PergolyEdelmannův palác a jeho renesanční reliéfy v Olomouci
Edelmannův palác, nacházející se v Olomouci na Horním náměstí, nese jméno po významném městském purkmistrovi Václavovi Edelmannovi z Brosdorfu. Tento reprezentativní palác začal stavět po roce 1552 na místě dvou původních gotických domů, přičemž přestavba byla ukončena před rokem 1586. Edelmannův palác je významný dvoupatrový dům s bohatě zdobenou fasádou, který vznikl v letech 1572-1586 sjednocením dvou gotických domů.
Historie a majitelé paláce
Po Václavu Edelmannovi se dalším majitelem stal Sigmund Willenberger z Phönixbergu. Od roku 1624 vlastnila dům hrabata ze Žampachu a poté další šlechtické rody, jako hrabata z Appersdorfu a hrabata z Proskova. V roce 1719 palác koupilo město a ubytovávalo zde významné osoby. Od roku 1816 zde sídlili pevnostní velitelé, mezi nimi i polní maršálek Jan Josef Václav Radecký. Po polovině 19. století byl dům upravován pro potřeby přemístěného městského úřadu.
Architektonické úpravy a renesanční prvky
Edelmannův palác s renesanční dispozicí, řadou klenutých prostor a cennými architektonickými detaily zůstal zachován i po úpravách po polovině 19. století. Další úpravy proběhly v letech 1867-1871, kdy byly lodžie na hlavním průčelí zazděny při neorenesanční úpravě, avšak bohatá sochařská výzdoba fasády zůstala nedotčena. Honosný kamenný vstupní portál nese kromě rodinných znaků Edelmannů rovněž symbolizované portréty Václava Edelmanna a jeho syna. V letech 1850-1853 byla provedena dostavba zadního traktu s bočním křídlem a hlavním schodištěm pro provoz dočasně přemístěné radnice.
Objekt otočený do Horního náměstí má kamenné sklepy zaklenuté polokruhovými valenými klenbami, přístupné centrálním jednoramenným schodištěm. Přízemí je trojtraktové se středním traktem řešeným jako centrální mázhaus s monumentálním vstupním schodištěm do pater. Celé přízemí je zaklenuto valenými křížovými klenbami, pouze v části dostavěného schodiště plackovými klenbami do pasů. Patky a svorníky křížových kleneb jsou částečně zachovány původní, kamenné, plasticky zdobené květinovými výjevy a anděly. Ostatní patra jsou trojtraktová, v prvním zcela zaklenutá renesančními křížovými klenbami s nízko posazenými patkami, další patro je plochostropé. V patře jsou zachována keramická kamna.
Fasáda a její reliéfy
Fasáda do Horního náměstí je pětioká historizující s renesančními reliéfy v původních renesančních loggiích. Přízemí je novodobě upraveno, zachován je hlavní renesanční portál ve třetí ose zleva. Polokruhově zaklenutý vstupní otvor je lemován pilastry, archivolta má vyznačeny klenáky. Pravoúhlé vnější lemování tvoří opět pilastry, nad nimiž vysoké volutové konzoly nesou kladí s erbovním štítkem. Ve cviklech jsou dvě mužské postavy s přilbicí. Nad přízemím probíhá římsa, nad níž volutové konzoly nesou římsu pod parapetem oken prvního patra.
Čtěte také: Rehabilitace a revitalizace kláštera Želiv
V patře po levé straně jsou dvě sdružená okna polokruhově zaklenutá, lemovaná profilovanou šambránou s ornamentem, uprostřed je polosloup s iónskou hlavicí. Sokly pod ostěním a parapetní výplně mají plastický vlys. Ve středu průčelí prvního poschodí je zazděna renesanční loggie, tvořená dvěma polokruhovými, dodatečně zazděnými arkádami, nesenými polosloupy s volutovými hlavicemi. Archivolty jsou profilované se středním klenákem. Nad polosloupy jsou vytaženy volutové konzoly nesoucí římsu, ve cviklech jsou listové reliéfy. Pod polosloupy jsou sokly s vlysem, v parapetní části oddělené průběžnou římsou jsou osazeny čtyři kamenné reliéfy. Okna jsou půlkruhově zaklenutá, lemovaná profilovanými šambránami. Trojúhelníkové výseče nad oblouky zazděných lodžií zdobí vegetabilní ornament, pod okenními parapety jsou kamenné reliéfy s biblickými výjevy.
Druhé patro opakuje základní řešení prvního patra, pouze kamenická výzdoba jednotlivých článků je odlišná. V parapetu zazděné loggie jsou osazeny kamenné reliéfy. Třetí patro má v ose oken nižších podlaží dvě sdružená okna, polokruhově zaklenutá, lemovaná plochou profilovanou šambránou se sloupkem uprostřed, bez renesančních detailů.
Václav Edelmann starší a jeho dědictví
Václav Edelmann starší byl velmi schopným olomouckým renesančním měšťanem, obchodníkem a respektovanou osobností 16. století, kdy byla Olomouc nezpochybnitelnou metropolí Moravy. Svého skvělého postavení se domohl díky úřadu císařského výběrčího daní, k němuž se dostal kolem roku 1566. V roce 1577 byl povýšen do šlechtického stavu erbovním listem od Ferdinanda I., přičemž získal pro sebe a své mužské potomky titul vladyky a právo užívat přídomek „z Brozdorfu“ (dnešní Bravantice). Jeho plné jméno tehdy znělo Venceslaus Edelmann Senior de Brozdorf. Katolickou orientaci rodu může potvrzovat i v rodině předávané mužské jméno Václav, jehož svatý patron byl nejvýznamnějším světcem olomouckých katolíků.
Dva hmotné efekty Edelmannovy úspěšné profesní dráhy můžeme obdivovat dodnes: krásný a dobře známý Edelmannův palác a Edelmannova hrobka u stěny chrámu svatého Mořice.
Edelmannova hrobka
Edelmannova hrobka, elegantní malá stavba v renesančním slohu, vznikla u severní stěny presbytáře kostela svatého Mořice. Drobná obdélná kamenná stavba přistavěná k severní stěně presbytáře vychází ze vzorů italské renesanční architektury, především benátských vzorů. Kaple je umístěna mezi dva sousední opěrné pilíře a na západní straně napojena na tzv. malou sakristii. Zbylá dvě průčelí jsou architektonicky a výtvarně zpracovány. Stěny stavby nad masívním soklem, který přibyl v 19. století, jsou zvýrazněny plastickou bosáží. Čelní fasáda je členěná čtyřmi polosloupy na vysokých podnožích a s korintskými hlavicemi. Mezi nimi jsou tři okna s půlkruhovými záklenky, přičemž dvě krajní jsou slepá. V prostředním okně je osazena zdobná mříž z 19. století, v horní části uprostřed s plechovým erbovním štítkem s hraběcí korunkou v klenotu. Reenesanční umělci zanechali na pohřební kapli krásnou výzdobu, kterou můžeme sledovat na zalamovaném vlysu nad polosloupy.
Čtěte také: jak na údržbu fasády v Hodoníně
Reliéfy hrobky
- Východní strana: reliéf vlysu znázorňuje figury sv. Petra a sv. Pavla.
- Nárožní pilířek: je zde postava sv. Šebestiána.
- Hlavní průčelí: na vystupujících pilířích nad polosloupy jsou reliéfně zpodobeny postavy čtyř evangelistů (zleva Jan, Matouš, Marek a Lukáš). V plochách mezi nimi jsou pak reliéfy s obrazy Ukřižování (vlevo) a Zmrtvýchvstání (vpravo).
Uprostřed hlavního průčelí se nachází nápisová deska s erbem donátora, Václava staršího. V této části průčelí hrobky je také poměrně dlouhý a dobře čitelný latinský nápis:
AD MDLXXII IN NATALI S. IOANNIS BAPT.L. VENCESLAVS EDELMAN SENIOR DE BROZDORF AD DEI IMMORTALIS HONOREM ET GLORIAM SVIQ AC SVORVM MEMORIAM PERPETVAM HOC MONIMETVM FIERI CVRAVIT FACT DEV OPT MAX.V.MORTVS LETVSQ SVRGAT IN KRITO IESV OBI.
Což v překladu znamená: „Léta Páně 1572 v den narození sv. Jana Křtitele Václav Edelman starší z Brozdorfu ke cti a slávě nesmrtelného Boha vybudoval tento památník.“
Úpravy hrobky v 19. století
Výraznou úpravou hrobka prošla v 19. století při regotizaci kostela, kterou vedl stavitel Franz Kottas a kameník Ernst Melnitzky. Kapli nechal v letech 1874-1881 na své náklady opravit a upravit probošt hrabě Emanuel Pötting. Na mecenášství hraběte Emannuela Pötting-Persinga upomíná zdobně tepaná železná mříž v okně, vyrobená v roce 1881 známým olomouckým uměleckým kovářem Johannem Lefendou, a Pöttingův rodový erb. O něco níže je v kruhu umístěn mecenášův monogram složený ze zrcadlově opozičních dvojic kurzívních liter EP, nad nimiž se opakuje hraběcí koruna. Stavebně výraznou změnou bylo odstranění šikmé střechy nad hrobkou a její nahrazení plochým zastřešením. Stavitel Franz Kottas současně prováděl i přestavbu a novorenesanční doplnění Edelmannova paláce na náměstí.
Václav Edelmann starší z Brozdorfu zemřel v roce 1580 a byl ve své hrobce pochován. Přestože světská sláva rodu upadla v zapomnění, dvě krásné stavební památky, Edelmannův palác a Edelmannova hrobka, zde stojí dodnes.
Čtěte také: Fasády zámku Opočno: historie a detaily
tags: #reliefy #z #fasad #mestanskych #domu #v
