Norma ČSN EN 206: Specifikace, vlastnosti a výroba betonu v České republice

Po dlouhém ohlašování a očekávání byla s více než dvouletým zpožděním dokončena a na podzim 2013 vydána EN 206. V létě 2014 tato norma dorazila do Česka v podobě ČSN EN 206. Od předchozí EN 206-1 se v zásadě liší jen mírně, s výjimkou nových koncepcí pro použití příměsí. ČSN EN 206 spojuje původní (ČSN) EN 206-1 a (ČSN) EN 206-9. Nová norma se tedy věnuje i samozhutnitelným betonům. Bere na vědomí existenci vláknobetonů, aniž by se jimi podrobně zabývala.

Formální postup při tvorbě evropských norem

Evropské technické normy zpracovává a vydává CEN (Evropská komise pro technickou normalizaci). Jednotlivé dokumenty jsou připravovány odbornými komisemi a pracovními týmy. Technologií čerstvého i ztvrdlého betonu a jeho složkami se zabývá komise CEN/TC104 Beton a odpovídající výrobky. Pokud komise dokončí nějakou normu, včetně vypořádání připomínek, proběhne v CEN formální hlasování o jejím přijetí či nepřijetí. Je-li norma přijata, je vydána v angličtině, francouzštině a němčině. Členské země včetně České republiky jsou pak povinny v předem daném termínu, obvykle dvanácti měsíců, normu zavést do svých národních systémů, a to buď přímým převzetím, tzn. v původním jazyce, nebo překladem. Konečným cílem by mělo být zavedení evropské normy, kterou může vhodně doplnit národní příloha nebo jiný dokument „platný v místě použití betonu“, jak ho přímo definuje EN 206.

Původní plán pro EN 206 a nepříjemnosti s jeho nedodržením

ČSN EN 206 měla původně vyjít v roce 2012 společně s ČSN EN 197-1 ed.2 (cement). Společný termín vydání byl logický vzhledem k úzké provázanosti obou dokumentů. Komplikovaná jednání v komisích CEN se stala příčinou opožděného vydání EN 206 až před koncem roku 2013, na rozdíl od zmíněné ČSN EN 197-1 ed. 2.

Některé nové pojmy

Nová norma přináší několik nových pojmů, které jsou klíčové pro správné pochopení a aplikaci:

  • Předpisy platné v místě použití (provisions valid in the place of use) jsou národní předpisy uvedené v Národní předmluvě, Národní příloze ČSN EN 206 nebo se jedná o doplňkové národní normy ČSN EN 206, platné v místě použití betonu.
  • Regenerované prané kamenivo (reclaimed washed aggregate) znamená kamenivo získané praním čerstvého betonu.
  • Regenerované drcené kamenivo (reclaimed crushed aggregate) znamená kamenivo získané drcením ztvrdlého betonu, který nebyl dříve použit v konstrukci.
  • Recyklované kamenivo (recycled aggregate) znamená kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci.
  • Polymerová vlákna (polymer fibres) jsou rovné nebo deformované kousky protlačeného a nařezaného materiálu, které jsou vhodné k homogennímu zamíchání ve směsi betonu.
  • Ocelová vlákna (steel fibres) jsou rovné nebo tvarované kousky za studena taženého ocelového drátu, rovné nebo tvarované kousky vláken z nařezaného plechu, vlákna získaná tavením, hoblováním z drátů za studena tažených, nebo frézovaná vlákna z ocelových bloků, která jsou vhodná k homogennímu zamíchání do betonu.

Příměsi a koncepce trvanlivosti betonu

Největší změna se týká příměsí (kapitola 5.2.5 EN 206). Podle (ČSN) EN 206 je možné použít tři koncepce, které se primárně týkají trvanlivosti betonu:

Čtěte také: Více o třídách jakosti dřeva

  1. k-hodnota (k-value): (ČSN) EN 206 uvádí k-hodnoty pro popílek a křemičité úlety. Pro mletou granulovanou vysokopecní strusku se odkazuje na předpisy platné v místě použití.
  2. Koncepce ekvivalentních vlastností betonu (equivalent concrete performance concept - ECPC - EN 206, odstavec 5.2.5.3): Tato koncepce umožňuje měnit mezní složení betonu, např. vodní součinitel w/c, pokud k tomu opravňují výsledky zkoušek trvanlivosti betonu nově navrhovaného a referenčního, tedy pokud jsou výsledky zkoušek trvanlivostí u obou betonů stejné. Tato koncepce se nejčastěji řídí předpisy platnými v místě použití betonu.
  3. Koncepce ekvivalentních vlastností kombinací (equivalent performance of combinations concept - EPCC): Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o úvahu, která říká, že beton vyrobený z cementu vyhovujícího normám pro cement a splňujícího požadavky na trvanlivost platné v místě použití bude mít rovněž odpovídající trvanlivost. Jestliže kritéria pro kombinaci cementu a příměsi splňují podobné požadavky, pak takto vyrobený beton bude také mít adekvátní trvanlivost, pokud splňuje ekvivalentní kritéria pro beton stanovená pravidly platnými v místě použití pro daný typ cementu, tj. s maximálním poměrem W/C nahrazeným maximálním poměrem W/(C + A) a minimálním obsahem cementu C nahrazeným minimálním obsahem (C + A), kde C je cement a A je příměs.

Dvě nové koncepce (ECPC a EPCC) umožňují vykročení mimo tabulku F.1 (Doporučené mezní hodnoty pro složení betonu), která popisuje některé parametry složení betonu ve vztahu k trvanlivosti. Cenou za to je povinnost prokázat ekvivalentní trvanlivost navrženého betonu jako u referenčního vzorku.

Česká cesta k přijetí EN 206 a certifikace betonu

Zavedení revidované normy je jednou stránkou legislativy, druhou pak české předpisy související se zákonem č. 22/1997 Sb. Vydáním ČSN EN 206 a okamžitým zrušením platnosti předchozí ČSN EN 206-1 včetně jejího „určení“ bez přechodného období vznikla v jediném okamžiku situace, kdy přestaly platit certifikáty výroby podle ČSN EN 206-1 a ještě nebyly zavedeny certifikáty dle ČSN EN 206. Po několika dotazech a urgencích ohledně této situace přišla vstřícná reakce od náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Koliby a zaměstnanců ÚNMZ, která vedla k opětovnému vyhlášení ČSN EN 206-1 jako normy „určené“ ve Věstníku ÚNMZ 9/2014 na přechodné období dvanácti měsíců. V současnosti je tedy možno po omezenou dobu vyrábět beton podle ČSN EN 206-1 i ČSN EN 206.

Vzhledem k výše uvedenému je k diskusi postup certifikačních orgánů v ČR, které pokračují v zavedené praxi vydávání certifikátů systému řízení výroby dle § 6 NV 163/2002 Sb. buď s přílohami, kde striktně uvádějí pevnostní třídy betonu, nebo tyto třídy přímo vypisují na první stranu certifikátu. Tím je fakticky aplikována doplňující formální překážka v obchodu. Jde o českou specialitu, která je na západ od našich hranic nemyslitelná. V případě, kdy na sebe výrobce podle § 6 NV 163/2002 Sb. bere plnou odpovědnost za parametry výrobku a předem je ověřuje počátečními zkouškami typu, je tento postup přinejmenším diskutabilní.

Národní příloha versus předpis platný v místě použití

Od počátku roku 2013 ÚNMZ, správce a vydavatel technických norem, uplatňuje nový formální přístup k řešení tzv. „národních příloh“ k evropským normám. Pro ČSN EN 206-1 byly národními přílohami Změna Z1 až Změna Z4. V současnosti ÚNMZ není ochotno vydávat „národní přílohy“, ale pouze tzv. „zbytkové normy“, které však mohou velmi dobře doplnit evropské normy ve smyslu předpisů platných v místě použití.

ČSN P 73 2404 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda - Doplňující informace. Tento dokument má doplnit ČSN EN 206. Obsah ČSN EN 206 a tohoto předpisu by měl být velmi podobný obsahu původní ČSN EN 206-1 včetně Změny Z3 a Z4. Obě Změny prošly několikaletým ověřením v praxi a technická veřejnost se je naučila používat. Mít dokument doplňující EN 206 je praxe zavedená ve všech zemích CEN. Zúročují se tak dlouholeté „lokální“ zkušenosti typické pro dané regiony.

Čtěte také: Přečtěte si o nadkrokevním zateplení ISOVER TRAM MW

Další předpisy

Na ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404 navážou resortní předpisy Ministerstva dopravy (TKP 18), Správy železniční dopravní cesty (TKP 17) a Ředitelství vodních cest ČR (TKP 1). Ty budou specifikovat dodatečné požadavky na beton z titulu správců veřejných finančních zdrojů, tzn. vytvoří nadstavbu ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404.

Struktura normy ČSN EN 206-1

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 206-1:2000 a má status české technické normy. Tuto evropskou normu je třeba používat současně s normami výrobků pro jednotlivé složky betonu a se zkušebními normami pro zkoušení vlastností betonu. Do normy byly k článkům 3.1.13, 3.2, 6.4, A.2, A.4, B.3.1 a ke kapitole 9 doplněny informativní národní poznámky. Zde je přehled hlavních kapitol normy:

  • 1 Předmět normy
  • 2 Normativní odkazy
  • 3 Definice, značky a zkratky
    • 3.1 Terminologie a definice
    • 3.2 Značky a zkratky
  • 4 Klasifikace
    • 4.1 Stupně vlivu prostředí (exposure classes)
    • 4.2 Čerstvý beton
      • 4.2.1 Klasifikace konzistence
      • 4.2.2 Označení betonu podle největší frakce kameniva
    • 4.3 Ztvrdlý beton
      • 4.3.1 Pevnostní třídy betonu v tlaku (compressive strength classes)
      • 4.3.2 Třídy objemové hmotnosti lehkého betonu
  • 5 Požadavky na beton a metody jejich ověřování
    • 5.1 Základní požadavky na složky betonu
      • 5.1.1 Všeobecně
      • 5.1.2 Cement
      • 5.1.3 Kamenivo
      • 5.1.4 Záměsová voda
      • 5.1.5 Přísady
      • 5.1.6 Příměsi (včetně anorganických filerů a pigmentů)
    • 5.2 Základní požadavky na složení betonu
      • 5.2.1 Všeobecně
      • 5.2.2 Výběr cementu
      • 5.2.3 Výběr kameniva
      • 5.2.4 Používání recyklované vody
      • 5.2.5 Používání příměsí
      • 5.2.6 Používání přísad
      • 5.2.7 Obsah chloridů
      • 5.2.8 Teplota betonu
    • 5.3 Požadavky ve vztahu ke stupňům vlivu prostředí
      • 5.3.1 Všeobecně
      • 5.3.2 Mezní hodnoty pro složení betonu
      • 5.3.3 Návrhy složení betonu s požadovanou vlastností
    • 5.4 Požadavky na čerstvý beton
      • 5.4.1 Konzistence
      • 5.4.3 Obsah vzduchu
      • 5.4.4 Maximální frakce kameniva
    • 5.5 Požadavky na ztvrdlý beton
      • 5.5.1 Pevnost
      • 5.5.2 Objemová hmotnost
      • 5.5.3 Odolnost vůči průsaku vody
      • 5.5.4 Odolnost proti požáru
  • 6 Specifikace betonu
    • 6.1 Všeobecně
    • 6.2 Specifikace typového betonu
      • 6.2.1 Všeobecně
      • 6.2.2 Základní požadavky
      • 6.2.3 Doplňující požadavky
    • 6.3 Specifikace betonu předepsaného složení
      • 6.3.1 Všeobecně
      • 6.3.2 Základní požadavky
      • 6.3.3 Doplňující požadavky
    • 6.4 Specifikace normalizovaného betonu
  • 7 Dodávání čerstvého betonu
    • 7.1 Informace od odběratele betonu výrobci betonu
    • 7.2 Informace od výrobce betonu odběrateli betonu
    • 7.3 Dodací list pro transportbeton
    • 7.4 Informace o dodávání pro beton vyráběný na staveništi
    • 7.5 Konzistence při dodání
  • 8 Kontrola shody a kritéria shody
    • 8.1 Všeobecně
    • 8.2 Kontrola shody typového betonu
      • 8.2.1 Kontrola shody pevnosti v tlaku
      • 8.2.2 Kontrola shody pro pevnost v příčném tahu
      • 8.2.3 Kontrola shody pro jiné vlastnosti než pevnost
    • 8.3 Kontrola shody betonu předepsaného složení včetně normalizovaného betonu
    • 8.4 Činnosti v případě neshody výrobku
  • 9 Řízení výroby
    • 9.1 Všeobecně
    • 9.2 Systémy řízení výroby
    • 9.3 Záznamy a další dokumenty
    • 9.4 Zkoušení
    • 9.5 Složení betonu a průkazní zkoušky
    • 9.6 Pracovníci, zařízení a vybavení
      • 9.6.1 Pracovníci
      • 9.6.2 Zařízení a vybav...

ČSN EN 206+A2 Beton, je současná platná norma na výrobu a posuzování vlastností betonu. Tato norma byla vydána v červenci 2021 a začala platit 1.8. 2021. Pro specifické typy betonu a jejich použití, mohou být specifikovány doplňující požadavky a rovněž i rozličné zkušební postupy. Specifikace betonů (C25/30 apod.) nelze brát jako doporučení. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o izolaci třídy 200

tags: #převod #třídy #betonu #ČSN #EN

Oblíbené příspěvky: