Artefakty v krevním nátěru a jeho hodnocení

Krevní nátěr je mikroskopický preparát sloužící k vyšetření krevního obrazu. Jedná se o tradiční metodu barvení krve.

Příprava krevního nátěru

  1. Nejprve použijeme dezinfekci pro očištění místa odběru.
  2. Následně odebíráme krev z bříška prstu nebo laterálního boku třetího nebo čtvrtého prstu nedominantní ruky, u dětí z paty či ušního lalůčku.
  3. První kapku, která se objeví, stíráme sterilním tamponkem z důvodu možného obsahu tkáňového moku.
  4. Druhou kapku krve již nanášíme na odmaštěné podložní sklíčko. Kapku umístíme na jednu stranu podložního skla (např. napravo) a druhým sklíčkem se pomalým pohybem přibližujeme ke kapce z druhé (levé) strany.
  5. Jakmile se sklo dotkne kapky, krev se kapilaritou rozprostře podél celé hrany. Plynulým pohybem rozetřeme krev v tenké vrstvě po podložním skle ve směru od kapky.
  6. Metodu provádíme ve vodorovné poloze tak, aby nátěr obsahoval jednu vrstvu buněk.
  7. Následuje oplach destilovanou vodou a usušení.

Barvení a hodnocení nátěru

Pro potřebu fixace používáme roztok May-Grünwaldův. Zaschlý nátěr se pokape koncentrovaným May-Grünwaldovým roztokem na 3-5 min. Poté necháme zafixovaný a obravený krevní nátěr zaschnout a prohlížíme ho za pomoci imerzního objektivu (nekryjeme krycím sklíčkem). Při prohlížení pod mikroskopem používáme imerzní objektiv a imerzní olej.

Hodnocení nátěru resp. elementů. Krevní nátěr je mikroskopický preparát sloužící k vyšetření krevního obrazu. Pro hodnocení kvality je v rámci zpřesnění doporučováno hodnocení 200 i více leukocytů. Běžně se hodnotí 100 leukocytů a monocyty.

Při hodnocení nátěru je nutno posunovat tzv. v 1000 násobném zvětšení. Větší buňky se vyskytují převážně v okrajích nátěru. V 1000 násobném zvětšení (tj. bílé řady.

Typy krevních buněk

Červené krvinky (Erytrocyty)

  • Jsou terminálně diferencované bezjaderné bikonkávní elementy vyplněné hemoglobinem, který přenáší kyslík.
  • V cirkulaci krve přežívají cca 120 dní, poté jsou odstraněny makrofágy.

Bílé krvinky (Leukocyty)

Bílé krvinky jsou krevní elementy, které opouštějí krevní řečiště a vstupují do tkání, kde vykonávají svou hlavní funkci, tzn. v obraně organismu. Název leukocyty je nesmírně široký, proto rozlišujeme leukocyty do dvou skupin: granulocyty a agranulocyty.

Čtěte také: Je fermež tou správnou volbou pro vaše dřevo?

Neutrofily

  • Zralé neutrofilní leukocyty tvoří 50-70 % cirkulujících leukocytů.
  • V krevním řečišti jsou inaktivní, nicméně jsou to obvykle první leukocyty, které se objeví na místě infekce.
  • Tam na základě chemotaxe fagocytují bakteriální buňky a jejich zbytky.
  • Mají fialovočervené jádro, které je většinou tvořeno třemi segmenty.

Eozinofily

  • Jsou ve srovnání s neutrofily daleko méně početné a představují jen 1-4 % leukocytů.
  • V krevních nátěrech jsou to buňky stejně velké nebo nepatrně větší než neutrofily, avšak mají dvousegmentované jádro.
  • Dalším rozdílem pak jsou veliká acidofilní granula (růžová až červená).
  • Granula se barví červeně až oranžovohnědě, jádro je většinou brýlovitého tvaru.

Bazofily

  • Tvoří méně než 1 % cirkulujících leukocytů, proto je velice obtížné jej na krevním nátěru nalézt.
  • Jádro bazofila bývá rozdělené na dva laloky, které jsou nepravidelného tvaru a obsahují specifická granula.
  • Tato granula mají oproti zbylým leukocytům méně pravidelný tvar, barví se bazicky (obvykle purpurově až modročerně).
  • Granula bazofilů jsou fialovočervená, jádro je laločnaté. Cytoplazma je modrá, průhledná.

Lymfocyty

  • Jsou buňky s kulatými jádry a jsou nejčastějším typem agranulocytů v krevním nátěru.
  • Jedná se o nejmenší typ leukocytů a tvoří přibližně 30 % všech leukocytů.
  • Přestože je to nejmenší typ leukocytu, je nesmírně důležitý, protože sehrává hlavní funkci imunitní odpovědi.
  • Zralé lymfocyty dělíme do několika funkčně odlišných skupin dle svých povrchových molekul.
  • Hlavní třídy lymfocytů zahrnují B-lymfocyty (pomocné), T-lymfocyty (cytotoxické) a tzv. NK buňky (z anglického natural killer cells).
  • V porovnání s ostatními leukocyty vykazují výrazné odchylky ve velikosti.

Monocyty

  • Patří též do skupiny agranulocytů.
  • Jsou to prekurzory dalších nesmírně důležitých buněk, a to makrofágů, osteoklastů, mikroglií a dalších buněk mononukleárního fagocytárního systému.
  • Buňky pocházející z monocytů jsou buňky prezentující antigen a hrají velice důležitou roli v imunitní obraně tkání.
  • Cirkulující monocyty obvykle žijí velice krátce, v tkáních žijí až měsíce.

Krevní destičky (Trombocyty)

  • Jsou bezjaderné krevní elementy, které sehrávají nezastupitelnou funkci při hemostáze (zástavě krvácení).
  • Vznikají z megakaryocytů v kostní dřeni.
  • Nejedná se o skutečné buňky, ale pouhé fragmenty cytoplazmy megakaryocytů.
  • Z jednoho megakaryocytu vznikne až 5000 fragmentů, tzn. krevních destiček.
  • V cirkulaci žijí 9-12 dní, obvykle zanikají v endotelu cévy.

Hodnocení a výsledky

Popisová položka sloužící pro slovní zhodnocení nálezu u dané položky. Formát ref. Slouží pro popis trombocytů v nátěru obvodové krve pomocí daných formalizovaných textů z MTV = PLTS, PLTP. Popis změn a forem trombocytů v krevním nátěru (Trombocyty (krev); vlastnost (popis) [-] Mikroskop.

Maximální stabilita se týká odebraného vzorku. Po zhotovení nátěru a obarvení je morfologie buněk již stabilní.

Terminologie

  • Leukocytóza - zvýšený počet leukocytů.
  • Leukopenie - snížený počet leukocytů.
  • Neutrofilie - zvýšený počet neutrofilů.
  • Neutropenie - snížený počet neutrofilů.
  • Lymfocytóza - zvýšený počet lymfocytů.
  • Lymfopenie - snížený počet lymfocytů.
  • Eozinofilie - zvýšený počet eozinofilů.
  • Bazofilie - zvýšený počet bazofilů.
  • Monocytóza - zvýšený počet monocytů.
  • Trombocytóza - zvýšený počet trombocytů (např. nádorová on., autoimunitní on.).
  • Trombocytopenie - snížený počet trombocytů.

Potenciální artefakty v krevním nátěru

V krevním nátěru se mohou vyskytovat různé artefakty, které mohou ovlivnit interpretaci výsledků. Mezi ně patří: srážky, shluky trombocytů, artefakty z barvení, špatně roztřený nátěr, bakterie, kvasinky, cizí buňky a krevní paraziti (např. rohaté buňky) a další.

Doporučení pro hygienu a bezpečnost

Po odběru krve je doporučeno umýt si ruce vodou a mýdlem a ošetřit vhodným reparačním krémem. Je důležité nekouřit. Informace k transportu vzorků materiálu na oddělení OKBH VTN je popsán v laboratorní příručce LP C-11.

Čtěte také: Oprava dřevěného nábytku s tvrdým olejovým nátěrem

Čtěte také: Tipy pro odstranění nátěru z terasy

tags: #artefakty #v #krevnim #nateru

Oblíbené příspěvky: