Oprava prasklin a poškození dřeva: Truhlářské postupy a tipy
Praskliny a poškození dřeva jsou běžným problémem, ať už se jedná o nábytek, podlahy nebo jiné dřevěné předměty. Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak tyto vady opravit a obnovit původní krásu dřeva.
Hodnocení poškození
Ze všeho nejdřív bude potřeba zhodnotit, o jaké trhliny se jedná. Ne všechny se totiž dají opravit stěrkou a nátěrem. Změřte proto, jak jsou praskliny široké. Pokud mají zhruba 0,2-0,5 mm, jedná se o tzv. vlasové trhliny.
Oprava prasklin na nábytku
Jídelní stůl je středobodem rodinného života doma i na chalupě, u pracovního stolu pak často trávíte celé hodiny. U stolů je nejčastěji opravovanou částí horní deska, která se časem opotřebuje. Zvláště po letech „působení“ malých dětí bývá poškrábaná či pokreslená, původní laky či barva jsou často poničené a někdy se objeví i vrypy na hranách. Pokud však tento kus nábytku dobře drží pohromadě, není důvod se ho zbavovat.
Novější stoly, kde jsou lepené či truhlářské spoje nahrazeny šrouby a kovovými spojkami, lze snadno rozebrat. V takovém případě můžete srazit opotřebovanou vrstvu stolové desky na hoblovce nebo stůl opracovat ručním či elektrickým hoblíkem, aniž byste ho museli rozmontovat. Obnovit povrch dřeva není až tak složité.
Horší to může být s rozviklanými spoji, poškozeným rohovým spojením rámu, na němž je upevněna stolová deska, nebo i nalomenými či jinak narušenými nohami. Tady už je nutné zvážit, zda stůl za opravu skutečně stojí. Rozviklané truhlářské spoje obvykle způsobí kombinace letitého namáhání nábytku spolu s vysycháním dřeva. Pokud se to stane, není v podstatě jiná účinná možnost než konstrukci rozebrat a spoje překlížit, případně je nahradit nebo doplnit šrouby a spojkami.
Čtěte také: O Smíchovské průmyslovce
Není nezbytně nutné použít k lepení pravý klíh. Moderní lepidla ho nahradí, jen vždy postupujte podle návodu, protože bývá rozdíl v době zasychání, případně v nutnosti nechat lepidlo ještě před spojením lepených stran nějakou dobu odvětrat.
Poškozený povrch desky je nutné nejprve obrousit. Naštípnutá nebo prasklá deska stolu se opravuje tak, že úzké trhliny zatmelíte. Nejprve je nutné trhlinu mírně pootevřít a nanést dovnitř tmel. Po vyzrání tmelu se deska přebrousí a případně přelakuje. Širší trhliny se opravují tzv. špánováním. Tento postup spočívá v nanesení tmelu do trhliny, do níž se pak naklepe tvarově podobný kousek dřeva.
Spojovací díly stolu je potřeba čas od času dotáhnout. Kdysi jen přiklížené nohy lze opětovně upevnit pomocí rohových stolových spojek z ocelového plechu.
Oprava dřevěných podlah
V mnohých venkovských chalupách přežívají někdy i více než sto let staré dřevěné podlahy. Tam, kde je podzákladí suché, může být stav prken i polštářů vcelku dobrý. U dveří jsou ale prkna určitě vyšlapaná, vyčnívají i oblýskané hlavy hřebů a velké tvrdé suky. Často se také prkna prohýbají a houpou a je zřejmé, že vlhko narušilo i dřevní hmotu polštářů a starý zásyp je slehlý.
Pokud je vám líto měnit podlahu v celé místnosti, můžete její porušené části opravit. Po odstranění vyžilých prken upravíte terén suchou drobnou škvárou nebo hrubším říčním pískem zrnitosti 8 - 10 mm. Po ošetření polštářů vhodným prostředkem proti plísni, vlhku, houbám a hmyzu a jejich bezvadném ometení začnete pokládat a přibíjet či šroubovat nová, rovněž ošetřená prkna. Klademe je buď na sraz, polodrážku nebo na pero a drážku.
Čtěte také: Přečtěte si o Václavu Hromasovi
Hlavu hřebíku (správně drátěnky) nebo vrutu vždy trochu zapusťte a nakonec překryjte tmelem na dřevo, aby nerezavěly. Budete-li muset vyspravit i část polštářů, inspirujte se na obrázcích.
A na závěr: než začnete cokoli bourat, trhat, nebo vyřezávat, důkladně si celou podlahu proklepejte, abyste zjistili rozsah nutné výměny a odhadnuté množství dřeva i ostatní materiál si včas připravte.
Postup odstranění porušených prken:
- polštáře
- starý zásyp, který bývá slehlý
- podle hlav hřebíků najdeme střed polštáře a stanovíme linii řezu
- k řezání použijeme ruční kotoučovou elektrickou pilu (mafl) a práci dokončíme malou ruční pilkou
- aby se prkna dobře odstranila, lze je proříznout i do kříže
- malé kusy rozřezaných prken se pak lehce vypáčí
Další způsob vysazení nového polštáře (na kresbě jen jedna polovina):
- polštář
- již zdravý zbytek původního polštáře
- přibitá přiložená prkna, fixující nový polštář
- rozpěrné trámky
- další příložky, které fixují rozpěrné trámky
- původní prkna podlahy
- původní násyp, asi bez nutných úprav
Připevnění prken: hřebíky klepneme pod horní hranu prkna, vruty se zapuštěnou hlavou se zapustí (zasenkují) kolmo do dřeva.
Výměna části polštáře: pokud je pevný podsyp, lze jen upravit styčné plochy na koncích polštářů a ten nový díl podložit kousky prken min. 3 cm tlustých s přesahy minimálně 200 mm na každé straně; prkna je k nim nutné přišroubovat, nikoliv přibíjet.
Čtěte také: Jak se truhlář stal umělcem: Příběh Ondřeje Suchého
Tmelení dřeva
Praskliny v trámech nemusí být vždy na škodu a vypadají zajímavě. Chalupě nebo srubu dodají šmrnc a působí přirozeně, bez umělých továrních dokonalostí. Na policiích, židlích nebo ploše stolu nám ale praskliny a rýhy můžou vadit. Jak z estetického, tak čistě praktického důvodu.
Tmel je měkká plastická hmota, se kterou se dá jednoduše vyplnit menší či větší prasklina či škvíra, nebo vyrovnat celkový povrch plochy. Pro opravy dřevěného nábytku, ale i dekorací můžeme použít speciální tmel ne dřevo. Na trhu najdete širokou nabídku barevných odstínů, takže se nemusíte obávat, že opravené místo bude příliš vidět.
Typy tmelů
Typ tmelu volíme v první řadě podle materiálu, který chceme vytmelit:
- na dřevo (např. na vyrovnání nerovností před lakováním)
- na dřevo a sklo (sklenářský tmel, kyt, například pro utěsnění)
- na kovy a lakované povrchy (např. k zatěsnění spojů dílců karosérie, opravy odřené karosérie, prohnutých nebo prorezivělých míst před konečným lakováním)
- na lamináty (např. ve výrobě lodí a člunů, nástaveb motorových vozidel apod.)
- na zdivo a obklady
Podle druhu spoje a místa proto volíme takový typ tmelu, který poskytne nejlepší možné výsledky. Volíme, zda je potřeba tmelem spojit pevné spoje nebo místo, které bude fyzicky namáhané, a tam ideálně volíme tmel, který zůstane dlouhodobě elastický.
Pokud potřebujeme vytmelit viditelné místa jako je plocha nábytku, židle, stůl, skříň, parapety či dřevěná podlaha, volíme tmel na dřevo i podle odstínu dřevěné plochy, kterou potřebujeme opravit. Můžeme vytmelit spáry v rozích, tedy v místě, kde se spojují dvě dřevěné části - desky, nebo můžeme vytmelit a vyspravit tak přímo rýhy, trhliny a nerovnosti na celém dřevěném povrchu.
Tmely můžeme pořídit v plastové nádobě, plechovce, ale většinou jsou již připravené v kartuši. Tmely určené pro menší opravy dřeva jsou k dispozici podobně jako plastelína v menších plastických hranolech. Tmelící pastu na dřevo najdete také v praktické vymačkávací tubě. Většinou se jedná o měkkou plastickou, snadno tvarovatelnou hmotu.
Postup práce při tmelení dřeva
- Povrch, který chceme tmelit, očistíme od uvolněných částí a odmastíme. Vyčistíme důkladně i díry a spáry do hloubky.
- Tmel naneseme pomocí špachtle (kovové, dřevěné, gumové) nebo jednoduše pomocí prstů a pořádně zatlačíme do rýhy či spáry.
- Dvousložkové je potřeba před použitím smíchat, jednosložkové tmely můžeme nanášet přímo.
- Po důkladném nanesení odstraníme přebytečný tmel a necháme vytvrdnout.
- Nakonec můžeme tmelené místo přebrousit a dočistit.
Tmelení dřeva pomocí tavného tmelu
Opravy prasklin nebo vypadlý suk ve dřevě můžete spravit také šikovnou novinkou na trhu, a to pomocí tmelící pistole, která funguje podobně jako tavná lepící pistole. Jenom s tím rozdílem, že místo tyčinky s lepicí složkou použijeme náplně na bázi umělé tmelící hmoty.
Tavný plastický tmel na dřevo je na bázi polyamidu, a je vhodný pro výplň suků, prasklin i různě velkých spár. Můžete s ním vyplňovat, lepit, vyznačuje se pevností a stálostí. Tento tmel je vhodný pro dřevěné podlahy, parkety, schodiště, vnitřní i venkovní nábytek, terasy, dveře, eurookna i špaletová okna. Vyspravíte s ním jednoduše trámy, pergoly i různé hranoly. Využití je opravdu všestranné.
Z praktického hlediska se hodí pro menší a nahodilé opravy, které je potřeba vyřešit hned. Aplikace je rychlá a snadná, nanáší se pomocí klasické tavné pistole. Není tedy potřeba žádné další speciální náčiní ani přístroje.
Tento tmel je možné dále brousit, hoblovat nebo frézovat. Dále je možné tmelené místo mořit, barvit, lakovat nebo jinak upravovat stejně jako běžné povrchy dřeva.
Tmelení dřeva - detailní postupy
Při výběru tmelu záleží na tom, co vlastně od tmelu budeme požadovat - zda potřebujeme tvrdý výplňový tmel, který vyplní velké praskliny, spáry a díry a který se dá dobře brousit, nebo tmel, který vyplní spáry, ale zůstává stále pružný. Ten se nedá brousit a většinou se používá na lišty kolem podlahy nebo pro ukončení spáry.
Při koupi je také potřeba zvážit, zda budeme chtít tmel po aplikaci přetřít, nebo ho necháme v jeho původním odstínu. Barevné tmely, jak brousitelné, tak i pružné, se prodávají v průhledných kelímcích, případně se podíváme na spodek kartuše, kde prosvítá odstín. V prodejnách bývají vystaveny i vzorky nanesených barevných tmelů, takže si budeme moci snadno vybrat.
Dvousložkové tmely
Ať budeme tmelit jakékoli dřevo, platí, že musí být suché, vyčištěné a zbavené mastnoty. Na větší praskliny a díry jsou nejvhodnější tvrdé dvousložkové tmely - polyuretanové, epoxidové či polyesterové.
K výhodám dvousložkových tmelů patří rychlost vytvrdnutí, je ovšem nutné s nimi rychle pracovat. Oproti akrylátovým tmelům se po aplikaci nepropadávají. Vždy si připravíme jen takové množství tmelu, které budeme odhadem potřebovat - po natužení iniciátorem tmel ztvrdne a po vytvrdnutí ho můžeme rovnou brousit.
Při tmelení tvrdými tmely, které budeme brousit, necháme tmel vystupovat trošičku víc nad povrch. Pak ho bruskou nebo i jen ručně zbrousíme do roviny s podkladem. V každém případě ale bude opravené místo i po přetření nakonec vždycky trochu vidět, protože jde o jiný materiál nežli dřevo.
Akrylátové tmely
Jinou možností je použití akrylátových tmelů. Ty jsou už předpřipravené v různých odstínech. Musíme ale počítat s tím, že se tmel po aplikaci může částečně propadnout a že pak bude potřeba ho znovu nanést a po vytvrdnutí (pokud nejde o tmel, který zůstává stále pružný, například u dřevěných lišt) dobrousit do roviny.
Většinu akrylátových tmelů včetně těch v kartuších lze přetírat barvou. Pozor ale na záměnu se silikonovým tmelem v kartuších, který se běžně přetírat nedá.
Výhodou tmelů v kartuších je, že pokud budeme chtít vyplnit spáru nebo prasklinu do hloubky, dlouhým hrotem tmel vneseme daleko hlouběji než při zapravení špachtlí.
Náhrada poškozených částí tmelem
Tmel se osvědčil i v případech, kdy je potřeba zcela nahradit velmi poškozené části dřeva, například oken či dveří, tedy tam, kde bychom jinak museli hledat truhláře kvůli doplnění větší části uhnilého nebo degradovaného dřeva.
Chybějící část můžeme doplnit sami pomocí tmelu Dry Flex (můžeme si vybrat typ tmelu podle toho, kolik času nám zabere vlastní vytvoření chybějící části či více částí dřevěných lišt nebo vytvoření členitého reliéfu). Po vytvrdnutí můžeme takto opravený povrch mechanicky upravovat jako dřevo a také ho natírat.
Speciální tmely
Na poškozenou podlahu z prken či z parketových lamel nebo na opravu děr po nesprávném vrtání a podobně lze použít speciální tmely v podobě tyčinek v různých odstínech. Tmel z tyčinky odkrojíme přiloženou umělohmotnou špachtličkou, přitlačíme ho na poškozené místo a necháme vytvrdnout.
Po vytvrdnutí strhneme přebytečnou hmotu dlátem do stejné výšky jako je podklad, přebrousíme jemným smirkovým papírem a rozleštíme. Tímto materiálem můžeme opravit dřevěné zárubně, poličky či nábytek, aniž by se opravená místa vzhledově lišila.
Jak opravovat bez tmelu
Pokud chceme ušetřit, obrousíme smirkem či rašplí podobný kus dřeva, abychom získali odstínově podobné piliny, a ty pak přidáváme do disperzního lepidla, například Herkules. Vytvoříme hustou kašičku a vyplníme poškozený otvor.
Tímto způsobem vytvoříme takřka stejný odstín, jen musíme počítat s tím, že se nám vrstva propadne a že budeme muset prohlubeň ještě znovu vyrovnat. Pak povrch přebrousíme velmi jemným smirkem do roviny. Samozřejmě před lepením poškozené místo vyčistíme a odmastíme.
Když vypadne suk
Často dochází také k vypadávání suků ze dřeva. Pokud suk nechceme nahradit kusem dřeva, jako to dělají truhláři, ale chceme použít tmel, musíme z prohlubně odstranit případný výskyt smůly. Stačí ji vymýt nitroředidlem nebo acetonem.
Trochu jiný postup vyžaduje tmelení před nátěrem krycími barvami. Před lakýrnickými pracemi, zejména u velkých děr, se nejdříve provede základní podtmelení (tmely zahuštěným křídou aj.) a po řádném vyschnutí a vytvrdnutí celoplošné plné tmelení. Z důvodu rychlosti se používají akrylátové tmely, například Jubolin.
Tmelení kovů
Tmelení kovů je náročné (známe jej z průmyslu či autolakoven) a zdraví nebezpečné kvůli odparu emisí. S menšími opravami si ale můžeme poradit sami, například máme-li promáčklou část karoserie auta, proláklinu v zárubni a podobně.
Poškozené místo řádně odmastíme a obrousíme, tím dosáhneme lepší přilnavosti tmelu než u naprosto hladkého materiálu. Na kov použijeme vyzkoušené polyuretanové, polyesterové či epoxidové tmely, s nimiž dokonce i velké nerovnosti, vrypy či díry můžeme s úspěchem srovnat do krásné roviny nebo zaoblit podle původního tvaru.
Kdy pomůže bandážování
Velké díry prohlubně a podobně můžeme vyspravit pomocí podpůrné bandáže z jemného kovového pletiva (síťky z kovu, jako je například síť proti mouchám), které drží tvar. Vhodné jsou tmely, které obsahují skelné vlákno.
Sice s nimi nedocílíme hladkého povrchu, ale zaplníme a upravíme nerovnost tak, že po vytvrdnutí můžeme pokračovat dalším tmelem. Další postup volíme podle toho, jak se nám povedlo srovnat povrch - buď pokračujeme tmelem uni ( uniflot), nebo pokud je povrch docela pěkný, mírně ho srovnáme jemným tmelem.
Po vytvrdnutí pak brousíme smirkem zamokra, tedy smirkem namočeným ve vodě, a zbrušujeme do rovné plochy. Opět si pomáháme rovnými pomůckami (korkovým špalíkem, gumovým špalkem a podobně. Někdy je třeba tmelení víckrát opakovat.
K dočištění pak použijeme stříkací tmel (pro drobné opravy si vystačíme se sprejem (Motip Dupli) nebo se stříkacím tmelem s plničem. Pak teprve přichází oprava lakováním.
Při větších opravách je ale i přes finanční zátěž lepší zajet do autolakovny a využít práci odborníků.
Oprava vypadlého suku
Suky ve dřevě jsou místa, odkud z kmene vyrůstají větve. Pokud jsou správně zarostlé, nepředstavují větší problém a dotváří jedinečný vzhled dřeva. Pokud je ale větev suchá, suk s okolním dřevem nesroste a při vysychání dřeva hrozí, že vypadne.
Takovýto suk poznáte podle tmavé, někdy až téměř černé barvy. Nejen že vypadlý suk naruší estetický vzhled, v jeho místě se dřevo oslabí, což vede k častějším prasklinám nebo jinému poškození, které může ovlivnit i funkčnost předmětu.
Postup opravy vypadlého suku:
- Podle průměru suku zvolte vhodný sukovník (vrták na odvrtání suku). Pohlídejte si kvalitu, levnější kousky se rychleji otupí.
- Sukovník uchyťte do běžné vrtačky na stojanu, v ideálním případě použijte stolní vrtačku. Sukovník musí být kolmo ke dřevu, pokud byste drželi vrtačku v rukách, kolmost nedodržíte. Zvolte optimální otáčky.
- Po zaschnutí lepidla přebytečný materiál odřízněte čepovkou nebo obruste pásovou bruskou.
TIP: Pokud se nechcete zdržovat výrobou dřevěných zátek, v hobby marketech seženete tzv. dřevěné zátky.
tags: #vyspraveni #praskliny #truhlar #postup