Tloušťka betonových příček a nosných stěn v panelových domech

Konstrukční soustavy panelových domů, jež dnes můžeme najít na českých sídlištích, jsou výsledkem snahy o nalezení unifikovaného typu konstrukce bytových domů. Od konce padesátých let do začátku devadesátých let minulého století bylo realizováno v bývalém Československu kolem 80 000 objektů. Tyto objekty představovaly moderní a dostupné řešení pro výstavbu zejména bytových domů.

Nosné a nenosné stěny

Stěny projektant navrhne tak, aby odolaly tlaku a tvarovaly základní strukturu budovy. Tomu odpovídá i použití skladby materiálů a s tím související šířka zdiva. Obvodové stěny jsou v naprosté většině případů součástí nosné konstrukce. U moderních staveb může plnit obvodové zdivo i pouze izolační, ochrannou či estetickou funkci. Je však důležité si uvědomit, že nosné stěny najdeme i v interiérové části stavby. Přestože odděluje jednotlivé místnosti, stejně jako zdivo po obvodu přenáší tíhu do základů.

Na rozdíl od nosných stěn nenesou příčky kromě vlastní váhy žádnou tíhu navíc, a tak nepřenáší tlaky. Příčky mají za úkol předělovat místnosti, případně zajišťovat lepší tepelnou či akustickou izolaci.

V některých případech může být obtížné rozeznat vnitřní nosné stěny od nenosných příček, a to zejména v případě velmi starých budov bez jakékoliv dokumentace. Základním ukazatelem je tloušťka stěn - nosné mají zpravidla 150 a více mm. Nenosné typicky méně, aby zbytečně neubíraly užitnou plochu. Tloušťka příčky se obecně pohybuje mezi 6,5 a 12 cm.

Pro stavbu vnitřních nosných stěn je vhodná například broušená cihla Porotherm 24 Profi Dryfix o tloušťce 240 mm.

Čtěte také: Využití betonových prken v zahradě

Bourání a úpravy stěn

Ať už budete chtít zbudovat nové okno v obvodovém zdivu, nebo třeba posunout dveře do místnosti rozdělené vnitřní nosnou stěnou, neobejdete se bez papírování. Na zásah do nosné konstrukce budete potřebovat stavební povolení, které vyřídíte na příslušném stavebním úřadu. Stavební povolení budete potřebovat i v případě, že budete měnit velikost stávajících otvorů.

Dle § 160 stavebního zákona může stavebník svépomocí provádět jen některé stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce. Svépomocí může stavebník vybourat otvor do nenosné stěny, musí však mít zajištěn stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jedná-li se však o rekonstrukci stavby pro bydlení nebo zásah do konstrukcí kulturní památky, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Bourání nenosných příček

Přestože bourání příček obecně nemívá žádné následky na statiku domu a nevyžaduje samostatný projekt, měli byste se do bourání příčky pustit až po konzultaci se stavebním odborníkem. Ten zjistí, zda se do bourání příčky pustit můžete, nebo naopak určí, zda příčka plní nosnou funkci nebo je nějak spojena s jinou částí stavební konstrukce - například se stropem.

Nejvíce problémů s bouráním příček se vyskytuje u předválečných staveb. V tomto typu budov mohou být zděné stropy spojené s příčkami ocelovými nosníky a celá konstrukce tvořila nedílný celek - toto konstrukční řešení se nazývá Kleinův strop. V takovém případě může odstranění příčky způsobit, že přilehlé stěny nebudou schopny nést takové zatížení, což může vést k prohnutí stropu v horních a dolních patrech. V některých případech může dojít i k lokálnímu zřícení.

Bourání nosných stěn

V případě nosných stěn platí, že svévolné zbourání nosné stěny není možné. Plánujete-li odstranit nosnou stěnu, musíte se poradit se stavařem nebo architektem. Dále je nutné nechat vypracovat projekt rekonstrukce a získat povolení úřadu k provedení takové přestavby. Kromě souhlasu úřadu musíte mít samozřejmě také souhlas vlastníka nebo správce budovy. Dokument předkládaný úřadu musí obsahovat příslušné výpočty zatížení konstrukce a navržené následné řešení.

Čtěte také: Postup výroby betonových prken

Odstranění nosné stěny vyžaduje nahrazení stěny nosníkem, který se může stát dekorativním prvkem v interiéru. Nosník převezme zatížení stropu a odlehčí stojícím stěnám. Ve stavební praxi se občas vyskytnou situace, kdy vysuté betonové nosníky pod stropem nestačí. Někdy je zatížení přenášené na sousední stěny příliš velké a v takovém případě je nutné postavit ocelové nebo železobetonové sloupy, které konstrukci vysunutého nosníku podepřou. Šířka bourání bývá omezena maximálním rozměrem 5 metrů. To souvisí s rozměry ocelových profilů, které jsou na trhu.

Konstrukční soustavy panelových domů

Konstrukční soustava G40 a G57

Na přelomu let 1953 a 1954 byl postaven první celostěnový panelový dům v tehdejším Gottwaldově - známý typ G 40. Pětipodlažní typ G 40 tenkrát ještě nebyl projektován jako dům sestavitelný z opakovatelných „sekcí“. Je vždy pětipodlažní, se dvěma vchody. Jednalo se o tzv. malorozponovou soustavu, tj. světlá vzdálenost nosných panelů byla 3,6 metrů. Nosné stěny jsou příčné (tloušťky 200 mm) z betonových panelů vylehčených kruhovými dutinami. Izolační vrstvou je zde 20 cm silná vrstva struskopemzobetonu.

Netrvalo dlouho, a jednotlivé kraje a města si začaly konstrukční soustavu G57 upravovat k obrazu svému. Zachována zůstala i tloušťka nosných zdí 200 mm nebo třeba provedení schodišťových ramen.

Konstrukční soustava T06B

Konstrukční soustava T06B je nejčastějším typem paneláku v České republice. Myšlenka krajských variant, která u G57 vznikla víceméně náhodou, byla u T06B hlavním stavebním kamenem. Existují ovšem výchozí podklady, které mají domy T06B stejné. Jelikož se konstrukční soustava T06B začala stavět jen několik let po předchůdkyni G57, převzala z ní základní konstrukční prvky. Například jednotný rozpon 3,6 m, který byl v té době již poněkud nedostatečný.

Nosné stěny jsou v příčném směru, podélné vyztužení je řešeno ve střední části sekce s pomocí podélně ztužujících stěn, jejichž konstrukce je shodná s těmi nosnými. Nenosné příčky mají 60 nebo 80 mm. Pro konstrukční soustavu T06B je typická především řadová zástavba, nejčastěji se jedná o objekty s výškou 6 nebo 8 NP. Časté jsou ale i nižší objekty se 4 NP.

Čtěte také: Dlažba pro nevidomé BEST – KLASIKO

U T06B jsou příčné nosné stěny z plných železobetonových panelů, 150 mm tlustých.

Jihočeská varianta T06B-JČ

Příprava krajské materiálové varianty T06B započala v Českých Budějovicích již v roce 1962. Celostátní typové podklady T06B doznaly u jihočechů změn zejména v řešení obvodového pláště, který využíval do betonové směsi lokální suroviny - křemeliny. Hromadná výstavba typem T06B-JČ započala v roce 1963 na sídlišti Modrá Hvězda v Českých Budějovicích.

Obvodový plášť: Křemelinový, tl. 200 mm + MIV. Štíty vrstvené tl. Nosné stěny: Železobetonové tl. 140 mm. Příčky: Železobeton tl. Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 120 mm nebo 140 mm.

Racionalizovaná varianta T06B-JČ R73

Podstatnou proměnou prošla konstrukční soustava T06B-JČ v roce 1973. Během této velké racionalizace došlo k několika zásadním úpravám soustavy. Obvodový plášť byl u varianty R73 vždy keramický.

Obvodový plášť: Keramzitbetonový, tl. 300 mm + MIV. Štíty vrstvené tl. Nosné stěny: Železobetonové tl. 150 mm. Příčky: Železobeton tl.

Obecně lze říci, že v první třetině 70. let si prošly omlazením téměř všechny tehdejší konstrukční soustavy v republice. Důvodem bylo v roce 1972 zavádění tzv. Nových konstrukčních soustav (NKS), které stavěly na praktických zkušenostech z předchozích let panelové výstavby a již tolik netrpěly na dětské nemoci.

Jihomoravská varianta T06B-KDU

Konstrukční soustava T06B-KDU vznikla v polovině 60. let v Brně, kde tvoří podstatnou část bytového fondu. Typickým prvkem jsou plně zapuštěné chodbové lodžie s mírně předsazeným betonovým zábradlím.

Obvodový plášť Železobeton tl. 340 mm (parapety) a 300 mm (štíty). Nosné stěny železobetonové tl. 140 mm. Příčky železobetonové tl.

Olomoucká varianta T06B-OL

Olomoucká varianta T06B byla stavěná v celém dnešním Olomouckém kraji. Pro soustavu jsou typické celostěnové panely s přiznanými spárami. Největší anomálií jsou sekce se dvěma rozpony. K obvyklému rozponu 3,6 m přibyl doplňkový rozpon 2,4 m - ze striktně jednomodulové soustavy se tak stala soustava dvoumodulová.

Obvodové panely - tloušťka 240 mm, materiál „expandobeton 60“. Nosné stěny: Železobetonové tl. 140 mm. Příčky: Železobeton tl.

Ostravské varianty T06B

Ostravská vývojová větev tehdejšího Severomoravského kraje je tou vůbec nejrozvětvenější v rámci celé soustavy T06B.

T06B-OS

Jako první se začala v druhé polovině 60. let stavět varianta s prozřetelným označením T06B-OS. Soustava pro obvodové zdivo využívala lokální odpadní suroviny - strusky, a vznikl tak nový stavební materiál - struskopemzobeton.

Obvodový plášť: Struskopemzobeton tl. 210 mm, štíty tl. Nosné stěny: Železobetonové tl. 160 mm. Příčky: Železobeton tl.

Racionalizovaná varianta T06B-OS (pozdější 70. léta)

Výstavba racionalizované varianty započala koncem 70. let a domy byly stavěny v celém Moravskoslezském kraji. Dbáno bylo především na lepší tepelnou izolaci.

Obvodový plášť: Struskopemzobeton tl. 250 mm, štíty tl. Nosné stěny: Železobetonové tl. 160 mm. Příčky: Železobeton tl. Stropní panely: Železobetonové s tloušťkou 150 mm.

T06B-OS 70

Varianta T06B-OS 70 se začala stavět od roku 1970. Pro tuto soustavu je nejtypičtější absence budek strojoven výtahů na střeše. Výtahy končí v předposledním podlaží a v posledním podlaží je zakomponována jejich strojovna.

Konstrukční soustava PS 61

Panelová soustava PS 61 v západních Čechách byla používána od roku 1961 do roku 1967. V současné době jsou objekty užívány převážně jako bytové domy. Je třeba prověřit stávající příčky, omezit další zatížení stropů tloušťky 120 mm. Problémem zůstává stlačení škvárobetonových panelů stěn s důsledkem tlaku na nenosné příčky.

Základové konstrukce jsou provedeny z monolitických pásů z prostého betonu B 105 pod příčnými a obvodovými stěnami.

Konstrukční soustava V-OS (věžové domy)

Konstrukční soustava V-OS je ostravská soustava pro obytné věžové domy, která vznikla v šedesátých letech. Bezesporu dominantní charakteristický prvek věžových domů V-OS jsou pásová okna.

Základem celého domu je monolitické jádro, které bylo budováno posuvným bedněním. Tuhé monolitické jádro bylo betonováno s výstupky na svých vnějších rozích - do těch byly v další fázi stavby zavedeny průvlaky skeletu. Tloušťka vnějších stěn monolitického jádra je 200 mm, tloušťka podest je 200 mm (250mm i s vrstvou betonové mazaniny a dlažby).

Kolem monolitického jádra se nachází montovaný skelet, který sestává z prefabrikovaných železobetonových sloupů, průvlaků a ztužidel. Železobetonové stropní dílce jsou dutinové a jejich tloušťka je 200 mm. Stropní dílce mají rozměry 6000 x 1200 mm nebo 6000 x 600 mm. Příčky v bytech jsou zděné nebo panelové, jejich tloušťka je 60 mm. Příčky mezi dvěma byty jsou zdvojené (příčka 60 mm, izolace 60 či 30 mm a další příčka 60 mm). Obvodový plášť: Průčelí: parapetní plynosilikátové dílce uložené na ztužidlech. Nenosné příčky tl. 60 mm.

Konstrukční výška podlaží (ve skeletové části) je 2800 mm z toho světlá výška místností 2550 mm (při užití parket).

Konstrukční soustava P 1.11 Ol

Soustava P 1.11 Ol byla nejmladší a poruchy se projevovaly zejména u obalových konstrukcí. Obvodové pláště již měly zásadně sendvičovou strukturu. Soubor sekcí obsahoval 5 řadových sekcí, 1 bodový dům a individuálně upravené domy s 13 nadzemními podlažími. Soustava byla charakteristická „zalamovanými“ příčnými stěnami s moduly 2,4 m, 3,0 m a 4,2 m. Stěny v jedné rovině byly pouze ve štítech, schodišťových modulech.

Stropy - plné desky tl. Stěny - tl. Obvodový plášť - vrstvený v tl. Po roce 1984 byl zaveden tzv. „optimalizovaný plášť“, ve kterém byla vnitřní nosná vrstva zeslabena na 100 mm, tudíž celková tloušťka panelů poklesla na 250 mm.

Tloušťka betonových konstrukcí v pasivních domech

Beton vykazuje značnou pevnost v tlaku, která umožňuje navrhnout stěny železobetonové nebo z prostého betonu velmi malé tloušťky. Je obecně známo, že pro pasivní domy je nejvýhodnější takový obvodový plášť, který dokáže zajistit dostatečnou tepelně-izolační funkci při co nejmenší celkové tloušťce obvodové stěny. Tomuto požadavku plně odpovídá například betonová stěna tloušťky 120 mm, která s vrstvou tepelně-izolačního pěnového polystyrenu tloušťky 300 mm vytváří obvodový plášť celkové tl. Na první pohled nepříliš významný rozdíl v tloušťce 80mm je ve skutečnosti velice významný. Pohybuje-li se výsledná energetická náročnost domu těsně kolem sledovaných 20 kWh/(m2a), může tato hodnota rozhodnout o tom, zda kriterium pro pasivní domy bude splněno nebo nikoliv.

Optimální tloušťka nosných betonových stěn z monolitického betonu prováděného přímo na stavbě vyztužených betonářskými sítěmi u obou povrchů je z důvodu zajištění dokonalého probetonování zpravidla od cca 180 mm výše. Ve výjimečných případech při dodržení zvláštních opatření (zajištění větší tekutosti a zpracovatelnosti betonové směsi) lze provést stěny tloušťky i 150 mm. Vybetonovat stěnu tlustou 120 mm ve svislé poloze při použití standardní technologie, tj. se standardním bedněním je velmi problematické.

V důsledku tenké betonové nosné stěny dochází ke zmenšení celkové tloušťky obvodového pláště domu v porovnání se zděnými technologiemi a tím dochází k úsporám nejenom obytné plochy, ale i k výraznému snížení energetické náročnosti domu.

Tabulka porovnání tlouštěk stěn vybraných panelových soustav:

tags: #betonova #pricka #panelovy #dum #tloustka

Oblíbené příspěvky:

• Dvířka na myčku 45 cm
• ochrana stavby před vlhkostí
• Významné vodní projekty v ČSR 30. let
• Zjistěte více o oxydovém nátěru a dalších zajímavostech druhé světové války
• Vše o polystyrenových deskách na zeď