (cca 20 °C, 50 % rel. vlhkosti) ve 3-10 dnech. Po tuto dobu je nutné chránit zdivo před vlivem klimatických podmínek.
• Pro zajištění jednotné barvy spáry je vhodné provést spárování v jednom dni za stejného počasí.
• Po úplném zaschnutí lepidla (v případě celé fasády cca 14 dní po ukončení lepení) nanášíme spárovací malty dle návodu na obalu spárovacího materiálu.
• Nejlepší efekt se dosáhne se spárovacím materiálem o menší hrubosti, než je tloušťka dlaždice.
• Po ukončení prací je nutné povrch ošetřit impregnačním prostředkem, který umožňuje udržet obklady v čistotě. Impregnaci vybíráme dle použitého typu cihlového obkladu.

Sádrové obklady

Sádrové obklady jsou vyrobeny na bázi syntetické sádry a jsou vhodné pro vnitřní použití. Před nákupem materiálu důkladně změřte obkladovou plochu. Na našem e-shopu naleznete u každého produktu kalkulačku, která vám vypočítá, kolik materiálu budete potřebovat. K tomuto množství připočtěte ještě 10 % rezervu. Pokud si chcete z plošných obkladů nařezat rohové díly sami, kupte jich raději o 15 % více. Mnohem snadnější práce bude, když si zakoupíte i sádrové rohy. Těch pořiďte o 5 % více. Nevyužitý materiál je vratný, proto raději kupte více než méně.

Příprava obkladové plochy

• Než se pustíte do lepení obkladů, musíte si být jisti, že obkladová plocha unese vámi zvolené obklady. Hmotnost obkladů naleznete vždy u každého produktu a je uváděna v kilogramech na metr čtvereční.
• Důkladně připravte obkladovou plochu.
• Obkladovou plochu ošetřete penetračním nátěrem, který snižuje nasákavost a zvyšuje přilnavost lepidla. Penetračního nátěru spotřebujete zhruba 100 g/m² v závislosti na nasákavosti podkladu. Impregnační nátěr není nutné ředit.
• Všechny podklady musí být před lepením správně vysušeny, mít vhodnou nosnost, stálou a stejnorodou strukturu, být rovné, čisté, suché a očištěné od prachu, mastnoty, maziv, protiadhezních prostředků, zbytků barev, starých nátěrů apod. Podklad musí být stabilní a schopný unést zatížení obklady.

Lepidla a teplota při lepení

• Obklady je potřeba lepit pomocí lepidel firmy STEGU: GIPSOLEP nebo ELASTIK, která zaručují trvanlivý spoj. Použití jiných lepidel je na vlastní odpovědnost zákazníka.
• Okolní teplota během lepení a 48 hodin po jeho ukončení nesmí být nižší než 5 °C a vyšší než 25 °C.

Postup lepení sádrových obkladů

1. Jestli obkládáte i rohy, začněte právě jimi a od nich navazujte plošný obklad. Sádrové obklady instalujte vždy odspodu nahoru.
2. Na ploše si nejprve narýsujte přímku, která značí základní úroveň pro obkládání. Před zahájením lepení zvolte pomocí vodováhy rovinu a připevněte pomocnou opěrnou lať, na kterou pokládejte první řadu obkladů.
3. Jednotlivé obklady berte průběžně z více balení, abyste zajistili variabilnost barvy i reliéfu.
4. Před lepením odstraňte veškeré nečistoty a nepřesnosti ze zadní strany obkladu.
5. Lepidlo nanášejte na obklad (vodorovně) a na stěnu (svisle) pomocí zubového ocelového hladítka o velikosti zubů 8×8×8 mm nebo 10×10×10 mm, poté obklad rovnoměrně přitlačte.
6. Montáž obkladů „na styk“ odstraňuje používání spárovacích malt, díky čemu jsou snižovány náklady a čas na provedení kamenné stěny.
7. Pokud pokládáte více jak 5 vrstev obkladu, je možno pokračovat v práci po cca 12 hodinách technologické přestávky rovněž s maximálním množstvím vrstev 5, kdy musí opět následovat technologická přestávka.
8. Sádrové obklady je možné řezat bruskou nebo ruční pilou na železo.

Montáž sádrokartonových konstrukcí

Sádrokarton patří mezi nejoblíbenější materiály pro rychlé úpravy interiéru. Umožňuje vytvářet hladké stropy, podhledy i příčky bez mokrých procesů a s minimální hmotností. Níže uvádíme podrobný návod na montáž sádrokartonových konstrukcí včetně potřebného nářadí a tipů pro kvalitní výsledek.

Stropy

Montáž sádrokartonového stropu spočívá ve vytvoření lehké ocelové konstrukce upevněné do stávajícího stropu a obvodových stěn, na niž se připevní sádrokartonové desky. Konstrukci tvoří obvodové UD profily po obvodu místnosti a nosné CD profily rozmístěné napříč stropem.

Čtěte také: "Na kávě s..." - zkouška prkna

Postup montáže stropu

1. Vyměření úrovně podhledu: Na stěnách vyznačte požadovanou výšku nového stropu po obvodu místnosti (laserem nebo vodováhou a značkovací šňůrou). Pamatujte na tloušťku sádrokartonové desky, aby výsledná výška byla správná.
2. Montáž UD profilů: Na vyznačenou úroveň po obvodu připevněte UD profil (profil ve tvaru „U“) ke stěnám. Před montáží nalepte na zadní stranu profilu samolepící těsnicí pásku pro akustické oddělení. UD profily kotvěte do stěn vhodnými hmoždinkami (např. průměr 6 nebo 8 mm délky 40-60mm) ve vzdálenosti cca 50 cm mezi kotvami.
3. Instalace závěsů na strop: Do nosného stropu (betonového či jiného) připevněte přímé závěsy podle rozvržení budoucích CD profilů. Závěsy rozmístěte v řadách tak, aby vzdálenost mezi závěsy v řadě byla maximálně 100-120 cm a řady závěsů byly od sebe vzdáleny cca 40 cm (tedy v místech, kde povedou CD profily). Každý přímý závěs upevněte jednou nebo dvěma hmoždinkami do stropu.
4. Osazení CD profilů: Připravte CD profily požadované délky (můžete je zkrátit nůžkami na plech). Konce CD profilů vložte do obvodových UD lišt na protilehlých stěnách. Pro každý CD profil použijte potřebný počet závěsů - ohněte ramena závěsu okolo profilu a zajistěte je dvojicí samořezných šroubů LB 3,5×9,5 mm. CD profily instalujte rovnoběžně vedle sebe ve vzdálenosti 41,5 cm (osová vzdálenost pro desky šíře 125 cm). Délkový přesah CD profilů řešte pomocí spojek (nasazením vnitřních spojek na konce profilů).
5. Vyrovnání konstrukce: Po upevnění všech CD profilů zkontrolujte rovinatost roštu (případné nerovnosti vyrovnejte povolením či podložením závěsů). Všechny profily by měly lícovat v jedné rovině, což zajistí rovný podhled.
6. Vložení izolace (volitelně): Do prostoru nad sádrokartonový podhled je možné položit minerální izolaci (např. rolovanou skelnou vatu) pro zlepšení zvukové izolace a tepelné izolace stropu. Izolaci vkládejte před montáží desek mezi CD profily, neměla by profilem prohýbat podhled.
7. Montáž sádrokartonových desek: Desky zdvihněte ke stropní konstrukci (práce ve dvou lidech nebo s pomocí zvedáku výrazně usnadní manipulaci). Desky přiložte dlouhou hranou kolmo na CD profily. Připevňujte je pomocí vrutů TN 25 mm do každého profilu - po obvodu desky ve vzdálenosti cca 15 cm od sebe, uprostřed desky max. po 20-25 cm. Hlava vrutu musí být zapuštěna těsně pod povrch (neprotrhnout však papír). Jednotlivé desky montujte s posunutými (tzv. vázanými) spárami - nesmí vznikat křížové spáry. Mezi okrajem desky a stěnou ponechte mezeru ~5 mm.
8. Tmelení a dokončení: Spáry mezi deskami vyplňte sádrokartonářským tmelem (např. Uniflot, Rokoplast apod.) a vložte do nich výztužnou pásku (skelnou samolepící nebo papírovou). Přetmelte také hlavičky všech vrutů. Po zaschnutí tmelu přebrušte dohladka spojovací místa (případně naneste finální jemný tmel). Napojení podhledu na stěny je vhodné přetmelit akrylovým tmelem. Po celkovém vyzrání tmelených míst povrch napenetrujte a následně můžete strop vymalovat.

Podhledy

Sádrokartonové podhledy představují snížený strop, který se často využívá k zakrytí technických instalací, zabudování osvětlení nebo vytvoření architektonicky zajímavého stropu. Oproti montáži stropu popsané výše se u snížených podhledů často používají delší závěsy nebo dvojitá (křížová) konstrukce pro dosažení větší tuhosti při větším odsazení od stropu. Postup montáže je však obdobný.

Postup montáže podhledu

1. Obvodové lišty: Stejně jako u stropu připevněte po obvodu místnosti UD profily v požadované výšce sníženého podhledu. Použijte opět těsnění a dostatečné kotvení do stěn.
2. Závěsy pro snížení: Podle zvolené výšky snížení zvolte typ závěsů. Pro menší odsazení (do ~12 cm) lze využít delší přímé závěsy různých délek (125 mm, 200 mm apod.). Pro větší snížení použijte závěsné dráty s háčkem upevněné do stropu a tzv. pérové rychlozávěsy, do kterých se zacvaknou CD profily. Rozmístění závěsů na stropě proveďte v rastru dle požadovaného rozmístění nosných profilů (obdobně jako u stropu výše).
3. Nosný rošt: Do připravených závěsů namontujte nosné CD profily. U menších podhledů může být rošt jednovrstvý (CD profily přímo v závěsech ve vzájemné rozteči 41,5 cm). U rozsáhlejších podhledů se doporučuje křížový dvojitý rošt: v jednom směru vedou primární CD profily (např. po 100 cm), do nichž se pomocí křížových spojek upevní sekundární CD profily ve vzdálenostech 40-50 cm. Vznikne tak pevná mříž, ke které lze šroubovat desky kdekoliv v ploše.
4. Obložení deskami a dokončení: Připevnění sádrokartonových desek na podhled probíhá stejně jako u klasického stropu. Desky zdvihněte k roštu, přichyťte je vruty do CD profilů (rozteče vrutů a zásady křížového vázání spár jsou shodné jako výše). Nakonec proveďte vytmelení spár a povrchovou úpravu stejně jako u stropu.

Příčky

Sádrokartonové příčky jsou lehké dělicí stěny, které umožňují rychle členit prostor. Jejich výhodou je nízká hmotnost, suchý proces výstavby a možnost vést uvnitř stěny instalace (elektro, voda apod.). Nosnou konstrukci příčky tvoří spodní a horní UW profil (upevněný k podlaze a stropu) a svislé CW profily (stojiny) zasunuté mezi ně. Šířka profilů (např. 50 mm, 75 mm) se volí podle požadované tloušťky a výšky příčky. Před montáží profilů na podlahu a strop se na ně opět lepí pěnové těsnění pro akustické oddělení.

Postup montáže příčky

1. Vytyčení polohy: Na podlaze si vyznačte polohu budoucí příčky (např. tužkou a vodováhou nebo pomocí popisovací šňůry). Z této linie přeneste pomocí olovnice nebo laseru body na strop, aby byla příčka přesně svislá. Na stěnách vyznačte koncové linie příčky.
2. Montáž UW profilů: Na podlahu a strop připevněte obvodové UW profily (profil ve tvaru „U“ otevřený do strany). Nejprve na jejich spodní plochu nalepte samolepící těsnění, pak je položte na vyznačené linie a ukotvěte. Do betonu použijte natloukací hmoždinky (průměr např. 6-8 mm, plastové nebo kovové) každých ~80 cm, do dřevěného stropu či podlahy vruty do dřeva. Konce UW profilů u stěn přišroubujte i do bočních zdí (pokud to podklad umožňuje).
3. Osazení CW stojin: Připravte svislé CW profily (stojny) o délce rovné světlé výšce místnosti. První CW profil vložte mezi UW lišty u stěny; na bok profilu, který přiléhá ke stěně, nalepte těsnění. Profil připevněte ke stěně (pomocí průvlaků nebo šroubem do hmoždinky) pro zvýšení tuhosti rohu. Následně osazujte další CW profily ve vzdálenosti 60 cm od sebe (při použití desek šíře 120 cm). Spodní a horní konce jednoduše zasuňte do UW profilu - obvykle se stojiny nekotví šrouby, drží samy. Pokud je třeba stojnu zafixovat, lze ji přichytit drobným šroubkem LB z boku skrz UW profil.
4. Zpevnění otvorů: Pokud je v příčce plánován otvor pro dveře, je nutné jej vyztužit. Po stranách dveří použijte zdvojené CW profily těsně vedle sebe (pro vyšší pevnost kotvené k UW i vzájemně sešroubované). V místě nadpraží vsuňte vodorovný UW profil mezi stojny ve výšce horního okraje zárubně a připevněte jej ke stojinám šrouby. Tím vznikne pevný rám pro osazení dveří.
5. Instalace a izolace: Před uzavřením příčky sádrokartonem veďte v konstrukci případné rozvody - elektroinstalaci v chráničkách protáhněte předvrtanými otvory ve stojinách. Poté vložte mezi CW profily izolaci (minerální vatu v deskách nebo rolích) o tloušťce odpovídající šířce profilu. Izolace zlepší zvukovou neprůzvučnost i tepelnou izolaci příčky.
6. Opláštění první strany: Začněte opláštit jednu stranu příčky sádrokartonovými deskami. Desky orientujte nastojato (delší rozměr vertikálně). Přišroubujte je k svislým CW profilům vruty TN 25 mm s roztečí kolem 25 cm. Důležité: desky nikdy nešroubujte do spodního ani horního UW profilu - příčka musí umožnit nepatrný pohyb stropu a podlahy, jinak hrozí praskliny. Pokud výška místnosti vyžaduje skládat desky nad sebou, dbejte na to, aby svislé spáry v sousedních pásech desek byly vzájemně posunuté (nevycházely na stejném profilu).
7. Opláštění druhé strany: Po opláštění první strany a případném vložení izolace uzavřete příčku připevněním desek z druhé strany. Postup je stejný, pouze opět dbejte na vzájemné posunutí spár vůči protilehlým deskám - žádné místo ve stěně by nemělo mít spáru skrz celou tloušťku. Spodní okraj desek u podlahy nechávejte cca 1 cm nad úrovní podlahy (zamezí vzlínání vlhkosti a přenášení kročejového zvuku; mezera se zakryje lištou nebo vyplní pružným tmelem).
8. Tmelení a úpravy: Všechny spáry mezi deskami na příčce vytmelte sádrokartonářským tmelem a vyztužte vložením pásky. Stejně tak zatmelte zahloubené hlavy vrutů. Po vyschnutí tmelu povrch zbrousíte do hladka, případně doplníte finální stěrku. V rozích napojení příčky ke stávajícím stěnám a stropu použijte akrylový tmel, který překryje dilatační spáry. Poté je možné povrch opatřit malbou nebo například obklady (v případě koupelny používejte zelené impregnované desky).

Suchá omítka

Obklad stěn, tzv. „suchá omítka“, je obklad sádrokartonovými deskami Rigips, které jsou ke stěně lepené maltou Rifix. Jedná se o sádrokartonovou předstěnu, která si jednoduše poradí s nevzhlednou a starou zdí a vytvoří hladký a estetický povrch. Technologie lepení sádrokartonových desek se používá pouze pro svislé konstrukce. Druhou variantu využijeme zejména při lepení na problematický podklad, jako je např. stará nesoudržná omítka.

Postup při suché omítce

1. Stávající podkladní stěnu, která je soudržná a nic neopadává, je nutné před lepením desek napenetrovat.
2. Polohu jednotlivých terčů je pak vhodné na podkladu předem rozměřit a poté pouze tato místa před lepením upravit.
3. V místech prohlubní ve vyznačených pruzích je nutné vyrovnat podklad pomocí předem nalepených svislých pruhů sádrokartonu. Poté lze následně lepit opláštění ze sádrokartonových desek pouze do tenké vrstvy sádrového spárovacího tmelu naneseného zubatou stěrkou bez potřeby dalšího vyrovnávání.
4. Sádrokartonové desky tl. 12,5 mm osadíme na stěnu na podkladech o tloušťce cca 10 mm.
5. Provedeme tmelení spár mezi deskami a spár u podlahy a stropu pomocí tmelu Rifino Top.

Typy sádrokartonových desek

Sádrokartonové desky se vyrábí standardně ve 4 provedeních - bílá, zelená, modrá a červená. Barevné provedení má svůj význam, není to jen otázka vzhledu.

Kromě základních typů existují i speciální sádrové desky jako Glasroc H a Glasroc X, které odolají extrémní vlhkosti díky skelné vodoodpudivé rohoži, a vysokopevnostní deska Habito® H od Rigips, která má větší nosnost, izoluje hluk a je vhodná i do vlhkých prostor.

Čtěte také: Řešení problémů s vlhkým zdivem

Nářadí pro montáž sádrokartonu

K montáži sádrokartonu budete potřebovat nejen samotný materiál, ale také vhodné nástroje a pomůcky:

• Měřicí nástroje: Svinovací metr, tužka, vodováha nebo laser.
• Značkovací šňůra: Takzvaná brnkačka (lajnovací šňůra) s barvou k rychlému vyznačení přímých čar.
• Řezací nástroje na sádrokarton: Ostrý odlamovací nůž, ruční pila na sádrokarton, vykružovák pro kruhové otvory.
• Nástroje na kovové profily: Ruční nůžky na plech, kleště na profily (dírkové kleště).
• Šroubovací nástroje: Aku vrtačka/šroubovák s nástavcem (bitem) pro sádrokartonové vruty (ideálně s dorazem), kladivo (pro natloukací hmoždinky), gumová palice.
• Nářadí pro tmelení: Míchací nádoba a míchadlo, špachtle různých šířek (8 cm, 20-30 cm), brusný bloček nebo držák a brusná mřížka (zrno cca 120), případně elektrická žirafa.
• Ochranné pomůcky: Respirátor, ochranné brýle, pracovní rukavice.
• Drobné pomůcky: Prodlužovací kabel, smetáček a lopatka, štafle nebo pracovní plošina.

Tipy a doporučení

• Aklimatizace materiálu: Sádrokartonové desky skladujte před montáží v místnosti, kde budou instalovány, ideálně alespoň 24 hodin. Zamezíte tak jejich deformaci.
• Volba desek dle prostředí: Do koupelen a vlhkých prostor používejte impregnované (zelené) sádrokartonové desky. Pro požárně odolné konstrukce (kotelny, komínové obezdívky) jsou určeny protipožární (červené) desky.
• Správná délka vrutů: Pro opláštění jednou vrstvou desek 12,5 mm použijte vruty délky 25 mm. V případě dvojitého opláštění zvolte delší vruty (min. 45 mm).
• Rozmístění vrutů: Dodržujte doporučené rozteče vrutů - u okrajů desek cca 15 cm, v ploše desky kolem 20-25 cm.
• Vazba spár: Sádrokartonové desky vždy montujte tak, aby spáry byly v jednotlivých řadách posunuté. Nikdy by se neměly křížit čtyři rohy desek v jednom bodě.
• Napojení na okolní konstrukce: Obvodové profily (UD, UW) oddělte od stěn a stropu pomocí pěnové pásky. Napojení hotového podhledu či příčky na stěny a strop vyplňte pružným akrylovým tmelem.
• Nejčastější chyba - šroubování do UW profilů: U příček se vyvarujte kotvení sádrokartonových desek do vodorovných UW profilů.
• Broušení a prach: Při broušení spár vzniká jemný prach. Používejte respirátor a ochranné brýle.
• Finální úpravy: Před malováním sádrokarton vždy penetrujte vhodným penetračním nátěrem. K upevňování předmětů na hotové konstrukce používejte speciální hmoždinky do sádrokartonu.

tags: #zkouska #cihlovych #panelu #do #sadry #postup

Oblíbené příspěvky:

• Jak opravit dřevěnou podlahu sami?
• Jak nastavit fosnu přeplátováním
• Čištění oken Kärcher WV 2 Premium
• Výpočet nosnosti dřevěných trámů
• Dřevěné hodinky pro děti: co zvážit?