PergolyAsfaltové pásy: Průvodce výběrem a pokládkou v jedné či dvou vrstvách
Asfaltová lepenka je ve stavebnictví hojně rozšířena jako izolační, separační i ochranný prvek. Asfaltový pás (někdy též asfaltová lepenka) je tvořen několika vrstvami, které přímo definují vlastnosti a účel použití asfaltového pásu. Nejčastěji se skládá z nosné vložky, na kterou jsou aplikovány krycí asfaltové vrstvy.
Skladba a vlastnosti asfaltových pásů
Srdcem asfaltové lepenky je nosná vložka, která má za úkol vyztužit pás a má zásadní vliv na mechanické chování a snadnost pokládky. Jako nosné vložky se používají strojní hadrová vložka, skelné rouno, skelná tkanina, polyesterové rouno či kombinované a kompozitní vložky.
- Vrchní hmota asfaltu: Určuje vodotěsnost, odolnost proti působení povětrnosti a odolnost proti stárnutí.
- Povrchová úprava: Je tvořena posypem nejčastěji minerálních materiálů (drcená břidlice) nebo keramických materiálů. Tato povrchová úprava se volí u asfaltových pásů určených pro horní hydroizolační vrstvu a má chránit pás proti vlivu UV záření a má i funkci estetickou.
- Spodní hmota: Bývá upravena pro další zpracování; jako samolepící umožňuje aplikaci bez navařování.
Typy asfaltových pásů podle krycí vrstvy
Hlavní rozdíl mezi jednotlivými druhy je zejména v jejich teplotní odolnosti a způsobu modifikace:
- Oxidované asfaltové pásy: Jsou určeny pro nejméně náročná použití a zpravidla bývají nejlevnější. Při poklesu teploty pod bod mrazu může při ohýbání dojít k tvorbě trhlinek.
- Modifikované asfaltové pásy SBS: Jsou elastické a odolávají teplotám až do -25 °C. Jsou odolné UV záření a mají vyšší pevnost.
- Modifikované asfaltové pásy APP: Nabízejí vysokou teplotní stálost (až 130 °C) při ohybu od -5 °C do -15 °C. Jsou vhodnější pro použití v jižních zemích a k hydroizolacím střech s vyšším spádem.
Zásady pro návrh počtu vrstev a aplikace
Ke každé skupině izolace je na základě její přístupnosti definovaná minimální doporučená skladba. Pro klasickou základovou desku rodinného nepodsklepeného domu postačí jeden oxidovaný, nebo modifikovaný asfaltový pás typu S. V případě, že je hydroizolaci nutné natavit ve dvou či více vrstvách, druhá vrstva se pokládá tak, aby její podélný okraj ležel v polovině šířky pásu ve vrstvě pod ní a její příčný okraj ležel alespoň o 300 mm od příčných spojů nižší vrstvy.
| Typ pásu | Hlavní využití | Způsob spojování |
|---|---|---|
| Typ A | Dočasná ochrana, separace | Není určen k natavení |
| Typ R | Méně náročné izolace | Není určen k natavení |
| Typ S | Hydroizolace střech a spodních staveb | Natavování / Svařování |
Technologické aspekty pokládky
Silikátový podklad, na který se asfaltový pás natavuje, musí být rovný, suchý, bez nečistot, prachu a ostrých předmětů. Takto připravený podklad je vhodné napenetrovat asfaltovým penetračním lakem. Modifikované pásy se mohou natavovat při teplotě vzduchu alespoň +5 °C, oxidované při teplotě vzduchu alespoň +10 °C.
Čtěte také: Hydroizolační materiál: asfaltová lepenka
Při lepení natavením je nutné hořákem dostatečně prohřát vrchní vrstvu asfaltového pásu, aniž by došlo k přehřátí nosné vložky. Přesahy na spojích mezi pásy je vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem. U podélných a příčných přesahů pro jemnozrnný minerální posyp se doporučuje 100 mm (minimum 80 mm). U hrubozrnného posypu v podélném směru se délka spoje pohybuje od 100 do 150 mm.
Čtěte také: Postup při instalaci asfaltové hydroizolace
Čtěte také: Zajistěte dlouhou životnost balkonu pomocí asfaltové izolace
tags: #asfaltova #lepenka #v #jedne #nebo #ve
