PergolyArchitekt Josef Schulz a proměny fasády Národního muzea
Od otevření novorenesanční Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí uplynulo přesně 130 let. Budova Národního muzea od architekta Josefa Schulze byla veřejnosti otevřena v roce 1891 a stala se charakteristickou dominantou Václavského náměstí.
Koncept a výstavba
Je 18. května 1891 a v nejslavnostnějším sále muzejní novostavby, v Panteonu, začíná slavnost u příležitosti zahájení činnosti budovy architekta Josefa Schulze, jejíž stavba trvala šest let. Muzeum získalo prostor pro své nové sídlo v místě zbouraných městských hradeb a Koňské brány.
Veřejný konkurs na předběžné skici pro novou muzejní stavbu byl vypsán v roce 1883 a porota vybrala ze sedmadvaceti návrhů koncepci Josefa Schulze, představitele české neorenesance, spoluautora Rudolfina a později i budovy Uměleckoprůmyslového muzea.
„Josef Schulz nenavrhl jen budovu, dělal ji na klíč včetně interiérů, nábytku, doplňků, lustrů i expozic, které se také budovaly až do počátku 20. století. Sbírky se ovšem do sálů teprve stěhují a vybavení a výzdoba muzea bude finálně dokončená až za 10 let, v roce 1901. Budova, která se v roce 1891 otvírala, byla nedozdobená a vlastně prázdná,“ říká o 130 let později současný generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
„Byl to zkušený architekt, na svou dobu progresivní, moderně přemýšlející a praktický. Pro stavbu muzejní budovy sbíral zkušenosti po celém světě, třeba i v British Museum. Je postavená v novorenesančním stylu, takže je to taková romantická, vyzdobená stavba, ale ve svém vnitřku jde o moderní, newyorskou budovu - jako kdybyste odstrojili mrakodrap z 19. století.“
Čtěte také: Unikátní betonové domy navržené Robertem Koniecznym
Poškození a předchozí opravy fasády ve 20. století
Dvacáté století dalo monumentální muzejní budově zabrat - v květnu 1945 byla zasažena leteckou bombou, v srpnu 1968 ji poškodila střelba z okupačních kulometů a samopalů a podepsalo se na ní i budování metra nebo severojižní magistrály. Nachází se na velmi exponovaném místě a události 20. století na ní zanechaly mnohé stopy.
Fasádu budovy však poznamenaly i předchozí opravy a metody, jimiž byly provedeny. První oprava, při níž byly vyměněny omítky, proběhla již v letech 1901-1904. Tehdy také došlo k nahrazení nápisových desek se jmény nad okny 1. patra deskami z červené žuly.
Při opravách koncem 30. let 20. století byla řada plastik, ve snaze je očistit, přesekána a přebroušena. Velká oprava průčelí se pak uskutečnila v polovině minulého století, kdy byly znovu natřeny omítky, vyčištěny však byly jen některé kamenné prvky. Dle tehdejších zvyklostí restaurátoři kanelované sloupy z pískovce a plastiky nad hlavní balustrádou a u vstupu uměle načernili.
Opravy průčelí do Václavského náměstí, poničeného střelbou z doby okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, proběhly v letech 1971-1973. Stopy po střelách na omítaných plochách byly opraveny provedením omítek nových, na kamenných částech byla vysekána pravoúhlá lůžka a vloženy plomby ze shodného druhu pískovce. Pro lepší optické zapojení tehdy došlo k umělému začernění sloupů. To však na novém kameni plomb nedrželo, a tak se veškeré opravy staly brzy patrnými.
Komplexní rekonstrukce fasády
Prosadit opravu národní kulturní památky, která už byla v havarijním stavu, se podařilo v roce 2006. Jedna z nejsložitějších obnov v dějinách moderní památkové péče za zhruba dvě miliardy korun začala po letech důkladných příprav na jaře 2015 a veřejnosti se národní kulturní památka opět otevřela na podzim 2018.
Čtěte také: Terasy v souladu s přírodou
„Budova je postavená kvalitě a dobře. Národní památkový ústav při obnově budovy Národního muzea vždy považoval za prioritu jak monumentální a celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí, tak i připomenutí událostí 21. srpna 1968, jichž se stavba stala neodmyslitelným symbolem.“
Několikaletých úprav jsme si zatím mohli všímat pouze zvenčí, a to především zářivého kabátu budovy. Ta totiž několik desítek let připomínala jakési ošklivé káčátko kvůli špinavé a šedivé fasádě. Cílem bylo budově navrátit původní světlou podobu, tak jak ji v 90. letech 19. století dokončil architekt Josef Schulz. Brzy po svém vzniku sešla kvůli komínům a blízké železnici.
Při současné obnově se přikročilo, po průzkumu dochovaných vrstev nátěrů z předchozích oprav, k omytí jak ploch omítkových, tak kamenných, a to včetně všech plastik. Za použití detergentů a horké vody se podařilo odstranit většinu mastných sazových depozitů i umělé začernění. Proto byl na nátěr omítkových částí použit barevný odstín, který neodpovídá barvě nového kamene, ale převažujícímu odstínu původního kamene zbaveného většiny nečistot.
Po očištění fasády se oproti stavu před obnovou přirozeně setřel velmi výrazný kontrast mezi původními kamennými částmi a do nich v minulosti vloženými plombami vysprávek po střelách. Aby však zcela nezanikl a zůstal uchován, byla ponechána barevná odlišnost těchto míst a nedošlo ke sjednocení retuší.
Současnost a budoucí plány
Rekonstruovaná a restaurovaná do podoby z roku 1891 a zároveň vyhovující současným požadavkům a vybavená moderními technologiemi. Po sedmi letech uzavření a třech letech úprav se znovu otevřou brány Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí. Slavnostně se představí 28. října u příležitosti stého výročí republiky. Veřejnost si bude moci prohlédnout nejenom novou fasádu, ale také doposud nespatřené interiéry nových expozic.
Čtěte také: Spojení tradice a moderny v chalupách
Vedle architektů a restaurátorů tak čekají nové výzvy i na designéry. Jak navíc uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, nejednalo se o pouhou rekonstrukci, ale také modernizaci. Budova na ni čekala více než 120 let. Kromě krásného panoramatu Prahy bude skýtat také výhled na celou historickou budovu.
Přestože už známe exteriér, nová podoba vnitřních prostor zůstává záhadou. Podle předběžných informací dekor interiéru poněkud ztmavne a vrátí se do podoby konce 19. století. Právě zde vzniká jedinečná příležitost pro designéry, aby navrhli funkční grafická řešení, která zkvalitní prezentaci kurátorské práce a zpříjemní zážitek návštěvníků.
Národní muzeum ve spolupráci s Czechdesign proto vyhlásilo open call, ve kterém hledá 5 grafiků pro grafické řešení 5 stálých expozic, které mají v Národním muzeu setrvat dalších 10 a více let. Grafičtí designéři tak mají možnost podílet se na projektu s národním významem. Uzávěrka výběrového řízení je 20. listopadu 2018.
Obnovy Národního muzea se grafici zúčastní i návrhem nového informačního a orientačního systému Nové a Historické budovy Národního muzea. Cílem nového systému je propojit obě budovy a přívětivým způsobem usnadnit návštěvníkům a zaměstnancům orientaci v prostoru. Realizace informačního systému se plánuje na příští rok.
Návštěvníky určitě potěší, že do konce roku 2018 má být vstup do muzea zdarma. V sobotu 27. října od 20 hodin se navíc bude konat videomapping, který na zrekonstruované dominantě nabídne průřez československými dějinami. S oslavami republiky souvisí také první výstava, kterou muzeum připravilo společně se Slovenským národním muzeem. Přibližuje klíčové okamžiky 20.
Plánované expozice:
- První expozice se bude týkat neživé přírody, historického vývoje živočišných druhů a pravěku na našem území.
- Další dvě výstavy se zaměří na vývoj českých zemí od Velké Moravy do „dlouhého“ 19. století a myšlenkám 20. století, které doposud inspirují českou vědu, filozofii a umění.
- Expozice Klenotnice, mincovní kabinet ukáže drahé kameny, vzácné kovy společně s mistrovskými díly lidských rukou.
Klíčové termíny otevření:
- Otevření části historické budovy veřejnosti: 28. 10.
- Videomapping na historickou budovu: 27. 10.
Podlaha kopule se navíc vyrobí z tvrzeného skla, díky kterému se obnoví původní skleněný podhled Pantheonu. Do něj se vrátí zrestaurované sochy a busty významných českých osobností jako Tomáše G. Masaryka nebo Edvarda Beneše, které ze síně vymizely po komunistickém puči v roce 1948. Přibudou také podobizny císaře Františka Josefa I.
tags: #architekt #fasada #narodniho #muzea
