PergolyInovativní betonové domy polského architekta Roberta Konieczneho
Polský architekt Robert Konieczny (*1969, Katovice) patří mezi architekty, jejichž tvorba dalece přesahuje národní hranice. Do svých návrhů propisuje konkrétní místo, kde bude objekt stát, pozornost zaměřuje na zajištění pocitu bezpečí a hlavně je průkopníkem tzv. pohyblivé architektury, kdy se různě natáčí či posouvají části stěn i celé místnosti. Robert Konieczny je v současné době jedním z nejúspěšnějších polských architektů. S jeho odvážnými návrhy se můžeme setkat na stránkách nejprestižnějších architektonických časopisů po celém světě. Jeho návrhy budí zájem v řadách odborníků i široké veřejnosti, a to nejen v jeho rodném Polsku, ale i ve světě. Konieczny vystudoval architekturu na Slezské technické univerzitě v Gliwicích. Dále studoval na New Jersey Institute of Technology. V roce 1999 založil studio KWK Promes (s první ženou Marlenou Wolnikovou). Konieczny je držitelem několika desítek významných cen. Architekt také působil v porotě České ceny za architekturu.
Filozofie tvorby a vlivy
Maciej Ruczaj popisuje nekonečnou polskou nížinu jako „tekutou“ bez pevných opěrných bodů v krajině a s absentující historickou urbánní strukturou. V zemi, která má v porovnání s Českou republikou čtyřnásobně větší rozlohu a čtyřikrát více obyvatel, je silné zázemí oblastních architektonických sdružení a regionálně působících architektů. Na rozdíl od České komory architektů, která vznikla jako jedna z posledních profesních komor u nás a která disponuje hlavním sídlem v Praze a pobočkou v Brně, vznikla polská obdoba s názvem SARP (Stowarzyszenie Architektów Polskich, resp. Svaz polských architektů) již v polovině 30. let minulého století a kromě varšavské centrály má dalších 25 místních poboček po celé zemi. Za tento částečně vynucený regionalismus mohly nejen větší vzdálenosti mezi městy, ale donedávna také nedostatečná dopravní infrastruktura, která se však poslední dobou díky evropským pobídkám výrazně zlepšila. Změny nastaly již s pádem železné opony, kdy se nejen architektům v celé východní Evropě otevřely nebývalé příležitosti, ale byly tu i mnohé překážky. Zbigniew Maćków obecně popisuje mladou polskou generaci ve svobodných 90. letech jako „architekty bez mistrů“, neboť se nemohli spolehnout na předání zkušeností od předchozí generace a museli se všemu naučit sami (nejen profesním dovednostem, ale také způsobu vedení soukromé kanceláře a především cizím jazykům). Na jednu stranu tu byly neomezené možnosti a nástup digitálních technologií, ale na druhou stranu nedostatek zkušeností, které v komunistickém období načerpat nešlo. Robert Konieczny se však z této generalizace vymyká. U žádného jiného polského architekta není proces ukotvení stavby v daném místě natolik silný jako právě u katovického rodáka Konieczneho, který v tomto největším hornoslezském městě vede společně s Marlenou Wolnik kancelář KWK Promes. V jejich návrzích hraje od počátku důležitou roli pocit bezpečí a začlenění do přírody. Architektura je často vnímána jako jedna z nejstabilnějších forem umění reflektující změny s velkou časovou prodlevou, což však v případě Roberta Konieczneho neplatí. Jeho praxe s více než dvacetiletou historií se ráda ubírá „nestandardními cestami“. Za jeho projekty vždy stojí silná myšlenka a výsledek nikdy neskrývá individualistické ambice. Sám architekt si na betonu cení především jeho trvanlivosti a schopnosti organicky splynout s okolím. „V našem ateliéru se snažíme dostávat krajinu do objektů nejenom prosklením fasády, ale i takzvanými průchody,“ vysvětluje Kamil Mrva jeden ze základních principů své tvorby. Není tak divu, že i dům v Kojetíně úzce komunikuje se svou zahradou.
Vybrané projekty Roberta Konieczneho a KWK Promes
Bezpečný dům (Safe House)
Účelem lidského obydlí je poskytovat ochranu před nepřízní počasí a vnějšími nástrahami. Konieczneho domy si tuto primární funkci berou k srdci, ale současně nabízí svým uživatelům komfort 21. Masivní kvádr z tmavého betonu se nachází ve vesnickém prostředí na předměstí Varšavy. Hlavním požadavkem investora bylo nabídnout co největší pocit bezpečí. Část plotových zdí a obvodových stěn domu je pohyblivá - posouvají se po kolejnicích, otáčí se na svislých pantech. Posuvné stěny domu o výšce 2,2 m a délce 22 m, resp. 15 m, se umí vysunout až k vnější ohradní zdi a vytvořit tak hermeticky uzavřené nádvoří. V této bezpečné zóně, která je dokonale izolována i od zahrady, musí návštěvník vyčkat, než je vpuštěn dovnitř. V jiné části dům disponuje dokonce sklopnou lávkou (padacím mostem). Za tzv. Safe House byl dokonce v roce 2009 nominován na prestižní cenu Mies van der Rohe Award. Safe House má podobu kvádru a má pohyblivé části vnějších stěn, což vyžadovalo použití technicky složitých řešení. Dům také oplývá maximální bezpečností, kterou majitelé požadovali.
Konieczného archa (Konieczny’s Ark)
Konieczného archa, nacházející se v obci Brenná nedaleko polského Těšína, byla před několika lety vyhlášena nejlepším domem světa. Tento víkendový dům se nachází ve vesnici Brenná ve Slezských Beskydech u českých hranic. Složité zakládání ve strmém svahu, kde hrozí sesuv půdy, je zabezpečeno jediným mohutným pasem. Mezi domem a terénem však zůstala úzká mezera, kudy může i nadále volně protékat dešťová voda. Neoblomné místní stavební předpisy již předem určily vzhled střechy. Víkendový dům tak má tradiční zastřešení jako okolní stodoly se sedlovými střechami, ale díky nezvyklému soklu připomíná kubistickou archu (v polštině Arka Koniecznego). Dům vlastně disponuje „střechami“ na dvou protilehlých stranách. Přístup do domu je po sklopné lávce (padacím mostě). Zmiňovanému odizolování od svého okolí slouží v případě potřeby systém posuvných stěn. K posílení dojmu nedobytnosti výrazně přispělo i užití betonu, který odlil místní výrobce. Izolace stříkanou pěnou byla aplikována zevnitř, aby pohledový beton zbavený jakýchkoliv komplikovaných detailů zůstal nenarušen. Minimalisticky jsou upraveny také vnitřní místnosti, stěrky na podlahách, dřevěný vestavěný nábytek a skleněné zábradlí, aby nic nebránilo ve výhledech. Z transparentního materiálu jsou dokonce i některé kusy nábytku jako např. plastové židle a skleněná stolní deska. Vše je tu podřízeno výhledu do krajiny, který má terapeuticky uklidňující účinky. "Konieczného archa" neboli dům Roberta Konieczneho, majitele polského architektonického studia KWK PROMES z Katovic, získala v roce 2017 ocenění Nejlepší rodinný dům světa v rámci Wallpaper Design Awards. Autor s týmem z polského studia KWK PROMES pracoval na návrhu celé dva roky. Když se zdálo, že jsou všechny plány připraveny a může se začít se stavbou, objevilo se v polských horách bezprecedentní riziko sesuvu půdy. Z toho důvodu se architekti při umísťování budovy rozhodli, že ji pootočí tak, aby se pouze jeden její roh dotýkal země a zbytek visel přes svažující se hranu. Dům stojí na třech pilířích a tvoří jakýsi most, pod kterým protéká dešťová voda. Hlavní vstup do domu je tvořen desetimetrovou posuvnou stěnou a padacím mostem, který propojuje dům s terénem. Unikátní systém posuvných stěn použil Konieczny už u svého jiného slavného domu, a to u tzv. Safe House. Unikátní betonový objekt domu je zasazen do svažité lokality, kde se vyskytují nebezpečné sesuvy půdy, které jsou v polských horách stále častější. Aby ochránili budovu, vytvořili architekti design, který se „vznáší“ nad zemí a dodává stavbě její abstraktní estetiku připomínající člun. Unikátní ergonomický tvar domu navíc umožňuje volné proudění vody a bahna pod ním, a to bez nežádoucího poškození budovy. Dům také poskytuje jedinečný výhled do okolní přírody. Hlavním stavebním materiálem domu byl litý beton. Konstrukce je zateplená zevnitř a zvenčí byla ponechána fasáda v pohledovém betonu. Zvířata žijící na pastvinách se postupem času začala chovat k domu jako ke svému útočišti. Plně otevřená jednopodlažní budova je citlivě zasazena do horské krajiny jižního Polska, kterou se při návrhu domu architekti inspirovali. Interiér domu s užitnou plochou 138 metrů čtverečních je pro rodinu zcela dostatečný. Polovina domu je otevřená a propojuje obývací pokoj s krbem, kuchyňský s jídelním koutem a přístup na terasu. Druhá část „archy“ v sobě skrývá dvě ložnice a další nezbytné zázemí. Vybavení domu je minimalistické a nadčasové zároveň. Konieczného archa nabízí jedinečný výhled do okolní krajiny polských Beskyd. Dům má 138 m2 obytné plochy včetně teras.
By the Way House
Dvoupodlažní minimalistická stavba upoutá neotřelým designem a efektivním využitím prostoru. Návrhu rodinného domu se zhostil polský architekt Robert Konieczny, vedoucí osobnost architektonického studia KWK Promes. Rezidence By the Way House se nachází na odlehlém svažitém místě poblíž řeky Visly ve středním Polsku. Přáním majitele byl jednoduchý dům kopírující uspořádání a interiéry jeho původního bytu. Architekt Robert Konieczny nepovažoval jeho návrh za příliš nápaditý, ale majitel žádnou změnu zkrátka nechtěl. Před architekty tak stál nelehký úkol. Dominantním prvkem je právě příjezdová cesta, kterou architekt zdatně využil a zakomponoval do výsledné podoby domu. Cesta z lehkého betonu kopíruje topografii terénu. Plynule navazuje na stavbu a „namotáním“ vytváří její podlahy, stropy a stěny. Vizuálně tak uzavírá interiér z obou stran a současně nabízí široký výhled na řeku. Jak je patrné z ptačí perspektivy, cesta se připojuje k domu ve stejné úrovni svahu a na druhé straně ji architekti z prvního patra vedli strmým kopcem směrem k řece. Užitná plocha čítá téměř 600 metrů čtverečných. Dispozice domu je velice přehledná a jednoduchá. V přízemí je umístěna posilovna, garáž a pokoje pro hosty. Aby se majitelé cítili v bezpečí, přáli si hlavní obytný prostor v patře. Interiér je navržen v čistém a funkčním designu s využitím dřevěného obložení a vysokých oken na celou výšku podlaží, která pouští maximum přirozeného světla do místností. Obývací pokoj s neuvěřitelným výhledem nad koruny stromů se otevírá do velkého balkonového prostoru, který zvětšuje užitnou plochu místností o venkovní prostor k posezení. Se zahradou je spojen přes nakloněnou pěší lávku.
Čtěte také: Bílý nábytek z masivu pro váš domov
Další významné projekty
- Zlomený dům (2002): Reaguje na tektonické zlomy a nestabilní podloží způsobené důlní těžbou.
- Dům s kabinou (2005): Spočívá na racionální čtvercové základně, uvnitř které se nachází organicky ztvárněné oválné jádro s krbem.
- OUTriový dům (2007): S pochozí zatravněnou střechou dokonale splývá s přírodou. Konieczny vymyslel i nové slovo „outtrium“.
- Aatriový dům (2006): Pevně ukotven do mohutného soklu.
- Ukrytý dům (2007): Schován před zraky kolemjdoucích.
- TypOvý dům (2009): Výjimka z Konieczneho pravidla propisování konkrétního místa do návrhu.
- Centrum dialogu Przełomy ve Štětíně (2014): Stavba, která svou hmotou definuje původní městský blok, ale současně vytváří volný veřejný prostor odkazující na historicky poslední funkci tohoto místa - náměstí. Za tuto realizaci získal dvě prestižní ocenění: European Prize for Urban Public Space a World Building of the Year 2016.
- Bytový dům UNIKATO: Cenově dostupné bydlení s fasádou inspirovanou meziválečnými modernistickými domy.
"Dům v domě" v Kojetíně
Dům v domě, tak nazývá první fázi realizace rodinného domu v moravskoslezské obci Kojetín architekt Kamil Mrva. Stavbu, která v sobě kombinuje pozůstatky historické stodoly s moderní betonovou přístavbou, představuje autor v 16. Když Kamil Mrva navštívil pozemek v Kojetíně poprvé, stály na místě pouze zbytky kamenných pilířů vyhořelé stodoly z poloviny 19. století a krásné vzrostlé stromy. Od samého počátku bylo jasné, že spolupráce mezi architektem a investorem neskončí pouze u realizace ateliéru. Kamil Mrva se proto na místo po více jak deseti letech vrátil, aby zde vybudoval i rodinný dům. Novostavba z pohledového betonu se k ateliéru přimyká skleněným krčkem.
České realizace
Přestože Katovice a Ostrava mají k sobě velmi blízko, tak se Robert Konieczny ostravskému publiku poprvé představil až v roce 2009, kdy mu Tadeáš Goryczka uspořádal v Domě umění výstavu s názvem Logika prostoru, jež byla současně první individuální výstavou KWK Promes v zahraničí. Stejně tak je v Ostravě před dokončením první zahraniční realizace KWK Promes. Konieczneho návrh přestavby městských jatek se sice v mezinárodní soutěži umístil až na třetím místě kvůli obavám porotců, zda lze ambiciózní projekt s řadou mobilních prvků na fasádě zdárně provést, avšak po neúspěšném vyjednávání s vítězem soutěže se město Ostrava nakonec dohodlo s ateliérem KWK Promes. Při přestavbě objektu bývalých jatek z přelomu 19. a 20. století na městskou galerii byly rozvinuty principy otevírání a uzavírání fasády jako u Bezpečného domu. Historický objekt prošel v uplynulém století řadou neodborných zásahů. Konieczny nechtěl tyto vrstvy maskovat, ale upozornit na ně a využít je ke svému záměru otevřít kulturní instituci směrem k městu. Na jednu stranu se podařilo zachránit historicky nejcennější část chladírny od Ignaze Felixe z počátku 20. století, ale na druhou stranu musela být ještě před rekonstrukcí zbourána předchozí stavební etapa a podobně neblahý osud čeká přístavbu jatek ze 20. let, na jejichž místě vznikne obytný komplex s více než 150 byty od Bogle Architects. První návštěvníci si mohli nové galerijní prostory prohlédnout již v polovině května, kdy se v bývalých městských jatkách uskutečnila také vernisáž výstavy Moving architecture, kterou se ateliér KWK Promes po třinácti letech znovu představil nejen ostravskému publiku. Co se týče českých realizací architekta Koniezného, nelze nezmínit budoucí přestavbu historických ostravských městských jatek z roku 1881 na moderní galerii. Návrh, který vzešel z architektonické soutěže, musel být pozměněn kvůli destrukci objektu. Původně se přitom počítalo jen s renovací. Realizace by tak měla začít až na jaře příštího roku. Součástí zrekonstruovaných městských jatek v Ostravě bude šest výstavních sálů, bistro, kanceláře nebo zasedací místnosti. Současný stav ostravských městských jatek je velmi špatný.
Českomoravský beton, a.s.
Tento článek vznikl v úzké spolupráci a za podpory společnosti Českomoravský beton, a. s. Českomoravský beton, a. s. je holdingovou společností, která v letošním roce slaví 30. výročí od svého vzniku. Prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České a Slovenské republiky. Skupina Českomoravský beton patří k největším výrobcům transportbetonu na českém trhu. Svými dodávkami se podílí na velkých stavbách dopravní infrastruktury, průmyslových, komerčních a bytových komplexů, ale i na drobných rekonstrukcích a stavbách rodinných domů.
Čtěte také: Zkušenosti s polskými kuchyněmi a výběr desky
Čtěte také: Terasy v souladu s přírodou
tags: #polsky #architekt #navrhl #betonovy #dum
