Historie a vodní stavby v Čimicích: Od pravěku po středověk

Území Čimic bylo osídleno podle archeologických nálezů již od eneolitu (pozdní doba kamenná, cca 4400-2300 př. n. l.). Nálezy jsou roztroušeny zejména severně a jižně od historického jádra obce, ale také v bývalé cihelně Ing. V souvislosti s plánovanou výstavbou sídliště probíhal na území Čimic v 70. a 80. letech archeologický výzkum, který odkryl bohaté stopy nejstaršího osídlení v okolí.

Nejstarší osídlení a kultura

Jeden z nejbohatších kostrových hrobů kultury se šňůrovou keramikou na našem území byl odkryt v roce 1975 při stavbě domu ve Větrné ulici.

Únětická kultura

Další větší objevy pocházejí z doby únětické kultury pojmenované podle naleziště v nedalekých Uněticích u Roztok (doba bronzová, 2300-800 př. n. l.). Rozsáhlé pohřebiště (mezi ulicemi Čimická a Libčická na jedné straně a Čimická, Žalovská a K Rybníku na straně druhé) tvořilo 21 kostrových hrobů, do kterých byli mrtví uloženi ve skrčené poloze na pravý bok, hlavou k jihu spolu s milodary v podobě keramických nádob i měděných záušnic. K úpravě hrobových jam používali kameny.

Vědci důkladně zkoumali 16 kosterních pozůstatků z čimických hrobů (12 dospělých a 4 děti). Podle stavu osvalení a chrupu se zabývali soustavnou těžší fyzickou prací a živili se nekvalitní a špatně upravenou stravou převážně rostlinného původu. I když nejedli sladkosti, stav jejich chrupu byl dosti špatný. Více než kazy je ale trápilo obroušení zubů, často až ke krčkům. Co mohlo způsobit tak silné obroušení? Žvýkaní tuhé stravy, šlach či kůry, dále štěrk nebo písek ve stravě nebo i používání zubů jako pracovního nástroje. Zuby používali při práci jako kleště, svěrák nebo jako třetí ruku.

Středověké osídlení a tvrz

Počátky nepřetržitého osídlení Čimic představují nálezy zásobních jam a zahloubených jednoduchých obydlí s keramickými zlomky jižně od dnešního rybníka. Nejstarší doložené středověké sídliště je spojeno se slovanským osídlením a zůstalo již v blízkosti čimického potoka. Jejich domov byl zahlouben do země, vršek tvořila jednoduchá konstrukce ze dřeva, proutí a hlíny, na střechu položili došky ze slámy. Zahloubení snižovalo množství potřebného stavebního materiálu a sloužilo jako tepelná izolace. Dovnitř se sestupovalo po několika stupních. V rohu se nacházelo topeniště, kouř stoupající volně pod střechu odcházel kouřovými otvory.

Čtěte také: Kompletní průvodce sportem v Braníku

Na severní straně rybníka byly postupně na zahradě bývalého statku čp. 1 odhaleny základy klasické tvrze s kruhovým příkopem a věžovou stavbou. Zahloubený sídelní objekt s vnitřním půdorysem 6,8 × 4,4 m členěný na dva menší prostory byl obehnán kruhovým příkopem o průměru cca 30 metrů. K tvrzi přiléhala menší stavba s vchodem na jihu a hlavní vchodová část na severu. Severní vchod do zahloubeného prostoru byl dobře zachován, do podloží vysekané a vyzděné schody sestupovaly do vstupního otvoru s dochovaným prahem a části ostění portálku. Síla zdi činila 100 cm, jako pojivo bylo užito jílu, malta se uplatnila ve vstupu. Dřevěná nadzemní část stavby byla omítnuta mazanicí.

Tvrz zanikla pravděpodobně počátkem 15. století. O násilném a rychlém zániku tvrze svědčí kromě nálezu popela s vypálenou mazanicí a prejzy v suterénu budovy i nález petlice a svazku klíčů u vchodu. Čimická lokalita náleží mezi nečetné archeologické doklady počátků panských sídel na našem území, i když její majitel zůstává dodnes neznámým.

Unikátní stavební materiál

Objev tvrze nebyl jediným překvapením - při sondáži v oblasti severní části příkopu se našly pozůstatky jiné stavby, starší než samotná tvrz. Původní objekt byl pravoúhlého tvaru a zanikl zřejmě při výstavbě tvrze. Stavby z kvádříkového zdiva známe ze starších románských církevních staveb v Praze i okolí, z přelomu 12./13. století také ze staveb bohatých měšťanských domů ve Starém městě pražském. V Čimicích ale žádná sakrální stavba nebyla nalezena, jedná se proto o pozoruhodný doklad šíření kvádříkového obložení staveb do venkovního prostředí bez církevní stavby.

I když o Čimicích do druhé čtvrtiny 14. století nemáme žádné písemné zprávy, unikátní stavební materiál svědčí o vyšším sociálním postavení stavebníka kvádříkového objektu i tvrze.

Literární zmínky o tvrzi

Součástí knihy Emmy Riedové Suďte spravedlivě, je i následující popis čimické tvrze: „Čimický dvorec, sestávající z vysoké věžovité tvrze a několika menších stavení, se vyděluje od okolí jako kruhový ostrov opevněný vodním příkopem a splétaným plotem. Rozbahněná příjezdová cesta širokým obloukem míjí ves Čimice a k tvrzi vede ze severu kolem hospodářských stavení a přes dřevěný padací mostek. Čimická tvrz není rozlehlá, ale ční do úctyhodné výšky. Na zděné, polozahloubené přízemí a spodní patro navazuje ještě dřevěná nástavba, omítnutá červenou mazanicí a zastřešená hliněnými prejzy.“

Čtěte také: Zelené střechy na sportovištích: Budoucnost výstavby

Osudy čimického dvora

První doložená písemná zmínka o Čimicích je z roku 1334, kdy jsou Čimice zmiňovány jako majetek pražského probošta Držislava. Podle urbáře ze začátku 15. století zahrnuje majetek pražské kapituly v Čimicích poplužní dvůr, vinice, rybník, lesy a jednoho člověka (pravděpodobně správce). V době husitské byl církevní majetek zabaven měšťany z Nového města pražského, prameny pohusitského období zachycují časté změny majitelů čimického dvora, jeho zpustnutí i obnovu. Až z poloviny 16. století pochází důležitý zápis, kterým byla potvrzena dědičná držba Čimic Janu Kelečskému z Kelče. Z této doby je první písemná zmínka o čimické tvrzi. Zmíněná novější tvrz zanikla asi v 17. století a nemáme o ní žádné archeologické poznatky, ani se ji nepodařilo s určitostí ztotožnit se žádnou stavbou, takže nevíme, kde přesně stála. Obě čimické tvrze si ponechávají svá tajemství.

Vodní stavby a opatření

V řešeném území je vyhlášeno záplavové území vodního toku Q100 - Závlačínský potok, včetně hranic 5, 20 a 100leté vody. Bylo plánováno základy tvrze zachovat a zakomponovat je do parkové úpravy celého areálu OC Drahaň, nakonec byla ale plocha kolem tvrze zasypána a terén navýšen o 2-3 metry. Místo nálezu bylo prohlášeno nemovitou kulturní památkou v roce 1987. Územní plán respektuje regionální ÚSES dle ZÚR JK.

Plánovaná opatření pro vodní hospodářství

Následující tabulka uvádí plánovaná opatření pro správu vodních toků a ochranu před povodněmi v oblasti Čimic a okolních katastrálních území.

Číslo opatření Katastrální území Název opatření Veřejně prospěšná stavba Změna v krajině
1 k.ú. Čimice záchytný příkop VPS1 _
2 k.ú. Čimice dešťová kanalizace _ _
3 k.ú. Čimice propustek VPS3 _
4 k.ú. Hostiašovice jalový přeliv s odpadem (propusť pod komunikací), vyústění do stávající otevřené stoky VPS4 KHO1
5 k.ú. Hostiašovice retenční přeliv s odpadem VPS6 KPO2
7 k.ú. Hostiašovice hráz (suchý poldr) VPS7 KPO3
8 k.ú. Hostiašovice Čimický potok (zatrubněný, 2x nový propustek) VPS9 KTI3
10 k.ú. Hostiašovice retenční přeliv VPS11 _
12 k.ú. Záhrobí dešťová kanalizace se záchytným a otevřeným příkopem VPS12 _
13 k.ú. Záhrobí záchytný příkop VPS13 KZH3
14 k.ú. Záhrobí dešťová kanalizace VPS14 _
15 k.ú. Záhrobí hráz (suchý poldr) VPS15 KZH1

Stávající systém dopravní i technické infrastruktury v krajině zůstane zachován. Žádná nová vedení technické infrastruktury v krajině se nenavrhují. Domy jsou napojené na obecní vodovod s velice kvalitní vodou. V roce 1813 se přehnala kolem obce obrovská průtrž mračen. Hráz rybníka se návalem vody protrhla a valila se na čimický mlýn.

Čtěte také: Výběr travních semen pro OSB Areál Rožnov

tags: #areal #vodnich #staveb #cimice #informace

Oblíbené příspěvky: