Skladba asfaltové hydroizolace: Spolehlivá ochrana staveb proti vlhkosti a radonu

Dům je nutné chránit před podzemní a vzlínající vlhkostí, která by znehodnotila konstrukce domu a zapříčinila vznik vlhkých map na stěnách a případný výskyt plísní. Hydorizolace však nechrání stavbu jen před vlhkostí, ale i před radonem, což je škodlivý plyn uvolňující se z podloží pod domem. Asfaltová hydroizolace patří mezi nejspolehlivější způsoby ochrany staveb proti vodě. Používá se na střechy, základy, terasy i balkony a chrání konstrukci před vlhkostí a prosakováním vody. Izolace základů stavby je potřeba vždy. Liší se pouze její kvalita, postup aplikace s ohledem na okolní podmínky, zvolenou konstrukci stavby a radonový index. Hydroizolace u rodinných domů slouží k tomu, abychom zabránili průniku zemní vlhkosti do útrob domu. Bezpečná stavba vyžaduje pevné a spolehlivé základy, ve kterých jsou právě izolace důležitým prvkem.

Za úkol mají:

  • zamezení přístupu zemní vlhkosti k nadzemním konstrukcím stavby,
  • ochranu proti stékající i tlakové vodě,
  • izolaci proti radonu a jiným plynům.

Typy asfaltových hydroizolačních pásů

Asfaltové hydroizolační pásy se podle vlastností, použití, tepelné odolnosti a mechanického namáhání dělí na modifikované pásy a oxidované pásy. Dříve se jako hydroizolace základů proti zemní vlhkosti používala IPA. Jednalo se o papírovou lepenku, která byla z obou stran opatřena asfaltem. Oxidované asfaltové pásy jsou plastické a neodolávají dobře nízkým teplotám. Papír po určité době nahradily nenasákavé vložky z polyesteru, skelné a kovové nosné vložky, příp. jejich kombinace.

Oxidované asfaltové pásy

Oxidované asfaltové pásy představují známé "klasické asfaltové pásy", s velmi špatnou mechanickou odolností. Jejich tažnost (bez výztužné vložky) dosahuje pouhých 2 až 5 %. Pohyby v konstrukci, vyvolané sedáním, smršťováním a teplotními změnami, způsobující namáhání pásu v místě spáry, vedou k jeho postupnému trhání. Časem nebo vlivem nižších teplot křehnou, stávají se neohebnými a lámou se. Tepelná stálost je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. Při poklesu teploty pod bod mrazu může dojít při ohýbání pásu k tvorbě trhlinek, které výrazně zhoršují hydroizolační vlastnosti pásu. V praxi se proto doporučuje tyto pásy zpracovávat jen při teplotách vyšších jak +5 °C, jinak dochází při rozvinování pásů k praskání krycí vrstvy. Oxidované pásy jsou méně odolné proti mechanickému poškození, hůře zpracovatelné při nízkých teplotách, nelze je ohýbat do kolmých úhlů a vlivem UV záření rychle degradují. Oproti modifikovaným pásů mají nižší životnost. Proto se v rámci izolace základů pokládají spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva, rozhodně však nad úrovní terénu.

Modifikované asfaltové pásy

Modifikace asfaltu přináší zlepšení zpracovatelských a užitných vlastností. Významná je zlepšená odolnosti proti extrémním teplotám, ohebnost, stékavost a především trvanlivost. Asfaltové pásy z modifikovaného asfaltu mají proto proti předchozím zvětšené rozmezí použitelnosti. Snižují křehkost asfaltu při teplotách pod 0 °C a na druhé straně omezují stékavost při vyšších teplotách. Asfaltové pásy modifikované (SBS nebo APP) jsou na rozdíl od oxidovaných pásů elastické a odolávají teplotám až do -25 °C. Jsou odolné UV záření a mají vyšší pevnost. Modifikované asfaltové pásy jsou elastické, více odolné vůči UV záření a ohebné dle typu i při minusových teplotách až do -25 °C. Používají se tedy všude tam, kde oxidovaná provedení nestačí. Používají se dva druhy modifikovaných asfaltů:

Čtěte také: Trámová střecha

  • Plastický typ (APP - ataktický polypropylén) - pásy tohoto typu vynikají dlouhou životností, odolností vůči vysokým teplotám (až do cca 140 °C), vůči UV záření a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Průtažnost hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Po protažení se pás nevrací do původního tvaru. Pásy tohoto typu se navrhují tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde izolační povlak není vystaven nadměrnému mechanickému zatížení. Pásy s plastickou modifikací bývají lacinější než s elastickou modifikací, jejich vlastnosti při nízkých teplotách jsou však horší.
  • Elastický typ (modifikace pomocí styrenbutadienstyrenu - SBS) - tento typ pásů je elastický i při teplotách hluboko pod nulou. Až do cca -35 °C se pásy netrhají a nelámou. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností. Po protažení se vracejí do původního tvaru. Tepelná stálost při 100 °C je horší než u APP pásů a rovněž odolnost vůči UV záření je nižší. Výsledné vlastnosti SBS pásů závisí na množství modifikační přísady a použité technologii. U kvalitních pásů by se měl obsah elastické modifikace pohybovat mezi 7 a 15 %. Vyšší obsah modifikační přísady dává asfaltu i samozacelující schopnosti např. při místním proražení. Významná je vyšší životnost než u pásů APP (20 až 30 let). V středoevropských podmínkách jsou nejrozšířenější. Používají se na izolace přenášející střední až vysoká napětí.

Vlastnosti asfaltových izolačních pásů a nosné vložky

Vlastnosti asfaltových izolačních pásů podstatně závisí na druhu a materiálu nosné vložky a na typu asfaltové krycí hmoty. Nosná vložka ovlivňuje mechanické vlastnosti pásu, především pevnost v tahu a tažnost. Vývojově nejstarší používanou vložkou byly papírové a hadrové lepenky, později pak netkané jutové textilie. Tyto vložky jsou nasákavé a při dlouhodobém působení vlhkosti dochází k bobtnání a hnití vláken, což se projevuje objemovými změnami spojenými s destrukcí vložky. Vzhledem k nízké životnosti je jejich použití pro trvalé stavby nevhodné.

Nosnou vložku je možné rozdělit podle:

  • Nasákavosti:
    • nasákavé nosné vložky (například pásy A330H);
    • nenasákavé nosné vložky (polyesterové rouno, skelná tkanina...).
  • Materiálu:
    • papír;
    • polyester;
    • skelná nosná vložka;
    • kovová nosná vložka (hliník...);
    • kombinovaná nosná vložka (polyester+skelné vlákno...).
  • Možnosti kotvení pásu:
    • s vložkou vhodnou ke kotvení (skelná tkanina...obecně musí výrobce materiál ke kotvení deklarovat);
    • s vložkou nevhodnou ke kotvení (papírová nosná vložka ...).

Pásy s nenasákavými vložkami z minerálních, skleněných nebo syntetických vláken v podobě rohoží či tkanin jsou měkčí, ohebnější, lépe přilnou k podkladu a nelámou se. Obecně platí, že vložky z tkanin jsou pevnější a odolnější na proražení než vložky z rohoží. Výrobky s vložkami z tkanin mají pevnost v tahu až 20 kN/m, pevnost pásů s vložkami z rohoží se pohybuje mezi 6 kN/m (skleněné rohože) po 16 kN/m (polyesterové rohože). Kromě menší pevnosti bývá nevýhodou některých skleněných rohoží i omezená tažnost (do 4 %), což může činit potíže při tvarování pásů v místech detailů. Tento nedostatek odstraňují houževnaté a průtažné rohože z polyesteru, které poskytují pásům dobrou tvarovatelnost. Vzhledem k vyšší ceně se polyesterové vložky používají zpravidla jen v kombinaci s modifikovanými asfalty.

Při používání pásů s vložkou z kovové fólie (nejčastěji hliníkové) je třeba zohlednit jejich specifické chování. Vhodnější jsou pásy s vložkou opatřenou profilováním nebo s vložkou zvlněnou, neboť tyto úpravy zlepšují adhezi krycí vrstvy, tažnost a ohebnost pásu a vyrovnávají dilatační změny, způsobené rozdílnou roztažností asfaltu a hliníku. Průtažnost ale i tak zůstává velmi nízká. Průtažnost nezvýší ani kombinace kovové fólie s modifikovaným asfaltem. Obezřetnost je na místě i při jejich pokládce. Vložky z hliníkové fólie mohou působením alkalických vod korodovat. Aby se předešlo porušení izolace, neměly by být pásy s těmito vložkami kladeny na vlhký čerstvý beton. Při natavování pásů je třeba postupovat opatrně, protože se vložka snadno zahřeje a může dojít k nadměrnému stékání krycí asfaltové hmoty (zvláště u pásů z klasického asfaltu). Pásy po natavení podržují vyšší teplotu, zůstávají déle měkké, čímž je pochůznost po nich na delší dobu omezena. Pásy používají jako nosnou vložku přímo fólii z polyetylénu, která plní i hydroizolační funkci. Některé pásy mají na fólii nanesenou samolepící vrstvu z modifikovaného asfaltu, která kromě funkce izolační slouží k vzájemnému spojování pásů a k celoplošnému připevnění k podkladu. Zrychlí se tím ve srovnání s procesem natavování aplikace izolace. Zavedení modifikovaných pásů a kvalitnějších výztužných vložek umožnilo pokládat asfaltové pásy volně (bez celoplošného natavení). Mechanické kotvení se provádí pouze na svislých konstrukcích. U volného kladení závisí výsledná těsnost izolačního povlaku převážně na kvalitě spojů, prostupů a přítomnosti defektů v izolaci. Neméně důležitá je tloušťka asfaltového pásu. Pro natavení je důležitá zejména krycí vrstva asfaltu na nosné vložce, která snižuje nebezpečí, že se při lehkém přešlehnutí plamenem odkryje nosná vložku pásu.

Protiradonová izolace

Hydroizolace také chrání stavbu před radonem, což je škodlivý plyn uvolňující se z podloží pod domem. Použitá izolace musí sloužit i jako ochrana proti radonu, jehož intenzita uvolňování z podloží je různá a je určena tzv. radonovým indexem. Je vhodné, aby použitá hydroizolace sloužila zároveň jako izolace proti radonu. Požadavky na protiradonovou izolaci stanoví též projektant, na základě naměřeného Rn (radonového indexu). Pro izolaci spodní stavby proti radonu nelze nikdy použít pouze asfaltový pás s hliníkovou vložkou.

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

Výběr vhodné izolace

Při výběru asfaltových pásů je třeba vždy pro konkrétní případ posoudit následující hlediska:

  • Mechanickou odolnost - v základních vlastnostech, mezi něž patří ohebnost, tažnost, tepelná stálost, bod měknutí atd., vykazují modifikované pásy lepší hodnoty.
  • Životnost - trvanlivost modifikovaných pásů zvláště při vystavení nepříznivým vlivům může být až desetkrát větší oproti klasickým pásům.
  • Ekonomická kritéria - pořizovací cena modifikovaných pásů je dvoj až trojnásobná oproti klasickým pásům s obdobnou vložkou a tloušťkou. Cena SBS pásů je zpravidla větší než APP pásů, pásy s polyesterovými vložkami jsou dražší než s vložkami skleněnými.
  • Speciální vlastnosti - patří mezi ně povrchová úprava, samolepící úprava, rýhování okrajů pásů umožňující natavování horkým vzduchem, odolnost proti prorůstání kořenů a biologické korozi, tržné zatížení a další.

Návrh konkrétní realizace izolace základů ve většině případů kombinuje požadavky investora (využití stavby, rozpočet, aj.) s odborným návrhem projektanta. Ten jej zpracovává na základě posouzení radonového indexu a hydrofyzikálního namáhání spodní stavby v těchto oblastech:

  • zemní vlhkost,
  • volně stékající voda po svislých plochách,
  • volně stékající voda po sklonitých plochách,
  • tlaková podzemní voda,
  • tlaková voda vzniklá hromaděním,
  • srážková povrchová a odstřikující voda.

K každé této skupině je na základě přístupnosti izolace definovaná minimální doporučená skladba hydroizolace spodní stavby. Například pro klasickou základovou desku rodinného nepodsklepeného domu postačí jeden oxidovaný, nebo modifikovaný asfaltový pás typu S (například GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL).

Příklady aplikací vhodných asfaltových pásů:

  • Zemní vlhkost:
    • Oxidovaný pás: charBIT G200 S40
    • Modifikované pásy: charBIT ELAST PV S40, charBIT ELAST PV S40 HQ
  • Voda prosakující horninou a tlaková voda:
    • Modifikované pásy: charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ (pod úrovní terénu vždy min. ve dvou vrstvách).

Příprava podkladu

Silikátový podklad (beton, zdivo), na který se asfaltový pás natavuje, musí být rovný, suchý, bez nečistot, prachu, ostrých předmětů, hrubých částic, mastnoty a vápenného mléka. Důležité je také odstranit všechny ostré hrany, které by mohly asfaltový pás protrhnout a případné výtluky a díry v desce zapravit betonovou mazaninou. Podklad, na který izolaci natavujeme, musí být dobře připraven. Jen tak je zajištěna odpovídající přilnavost. Nosný podklad musí být rovný, suchý, bez prasklin, nečistot (prach, úlomky, mastnota, vápenné mléko), ostrých hran a hlavně ošetřený penetračním nátěrem pro asfaltové pásy. Ten pomůže zajistit dokonalé přilnutí izolace k podkladu (zvýšenou pozornost věnujte přípravě podkladu pro samolepicí asfaltové pásy).

Podkladem pro izolační vrstvu z asfaltových pásů mohou být:

Čtěte také: OSB desky a šikmá střecha: správná skladba

  • betony (vč. betonových mazanin),
  • cementové potěry,
  • zdiva s cementovou omítkou.

Penetrace

Takto připravený podklad je vhodné napenetrovat asfaltovým penetračním lakem. Penetrační nátěr zvyšuje přilnavost asfaltové hmoty nebo pásů. Ten se nanáší celoplošně kartáčem či válečkem dle technologického postupu uvedeného v technickém listu výrobku, nebo na jeho obalu. Po zaschnutí asfaltové penetrace se můžeme pustit do natavování asfaltových pásů. Penetraci je vhodné nechat cca 2-3 dny pořádně zaschnout.

Natavování asfaltových pásů

Asfaltové pásy modifikované se mohou natavovat při teplotě vzduchu alespoň +5 °C, oxidované při teplotě vzduchu alespoň +10 °C, avšak některé modifikované pásy je možné natavovat již při -5 °C. „Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Pomocí plamene pás rozehřejeme tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Asfaltové pásy se na základovou desku s aplikovanou penetrací pokládají tak, aby přesah izolace pásu přes okraj základové desky činil alespoň 300 mm. Asfaltový pás se plamenem dostatečně nataví tak, aby asfalt tekl a dokonale přilnul k podkladu.

Při izolaci je klíčové dodržet jednotlivé přesahy izolačních pásů:

  • Příčné přesahy jednotlivých pásů jsou minimálně 100 mm, lépe 150 mm (minimálně 12 cm).
  • Podélné přesahy pásů jsou minimálně 80 mm, lépe 100 mm (minimálně 8 cm).

Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Je potřeba, aby byly plochy nataveny co možná nejvíce rovnoměrně, aby nevznikaly vzduchové bubliny. Důkazem dokonale nataveného spoje je výlitek roztaveného asfaltu z přesahu pásu. Tři asfaltové pásy by měly být napojeny spojem tvaru písmene „T.“ Čtyři asfaltové pásy nesmí vytvářet křížové spoje.

V případě, že je hydroizolaci nutné natavit ve dvou či více vrstvách:

  • Druhá vrstva hyroizolace se pokládá tak, aby její podélný okraj ležel v polovině šířky pásu ve vrstvě pod ní.
  • Její příčný okraj ležel alespoň o 300 mm od příčných spojů nižší vrstvy.
  • Všechny pásy se pokládají v jednom směru, nekříží se a natavují se mezi sebou celoplošně.

Při více vrstvách musí být tyto mezi sebou vzájemně homogenně svařeny v celé ploše. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou. Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní asfaltové pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji. Kolem prostupů a pro všechny detaily je vhodné použít tekutou izolaci.

Je velice důležité, aby asfaltový pás přesahoval přes základ alespoň cca 10 cm. Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je tak ochráněn proti značnému stavebnímu znečištění (malta, prach apod.). Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a pod ním je ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace.

Ochrana izolace základů

Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí. Již kompletně dokončené vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev). Hydroizolace svislých stěn se nejčastěji chrání deskami z extrudovaného polystyrenu XPS. Ty také slouží jako tepelná izolace soklu a suterénu. Desky z polystyrenu XPS jsou nenasákavé a je možné je tedy zahrnout zeminou. Na podklad se pouze dočasně lepí, následně se přitíží zeminou. Polystyrenové desky se mechanicky nekotví! Dalším možným způsobem je zhotovit přizdívku z cihel plných pálených na maltu vápenocementovou, nebo hydroizolaci spodní stavby chránit nopovou fólií. Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.

Maximální životnost izolace

Aby izolace základů vydržela maximum, je třeba dodržet klíčové podmínky při kladení pásů a aplikaci penetračního nátěru:

  • Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být:
    • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných lepenek,
    • nižší než 0 °C u lepenek z modifikovaných asfaltů,
    • vyšší než 30 °C u všech typů lepenek, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
  • Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
  • Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit.

Značení asfaltových pásů

Z názvu asfaltového pásu je vcelku jednoduše odhadnout o jaký typ pásu se jedná. Orientací mezi tloušťkou a plošnou hmotností asfaltového pásu zhoršuje paradoxně značení asfaltových pásů v případě, kdy součástí značení je v jednom případě tloušťka asfaltového pásu a v druhém případě plošná hmotnost. Někteří výrobci značení udávají samostatně jako další položku (např. v ceníku). Značení obsahuje základní informace o výrobku: druh nosné vložky, druh asfaltové hmoty, tloušťku pásu nebo plošnou hmotnost. V České republice jsou používány především dva základní typy značení: dle ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení: 2000, část 3.4, nebo podle dokumentu DIN (evropské značení, které není závazné).

Výklad používaných značek ČSN 73 P 0606 na značení asfaltovaného pásu AP PYE(SBS) PV 180 S4 (-25)

Značka Význam
AP Asfaltový pás
PYE Polyesterová vložka
(SBS) Modifikace SBS
PV Pískovaný povrch
180 Plošná hmotnost v g/m²
S4 Tloušťka 4 mm
(-25) Ohebnost za studena (-25 °C)

Značky pro typy nosných vložek dle SVAP 01:

  • P nosná vložka z polyesterového rouna nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem polyesterového rouna;
  • G nosná vložka ze skelné tkaniny nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem skelné tkaniny;
  • V nosná vložka ze skelné rohože;
  • AL hliníková fólie.

Značky pro typy krycí hmoty dle SVAP 01:

  • APP asfaltová krycí hmota modifikovaná plastomery;
  • SBS asfaltová krycí hmota modifikovaná elastomery;
  • OX asfaltová krycí hmota z oxidovaného asfaltu.

Orientace při výběru vhodného pásu z hlediska natavení je někdy ztížena tím, že ne všichni výrobci mají uvedeno v označení názvu identifikaci pásu k natavení S (např. G200 S40, V60 S35, G S4 -25 mineral apod.). U pásů typu S by měla být krycí vrstva asfaltu na vložce větší než 1mm (pásy typu R - s krycí vrstvou do 1 mm a pásy typu A - bez krycí vrstvy asfaltu) jsou k natavení nevhodné).

Normy pro certifikaci asfaltových pásů

Asfaltové pásy jsou certifikovány podle evropských harmonizovaných norem:

  • ČSN EN 13707 Hydroizolační pásy a fólie - Vyztužené asfaltové pásy pro hydroizolaci střech - Definice a charakteristiky: 2014;
  • ČSN EN 13969 Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky): 2005;
  • ČSN EN 13970 Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové parozábrany - Definice a charakteristiky: 2005;
  • ČSN EN 13859-1 Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 1: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro skládané krytiny;
  • ČSN EN 13859-2 Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 2: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro stěny: 2014.

tags: #skladba #asfalkove #hydroizolace

Oblíbené příspěvky: