Historie a vývoj hradu Kynšperk nad Ohří

Kynšperk nad Ohří, město v Karlovarském kraji, se pyšní bohatou historií, která je úzce spjata s existencí místního hradu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1232, ze zakládací listiny města, vydané králem Václavem I., a je uložena v Národním archivu v Praze. Václav I. v ní povoluje Doksanskému klášteru založení města v okolí kopce zvaného Cuningberg (Královská hora).

Počátky hradu a města

Na kynšperském návrší stávalo původně asi slovanské hradiště, jehož zbytkem je snad mohutný val u starého židovského hřbitova. Archeologický průzkum dosud o této první fázi kynšperského hradu nic neřekl. Dosti podrobně jsou však známé zbytky jeho druhé fáze, kterou lze datovat do konce 12. nebo začátku 13. století. Hrad, založený na počátku 13. století, pravděpodobně králem, sloužil k ochraně západních hranic státu a obchodní stezky vedoucí do tehdy ještě německého Chebu podél řeky Ohře.

Na vrchu Cuningberg je v 60. letech 13. století založena pevnost, sloužící ke strážní službě nad obchodní stezkou. V podhradí, v místech kde se dnes nachází náměstí Míru, záhy vzniká město sloužící jako hospodářské zázemí hradu. Více než padesátce okolních vsí připadla povinnost sloužit při obraně pevnosti (tzv. služebná manství). Kynšperk vznikl jako královské město, nicméně na jeho území působil šlechtický rod Plankarů, který v Kynšperku a okolí na přelomu 13. a 14. století vlastnil několik statků. Kynšperku bylo Přemyslem uděleno také Hrdelní právo, kterému podléhalo na 40 okolních vesnic.

Vývoj hradu a panství v průběhu staletí

Kolem Kynšperka a zdejšího královského hradu, doloženého už první zmínkou o Kynšperku z roku 1188, kde se jmenuje Udalcus de Chinigisperch, a nepřímo i zmíněnou listinou o povýšení na město z roku 1232, vznikl ke konci 13. století podobný systém rytířských lén jako už předtím kolem Lokte. Zpočátku ovládali jejich značnou část falknovští Nothaftové, potom valdsaští cisterciáci a bavorští Winklerové. Od druhé poloviny 14. století je drželi Leuchtenberkové, v letech 1538-1542 páni z Plavna, v letech 1542-1547 Šlikové.

Kynšperk byl na královské město povýšen až privilegiem Karla IV. z roku 1364. I poté zůstávalo město značně závislé na královském pohraničním hradě a mělo zejména velmi omezené právo hradeb: až do 16. století se smělo opevňovat jen příkopem a dřevěným oplocením (plancken) - a to se zachovalo ve jméně kynšperských Planknerů. Výjimku tvořily jen kamenné městské brány. Během husitských a poděbradských válek stál Kynšperk na straně nepřátel kalicha a Jiřího z Poděbrad a po roce 1434 jej král Zikmund zastavil Šlikům.

V roce 1426 je Kynšperk znovu zastaven, tentokrát Endrési staršímu ze Štampachu (také Ondřej ze Steinbachu), pravděpodobně za věrné služby Zikmundovi. Ondřej se dostal do sporu s kynšperskými měšťany v lednu 1437 pro omezování jejich práv. Spor nakonec musel řešit císař Zikmund, který znovu potvrdil městské svobody. Ty později potvrdil i král Jiří (1460), Vladislav (1477) a Ludvík (1522). Ve druhé polovině 15. století se rod Štampachů dostal do sporu se šlechtickým rodem Šliků, který díky věrné službě Zikmundovi získal rozsáhlá území po celé Evropě a ovládl i téměř celé Loketsko.

Po smrti Kašpara ze Štampachu v roce 1479 eskaloval spor v ozbrojený konflikt. Šlikům se podařilo hrad a město dobýt a značně vyplenit a tak se Štampachové rozhodli hrad raději předat svému spojenci, členu v té době mocného rodu Gutštejnů, Jetřichovi z Gutštejna. Před rokem 1523 se rod Gutštejnů dostává do sporu s panovníkem a Volf z Gutštejna je přinucen prodat Kynšperk Štěpánu Šlikovi z Holíče a Pasounu. Za něj dochází k velkému rozvoji města včetně rekonstrukce hradu. V roce 1537 Ferdinand I. Habsburský potvrzuje městská privilegia a uděluje Kynšperku právo obehnat město kamennými hradbami.

Šlikovská přestavba hradu a jeho zánik

Po roce 1525 byl hrad přestavěn. V souvislosti s nimi se zachoval v loketské městské knize (Promemoria) z let 1529-1770 popis hradu po šlikovské přestavbě, k níž došlo mezi lety 1525-1528. Uprostřed silných dvojitých hradeb stálo tehdy jádro hradu, patrová budova z kamene nebo cihel, snad ve vrchní části hrázděná, s kuchyní a spíží v přízemí; jednotlivé místnosti byly odděleny dřevěnými příčkami. V patře byly obytné místnosti. Hradní palác měl tři patra a vedle něho stál tzv. letní dům s mnoha okny, obrácenými k jihu, obývaný hlavně na jaře a v létě. Vedle paláce byla postavena pevná brána, kudy vedla cesta přes příkopy do města. Opevnění, které Šlikové podstatně zesílili, se skládalo z vnějších hradeb s cimbuřím a podsebitím a z vnitřních hradeb s věžemi - snad čtyřmi - v rozích čtverhranného hradiště.

Po roce 1547 dal Ferdinand I. Kynšperk do zástavy pánům z Plavna a Rudolf II. jej prodal v roce 1596 svému komořímu Janu Poppovi; od něho koupil panství Kašpar starší Belvic z Nostvic. Hrad zpustl ve druhé polovině 16. století a částečně byl utilitárně využíván. Zánik hradu nastal v průběhu třicetileté války, kdy byl hrad značně poškozen a vyhořel. To by nasvědčovaly i zprávy, že hrad sloužil tehdy (po roce 1603) už jen hospodářským potřebám (skladiště apod.) a jako pramen právních nároků města a „letní dům“ byl pronajímán soukromníkům.

V 19. století byly rozsáhlé zříceniny rozebrány na stavební materiál. Značná část zdiva starého hradu byla v 19. století použita na stavbu panského domu v Kynšperku a jeho zříceniny koupilo v roce 1836 město, které jich používalo jako kamenolomu, čímž bylo povrchové zdivo úporně zlikvidováno. J. G. Sommer uvádí, že zde byly na začátku 19. století ještě dvě silné zdi a čtyři vysoké okrouhlé (nárožní) věže - podle Sommera byly poslední zdi zbourány v roce 1840.

Archeologický průzkum a současný stav

V letech 1970-1972 byl podniknut archeologický průzkum, který objevil části základů hradu - patrně čtverhranných obvodových zdí - velké množství gotické a renesanční keramiky (střepy), mincí ze 13.-16. století, zbytky gotických skleněných nádob, kachlů asi z téže doby a velmi pozoruhodné ukázky drobné figurální plastiky asi z konce 15. století. Dnes z hradu zbyla pouze zarovnaná plocha nevelkého čtverhranného jádra (28x28m) a obvodový příkop. Příkop je přerušen náspem zpřístupňujícím jádro na východní straně. Plocha rozsáhlého předhradí je již zcela nečitelná.

V současné době jsou dochovány pouze valy a příkopy, zbytky zdiva pod zemí a parková úprava. Zábava do přírody, do města i na výlety autem.

Přehled držitelů hradu Kynšperk nad Ohří

Následující tabulka shrnuje významné držitele hradu Kynšperk nad Ohří v průběhu historie.

Období Držitelé Významné události
Počátek 13. století Český král (pravděpodobně) Založení hradu, ochrana hranic a obchodní stezky.
Konec 13. století Falknovští Nothaftové, valdaští cisterciáci, bavorští Winklerové Vznik rytířských lén.
2. polovina 14. století Leuchtenberkové Karel IV. uděluje městu privilegium.
Po 1434 Šlikové (zástava) Král Zikmund zastavuje hrad Šlikům.
Před 1523 - 1525 Gutštejnové (prodej Volfa z Gutštejna) Spor s panovníkem, prodej Štěpánu Šlikovi.
1525-1547 Šlikové Velká přestavba hradu, opevnění, palác a letní dům.
1553 Jindřich z Plavna Hrad v zástavě.
1562 Město Loket Hrad v zástavě.
1596 Jan Popp Hrad prodán jako svobodný statek.
1600 Kašpar starší Belvic z Nostic Prodej hradu a majetku kynšperským měšťanům v roce 1603.
Po 1603 Kynšperští měšťané Hrad slouží hospodářským účelům, počátek úpadku.
1621 - 1695 Metternichové Hrad v zástavě, později koupě, zničení hradu během třicetileté války.
1726 Antonín Fridrich Convey z Waterforthu Hrad prodán.
1817 Arnošt Fleissner z Vostrovic Prodej hradní zříceniny kynšperským měšťanům.

tags: #adam #cetrys #z #kynsperka #na #hradci

Oblíbené příspěvky: