Asfaltové cesty a dopravní infrastruktura v Liberci a Libereckém kraji

Kvalifikovaný asfaltér se zaměřuje především na pokládku asfaltových povrchů, jako jsou silnice, chodníky, cesty nebo parkoviště. Při práci používá buď přírodní asfalt (kamenouhelný, hnědouhelný, dehtový) nebo umělý. Asfalt se využívá jako pojivo v asfaltovém betonu a při asfaltování silnic, cest, chodníků, parkovišť nebo při opravě děr ve vozovkách. Používá se nejen horký, ale i studený asfalt nebo pouze asfaltový postřik povrchu. Postřik je vhodný u povrchů, které ztratily své vlastnosti (asfalt je příliš kluzký nebo se drolí).

Technologický postup pokládky asfaltu

Asfaltér provádí pokládku strojově nebo ručně.

Strojová pokládka asfaltu

Před samotným asfaltováním je nutné mít vypracovaný projekt a zajistit geodetické práce. Pokládka probíhá za pomoci stroje a válce, kdy je asfalt pokládán v několika horkých vrstvách. Tento proces se nazývá "zapékání". Položená vrstva je následně zhutněna a kraje vozovky je nutné ohraničit tak, aby nedocházelo k rozlévání asfaltu do trávy.

Ruční pokládka asfaltu

Využívá se u špatně dostupných míst, kde není možné se dostat strojem nebo při opravě trhlin a výtluků ve vozovce. Opravovaná trhlina musí být nejdříve vyčištěna tlakem vzduchu. Po odstranění nečistot se horkým vzduchem aktivuje povrch spáry, aby došlo k lepšímu přilnutí hmoty. Do předehřáté spáry je aplikována horká asfaltová směs. Ihned po zalití směsi se povrch zasype bezpečnostní protismykovou hmotou.

Aktuální projekty a novinky v Libereckém kraji

Otevření Nové Pastýřské v Liberci

Liberec se po desítkách let čekání dočká otevření komunikace Nová Pastýřská, která by měla významně odlehčit dopravě v historickém centru města a na přetíženém Šaldově náměstí. Silnice, o jejíž výstavbě se v Liberci mluvilo více než 20 let, bude zprovozněná ke konci příštího týdne, s plánovaným datem otevření 31. října. 350 metrů dlouhá a 9,5 metru široká silnice je už finálně vyasfaltovaná. „Důraz klademe na snížení hlukové zátěže od aut. Pokládka nového asfaltu probíhala na celou plochu bez středové spáry,“ uvedl náměstek Janďourek. Nová Pastýřská je důležitou součást budování tzv. Městského okruhu. Cílem projektu je odklonit část tranzitní dopravy od historických budov. Nová Pastýřská propojí Sokolskou ulici s Tržním náměstím u městského bazénu. Očekává se, že méně aut tak bude nově projíždět kolem knihovny v Rumjancevově ulici a přes náměstí Dr. E. Beneše. Nová Pastýřská bude moderní komunikace městského typu s povolenou rychlostí do 40 km/h. Na rozdíl od starších návrhů, kde figurovaly protihlukové stěny, se současný projekt zaměřil na humanizaci prostoru.

Čtěte také: Budoucnost silničního stavitelství

Barevný asfalt na silnicích Libereckého kraje

Liberecký kraj poprvé použije na svých silnicích barevný asfalt. Varovný červený povrch dostane vozovka na mostu přes Mlýnský potok na silnici 292 ze Semil na Železný Brod. Je to optické upozornění řidiče na nebezpečný úsek, jedinou nevýhodou je to, že případné výtluky se budou muset opravovat zase barevným asfaltem. Most přes Mlýnský potok je podle Pietera v havarijním stavu. "Nevyhovuje ani šířka v navazujících úsecích komunikace. Rekonstrukce je navržena jako kompletní nahrazení stávajícího mostu novou rámovou železobetonovou konstrukcí," popsal rozsah prací náměstek libereckého hejtmana Marek Pieter (Starostové pro Liberecký kraj). Součástí stavby bude podle něj i oprava zhruba stometrového úseku navazující silnice 292, obnova odvodnění, bezpečnostních zařízení a svislého a vodorovného dopravního značení. Barevně odlišený asfalt má podle vedoucího krajského odboru dopravy Jana Čápa hlavně psychologický efekt. "V jiných krajích, zejména na jižní Moravě, už se to objevuje hlavně v intravilánech obcí před přechody pro chodce. Na tomhle místě to byl požadavek policie vzhledem k tomu, že ten most se nachází ve směrovém oblouku a dochází tam k nehodám," řekl Čáp. Asfalt podle něj bude mít nejen červenou barvu, která řidiče na nebezpečné místo upozorní, ale navíc také protismykové vlastnosti. Liberecký kraj vlastní zhruba 2076 kilometrů silnic nižších tříd, což je 86 procent komunikací na jeho území. "Máme vytipováno dalších zhruba šest míst hlavně v zatáčkách, kde chceme použít asfalt s protismykovými vlastnostmi. Zda bude na všech místech nebezpečný úsek odlišený i barevně, zatím není rozhodnuto," řekl Čáp.

Dopravní infrastruktura Libereckého kraje (k 1. 1. 2025)

Síť silnic a dálnic v České republice k 1. 1. 2025 pokrývala 55 953 km. V Libereckém kraji bylo k uvedenému datu evidováno 2 402 km silnic a dálnic (4,3 % republikového úhrnu), meziročně o 1,4 km (0,1 %) méně. Také v případě našeho regionu výrazně převažovaly silnice III. třídy (1 570 km, tj. 65,4 %), následovaly silnice II. (20,3 %) a I. třídy (14,2 %). Jediný úsek dálnice v délce 4,6 km (0,2 %) na území našeho kraje vede od Turnova na hranici kraje směrem na Prahu a nachází se v okresech Semily (0,5 km) a Liberec (4,1 km). Meziročně se snížila výměra pouze u silnic I. třídy (-3,7 km, tj. -1,1 %), naopak přibylo silnic II. a III. třídy (+1,4 km v prvním a +0,9 km ve druhém případě). Výměra dálnic se nezměnila.

Liberecký kraj se v porovnání s ostatními regiony umístil na 4. nejnižší pozici z hlediska délky silniční a dálniční sítě. Nejkratší síť silnic a dálnic evidovalo hlavní město Praha (80 km, 0,1 %) a poté Karlovarský kraj (2 056 km, 3,7 %). V přepočtu na rozlohu kraje byla hustota zjištěná v Libereckém kraji ve výši 759,4 m/km² naopak 5. nejvyšší. Nejvyšší hustotu nadále vykazuje Středočeský kraj (885,6 m/km²) a nejnižší hlavní město Praha (161,4 m/km²).

Rozdělení silniční sítě podle okresů v Libereckém kraji

Z hlediska okresů našeho kraje byla nejdelší silniční a dálniční síť evidována v okrese Liberec (706,6 km, tj. 29,4 % krajského úhrnu). S nepatrným odstupem následoval okres Česká Lípa, jehož území pokrývalo 641,1 km silnic (26,7 %), následoval okres Semily s 597,0 km (24,9 %). Okres Jablonec nad Nisou disponoval 457,7 km silnic (19,1 %). Výměra silniční sítě se meziročně snížila ve dvou okresech, tj. o 1,3 km v okrese Liberec a o 0,2 km v okrese Česká Lípa. Beze změny zůstaly výměry silnic v okrese Jablonec nad Nisou a Semily. Jak již bylo zmíněno, dálnice se nacházela pouze na území okresu Liberec a Semily. Nejvíce kilometrů silnic I. a III. třídy se nacházelo v okrese Liberec (120,3 km, resp. 465,3 km), silnice II. třídy byly nejdelší v okrese Semily (183,7 km). Naopak okres Jablonec nad Nisou v porovnání s ostatními okresy kraje disponoval nejméně kilometry silnic II. a III. třídy (39,9 km, resp. 345,1 km). Silnice I. třídy byly nejkratší v okrese Semily (52,4 km).

Vozovka na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji byla tvořena téměř výhradně asfaltovým povrchem (2 394,7 km, tj. 99,7 % všech silnic a dálnic v kraji).

Čtěte také: Klíč k hydroizolaci: Penetrace a podkladní pásy Weber

Přehled mostů v Libereckém kraji (k 1. 1. 2025)

Na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji se k 1. 1. 2025 nacházelo 904 mostů o celkové délce 15 300 metrů. Nejvíce mostů se nacházelo v okrese Liberec (375 staveb o celkové délce 7 745 metrů), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (110 staveb o celkové délce 1 361 metrů).

Stav mostů

Podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby se u mostů eviduje 7 stupňová škála. Do kategorie uspokojivý bylo s ohledem na jejich stav k 1. 1. 2025 zařazeno 204 mostů (22,6 %), u 196 mostů (21,7 %) byl konstatován velmi dobrý stav. Za bezvadné bylo označeno 107 mostů (11,8 %), naopak v havarijním stavu byly 3 tyto stavby (0,3 %). Nejvíce mostů ve velmi špatném až havarijním stavu se nacházelo v okrese Česká Lípa (22 staveb, resp. 1 stavba).

Železniční přejezdy a podjezdy

Začátkem roku 2025 se v Libereckém kraji nacházelo 111 železničních přejezdů - 78 přejezdů křížilo silnice III. třídy, 23 silnice II. třídy a 10 silnice I. třídy. Nejvíce přejezdů se pak nacházelo v okrese Liberec (48 míst) a Semily (32 míst).

Na území kraje bylo k 1. 1. 2025 evidováno také 170 podjezdů (meziročně o 1 více), z toho polovina na silnicích I. třídy (85 staveb), 38,2 % (65 podjezdů) na silnicích III. třídy a 9,4 % (16 staveb) na silnicích II. třídy. Pod dálnicemi v Libereckém kraji se nacházely 4 podjezdy (2,4 %). Celá polovina podjezdů byla evidována v okrese Liberec, naopak v okrese Jablonec nad Nisou bylo pouze 22 těchto staveb (12,9 %).

Železniční a vodní cesty v Libereckém kraji

Podle dostupných údajů zůstala provozní délka železničních tratí k 31. 12. 2023 v Libereckém kraji meziročně prakticky beze změny a nadále činila 454 km. Představovala tak 4,8 % republikové délky 9 514 km. Délka tratí v našem regionu byla mezi kraji 4. nejkratší. Hustota železniční sítě v našem regionu k 31. 12. 2023 činila 143,6 m/km² a byla tak o 23,0 m vyšší než v úhrnu za Českou republiku.

Čtěte také: vlastnosti a technické parametry asfaltových šindelů

Délka splavných vodních cest v Libereckém kraji vykazuje hodnoty až od roku 2015, od té doby se tato výměra nemění a dosahuje 8 km (mezi kraji 4. nejkratší délka). Nejdelší splavné vodní cesty eviduje Středočeský kraj (237 km), se 145 km následuje Jihočeský kraj. Naopak je tomu v Olomouckém kraji, ve kterém se nachází pouze 2 km vodních cest.

Tabulka: Přehled délky silnic a dálnic v Libereckém kraji (k 1. 1. 2025)

Pozn.: Hodnoty silnic II. a III. třídy pro jednotlivé okresy nejsou plně k dispozici v původním textu, jsou však zahrnuty v celkovém součtu za kraj.

tags: #asfaltové #cesty #Liberec #informace

Oblíbené příspěvky:

• Použití otočné židle z překližky
• Podrobný pohled na funkce palubní desky Volvo C70
• Vlastnosti OSB desek na balkon
• Hodnocení gauče Lamino
• Vše o zatírané omítce