Návod na pokládku asfaltové lepenky: Komplexní průvodce

Asfaltová lepenka, často známá pod lidovým označením „ipa“ nebo „lepenka“, je ve stavebnictví hojně rozšířena jako izolační, separační i ochranný prvek. Je to dostupný a léty prověřený hydroizolační materiál, který pomáhá k dlouhé odolnosti a životnosti budov. Ať už potřebujete zaizolovat základy domu, střechu zahradní chatky, balkon nebo velkou plochou střechu, s největší pravděpodobností sáhnete právě po něm.

Jeho popularita tkví v kombinaci spolehlivosti, dostupnosti a ověřené funkčnosti. Aby vám ale sloužil desítky let a neproměnil se ve zdroj problémů, je naprosto klíčové věnovat maximální péči jeho pokládce. Není to žádná raketová věda, ale poctivé řemeslo, které má svá pravidla. Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme (včetně povětrnostních podmínek).

Charakteristika a druhy asfaltových pásů

Asfaltový pás (někdy též asfaltová lepenka) je tvořen několika vrstvami, které přímo definují vlastnosti a účel použití asfaltového pásu. Nejčastěji se skládá z nosné vložky, na kterou jsou aplikovány krycí asfaltové vrstvy. Spodní i vrchní krycí asfaltové vrstvy jsou ještě opatřeny vhodnou povrchovou úpravou.

Skladba asfaltového pásu a funkce jednotlivých vrstev

• Nosná vložka: Určuje použití asfaltového pásu (hydroizolace, ochrana proti radonu aj.). Používané vložky jsou: hadrová lepenka, skelná rohož, skelná tkanina, polyesterové rouno, vložky kombinované z těchto materiálů a vložky kovové.
• Krycí asfaltové vrstvy: Určují technické vlastnosti pásu (teplotní odolnosti, ohyb).
• Povrchová úprava: Mají ochranné i estetické účely (UV ochrana, zbarvení). Na vrchní stranu se nanáší hrubozrnný, nebo jemnozrnný posyp (jemnozrnný pro podkladní asfaltové pásy, hrubozrnný pro vrchní pásy). Na spodní stranu se zpravidla vkládá polyethylenová fólie, pískový posyp, snímací fólie, nebo polypropylenová fólie.

Dělení asfaltových pásů

Hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy asfaltové krycí vrstvy jsou zejména v teplotních odolnostech. Z hlediska teplot se u asfaltového pásu sledují: ohyb (kdy ještě nedochází ke vzniku prasklin), stálost (teplota, kdy krycí vrstva ze svisle umístěného asfaltového pásu nestéká) a bod měknutí (kdy krycí vrstva změkne).

Podle krycí vrstvy

• Oxidovaný asfaltový pás: Bývá zpravidla nejlevnější a je určen pro méně náročná použití. Stárnutím křehne a má nízkou odolnost vůči UV záření. Zkouška ohybu se pro oxidovaný asfaltový pás provádí při 0 °C. Pro výrobu je použit vysoce oxidovaný asfalt.
• Modifikované asfaltové pásy:
  • SBS modifikovaný asfaltový pás: Díky přidání elastomeru (tj. syntetický kaučuk) je elastický, odolný proti stárnutí a vzniku prasklin při nízkých teplotách. Stupeň modifikace pro asfaltový pás lze odvodit od výrobcem uváděné teploty ohybu. Od -15 °C (upravená modifikace) po -25 °C (plná modifikace). Lze vyrobit pás s teplotou ohybu -35 °C, což je v našich klimatických podmínkách zbytečné. Samolepicí pásy z SBS modifikovaného asfaltu se používají zejména při pokládce na podklady citlivé na teplo.
  • APP modifikovaný asfaltový pás: Asfaltový pás modifikovaný ataktickým polypropylenem (APP) je dobře zpracovatelný v širokém pásmu teplot a odolný proti UV záření. Tyto asfaltové pásy sice nemají schopnost elasticity, ale disponují vysokou teplotní stálostí (až 130 °C) při ohybu od -5 °C do -15 °C. Svými vlastnostmi jsou předurčeny pro použití v jižních státech a hydroizolaci střech s vyšším spádem.

Podle tloušťky

• Asfaltový pás typ A: Tloušťka do 1 mm, který není určený k natavení. Je bez krycí asfaltové vrstvy (jen impregnovaná nosná vložka).
• Asfaltový pás typ R: Tloušťka do 2,5 mm, který není určený k natavení. Má spodní a horní krycí asfaltovou vrstvu tloušťky do 1 mm.
• Asfaltový pás typ S: Tloušťka 4-5 mm, určený k natavení pásu z oxidovaného asfaltu nebo natavitelných asfaltových pásů z modifikovaného asfaltu SBS.

Podle použití

• Izolace staveb: Vodorovná i svislá izolace proti radonu, hydroizolace zemní vlhkosti - izolace základů, izolace proti vodě (tlakové a prosakující vody).
• Střešní pásy: Podklad pro asfaltové šindele a lepenku na střechu, finální střešní pásy, krytiny pro zahradní domky.
• Parozábrany: S nízkou i vysokou požární zátěží, parozábrany pro ploché střechy.
• Dočasné ochranné zakrytí.

Na asfaltové pásy se bohužel mnoho lidí dívá jen jako na černé role, které je potřeba na stavbě rozbalit a hořákem nějak nahřát a slepit k sobě. Ne nadarmo se asfaltovým pásům lidově také říká lepenka. Asfaltové pásy zabalené v papírovém obalu jsou většinou v rolích navinuty tak, že po odstranění jejich papírového obalu vidíme jejich černou spodní plochu, která je opatřena spalnou PE fólií, aby se asfaltové pásy v rolích neslepily. Různé asfaltové pásy mají různé technické parametry. Například asfaltové pásy A330H se používají jako separační vrstvy, nebo někdy také jako provizorní zakrývací vrstvy, mimo jiné i proto, že prakticky nemají žádnou krycí vrstvu asfaltové hmoty a nejdou tedy ani k sobě natavit.

Čtěte také: Hydroizolační materiál: asfaltová lepenka

Příprava před pokládkou

Tohle je krok, který nikdy nešidějte. Je to naprostý základ, na kterém stojí úspěch celé vaší práce. Pokládat asfaltový pás na špatně připravený podklad je jako malovat na zaprášené a mastné plátno - výsledek nikdy nebude dobrý.

Obecná pravidla

• Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být:
  • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů,
  • nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů,
  • vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
• Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
• Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.

Příprava podkladu

Než tedy vůbec roli rozbalíte, ujistěte se, že váš podklad je dokonale rovný. I malý ostrý kamínek dokáže časem v pásu napáchat paseku v podobě trhliny. Dále musí být absolutně suchý. Jakákoliv zbytková vlhkost se pod pásem vlivem slunce změní v páru a vytvoří nevzhledné a problematické bubliny. A samozřejmě musí být čistý jako stůl - prach, písek, mastnota, to vše funguje jako spolehlivý oddělovač, který brání pásu přilnout.

Vrchní líc podkladní konstrukce musí být kompaktní, soudržný, zbaven všech nečistot, suchý, bez sněhu a námrazy. Pokládka vyžaduje hladký povrch bez ostrých prohlubní a hrotů. Úpravy hran a koutů musí být provedeny tak, aby nepoškozovaly asfaltové pásy. Podkladní konstrukce u samolepících asfaltových pásů bývá tvořena zejména tepelnou izolací z pěnového polystyrenu, trapézovými plechy, případně betonem. Tepelná izolace musí být suchá, bez námrazy. Při pokládce na beton nebo trapézové plechy bez povrchové úpravy musí být podklad ošetřen systémovým penetračním nátěrem. Posledním krokem, takovou třešničkou na dortu přípravy, je penetrační nátěr. Představte si ho jako základní nátěr, který podklad zpevní, sjednotí a vytvoří dokonalý lepkavý můstek pro váš asfaltový pás. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů.

Výběr správného pásu

Doby, kdy existoval jen jeden druh „lepenky“, jsou dávno pryč. Dnes si můžete vybrat přesně podle toho, co potřebujete, a je dobré v tom mít jasno. Základní volba stojí mezi dvěma typy. Tím prvním jsou pásy oxidované, taková stará dobrá klasika. Jsou cenově dostupné a skvěle se hodí pro méně náročné práce, jako jsou izolace základů nebo střechy na kůlně. Pro náročnější mise, jako jsou ploché střechy, terasy nebo místa, kde materiál hodně „pracuje“, je tu ale moderní atlet - pásy modifikované (SBS nebo APP). Jsou mnohem pružnější, lépe odolávají mrazu i horku a celkově mají delší životnost. Dále je důležité podívat se na „páteř“ pásu, tedy jeho nosnou vložku. Ta mu dává pevnost. Může být ze skelné tkaniny nebo z houževnatějšího polyesteru. Správný výběr je polovina úspěchu. Než definitivně vyberete způsob, jak pokládat asfaltové pásy, pročtěte pečlivě i pokyny pro pokládku od výrobce asfaltových pásů. Najdete je na webových stránkách výrobce.

Pracovní pomůcky a nářadí

• Pro úpravu podkladu: škrabky, košťata, případně mechanické stroje na odstraňování nerovností podkladu, vysoušeče vody.
• Pro aplikaci penetračního nátěru: malířské válečky s násadou, štětce na detaily.
• Pro provádění vodotěsné izolace: hořáky na PB (Icopal nebo podobné), jednoplamenné hořáky s velkým zvonkem a dlouhým ramínkem, případně boční švové hořáky pro tepelnou aktivaci v ploše, jednoplamenné hořáky s malým zvonkem a krátkým ramínkem pro provádění příčných spojů a detailů, nože na živičné izolace, izolatérské špachtle, válečky na válečkování spojů, přítlačné válce, vrtačky včetně příslušenství pro provádění mechanického kotvení.
• Ochranné pomůcky: izolatérské rukavice, vhodná pracovní obuv s nízkým vzorkem na podrážce, prostředky osobní ochrany proti pádu z výšek (lana a postroje).
• Ochrana proti požáru: hasicí přístroje.

Metody pokládky asfaltových pásů

Když máte připraveno a vybráno, přichází na řadu samotná akce. Žádná ze tří obecně známých možností není univerzálně platným postupem pro spojení všech typů pásů. Vždy je třeba přihlížet ke konkrétní aplikaci a typu pásu.

Čtěte také: Zajistěte dlouhou životnost balkonu pomocí asfaltové izolace

Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou. Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů takto: příčné přesahy min. 12 cm, podélné přesahy min. 8 cm.

1. Plnoplošné natavení asfaltových pásů (svařování)

Lepení asfaltových pásů pomocí natavení se správně označuje jako svařování asfaltových pásů. Tato metoda je nejčastější a nejspolehlivější, zejména u modifikovaných pásů. Provádí se vhodným plynovým hořákem, který slouží k přiměřenému prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu. Použitý pás musí být přímo určený k natavení (disponovat dostatečně silnou vrstvou asfaltu).

• Teplotní podmínky:
  • vyšší než 5 °C pro natavování oxidovaných asfaltových pásů,
  • vyšší než 0 °C pro natavování modifikovaných asfaltových pásů.
• Při teplotách vyšších jak 30 °C hrozí u obou druhů pásů riziko poškození při manipulaci s pásy, nebo pohybem po nich.
• Postup: Izolatér plynovým hořákem odpovídající délky a velikosti dostatečně prohřeje vrchní vrstvu asfaltového pásu a zároveň podklad. Správný okamžik poznáte tak, že se před vámi při rolování pásu tvoří malá, asi centimetrová valící se vlnka roztaveného asfaltu. To je signál, že pás se dokonale spojí s podkladem. Asfalt musí být správně roztaven, ale zároveň nesmí dojít k přehřátí nosné vložky pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu.
• Prohřátí vrchní vrstvy: Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu.
• Zaválečkování spojů: Přesahy na spojích mezi pásy je vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem - takový spoj bude kvalitnější. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích.
• Pokládka v jednom kroku: Celá plocha pásu včetně podélných přesahů je natavená najednou.
• Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.
• Upozornění: Při svařování dejte pozor na nebezpečí bodového přehřátí PV (polyesterové rouno) vložek. To eliminujete výběrem správného hořáku o výkonu max. 70 kW. Tak je možné nahřívat ze vzdálenosti ≥50 cm plošně a nedochází k bodovému přehřátí. Pro opracování detailů je možné použít hořák 25 kW a nižší (více v pokynech pro zpracování asfaltových pásů). Pamatujte ale, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán - pracujte s rozmyslem a mějte po ruce hasicí přístroj.

2. Bodové natavení asfaltových pásů

Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m2 položeného pásu.

3. Pokládka samolepicích asfaltových pásů

Lepení samolepicích asfaltových pásů umožňuje pohodlnou pokládku bez nutnosti použít otevřený plamen. Je vhodné u konstrukčních prvků a v prostředích, která je třeba chránit před otevřeným plamenem. Použitý pás je vybaven samolepicí vrstvou, která je tvořena speciálním druhem asfaltu. Samolepicí pásy z SBS modifikovaného asfaltu se používají zejména při pokládce na podklady citlivé na teplo. Asfaltový pás se pokládá za studena bez použitím plamene.

• Teplotní podmínky: Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být nižší, než 10 °C a zároveň vyšší než 30 °C. Samolepící pásy z SBS modifikovaného asfaltu doporučujeme pokládat při teplotách vyšších než 15 °C a za suchého počasí. Pro pokládku za nižších teplot musí být provedena dodatečná opatření.
• Příprava podkladu: Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů. Samolepicí asfaltový pás se aplikuje na suchý podklad, bez sněhu a námrazy, zbaven hrubých nečistot, ostrých hran a mastných skvrn.
• Postup lepení: Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové fólie na spodní straně pásu. Jinak se k fólii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou fólii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy.
• Vícevrstvá aplikace: Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.
• Pokládka samolepicího pásu na trapézový plech: Asfaltový pás se klade vždy rovnoběžně se směrem vln trapézového plechu. Podélný spoj doporučujeme provádět vždy na horní vlně trapézového plechu, u příčných spojů doporučujeme zajistit spojitý podklad vložením podkladního plechu.
• Pokládka za nižších teplot: Mezi doplňující opatření patří skladování v zatepleném skladu až do samotné pokládky a spodní samolepicí vrstva musí být při pokládce tepelně aktivována plamenem hořáku v ploše asfaltového pásu i ve spojích. Při pokládce za nízkých teplot se role asfaltového pásu nejprve rozbalí, důkladně srovná a natáhne do požadované polohy, poté se zpětně z jedné poloviny navine, velmi opatrně se v příčném směru nařízne spodní stahovací fólie, a poté se asfaltový pás pokládá za současné tepelné aktivace plamenem hořáku vždy od této jedné poloviny. Pokládka musí být vždy prováděna na suchý podklad bez vlhkosti v jakémkoliv skupenství.

4. Lepení lepidlem na asfaltové pásy

Druhou, čistší a bezpečnější metodou je lepení za studena pomocí speciálních asfaltových lepidel. Ta se hodí spíše pro oxidované pásy a na místa, kde nelze z bezpečnostních důvodů pracovat s ohněm. Lepení asfaltových pásů pomocí lepidla vyžaduje speciální lepidlo, a též pás vhodný pro lepení lepidlem. Jedná se obvykle o asfaltové pásy s posypem na horní straně, nebo o pásy vybavené textilií. Penetrační nátěry pod asfaltové pásy se v případě lepení provádí podle stavu podkladu.

Čtěte také: Proč použít podkladní pásy a kamínky pod asfaltový šindel

Specifika pokládky podle druhu izolace

Pokládka asfaltových pásů na střechu

Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce.

V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:

• ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
• podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
• s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).

Nezapomínejte, že pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“. Samolepící pásy aplikované na střechy objektů vyšší než 25 m nad terénem musí být vždy mechanicky stabilizovány dle kotevního plánu, který musí být zpracován pro konkrétní objekt.

Tabulka doporučené pokládky hydroizolační vrstvy tvořené dvěma asfaltovými pásy:

Pokládka asfaltových pásů při hydroizolaci spodní stavby

Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších staveních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace. Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů. V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací.

Kotvení asfaltových pásů

Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev. Při pokládce samolepicích asfaltových pásů na svislé plochy doporučujeme asfaltové pásy vždy stabilizovat bodovým mechanickým kotvením (min. 3 ks/m2) nebo liniovým kotvením (max. vzdálenost řad 400 mm).

Mistrovská práce se pozná v detailech

Můžete mít perfektně položenou plochu, ale pokud selžete u detailů, celá práce přijde vniveč. Právě u komínů, střešních oken, odvětrávacích trubek nebo u napojení na stěnu (atiku) vzniká nejvíce problémů a netěsností. Tady se ukáže skutečný um. Každý prostup musí být precizně „obalen“, každý roh pečlivě vystřižen a svařen, každé ukončení zajištěno lištou a tmelem. Je to piplavá práce, která vyžaduje trpělivost a často i speciální tvarovky. Právě v těchto kritických bodech se nejvíce vyplatí nešetřit časem ani materiálem.

Na svislé konstrukce se pásy vytahují podle propozic výrobců přes tzv. kluzné klíny nebo v případě výrobků Siplast bez nich, ale s vyztužením pomocí přířezů asfaltových pásů. Vytažení vodotěsné izolace na svislou konstrukci musí být minimálně 150 mm nad plánovaný vrchní líc střešního pláště.

Klempířské prvky typu okapních a závětrných lišt se musí uzavřít do „kapes“ s přesahem min 10 cm nebo lze asfaltové pásy provést s vystřídáním spojů. Střešní vpusti doporučujeme volit polyuretanové s límci z asfaltových pásů.

Doporučené postupy a bezpečnost práce

Skladování materiálu

Asfaltové pásy se skladují nastojato na paletách. Palety je dovolené ukládat pouze v jedné vrstvě. Na střešním plášti skladujeme asfaltové pásy na stojato a rozptýleně v ploše střechy tak, aby nezatěžovaly nosnou konstrukci střechy. Tekuté materiály se skladují v uzavřených kanystrech na místech chráněných před slunečním zářením, mimo dosah ohně. Vysoce hořlavé látky nesmí být skladovány v blízkosti pracoviště. Pro zachování kvality je nutné skladovat nepoužitý asfaltový pás v suchu a chráněný před přímým slunečním světlem. Nebude tak stárnout vlivem UV záření. Délka skladování samolepicích asfaltových pásů je s ohledem na životnost lepicí vrstvy omezena dle technické dokumentace výrobce (řádově na několik měsíců).

Klimatické podmínky pro provádění

Při teplotách vyšších než 30 °C doporučujeme pokládku asfaltových pásů přerušit, jelikož existuje zvýšené riziko rozšlapání povrchu pásů a poškození nosných vložek.

Zásady bezpečnosti práce

Vodotěsné izolace smějí provádět osoby starší 18 let, které byly seznámeny s příslušnými bezpečnostními předpisy a technologií provádění asfaltových pásů včetně montáže hydroizolací natavením pomocí plamene hořáku. Pracovní četa musí být složena minimálně ze dvou pracovníků. Pracovníci musí dbát na pořádek na staveništi, zamezit přístupu nepovolaným osobám na staveniště a dodržovat vyhlášku č. 601/2006 Sb. Včetně bezpečnostních opatření při práci ve výškách a manipulaci s materiálem.

Při práci s asfaltovými pásy je třeba dodržovat základní hygienická pravidla, tj. nepít, nejíst a nekouřit při vlastním natavování pásů, kdy se uvolňují těkavé látky. Při znečištění pokožky asfaltem doporučujeme čistit tato místa pomocí past na ruce, mýdel, jedlých olejů atd., nepoužívat ředidel, acetonu, trichlorethylenu apod. Při práci s asfaltovými pásy je vhodné používat ochranné rukavice, pracovní oblek a vhodnou pevnou pracovní obuv. Pro vlastní aplikaci se doporučuje používat zařízení k tomu účelu určená a schválená. Na pracovištích musí být vždy odpovídající počet hasících prostředků. Při zpracování - natavování asfaltových pásů - v uzavřeném prostoru zajistit dostatečné odvětrání.

První pomoc při popáleninách

Při práci s asfaltem, respektive při natavování asfaltových pásů může dojít k popálení rozehřátou asfaltovou hmotou. V takovém případě je nutné ochladit vrstvu asfaltu na povrchu těla, nejlépe vodou. Ochlazený asfalt se z povrchu těla nesmí odstraňovat, aby se neporušily případně vzniklé puchýře. Asfalt lze v rozsahu první pomoci odstranit pouze v případech, kdy jsou zalepené oči a uši. Na odstranění asfaltu v tomto případě je třeba použít vazelínu nebo vazelínový tuk. Při těžších popáleninách se v žádném případě nesmí použít organická rozpouštědla (benzín, petrolej, trichlorethylen apod.) ani lékařská. Je třeba zabezpečit konečné ošetření ve zdravotnickém zařízení, resp. na pohotovosti. Při popáleninách velmi malého rozsahu lze popálené místo očistit lékárenským benzinem, natřít mastí na popáleniny a obvázat sterilním obvazem.

Likvidace odpadu

Zbytky nezpracovaných rolí a pásy po skončení životnosti je nutno předat oprávněné osobě k likvidaci odpadu dle zákona č. 185/2001 Sb. Jedná se o odpad č. 170302 - Asfaltové směsi neuvedené pod č. 170301. Stará krytinová lepenka nepatří do kontejneru na zbytkový odpad. V závislosti na stáří může materiál obsahovat dehet nebo dokonce azbest. V malém množství ho uložte do plastových sáčků. Ty můžete řádně zlikvidovat v recyklačním centru. Pro větší množství budete potřebovat kontejner. Můžete si ho objednat u firmy zabývající se likvidací odpadu.

tags: #asfaltova #lepenka #pokladani #navod

Oblíbené příspěvky:

• Rohové lišty pro sražení hran betonu
• jak vybrat asfaltové pásy
• Průvodce světem lešticích a brusných past
• kompletní potřeby pro stavbu od Stavebniny KOLUMBUS
• Více o kontaktních zateplovacích systémech