Komplexní průvodce výběrem okapových systémů: materiály, druhy a údržba
Při výběru nových okapů zohledňujeme materiál, životnost, cenu a náročnost instalace. Okapy jsou instalovány na většinu budov, odvádění srážkové vody ze střech se týká všech budov, i těch s plochými střechami. U okapů nejde jen o výběr, ale i o správnou péči. Než se začneme rozhodovat mezi jednotlivými materiály, je nutné si upřesnit priority. Mezi takové priority patří například údržba, vzhled, cena a materiál. Neexistuje jednoznačná volba při volbě okapového systému. Vždy záleží na osobních preferencích při výběru a na tom, jakou váhu jednotlivým preferencím dáváme (nejčastěji pak cena a estetika).
Materiály okapových systémů
Tradičními materiály pro okapy jsou pozinkovaná ocel, měď a titanzinek. Později je doplnil hliník, plast a moderní úpravy oceli, především ocel poplastovaná (upravená na povrchu vrstvičkami plastu, např. polyuretanu). V současné době jsou v portfoliu výrobců okapové systémy z různých materiálů. Mezi nejoblíbenější patří okapové systémy v provedení pozink a lakovaný pozink. Každý materiál má své výhody i nevýhody. Záleží hlavně na vašem očekávání, rozpočtu a - věřte, nebo ne - na geografické poloze.
Pozinkovaná ocel
- Žárově zinkovaný ocelový plech je základním a nejlevnějším materiálem pro okapový systém. Dodává se ve standardní stříbrné či plechově stříbrné barvě. Okapy z pozinkované oceli jsou nejlevnější, ale vyžadují nejnáročnější údržbu a mají kratší životnost.
- Není bezúdržbový, časem dochází ke korozi. Protože samotný ocelový plech rychle podléhá korozi, začalo se přistupovat k jeho pozinkování. Tenká vrstva zinku nanesená žárově (ponorem či nástřikem) nebo galvanicky chrání plechový výrobek po určitou dobu před působením povětrnostních vlivů.
- Předpokládá se jeho pozdější natření libovolnou barvou. Po instalaci můžeme nechat povrch vyleptat chemickým přípravkem, který ale není zrovna nejlevnější a proto se tyto okapy nechávají alespoň rok a nejlépe dva roky bez povrchové úpravy, kdy počasí povrch dostatečně naruší a poté na kov dobře chytne základový nátěr.
- Poměrně novinkou je takzvaný lakovaný čili barvený pozink. Tento materiál vydrží déle a snadno se udržuje. Pozinkovaný plech s povrchovou úpravou (to bývá např. vrstva polyesterového či polyuretanového povlaku) je vyšší třídou obyčejného pozinku. Je odolnější, trvanlivější a k dostání v různých odstínech, takže je snadné sladit okapy se střešní krytinou. Stálobarevnost pozinku v úpravě PE je až 20 let.
- Je však nutné dávat velký pozor při montáži, kdy hrozí poškození povrchové úpravy. Došlo by pak ke korozi a k výraznému snížení životnosti. Spoje žlabů jsou většinou řešeny nacvakávacími spojkami, aby se nepoškodila povrchová úprava.
- Moderní výrobní technologie umožňují výrobu okapových systémů z pozinkovaných nebo již lakovaných pozinkovaných plechů. Někteří výrobci nabízí u lakovaného provedení evoluci pozinkovaných materiálů - zinek-magnesium. Jedná se o materiál, který má lepší vlastnosti pro zpracování, je odolný vůči korozi a navíc je jeho výroba ekologičtější. Oproti klasickému pozinku zde norma doporučuje tloušťku horní vrstvy Z 120 g/m2.
Titanzinek
- Mezi nejoblíbenější materiály dnes patří takzvaný titanzinek - slitina zinku, titanu a mědi (v konkrétním poměru). Titanzinek představuje ve srovnání s mědí cenově dostupnější bezúdržbový materiál.
- Jeho životnost je řádově v desítkách let. Titanzinek nenabízí stejně jako tradiční měď žádnou barevnou škálu. Barva všech titanzinkových i měděných okapů je stejná, časem však tyto okapy získávají žádanou patinu, čili jejich barevnost se časem mění.
- Má běžnou plechovou barvu a časem také mírně zvětrá. Nemění však vzhled tak zásadním způsobem jako měď, pouze ztratí lesk a zešedne.
- Je také velmi náročný na správné zpracování a citlivý na kombinace s jinými stavebními materiály. Oproti ostatním materiálům je tvrdší a křehčí.
Měď
- Měděné okapy jsou nejdražším materiálem, který ze střech mnohdy přes noc zmizí a skončí někde ve sběrně. Životnost měděných okapů je uváděna až 80 let.
- Je bezúdržbová a prvotní lesk je po čase vystřídán charakteristickým zvětráním až do tmavě zelenohněda. Prvotní lesk v načervenalých tónech je po čase vystřídán charakteristickým zvětráním až do světle zelena - měděnkou.
- Měděný okapní systém se nejčastěji používá na domech v historicky chráněných oblastech nebo tam, kde se chce dosáhnout starobylého vzhledu domu.
- Měď je obecně považována za agresivní materiál, nesnášenlivý s většinou ostatních kovů používaných ve stavebnictví. Střechu z mědi tedy doplňte měděnými okapy a nekombinujte například měď a hliník nebo pozink.
Hliník
- Později je doplnil hliník. Dalším kvalitním a doporučovaným materiálem na okapy je hliník. Lze ho dodat i bez povrchové úpravy, ale majoritně je dodáván s barevnou úpravou v široké barevné škále.
- Výhodou hliníku je jeho váha a chemická inertnost - nereaguje s jinými látkami. Díky tomu je zaručena i jeho bezúdržbovost. Výrobci uvádějí, že jeho životnost je dvojnásobná proti okapům ocelovým, takže se můžete setkat se záruční lhůtou až 40 let. Další výhodou hliníkových okapů může být to, že jsou lehké, a tedy příliš nezatíží konstrukci střechy.
- Nevýhodou je pak větší měkkost hliníku oproti jiným materiálům. Je tedy potřeba opět dbát zvýšené opatrnosti při montáži.
- U hliníku došlo ke změně povrchové úpravy na P10, což je lakování metodou Coil-Coating, která je doplněna o kvalitu laku PVDF. Instalace hliníkových okapů je obtížnější. V případě čel bez gumy je pro montáž vyžadováno i speciální nářadí na falcování. Bez použití spojky žlabu jsou potřeba nýty a klempířský tmel. Při montáži žlabového kotlíku je nutné do okapů vyříznout otvor.
Plast (PVC)
- Po plastu a poplastované oceli saháme z důvodu ceny versus bezúdržbovosti. Navíc takové okapy na rozdíl od měděných nikdo neukradne a na rozdíl od mědi a titanzinku nabízí širokou škálu barev.
- Vysoce odolné PVC zajišťuje, že se okapy ubrání nárazům a poškrábání (například větvemi stromů). Plastové okapy jsou zcela rezistentní vůči korozi. Není potřeba je přetírat, stačí pouze pravidelné čištění a běžná péče.
- PVC navíc disponuje nejnižším koeficientem drsnosti (0,007 mm), plastové okapové žlaby tak mají výjimečnou hladkost. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení kvalitní plastové okapy neztrácejí barvu.
- Plastové okapové systémy jsou lehké a snadno se montují. Nevyžadují použití specializovaných nástrojů, prvky se do sebe vkládají jako stavebnice a instalaci díky tomu zvládnete naprosto sami.
- Sníh, led a velký mráz plastovým okapům nesvědčí. Dobrá zpráva je, že deformace a popraskání hrozí až při dlouhodobě větší zátěži, což se v našich podmínkách týká v podstatě jen horských oblastí.
- Existují ale i imitace kovových okapů, které velmi zdařile napodobují okapy měděné nebo okapy kovové s povrchovou úpravou. Zde je ale potřeba počítat s vyšší cenou.
Srovnání okapových systémů
Následující tabulka porovnává jednotlivé typy okapových systémů z hlediska ceny, životnosti, údržby, barevné škály a odolnosti.
| Materiál | Cena | Životnost | Údržba | Barevná škála | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Pozinkovaná ocel | Nejnižší | Kratší | Vyžaduje nátěry | Stříbrná (lze natřít) | Náchylná ke korozi, levná |
| Lakovaný pozink | Střední | Střední až delší | Nižší | Široká | Vyšší třída pozinku, odolnější, stálobarevnost až 20 let |
| Titanzinek | Vyšší | Dlouhá (desítky let) | Bezúdržbový | Šedá (získává patinu) | Slitina zinku, titanu a mědi, tvrdší a křehčí |
| Měď | Nejvyšší | Velmi dlouhá (až 80 let) | Bezúdržbová | Mění se na zelenohnědou patinu | Drahá, vhodná pro historické budovy, agresivní vůči jiným kovům |
| Hliník | Vysoká | Dlouhá (až 40 let) | Bezúdržbový | Široká | Lehký, chemicky stabilní, měkčí materiál, obtížnější instalace |
| Plast (PVC) | Nízká | Střední | Nízká (pouze čištění) | Široká | Lehký, snadná montáž, odolný vůči korozi, citlivý na mráz v horských oblastech |
Důležité faktory při výběru
Údržba okapního systému
Počítám s tím, že budu muset o materiál pečovat, nebo chci bezúdržbový? Nejlevnější materiál - pozink - nemá povrchovou úpravu a vyžaduje údržbu v podobě nátěrů. Okapy s povrchovou úpravou zase vyžadují revizi, zda nedošlo k případnému poškrábání. V takovém případě se poškozená místa musí přetřít opravnou barvou. Hliníkové a pozinkované okapy mají nejvyšší koeficient drsnosti, jenž hromadí nečistoty nejrychleji. Každopádně, pro snadnější údržbu jsou lepší okapy s povrchovou úpravou nebo lakováním.
Vzhled
Důležitý je také vzhled. Je třeba si určit, zda-li chci okapy:
Čtěte také: Instalace odvodňovacích žlabů
- barevně sladit se střechou a fasádou nebo okny (ať už kontrastními, nebo podobnými barvami);
- ponechat v základní barvě kovu, která působí neutrálním dojmem;
- či zda-li si v případě staršího domu přeji uchovat určitou patinu pomocí zvětralé mědi - např.-kombinuji-li s bobrovkou či jinými klasickými pálenými krytinami.
Barevná škála se u každého materiálu mírně liší. Většina z nás zná klasické kulaté - zaoblené tvary okapů, ovšem nabízené jsou již i okapy hranaté a co se týká barevnosti, ta je velmi široká jak již z výroby, tak v případě těch pozinkovaných okapů, které je třeba teprve dodatečně natřít.
Cena okapního systému
Jednotlivé typy okapů se výrazně cenově liší, nejlevnějším pozinkem (často v kombinaci s levnou betonovou krytinou) počínaje a drahou mědí konče. I přes cenové srovnání, které následuje níže, je důležitý konkrétní rozpočet na míru s napočtením všech prvků pro vaši střechu. Na trhu jsou k dostání výrobky v širokém cenovém rozpětí: levnější (zde je nutná obezřetnost - podezřele nízká cena totiž až příliš často znamená problémy a náklady v budoucnu) i dražší systémy se zárukou v řádu desítek let.
Omezení materiálů a souvislost s dalšími prvky
Je nutné zohlednit také omezení jednotlivých materiálů. Širší souvislost v rámci domu také hraje významnou roli. Stejný materiál pro estetické sladění může být použit například na okenní parapety, oplechování komínu, na plot. Je tedy dobré promyslet dopředu, na kterých dalších místech budete chtít plech na okapy použít. Pokud totiž použijete jiný materiál, skoro jistě netrefíte barevný odstín.
Montáž a údržba okapových systémů
Při montáži se okapy nýtují, šroubují, letují a tmelí, ale existují i okapy, které se spojují jednoduše a rychle - třeba pomocí upínacích patentů - a lze je tedy před zimou i demontovat, aby nebyly poškozeny sněhovou nadílkou a ledem. Kvalitní značkové okapní systémy přitom mají na každém dílu vyraženo logo výrobce a celou dodávku navíc získáte v jednom balení označeném logem výrobce. Zpracováním se liší především kvalitou povrchové úpravy, která významně určuje životnost materiálu. Dobrým vodítkem je pak záruka, která začíná na povinných 2 letech a sahá až do desítek let. Ačkoliv u renomovaných výrobců je v podstatě jedno, zda je záruka 30 nebo 40 let, měli bychom zpozornět nad minimální dvouletou zárukou.
Správné navržení a spádování
Důležité je před samotnou realizací vhodně navrhnout odvodňovací systém dle umístění objektu z hlediska klimatických podmínek, střechy, typu střešní krytiny, sklonu střechy a velikosti žlabu, resp. svodu pro dostatečný odvod srážkové vody, tzn. vždy dodržet min. spád žlabu s dostatečným množstvím svislých svodů. Ať už vám kdokoliv namlouvá cokoliv, bezespádový okap je nesmysl. Jak v normě, tak v návodech výrobců najdete údaje o minimálním spádování daného výrobku. Doporučujeme spádovat ve spádu 0,5 %, což odpovídá 5 mm na 1m žlabu. Na 10 m jde o 50 mm, nejsou to tedy velká čísla.
Čtěte také: Stavební připravenost pro sprchový žlab
Pravidelná kontrola a čištění
Pro správnou funkčnost je třeba okapový systém kontrolovat a čistit v pravidelných intervalech, nejlépe dvakrát ročně: na podzim a na jaře. Revidujte těsnost spojů, ověřte si, zda žlaby a svody nejsou prohnuté nebo nosné háky pokřivené. Pravidelnou kontrolou prodloužíte okapovému systému funkčnost i spolehlivost.
Ochrana v zimě
Za největšího nepřítele okapů lze (kromě špatné montáže) považovat zimu, respektive kvanta sněhu a ledu, která se do okapů tlačí. Základní ochranou před poškozením okapního systému před účinkem sněhu je správně navržené a provedené protisněhové opatření. Specifické jsou zejména horské oblasti, kde se žlaby instalují tak, aby je sjíždějící sníh a led nepoškodil, případně lze navýšit počet žlabových háků. Nejsložitějším řešením je každoroční sundávání okapů před zimou. Druhá varianta, při které zůstávají okapy na místě a jsou relativně chráněny, je tzv. podražení okapů, u kterého se okapy namontují níže (bráno od hrany krytiny), než je obvyklé. Tím je dosaženo toho, že při rychlém sesunu sněhu ze střechy sníh ,,přeskočí“ okap a ten není utržen nebo deformován. Zejména u starých střech, které nejsou dobře zatepleny, dochází k markantnímu odtávání sněhu z povrchu střechy, který v okapech okamžitě mrzne. Razantně zmenšit můžeme tvorbu ledu v okapech zateplením střechy.
Určitě však platí doporučení vyhnout se pozinku bez další povrchové úpravy. Místo něj zvolte variantu s barevnou povrchovou úpravou. Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu. Jestli máte přece jen obavy z poškození mrazem, můžete sáhnout po pozinkovaném systému, pozor však na poškrábání a korozi. A pokud vám nevadí připlatit si, pak zvolte odolné a bezúdržbové hliníkové provedení. Plastové okapy jsou velmi výhodnou variantou, zvláště pokud bydlíte v nížinách. Nejbezpečnějším z uvedených žlabů je žlab podstřešní, u kterého pokud dojde k zahlcení sněhem nebo ledem, voda prostě ze žlabu přeteče.
Čtěte také: rozvinutá šířka žlabu DN 200
tags: #žlaby #a #svody #materiály #druhy

