Zvuky praskání v sádrokartonu: Příčiny a řešení

Častým problémem u domů je praskání zdí. U suché výstavby pomocí sádrokartonových desek je situace ještě horší, protože stěny nejsou vlastně pevnou součástí hrubé stavby. Ale i tak se dá prasklinám předejít. Praskliny ve zdech známe asi všichni - ti, kteří žijí v domech, i ti v panelácích. Velmi často se ani nedá takovému praskání zabránit, protože konstrukce prostě pracují. Dá se ale počet takových prasklin zmenšit a zmírnit následky. Zvlášť u suché výstavby je nutné na to dbát.

Důvody praskání a lupání

Hlavním problémem u stavebních materiálů je rozdílná tepelná a vlhkostní dilatace. Tepelná dilatace je roztažnost materiálu v závislosti na teplotě. Vezměme si například, že koeficient pro délkovou roztažnost α je u oceli přibližně 12 × 10^-6 [1/°K] a u betonu 10 × 10^-6 [1/°K]. Podle vzorce Δl= l₀ α Δt, kde Δl je výsledné prodloužení oceli, l₀ je délka při zvolené výchozí teplotě a Δt je rozdíl teplot. Koeficientu pro délkovou roztažnost pak odpovídá prodloužení předmětu dlouhého 1 m při oteplení o 1°K. Jak je vidět, rozdíl v délkových změnách je sice malý, ale ne nepodstatný. A proto je třeba s tepelnou dilatací počítat už v konstrukci.

Bylo by mylné předpokládat, že materiály se roztahují pouze v jednom směru. Samozřejmě, že dilatace je míra třírozměrná a jako dvourozměrnou (délkovou) ji můžeme zjednodušeně počítat tam, kde výrazně převažuje jeden rozměr nad ostatními. Příkladem jsou železniční koleje, kde objemová roztažnost je zanedbatelná, ale na dvaceti metrech se může ocelová kolejnice při patnáctistupňové změně teploty snadno na délku roztáhnout o jeden centimetr.

Neméně důležitým faktorem pro vznik trhlin je vlhkost. Opět tu jde o objemovou roztažnost a smršťování vlivem vnitřní vlhkosti. Jde především o konstrukce, u nichž je použito dřevo.

U příček a předstěn zpravidla dochází k problémům s praskáním i kvůli mechanickému namáhání. Jako příklad si vezměme příčku s instalovanými dveřmi. Při otevření dveří do pravého úhlu tedy působí na panty a tedy celou konstrukci příčky klopný moment 40 N.m. Položte ruku na kliku nebo se o ně opřete a zatížení prudce roste. Zavřete dveře ne klikou, ale bouchnutím a v celé konstrukci se rozjede ohromný koncert suvných sil.

Čtěte také: Jak na montáž sádrokartonu na dřevěný rošt?

V neposlední řadě (možná spíš v první) je pak problém v samotném provedení konstrukcí. Nedbalé nedodržení pracovních doporučení a postupů… Pak je ale každá rada drahá.

Zkušenosti uživatelů s praskáním v sádrokartonu

Mnoho lidí se potýká s podobnými problémy. Uživatel "Balrog" popisuje situaci v 30 let staré řadovce, kde po instalaci sádrokartonových podhledů v pokoji s polystyrenem na stropě začalo docházet k "nesnesitelnému lupání" mezi 20h večer a 1h ráno. Jeho tip je, že večer dochází k poklesu teploty venku, což vede k pohybům ve stropě.

Další uživatel popisuje hlasité praskání v sádrokartonovém stropě v podkrovním bytě, zejména v obdobích s velkým teplotním rozdílem mezi dnem a nocí. Zateplení střechy, které provedl, nemělo žádný efekt.

Jiný uživatel se ptá, zda sádrokarton pracuje při teplotních změnách, a popisuje občasné praskání. Následuje potvrzení, že sádrokarton skutečně pracuje. Důležité je upřesnit, zda praská ve stěnách, podhledu, šikminách a zda jsou pod sádrokartonem instalace teplé vody nebo topení. Pokud je sádrokarton na kovových profilech, pravděpodobně bude praskat kov. Praskavé zvuky dokáže vyluzovat i plastová parapetní deska.

Majitel bungalovu se sádrokartonovým stropem, na kterém leží minerální vata, se potýká s rány a klepáním ze stropu, a to v časech cca 11-15h a 2-7h ráno. Zvuky často následují i v sériích co 10 minut. Klid je pouze, pokud je velmi deštivo a chladno (malý rozdíl teplot?). Původně myslel na problém s krovem, ale utažení kleštin a kotvení pozednic nepomohlo. Letmý pohled pod vatu ukázal, že prvky roštu dosahují až ke zdi, a ptá se, zda by tam neměla být spára.

Čtěte také: Vlastnosti a využití OSB a sádrokartonu

Prevence praskání a lupání

Ať je důvod v mechanickém, či tepelném namáhání, při dodržení předepsaných stavebních postupů, skladebních a technologických doporučení by mělo být praskání stěn omezeno na minimální úroveň. Hlavním předpokladem tedy je tuhá, a přitom volná konstrukce.

Volnost konstrukce (dilatace)

Dilatace je jedním z největších nepřátel staveb. Podívejme se na základní konstrukci sádrokartonové příčky z UW a CW profilů. Mezi vodorovné profily (UW) se osazují svislé profily (CW). Žádné by se ale neměly na žádné boční straně dotýkat stěn (stropu a podlahy). Když někdo špatně uřízne profil a s námahou jej u nevytopené stavby vmáčkne mezi stěny, musí pak počítat s tím, že při zvýšení teploty v interiéru dojde k jeho zkroucení. Dilatační mezera by měla být minimálně 20 mm.

Každá příručka pro suchou stavbu vám řekne, že UW profily a CW profily se nemají společně sešroubovávat. UW profil se připevní vhodným kotvícím prvkem k podlaze a stropu, krajní CW profily pak ke stěnám. Jejich vzájemný styk ale zůstává volný. Stejně tak i stojny CW profilů jsou volné a jsou kratší asi o 1,5 centimetru, než je vzdálenost mezi stropem a podlahou. Přišroubovávají se pak až k sádrokartonovým panelům.

Tabulka 1: Doporučené rozteče a mezery pro sádrokartonové konstrukce

Další důležitá pravidla

• Kolem rohů dveří či oken nesmí být spáry.
• Profily se podlepují speciální páskou především pro zlepšení akustických vlastností. Důvod je ovšem ještě jeden: Pokud se profil ukotví šrouby k betonu, jakýkoli pohyb se projeví mezi těmito šrouby jako deformace, protože kotvící prvky ustavují materiál příliš pevně. Pružná podložka dává prostor pro tyto drobné deformace a nenásobí je, jak by to bylo v případě styku s pevným materiálem.

Čtěte také: Držáky svítidel do sádrokartonu

tags: #zvuky #prskani #v #sadrokartonu #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet váhy dřevěných trámů
• Bazarová lehátka: Pohodlí na zahradu
• Moderní obklady stěn
• Masivní pracovní desky pro vaši kuchyni
• Přečtěte si o dlažbě Tango Oranžová