Komplexní průvodce ztraceným bedněním: Modely, informace a praktické využití
Monolitická výstavba nebo práce s betonem je dnes součástí téměř každého stavebního projektu a spolu s nimi i bednění. Bednění je dočasná nebo trvalá konstrukce, do které se lije čerstvý beton, aby získal požadovaný tvar a rozměry. Funguje jako forma, která drží beton, než ztvrdne a začne přenášet zatížení. Bez kvalitního bednění by bylo obtížné zhotovit rovné stěny z betonu, základové pasy, stropy nebo třeba opěrné zdi. V moderním stavebnictví se bednění používá nejen u běžných rodinných domů, ale i u složitých železobetonových konstrukcí, mostů a tunelů.
Bednění pro betonování se rozděluje na ztracené a příložné. Zatímco ztracené se po betonáži stává součástí výsledného prvku stavby, příložné se po vytvrdnutí betonu odstraňuje pro další použití. V tomto článku si detailně přiblížíme druhy ztraceného bednění, jejich specifikace, výhody a nejčastější způsoby využití.
Co je to ztracené bednění?
Ztracené bednění je konstrukční prvek, který se používá při stavbě základů, zdí, opěrných konstrukcí či bazénů. Jedná se o stavební systém tvořený dutými bloky (obvykle z betonu nebo plastu), které se plní betonem a vytvářejí pevnou a stabilní strukturu. Hlavní výhodou ztraceného bednění je jeho jednoduchost použití a možnost rychlého budování pevných a odolných konstrukcí. Kromě toho eliminuje nutnost používat tradiční dřevěné bednění, což šetří čas, peníze a materiál. Je velmi oblíbené mezi svépomocnými stavebníky, na což reagují výrobci, kteří dodávají ztracené bednění v mnoha rozměrech.
Ztracené bednění jsou duté tvárnice z betonu, opatřené zámky pro jednoduchou skladbu tvarovek k sobě. Uvnitř bednění jsou připravené drážky pro jednoduché armování a zpevnění ztraceného bednění. Ztracené bednění se obvykle dává do základů, atik, opěrných zídek, plotů, ale i celých stěn zejména podzemních podlaží. Nejznámějším stavebním prvkem ztraceného bednění jsou betonové tvárnice vyrobené pro tento účel. Výrobci je nabízejí v tloušťkách od 10 do 50 cm, v délce 50 cm a výšce 25 cm, přičemž někteří producenti mají i výšku 20 cm.
Do konstrukce z tvárnic se vodorovně i svisle ukládá betonářská výztuž. Pro vodorovnou výztuž jsou na bocích tvárnic výkroje, svislá se ukládá podle statického výpočtu do dutin a následně se zalije betonem, čímž vznikne plnohodnotná monolitická konstrukce. Ztracené bednění je jedním z klíčových prvků moderního stavebnictví, které kombinuje funkčnost, jednoduchost a efektivitu.
Čtěte také: Pohledový beton a bednění
Typy ztraceného bednění
Ztracené bednění se liší především materiálem, velikostí a specifickým využitím. Níže uvádíme nejběžnější typy ztraceného bednění, se kterými se můžete v praxi setkat.
1. Betonové bloky pro ztracené bednění
Betonové bloky jsou nejčastěji používaným typem ztraceného bednění, a to díky své pevnosti, odolnosti a univerzálnosti. Tento typ ztraceného bednění je vyroben z vibrolisovaného betonu a je dodává se v různých velikostech, nejčastěji však s šířkou 15, 20 nebo 30 cm. Tyto betonové bloky, nebo tvárnice, jak je někteří lidé označují, se snadno skládají na sebe a vytváření tak souvislé stěny. Betonové bloky pro ztracené bednění se používají pro základy rodinných domů a menších staveb, dále pak pro opěrné zdi a ploty, ale i podzemní konstrukce, jako jsou sklepy a garáže.
2. Polystyrenové (izolační) bednění
Polystyrenové bednění je modernější varianta, která kombinuje stavební funkci s tepelnou izolací. Polystyrenové bednění má nízkou hmotnost, a tak se s ním jednoduše manipuluje. Zároveň nabízí skvělé tepelněizolační i akustické vlastnosti i možnost snadného opracování třeba řezání na míru. Polystyrenové ztracené bednění nachází své využití při stavbě energeticky úsporných staveb, jako jsou například pasivní domy, ale i při budování konstrukcí pro bazény, protože je odolné vůči vlhkosti. Zároveň je vhodné i pro výstavbu zdí a základů v oblastech s vysokými požadavky na izolaci.
Pro stavbu třeba stěn bazénu ze ztraceného bednění se používají speciální polystyrenové tvárnice. Jde o pevné bloky o délce 1 metr, uvnitř duté, z horní a spodní strany opatřené zámky, díky nimž na sobě během stavby drží rovně. Vylévají se betonem, a ten se vyztuží betonářskou ocelí. Stěnu z tvárnic lze postavit až do dvoumetrové výšky.
Zjednodušit a zrychlit výstavbu rodinného domu umožňuje i další technologie ztraceného bednění - systém ICF (Insulated Concrete Forms). Moderní technologie výstavby obvodových a vnitřních nosných stěn vzniká pomocí polystyrenových bloků pro armování a betonáž. Systém je ucelený a řeší také stropy, ale skládaný strop se musí podbednit. Na trhu jsou však rovněž tvárnice kombinující polystyren a dřevocement. Sice nenabízejí tak vynikající izolační schopnosti, ale zaručují lepší akumulaci tepla.
Čtěte také: Výhody ztraceného bednění
3. Plastové panely pro ztracené bednění
Plastové panely jsou inovativní a ekologičtější variantou ztraceného bednění. Tyto panely jsou totiž vyrobeny z recyklovaného plastu, což pomáhá snižovat uhlíkovou stopu. Obdobně jako polystyrenové ztracené bednění jsou plastové panely pro ztracené bednění lehké a mají jednoduchou montáž, navíc jsou odolné vůči vlhkosti, ale i vůči chemickým vlivům. Plastové panely se používají pro dočasné konstrukce, protože nabízejí možnost recyklace a pro stavby v oblastech s vysokou vlhkostí jako jsou například základy pro bazény nebo jiné zahradní stavby.
4. Keramické ztracené bednění
Tento typ bednění se vyrábí z keramických materiálů a nabízí unikátní kombinaci pevnosti, odolnosti a estetiky. Ztracené bednění z keramiky má výborné izolační vlastnosti, a to jak tepelné, tak i akustické. Navíc má velmi estetický vzhled, takže je vhodné i pro viditelné konstrukce. Oproti polystyrenu nebo plastu má však vyšší hmotnost a je s ním náročnější manipulace. Keramické bednění se tak používá pro výstavbu dekorativních opěrných zdí, ale i pro konstrukce s požadavkem na přirozený vzhled, jako jsou rekonstrukce historických objektů.
Další typy bednění
Při stavbě se aplikuje i mnoho jiných stavebních prvků, které ve své podstatě mají formu ztraceného bednění, ačkoli se tak nenazývají. Například obvodové věnce skládaných stropů se obezdívají keramickou nebo betonovou věncovkou tvořící jednostranné bednění pro zalití stropní konstrukce betonem. Také výrobci zdicích systémů nabízejí prvky ztraceného bednění, například Ytong U nebo UPA jsou profily určené pro pozední věnce, železobetonové překlady či průvlaky. Po osazení, podepření a vyarmování jsou připraveny na zmonolitnění.
Další formou ztraceného bednění je filigránový strop, tedy konstrukce zhotovená z prefabrikované železobetonové filigránové desky vyrobené podle projektové dokumentace na míru danému stropu. Takto vyrobený strop plní nejen funkci ztraceného bednění, ale i části celkového vyztužení nebo spodní výztuže budoucího stropu. Po podepření a doplnění armatury podle statického projektu se vše zalije betonem a vznikne plnohodnotná monolitická stropní konstrukce.
Existují i další typy bednění využívající jiné materiály. Příkladem může být stavební systém Velox. Stěny, stropní konstrukce i schodiště se betonují do připraveného bednění ze štěpkocementových desek, které k němu pevně přilnou. Desky Velox se dobře řežou do požadovaného tvaru, dají se z nich vyrábět jakékoliv prostorové tvary, oblouky, lomenice a podobně. Systém splňuje požadavky nejen na kvalitní zateplení domu, ale dokáže i akumulovat teplo a má vysokou akustickou neprůzvučnost. Materiálů pro ztracené bednění lze použít mnohem více (třeba ztracené bednění z pozinkovaného plechu), ale základní principy realizace zůstávají shodné.
Čtěte také: Inspirace pro dřevěný obklad
Hlavní výhody ztraceného bednění
Proč byste měli zvážit ztracené bednění i na vaší stavbě? Máme pro vás hned několik důvodů, mezi které patří:
- Rychlá montáž: Díky modulárnímu systému je proces stavby výrazně rychlejší.
- Úspora nákladů: Odpadá potřeba používat tradiční dřevěné bednění, které by se muselo po vytvrzení betonu odstranit. Z hrubého porovnání nákladů na ztracené a příložné bednění pro modelovou zeď 10 m2 s obvyklým vyztužením je patrné, že pokud se z technického hlediska dá použít, ušetří ztracené bednění na nákladech nemalou částku.
- Pevnost a stabilita: Betonové výplně zajišťují dlouhou životnost konstrukce.
- Univerzální využití: Lze použít pro širokou škálu stavebních projektů - od základů až po ploty či bazény.
- Variabilita materiálů: Každý typ bednění má své specifické vlastnosti, díky čemuž si můžete vybrat ten nejvhodnější pro váš projekt.
Nejčastější využití ztraceného bednění
1. Základy staveb
Ztracené bednění je ideální pro stavbu základů rodinných domů, garáží nebo menších objektů. Betonové bloky zajišťují pevnost a stabilitu, zatímco izolační bednění nabízí dodatečnou ochranu proti tepelným ztrátám.
Základový pas se obvykle dělí na dva stupně, první se po výkopu vyleje betonem přímo do rýhy připravené podle statického výpočtu. Před zavadnutím betonu se osadí svislá propojovací armatura v rozteči dutin tvárnic ztraceného bednění, které se následně vyskládá, osadí se armatura a zalije betonem jako druhý stupeň základu. Úspora se projeví nejen v pracnosti, ale i v menší šířce druhého stupně základu. Další výhodou je hladký povrch tvárnic a při nerozšiřování výkopu možnost nalepit na tvárnice tepelný izolant základů.
2. Opěrné zdi
Díky své odolnosti vůči tlaku a vlhkosti je ztracené bednění ideální pro stavbu opěrných zdí na svažitých pozemcích nebo při tvorbě teras.
3. Bazény a nádrže
Polystyrenové nebo plastové bednění je perfektní volbou pro stavbu bazénů či retenčních nádrží. Tyto materiály jsou odolné vůči vlhkosti a snadno se s nimi manipuluje.
4. Ploty a zídky
Betonové bloky se často používají při výstavbě plotů, protože zajišťují dlouhou životnost a estetický vzhled. Pro opěrné zídky a oplocení existuje řada tvárnic s upraveným povrchem (například štípaným, v různých barvách), z něhož se stejným způsobem vytvoří konstrukce nevyžadující další úpravy.
5. Svislé konstrukce
Nejčastěji se tvárnice ztraceného bednění uplatní u suterénních stěn, které jsou plnohodnotnou náhradou za stěny monolitické, bedněné. Betonovou zálivku je třeba provádět po seskládání maximálně čtyř řad tvárnic a důsledně beton zhutnit. U podružných místností suterénu se tvárnice mohou pouze vyspárovat. Řada problémů s vyzdívanými atikami plochých střech odpadne právě díky tvárnicím ztraceného bednění, které se armaturou provážou se stropní konstrukcí, takže nikdy nevznikne podélná trhlina jako u zděných atik.
Jak vybrat správný typ ztraceného bednění?
Při výběru ztraceného bednění zvažte následující faktory:
- Typ stavby: Pro základy je vhodné betonové bednění, zatímco pro bazény spíše polystyren.
- Izolační vlastnosti: Pokud stavíte energeticky úspornou stavbu, zaměřte se na izolační bednění.
- Rozpočet: Betonové bloky jsou obecně cenově dostupnější, zatímco moderní polystyrenové nebo plastové varianty mohou být dražší.
- Estetika: Pokud je bednění součástí viditelné konstrukce, zvažte keramické bloky.
Statický návrh domu i představa o finálních površích rozhodují o technologii provedení a případném využití tvárnic ztraceného bednění. Statik může například u velkých otvorů pro okna navrhnout atiku jako nadvlak spolupůsobící s překladem, což použití tvarovek ztraceného bednění vylučuje.
Jaký beton použít a jak spočítat jeho potřebu?
Jaký beton použít?
Říkáte si, jaký beton do ztraceného bednění použít? Záleží na tom, jakou konstrukci stavíte. Při stavbě základové desky ze ztraceného bednění stačí postupovat dle projektové dokumentace, ve které je pevnostní třída betonu zapsána. Při stavbě menších konstrukcí svépomocí (základy pro garáž, zahradní domek, plot a další) se nejčastěji používá svépomocně namíchaný beton. Na přípravu takového betonu postačí použít pytlovaný beton, který se označuje stejně jako míchaný beton z betonárky. Další možností je použití pytlovaného namíchaného betonu. Takový beton vychází nejdráže. Jestliže se jedná o malou konstrukci, na kterou budete potřebovat pár pytlů, kvůli kterým je zbytečné shánět dovoz písku, je tato volba ideální.
Volba správné třídy betonu je prvním krokem k bezpečné stavbě. Kromě samotné pevnosti je zásadní konzistence. Směs by měla být dostatečně tekutá (označení S2 až S3), aby dokázala dokonale vyplnit všechny dutiny v tvárnicích a řádně obalit vloženou ocelovou výztuž. Pokud se rozhodnete připravovat směs přímo na stavbě, musíte dbát na přesný poměr surovin. Při míchání v běžné stavební míchačce se doporučuje přidávat plastifikátory. Tyto přísady zajistí lepší tekutost směsi bez nutnosti přidávat nadbytečné množství vody, které by po odpaření oslabilo strukturu betonu.
Výpočet potřeby betonu
Přesný výpočet betonu do ztraceného bednění je nezbytný pro plynulý průběh betonáže. Celkové množství betonu do ztraceného bednění závisí na vnitřním objemu zvolené tvárnice. Kolik betonu do ztraceného bednění vám napoví výrobce nebo prodejce. Nemusíte tak téměř nic počítat. V technické dokumentaci ztraceného bednění naleznete informace, kolik m³ betonu budete potřebovat na 1 m² zdiva. Zároveň v této dokumentaci naleznete informaci, kolik kusů ztraceného bednění potřebujete na 1 m² zdiva. Při nákupu vždy počítejte s rezervou cca 5-10 % na ztráty při manipulaci a drobné nepřesnosti ve výkopech.
Příklad výpočtu potřeby betonu:
Představme si stavebníka, který chce postavit základovou desku ze ztraceného bednění 50 x 30 x 25 cm. Výrobce udává, že do 1 m² bednění se vejde 10 kusů tvárnic. Spotřeba betonu do 1 m² zdiva je 0.2 m³. Z projektové dokumentace stavebník ví, že na stavbu potřebuje 380 ks ztraceného bednění. Při vydělení 380/10 získá výsledek 38, což mu říká, že celková plocha tvárnic je 38 m² . Z toho nyní jednoduše dopočítá objem betonu pro tvárnice: 38 x 0,2 = 7,6 m³. Při výpočtu doporučujeme přičíst alespoň 10 % k výsledku.
| Parametr | Hodnota | Jednotka |
|---|---|---|
| Rozměry tvárnice | 50 x 30 x 25 | cm |
| Počet tvárnic na 1 m² | 10 | ks |
| Spotřeba betonu na 1 m² zdiva | 0.2 | m³ |
| Potřeba tvárnic pro stavbu | 380 | ks |
| Vypočtená plocha tvárnic | 38 | m² |
| Vypočtený objem betonu | 7.6 | m³ |
Práce se ztraceným bedněním
U konstrukcí se první řada tvárnic pokládá na vyrovnávací vrstvu cementové malty. Při ukládání tvárnic se do nich ukládá vodorovná a svislá ocelová výztuž. Polohy výztuží se k sobě fixují vázacím drátem. Při zaplňování betonovou směsí se směs hutní např. vpichy nebo ponorným vibrátorem. Betonová směs by měla být dostatečně tekutá, aby obalila výztuže a vyplnila celou tvárnici. Maximální výška plnění tvárnic na jeden pracovní záběr je 1 metr. Samotné vylévání by mělo probíhat systematicky. Pozvolné plnění: Nikdy nebetonujte více než 3 až 4 řady tvárnic najednou.
Ztracené bednění se nedemontuje, takže je důležité provést správně všechny kroky už při jeho skládání. Jednou z největších chyb je podcenění statické tuhosti bednění. Příliš řídké rozmístění podpěr, nedostatečné rozpěrné tyče nebo nesprávně dotažené spojky vedou k vyboulení stěn, vzniku „břich“ a ke zhoršení kvality betonu. Dalším problémem je špatná těsnost. Pokud betonová směs uniká spárami, zhoršuje se struktura konstrukce a vzniká odpad v podobě zatvrdlých výronů podél bednění. Rizikem je také nedostatečné dodržování bezpečnosti práce. Pád bednicího dílce, zhroucení stropního bednění nebo uklouznutí na znečištěném povrchu může mít velmi vážné následky.
Cena betonu a práce
Cena betonu se pohybuje kolem 2 500-3 500 Kč za m³ včetně DPH. Záleží na rozsahu a regionu. Standardní tvárnice 50×25×20 cm s dutinou o šířce 10 cm pojme cca 12,5 litru betonu. Na váhu je potřeba myslet nejen při manipulaci, která je náročná, ale také při dopravě. Hmotnost jedné palety se ztraceným bedněním se pohybuje mezi 1000-1800 Kg.
Cena za práci se obvykle pohybuje kolem 400-800 Kč/m², materiál cca 350-500 Kč/m².
Vývoj bednicích systémů a digitalizace
Monolitická výstavba nebo práce s betonem je dnes součástí téměř každého stavebního projektu. Beton se stal nedílnou součástí našich staveb - a spolu s ním i bednicí systémy. Dnes si nedovedeme představit realizace bez stavebnicových systémů pro vodorovné i svislé konstrukce, profesionálního plánování a třeba i elektronických pomocníků v rámci betonáže. Všechny tyto prvky dnes ke stavebnictví patří tak neodmyslitelně, jako by se používala odjakživa. Pravdou ale je, že systémová bednění začala vznikat až překvapivě nedávno. Před nástupem systémových bednění se na stavbách využívala výhradně bednění tesařská.
Spotřeba řeziva ovšem byla enormní, obrátkovost a znuvupoužitelnost mizivá. Navíc se po roce 1945 objevil výrazný nedostatek materiálu, a to zejména v zemích ničivě zasažených válkou, kde bylo třeba stavby realizovat nejpalčivěji. Jako první řešení se ukázalo dobré nahradit prkna bednicího pláště deskami, nejprve s obyčejným povrchem, později se speciálně upravovanými povrchy pro lepší otisk a zejména snadnější odbedňování a opakovatelné nasazení. Spolu s inovacemi v rámci bednicího pláště se vyvíjela i jeho nosná konstrukce - hranoly byly postupně nahrazeny dřevěnými a ocelovými nosníky a bednicí desky získaly standardizované rozměry pro logické skládání.
U bednění určeného pro stropní desky byly postupně podpěrné hranoly vytlačeny nastavitelnými stropními podpěrami. Postupně se tak vytvořil ucelený systém nosníkového stropního bednění. Nejprve s nosníky vysokými 36 centimetrů. V roce 1969 uvedla na trh společnost PERI s nosník T70, který měl velkou únosnost a patentovaný lepený styčník. Později (v roce 1976) přišla společnost Doka s inovativním nosníkem H20 TOP, který byl později navíc doplněn o polyuretanovou ochranu konců a měřítkem pro snazší vytvoření kladu nosníků při realizaci konstrukce podpory bednicí desky pro betonáž vodorovných povrchů. Dalším standardem pro bednění vodorovných konstrukcí se stalo využití třívrstvé bednicí „žluté“ desky. Ta je originálně vyráběna ze smrkového dřeva a potažena močovinou vrstvou pro hladší povrch.
V současné době se pro bednění stropních desek prosazují také nové metody a principy, jako například prvková stropní bednění Dokadek (DOKA) nebo Skydek (PERI), která umožňují obednění velkých ploch vodorovných konstrukcí jednodušeji. Stěnová bednění také bylo třeba modernizovat a systematizovat a nejjednodušší cesta byla najet na vlnu nosníkových konceptů. Stěnové systémy bednění první vlny tak byly většinou realizovány pomocí dřevěných bednicích nosníků, ocelových výztuh a montované bednicí desky.
Nosníkové stěnové systémy procházely dalším vývojem a v osmdesátých letech začaly být nahrazovány rámovými systémy, kde pevný rošt pro bednění tvoří pravoúhlý rám z ocelových, v některých případech i hliníkových a nově i experimentálně plastových profilů. Výhodou tohoto řešení je, že při plánování bednění i jeho nasazení v rámci stavby je práce se standardizovanými rozměry jednodušší, spojování prvků je bezpečné díky rychloupínačům a systémové příslušenství celkově zjednodušuje stavbu. Dalším logickým krokem bylo zmenšení rámových bednění a jejich přizpůsobení pro ruční použití.
Spolu s vývojem systémových bednění přišla i potřeba vytvořit bednicí celky, které by využívaly výhody systémových prvků, ale byly by snadno modifikovatelné pro složité a komplexní konstrukce. Postupně tak u mnoha firem vznikaly zvláštní systémy speciálně určené pro stavbu tunelů nebo mostních konstrukcí. Spolu s bednicími systémy bylo nutné vyvíjet i podpěrné konstrukce, které bednění udrží na místě po dobu tvrdnutí betonu.
Tam, kde není možné nasadit stropní podpěry (například z důvodu přílišné výšky nebo hmotnosti předpokládané vodorovné konstrukce) jsou dnes nasazovány podpěrné konstrukce speciálně určené jako pevná skruž pod bednění. Renesanci dnes zažívají také příhradové systémy, které je možné využít nejen jako svislou podporu, ale například i pro realizaci průjezdních profilů nebo provizorní přemostění vodních toků a platformu pro další vynesení konstrukcí.
V některých případech není možné pro realizaci využít standardních systémů pro obednění - například je tvar příliš komplikovaný nebo vyžaduje přesně definovaný otisk. V takovém případě by měli být dodavatelé bednění schopní vrátit se v čase zpět a pomocí moderních nástrojů a technologií, jako je například CNC pila v dílnách, vytvořit bednění tesařské, zvláštní pro komplikované projekty. Takové bednění sestává z bednicího pláště dle zvoleného otisku a konstrukčních ramenátů, které dávají prvku bednění požadovaný neobvyklý tvar.
Dnešní bednicí systémy jsou přímo svázány s aktuálním profesionálním bezpečnostním řešením. V dřívějších dobách byla řada BOZP prvků na staveništi pomíjena nebo vytvářena svépomocí z materiálu stavby, což často vedlo k bezpečnosti zdánlivé než skutečné. Tlak na bezpečnost na pracovišti ale vede výrobce bednění i stavbu samotnou ke zvýšení bezpečnosti, a to co nejjednodušeji a s co nejmenšími náklady. Což logicky vede k tomu, že dnes bednicí systémy vyvíjeny ruku v ruce se systémy bezpečnostním a mají tak vzájemně plnou kompatibilitu. Jedná se tak například o integrované výstupy, pracovní a betonářské lávky nebo ochranu volného okraje. Všechny tyto bezpečnostní prvky byly dříve realizovány například pomocí lešení, různě upevňovaných žebříků, improvizovaných zábradlí i úvazků a podobně.
Jako do každého odvětví i do stavebnictví a realizace monolitu dnes masivně nastupuje elektronika, digitální nástroje a další online systémy, které slouží nejen jako podpora přímé realizace monolitického díla, ale také jako další přesah například do systémů BIM. Zdaleka se nejedná jen o počítačové návrhy bednění, které vytlačily rýsovací prkna, ale o daleko sofistikovanější systémy, které mohou pomoci sledovat vyzrávání mladého betonu, které nahrazují tradiční postupy. Samozřejmostí jsou pak třeba systémy zákaznické podpory, které shrnují materiál na stavbě, dodací listy a vratky nebo třeba nabízejí možnost stažení příruček k bednicím systémům.
Zatímco ještě před necelými sto lety tesaři vyráběli bednění přímo na staveništi, dnes jsou k dispozici sofistikované systémy využitelné téměř pro každý projekt. Zatímco ještě před několika lety se technici lopotili u rýsovacích prken, dnes existují programy pro navrhování skladby a nasazení bednění dokonce i na mobilních telefonech. Zatímco dříve bylo nutné sledovat vyzrávání betonu bystrým okem a řídit se zkušeností, dnes jsou pro tyto činnosti sofistikované senzorové systémy. Jako všechny obory lidského podnikání i bednicí technika prochází obrovským vývojem. Zjednodušování, elektronizace, speciální systémy a intuitivní stavebnice jsou jistě výrazným plusem pro kvalitu a rychlost výstavby.
tags: #bedneni #betonu #model #informace

