Bednění a okapové systémy pod okapovou částí střechy

Bednění a okapové systémy hrají klíčovou roli ve funkčnosti a dlouhé životnosti střechy. Správný výběr materiálů, jejich instalace a zajištění efektivního odvětrání jsou zásadní pro ochranu celé konstrukce domu před vlhkostí a mechanickým poškozením.

I. Dřevěné latě a bednění - základ střešní konstrukce

Dřevo je jeden z nejdůležitějších stavebních materiálů na stavbě. Je samozřejmostí, že se dřevo dá užít nejenom přímo ve stavbě, ale i jako pomocný materiál. V oboru střech se dřevo používá k nosné střešní konstrukci.

Střešní latě z kvalitního dřeva

Obecně jsou k dostání střešní latě za příznivé ceny a většinou i z kvalitního českého dřeva. Střešní krytinu podepírá laťování nebo bednění. Latě obvykle mají osovou rozteč 350 mm, při výrobě střešních panelů na zakázku se vzdáleností přesahů 400 mm se rozteč latí mění osově na 400 mm. Trubky sněhových zábran MASLEN jsou přizpůsobeny latím tak, že sněhové a ledové zábrany lze uchytit nejen na střešní panely, ale i na latě pod nimi.

Bednění a jeho využití

Bednění, nebo také záklop, je souvislá plocha z dřevěných prvků, která je připevněná na nosné konstrukci střechy, např. krokvích. Ve střešním souvrství tvoří bednění pevný, stabilní a rovinný podklad pro materiály, které nejsou samonosné, jako například plechy, lepenky, asfaltové šindele, tepelné izolace apod. Proto musí být bednění dostatečně tuhé a nesmí se prohýbat.

U šikmých střech se některé krytiny bez bednění neobejdou. Jedná se zejména o hladké falcované plechy, asfaltové šindele a břidlice. Samozřejmě, že cena krytiny s takovým podkladem je někde jinde než u krytin, které si vystačí s laťováním. Kromě šikmých střech se bednění uplatňuje i u plochých střech, kde tvoří podklad pro povlakovou izolaci.

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

U šikmých střech je nejběžnější bednění z prken minimální tloušťky 24 mm s ostrými hranami. Délka prken vychází z parametrů krovu. Je totiž optimální, aby prkna byla uložená aspoň na třech podporách (tzn. přes dvě krokvové pole). V takovém případě fungují jako spojitý nosník a jejich průhyb je menší. Pro bednění, které bude podkladem pro povlakovou hydroizolaci, by se měly používat palubky se spojem na pero a drážku. Eliminuje se tím možnost vzniku překážek pro odtok vody kvůli nestejnoměrné výšce prken. Prkna bednění se běžně připevňují na každé podpoře dvěma hřebíky. Pokud jsou prkna širší než 150 mm, pak použijte tři hřebíky. Prkna by měla být ostře hraněná a připouští se nejmenší tloušťka 24 mm. Prkna této tloušťky zvládnou přenést zatížení sněhem i při vzdálenosti podpor (krokví) 1,2 metru.

Bednění z OSB desek

Bednění z OSB desek je oblíbené pro rychlost pokládky. Výhodné je i z konstrukčního hlediska, protože konstrukci poskytuje poměrně velkou tuhost. Pro bednění by měly být vždy použité desky kategorie OSB/3 (příp. OSB/4), které jsou odolné proti vlhku. Desky OSB/3 poznáte podle jednoho bílého pruhu, OSB/4 mají bílé pruhy dva. Tloušťka desek závisí na sklonu střechy, předpokládaném zatížení, způsobu uložení desek (přes jedno či více polí) a na vzdálenosti podpor. Při vytváření bednění z OSB desek je nutné pro možnost dilatace nechat mezi deskami spáry alespoň 3 mm, podél pevných konstrukcí minimálně 10 mm. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm.

II. Odvětrání střechy a doplňky

Pro naprostou drtivou většinu střešních krytin platí požadavek, aby pod nosnou vrstvou krytiny (laťování nebo bednění) byla vytvořena ventilační vzduchová mezera. Ventilační vertikální vzduchová mezera pod střešním pláštěm je potřeba buď pro zajištění životnosti nebo stálého vzhledu použitého střešního pláště nebo zároveň pro zajištění bezproblémového odpařování vodních par ze zateplené konstrukce či prostoru pod střešním pláštěm.

Před laťováním a samotnou pokládkou krytiny je třeba vybrat správnou skladbu střešní fólie. Pokud podkroví zůstane neobývané (nevytápěné) a nezateplené, není nutná složitá konstrukce střechy. Pokud je podkroví obývané, je třeba zvolit krycí fólii s vysokou paropropustností. Prostor mezi fólií a střešní krytinou musí být dostatečně odvětráván, což zajišťují kontralatě a latě, které vytvářejí vzduchový prostor od okapu k hřebeni střechy. Vzniklé nasávací otvory na okapnici střechy zajistíme ochrannou větrací mřížkou, která zabrání hmyzu, ptactvu, listí apod.

Správně fungující konstrukce by tedy měla odpovídat jak pro stránce normy "ČSN 731901 Navrhování střech", kde jsou dimenzace ventilačních mezer doporučeny, tak po stránce "ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí" kde požadovaná možnost odpařování vodních par z konstrukce musí být vždy větší než je možnost jejich kondenzace uvnitř konstrukce.

Čtěte také: Výhody ztraceného bednění

Dimenzování ventilační mezery

Dimenzace tloušťky ventilační mezery záleží zejména na sklonu střechy a délce střechy od hřebene k okapu. Dále tloušťka ventilační mezery závisí na délce střechy od vrcholu střechy (hřebene) ke spodnímu okraji (okapu), kde pokud je tato délka střechy delší jak 10 m, pak za každý další délkový metr přesahující délku 10 m se tloušťka ventilační mezery navyšuje o 10%.

V následující tabulce jsou uvedeny doporučené tloušťky ventilačních mezer a velikosti otvorů pro vstup vzduchu pro střechu s délkou sklonu 6 m (plocha 60 000 cm2), kde není provozní či zabudovaná vlhkost:

Sklon střechy Minimální tloušťka ventilační mezery Velikost otvorů pro vstup vzduchu (na každý metr spodního okraje a vrcholu střechy)
< 5° 100 mm 600 cm2
5° - 25° 60 mm 300 cm2
25° - 45° 40 mm 200 cm2
> 45° 40 mm 150 cm2

Upozornění: plocha nasávacího otvoru je však myšlená jako plocha pro neomezený vstup vzduchu.

Typy střešních skladeb a ventilační mezery

Střešní skladba může mít jednu nebo dvě ventilační mezery. V prvním případě (tzv. dvouplášťová skladba) je 1 ventilační mezera vytvořena jen mezi podkladem střešní krytiny a pojistnou hydroizolací v případě, kdy je jako pojistná hydroizolace (chránící tepelnou izolaci) použita vysoce paropropustná membrána a zároveň i případné bednění, na kterém membrána leží, musí být paropropustné, tj. ideálně prkenné. Ve druhém případě (tzv. tříplášťová skladba) kde je jako pojistná hydroizolace (chránící tepelnou izolaci) použit nízko paropropustný materiál, nebo kde bednění pod pojistnou hydroizolací je vytvořeno z nízkodifúzní desky, pak je nutno ventilační mezeru vytvořit jak nad pojistnou hydroizolací.

Doplňkové prvky odvětrání

  • Hřebenová ventilační páska: Zajišťuje dokonalé odvětrání prostoru mezi střešní krytinou a horními vrstvami střešní fólie. Textilie je přišitá k hliníkovému profilu, což umožňuje její přizpůsobení tvaru krycího profilu a usnadňuje tak montáž. Větrací hřeben zabraňuje vniknutí ptáků, hmyzu do prostoru střešního pláště.
  • Anténní průchodky: Součást dodávky montážního příslušenství pro konstrukci všech druhů střešních krytin.

III. Okapy a okapové systémy

Okapy, okapové systémy neboli žlaby a svody existují v několika možných materiálových provedeních. V nabídce můžete narazit na klasické měděné okapy, pozinkované okapy, plastové okapy, titanzinkové okapy, hliníkové okapy, barvené pozinkované žlaby a svody. Okapy a okapové systémy musí splňovat evropské normy. Měly by být strojně zpracovávané, měly by mít hladké svařované spoje, nabízet komplexní ucelený systém doplňků, musí se snadno montovat a mít atraktivní vzhled.

Čtěte také: Inspirace pro dřevěný obklad

Okapy jsou nepostradatelným doplňkem střechy. Pokud dojde k chybě při montáži okapového systému, nebo se objeví závada v průběhu jejich užívání, může to vést k mnoha dalším problémům a škodám. Voda může začít stékat po fasádě nebo podtéct k soklu či do základů. Dům pak začne vlhnout, což způsobí další návazné potíže.

Montáž okapnice - krok za krokem

Okapnice je jednoduchý, ale velmi důležitý prvek každé střechy. Zajišťuje, že voda ze střechy bezpečně odtéká do okapu a nedostává se pod krytinu nebo na konstrukci. Okapnice je součást oplechování. Dodává se ve standardních délkách (2 m nebo na míru až do 4 m).

1. Kam se okapnice montuje?

Umísťuje se na spodní hranu střechy - tedy na okraj krokve nebo bednění. Pokládá se před položením střešní krytiny. Voda z okapnice může stékat přímo do žlabu nebo i za něj, v závislosti na skladbě střechy. Montáž okapnice proveďte s přesahem 2-3cm přes hranu krokve nebo bednění.

2. Jak okapnici připevnit?

Přiložte první díl okapnice ke spodní hraně střechy s dostatečným přesahem stavebním hřebíkem nebo lepenáčem. Zarovnejte ho tak, aby přední hrana směřovala do žlabu. Upevněte šrouby nebo hřebíčky do krokve/bednění/střešní latě. Přesahy jednotlivých dílů by měly být min. 5 cm. Spoje můžete podlepit silikonem. Docílíte tak snadné a přesné montáže.

3. Napojení a těsnění

Jednotlivé díly překládejte s přesahem přes sebe zhruba 5-8cm. Pro zajištění vodotěsnosti můžete spoje pojistit tmelem nebo podložit těsnicí páskou.

4. Pokládka krytiny

Okapnice se přetáhne přes spodní část podstřešní fólie. Krytina (tašky, plech, šindel…) se pokládá nad okapnici, nikoli pod ni. Páska / fólie nesmí bránit odtoku vody z okapnice do žlabu.

V praxi můžete potkat 2 typy okapnic dle pozice montáže:

  • Okapnici montujete do vrstvy podstřeší pod difúzní fólii. Ta slouží ke zpevnění okraje střechy a fólie a zaručuje dokonalý odvod kondenzátu z vaší stavby.
  • Okapnici montujete na střešní latě nebo podbití pod střešní krytinu (trapéz, tašky, polykarbonát, šindel, a další). Taková okapnice slouží jako prodloužení a zpevnění střešní krytiny.

Optimální přesah střechy do okapu

Přesah střechy do okapu patří mezi důležité parametry, které musí být dodrženy, aby byla střecha v oblasti odvodu vody plně funkční. Pro správnou funkci okapového systému je nutné věnovat pozornost nejen samotnému přesahu střechy od zdi, ale také umístění okapu pod okrajem střechy.

Přesah střešní krytiny do okapu udává parametry, jak horizontální, tak vertikální. Podle nich by měl být žlab umístěn tak, aby byl okraj střechy v 1⁄3 jeho šířky. Výškový rozdíl mezi by pak měl činit mezi okrasným ukončením a hranou okapu 0 - 2 cm. Což změříte tak, že za pomoci latě či jiné tyčky si vyměříte pokračování střechy v daném sklonu a zkontrolujete rozměr mezi touto latí a hranou okapu.

Optimální přesah střechy od zdi domu k okapu je určen koeficientem 8:1 mezi ochraňovanou výškou a střešním přesahem. Změříte si tedy výšku chráněné plochy a vydělíte ji osmi a získáte minimální přesah střechy. Optimální přesah střechy je pak dán jako větší, než je stanovené minimum, ale zároveň tak, aby nebyla více zastíněna okna.

Co se stane při špatném přesahu?

  • Příliš blízko (vysoko): Sníh, který bude sjíždět ze střechy, se zasekne o okap a bude na něj působit příliš vysokým tlakem. V tuto chvíli plastové okapy praskají a ačkoli jsou pozinkované, hliníkové či měděné okapy odolnější, narušuje to jejich statiku. Okapy se kroutí a ztrácí na svých užitných vlastnostech i životnosti.
  • Příliš malý přesah (na šířku): Dešťová voda bude stékat na fasádu, což se z dlouhodobého hlediska může projevit nejen poškozením fasády.
  • Příliš velký přesah (na šířku): Voda bude přetékat přes okraj okapu a ten tak nebude plnit svou funkci, protože do něj bude najednou odváděno příliš velké množství vody.

IV. Oplechování a montáž střešní krytiny

Plechové střešní panely se standardně vyrábějí do délky 6,1 m. K řezání střešních profilových panelů na požadovanou velikost používejte pouze nůžky na plech nebo jiné vhodné řezací zařízení. Při montáži je nutné vyrobené kovové hobliny z povrchu plechu odstranit měkkým kartáčem. Nepoužívejte nástroje s brusnými kotouči, které ohřívají plech kolem řezu. Teplo v oblasti řezání a výsledné jiskry mohou poškodit polyesterovou vrstvu.

Montáž lemování pod krytinu

Před samotnou montáží pásů střešní krytiny je potřeba namontovat lemování, které se vkládá pod krytinu. Krajní plech pod střešní krytinou slouží k uzavření střechy na svislém štítu. Slouží k zamezení pronikání větru pod střešní krytinu a zároveň odvádí dešťovou vodu do okapu. Okapové lemování pod fólii zabraňuje kapání kondenzátu z podstřešní fólie na spodní část krokví, popřípadě do oblasti podhledu. Okapové lemování pod krytinu slouží na usměrnění stékající vody z krytiny přímo do okapového žlabu. Boční lemování pod krytinu se používá při kontaktu střechy ve spádu se svislou stavební konstrukcí.

Pokud se dvě šikmé střešní plochy setkávají v úžlabí, musí být instalováno lemování jako deflektor vody ve směru žlabu. Takové lemování slouží k odvádění vody z úžlabí do žlabu. Údolní žlab je připevněn ke střešním latím pomocí spon a hřebíků. V žádném případě jej nepropichujte hřebíky nebo šrouby. Jednotlivé kanály se musí dostatečně překrývat, obvykle 200 mm (ne 100 mm jako u ostatních lemování).

Oplechování střešní krytiny u okapu se provádí z důvodu plynulého přechodu srážkové vody do podstřešních žlabů. Oplechování Okapu neboli okapní plechy se provádí nejčastěji u plechových taškových krytin, asfaltových šindelů a maloformátových šablonových střech. Okapní plech je opatřen směrem do žlabu okapnicí. Okapní plech je umístěn nad žlabem (minimálně 4cm). Rozvinutá šíře oplechování u okapu je nejčastěji 330mm - šíře plechu se přizpůsobuje dle potřeby. Pod střešní krytinou u difuzní folie se u okapní hrany provádí tzv. okapnice pro odvod kondenzátu z difuzní folie.

Pokládka střešních panelů

Je důležité pokládat panely vždy od okapnice a v délkách, které odpovídají délkám v plánu krytiny. Při pokládce postupujeme raději zleva doprava, podsouváme panely pod již upevněné panely. Šrouby jsou umístěny cca 2 cm pod křížovým přesahem v nízkém lemu. U okapu a hřebene střechy je třeba střešní panely pevněji ukotvit. Na plechové spoje jsou použity farmářské šrouby 4,8 x 20 mm.

Dokončovací lemování

Po samotné montáži a oplechování střechy přichází na řadu lemování, které se instaluje na konec. Hřebenové kryty jsou také upevněny pomocí šroubů 4,8 x 20 mm ve vzdálenosti asi 30 cm k profilovým deskám, které se spojují. Jednotlivé kusy hřebenového krytu by se měly navzájem překrývat o 100 mm, ale neměly by být sešroubovány. Krajní lišta se používá u pultových střech s našimi profily plechových tašek jako ukončovací hrana v horní části střechy a u trapézových plechů i jako štítová lišta.

Okapnice je prvek který se u klempířských prvků provádí z důvodu odvedení vody z oplechování. Okapnice je ukončena jednoduchým popřípadě dvojitým ohybem, dále kryje nosné konstrukce pod střešní krytinou - tzn bednění, laťování. Okapnice se provádí jako ukončení u oplechování okapu, závětrné lišty, atiky.

V. Střešní výlezy

Střešní výlezy by neměly rušit vzhled budovy. Střešní výlez pro vytápěný prostor je vhodný do obydleného podkroví, kde poskytuje potřebnou izolaci a vzhled jako ostatní střešní okna. Termoizolační střešní výlez je výklopné konstrukce s otevřením do boku. Po otevření klikou se křídlo otevře o 90°. Plynový píst umístěný v horní části výlezu zjednodušuje otevření, zajišťuje stabilitu otevřeného křídla a zabezpečuje je před případným zabouchnutím. Střešní výlez s otevřením na pravou nebo levou stranu (pohled z venkovní strany). Větší rozměry střešního výlezu umožňují jednoduchý a bezpečný výstup na střechu. Termoizolační výlez v sobě spojuje přednosti střešního okna a střešního výlezu.

tags: #bedneni #pod #okapovou #casti #strechy #informace

Oblíbené příspěvky: