Cihlová gotika: Estetika a historie regionů kolem Baltského moře

Cihlová gotika po staletí vzbuzuje zvláštní fascinaci a obzvláště utváří regiony kolem Baltského moře. Středověké plány měst, impozantní kostelní věže a historické budovy definují krajinu a zalévají ji teplými červenými tóny.

Charakteristika a vývoj cihlové gotiky

Základem této architektury jsou pálené hliněné bloky, jejichž zpracování umožňuje jedinečnou estetiku a velkou designovou rozmanitost. Jejich vývoj je úzce spjat s hospodářskými vztahy a kulturním vývojem mezi pobaltskými státy a západními zeměmi ve 13. století.

Různé architektonické styly, jako jsou baziliky a halové kostely, stejně jako bohatě zdobené fasády a prosklené prvky, charakterizují tuto éru a svědčí o vysoké úrovni řemeslného zpracování. Navzdory politické a ekonomické konkurenci mezi hanzovními městy jejich společný architektonický jazyk odhaluje pozoruhodně koordinované kulturní porozumění.

Evropská cesta cihlové gotiky

Identitutvorná síla cihlové gotické architektury, která překračuje regionální a národní hranice, zůstává ústředním tématem Evropské cesty cihlové gotiky. Evropská cesta cihlové gotiky (anglicky European Route of Brick Gothic, EuRoB) je turistická a cyklistická trasa, která pokrývá celkem 34 měst s cihlovou gotickou architekturou v sedmi krajích kolem Baltského moře.

Země, kterými trasa prochází:

• Dánsko
• Estonsko
• Litva
• Lotyšsko
• Německo
• Polsko
• Švédsko

Každá ulička skrývá tajemství - pojďte s námi na cestu, vedení, které vdechuje historii život.

Čtěte také: Jak vybrat cihlovou pec na pizzu

Cihlová gotika v Praze

Gotická architektura v Praze vícekrát dosáhla skutečně evropského formátu. V několika proměnách to bylo za posledních Přemyslovců i za doby Lucemburků - Jana (např. dům U Kamenného zvonu), Karla IV. (nejen pražská katedrála) i Václava IV. Vrcholné projevy gotického stavitelství v Praze si pak spojujeme hlavně s náročně a nákladně zpracovaným kvádrovým zdivem a jeho kamenickou výzdobou. Tak je tomu např. na pražské katedrále sv. Víta, Vladislavském sále, bránách Karlova mostu i dalších výrazných památkách - Týnském chrámu, věžích kostela sv. Stavitelská produkce byla však v gotické Praze velmi mnohotvárná.

Volba stavebního materiálu závisela na řadě okolností, k nimž patřila jak dostupnost materiálu (technická i ekonomická - např. doprava kvalitního pískovce na velké stavby ze vzdálených lomů byla velmi nákladná), tak i zvyklosti v dané huti. Zřejmě právě výsledkem změny stavební huti např. došlo k tomu, že někdy kolem poloviny 13. století se zajímavě proměnil stavební materiál na Anežském klášteru, který patří k vůbec nejstarším pražským stavbám, na kterých se projevil nástup nového gotického slohu. Východní křídlo kláštera bylo z velké části vystavěno z cihel, načež v průběhu výstavby stavitelé přešli ke kameni. Protože se počítalo s omítnutím stavby, nedělalo velkou potíž změnit stavební materiál jaksi na pochodu.

Výrazněji se cihly v Praze uplatnily během 14. století. Zdá se, že jejich užití přicházelo hlavně tam, kde byla potřebná tenká stěna, přitom spolehlivě stabilní. To se zřejmě projevilo hlavně výstavbou cihlových střešních štítů na jinak kamenných stavbách. Příznačným reprezentantem mohou být střešní štíty Staronové synagogy, ale také zachované štíty několika staroměstských domů.

K zajímavým příkladům lze počítat také tři významné staroměstské kostely:

• Kostel sv. Havla má jižní věž západního průčelí vystavěnou v gotice z cihel.
• Na minoritském kostele sv. Jakuba jsou cihlové líce také omítnuté. Na štíhlé věži po severním boku presbyteria se ovšem projevují příznačné vpadliny ukončené hrotitými obloučky (tzv. panelování).
• Cihlové zdivo se uplatnilo i na vnějším líci severní zdi lodi kostela sv. Kateřinská kaple sv. Kříže, zvaná Švédská, pamatuje knížete Přemka I. Opavského, který ji nechal roku 1394 založit jako zádušní svatyni. Přízvisko Švédská získala kaple v souvislosti s událostmi třicetileté války, kdy sloužila k protestantským bohoslužbám švédského vojska. Kaple má dva profilové portály, nepravidelně rozložená okna se špaletami a zazděné prostory, které zřejmě sloužily ke vstupu do tehdejší sakristie nebo věže.

Kromě střešních štítů se cihly objevovaly u měšťanských domů také v různé míře na ostatních částech. Zajímavým projevem typologie obytných prostor byly také výrazně vyklenuté vpadliny v průčelích řady domů, v nichž byla okénka uspořádána nezvykle do dvou řad nad sebou. Toto řešení souviselo s tím, že uvnitř domu byla v tomto místě vložená již v době stavby roubená komora, obvykle s vyklenutým stropem (korespondujícím s tvarem vpadliny na průčelí).

Čtěte také: Vyberte si KM Beta Elegant Cihlovou pro vaši střechu

V několika případech se na domovních průčelích využilo dekorativních možností, jež poskytovalo složitější skládání cihel do plastických ornamentálních pásů. Většinou byly takové ozdoby při pozdějších opravách domů zahaleny, ale po novějších průzkumech došlo v několika případech k jejich zviditelnění alespoň v dílčím rozsahu (Melantrichova ulice).

Podobně jako v jiných oblastech byly cihly samozřejmě používány i na části staveb, kde byla potřebná při dostatečné pevnosti úspora na hmotnosti - na klenbách, arkýřích (prevétech), kouřovodech a komínových nástavcích apod.

Cihlová neogotika na Hlučínsku

Na přelomu 19. a 20. století došlo na území dnešního Hlučínska k velkému rozvoji stavební činnosti v oblasti sakrálních staveb. Byla to reakce na demografický a ekonomický vývoj regionu, tradiční katolické vyznání zdejších obyvatel, ale i na uplynulé období Kulturkampfu, kdy byl v Prusku vliv a pozice katolické církve výrazně potlačen.

V daném období došlo k výstavbě několika kostelních novostaveb, rozšíření stávajících kostelů nebo k rekonstrukcím chrámových interiérů. Hlavním uplatněným architektonickým stylem byla německá cihlová neogotika. Ta se stala po sjednocení Německa v 2. polovině 19. století takřka národním slohem a šířila se do všech pruských provincií včetně Horního Slezska.

Příklady cihlové neogotiky na Hlučínsku:

Civilní státní i sakrální stavby byly stavěny v uniformní přísné cihlové neogotice. Styl se stal velmi populární a dominoval německé architektuře až do vypuknutí první světové války. Jejich realizace dokládají dobrou znalost principů stylu a řadí tak sakrální architekturu Hlučínska ke kvalitním příkladům architektonické produkce Horního Slezska.

Čtěte také: Cihlová barva RAL 8004 pro Lindab Rainline

tags: #cihlová #gotika #informace

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro dlouhou životnost fasády
• Jak vybrat fasádní hmoždinky s EPS zátkou
• Vše o plastových odvodňovacích žlabech
• Vše o izolaci a odhlučnění s Defenderem
• Jak Správně Cvičit Prkno?