Dětské prolézačky: Bezpečnost, design a vývoj

Dětská hřiště představují nejen místo zábavy, ale také zrcadlo doby a jejího přístupu k výchově, bezpečnosti a vnímání rizika. Hřiště pro děti je v každé mateřské škole vítanou kratochvílí, kde se děti mohou v bezpečí školní zahrady vyřádit i neustále zdokonalovat. Venkovní hrátky mají být nejen zábavné pro děti, ale učitelům musí dávat jistotu, že jsou děti v bezpečí. Ať už chcete stavět nové dětské hřiště, renovovat starší venkovní hernu, nebo rozšířit stávající vybavení zahrady mateřské školy, rozhodně buďte na pozoru. Bezpečí dětí při hraní je jedním z důležitých parametrů.

Bezpečnostní normy a certifikace

Obří skluzavky, důmyslné prolézačky nebo vratké mosty sice dětem pomáhají v jejich rozvoji, nesou s sebou ale také určitá rizika. Ta pomáhá eliminovat bezpečnostní norma ČSN EN 1176, která na výrobce, ale i provozovatele hřišť klade přísné požadavky. Dnešní dětská hřiště vznikají podle přísných evropských norem (např. EN 1176). Ať už se jedná o klasické herní prvky, nebo originální atypické herní prvky na míru, musí projít přísnou certifikací, která ověří, že jsou zcela bezpečné. Tedy že nemůže dojít k zachycení hlavy, nohy, ruky či prstu dítěte, nebo že se minimalizuje riziko pádu. Certifikace herních prvků vydávají zkušební ústavy, kde specialisté podrobují výrobky důkladnému posouzení. Například ověřují, že jsou vyrobeny dle platných technických norem, z nezávadného materiálu a jsou správně nainstalovány. Pokud hřiště certifikaci nemá a dojde ke zranění, mohou při následném stanovení míry zavinění nastat velké problémy. Certifikace tak chrání nejen výrobce, ale také školské zařízení. Bezpečnostní certifikace, jako je EN 1176 (evropská norma pro bezpečnost dětských hřišť), jsou nezbytné pro všechny herní prvky.

Povrchy a údržba

Povrch pod herními prvky (např. gumové dlaždice, písek, dřevěná štěpka) musí tlumit nárazy. Pevné povrchy jako beton nebo asfalt mohou být příčinou vážných úrazů, pokud dítě při pádu narazí na tvrdý povrch. Gumové dlaždice a povrchy - moderní gumoasfaltové materiály jsou měkké, pružné a poskytují vynikající tlumení nárazů.

Standardem je také tzv. systém řízení bezpečnosti dětských hřišť, což jsou pravidelné kontroly, údržba a dokumentace k provozu hřiště. Ta sestává jak z platných certifikátů, tak z dokumentů o samotném provozu, jako je provozní řád, plán kontrol a údržby, revizní protokoly nebo návštěvní řád. Systém vychází z bezpečnostních norem, platných právních předpisů a pokynů výrobce. Instalací hřiště tedy povinnosti provozovatele teprve začínají. Po instalaci je provedena tzv. instalační kontrola, která je dokladem, že je hřiště bezpečné. Revize dětského hřiště (roční hlavní kontrola) je povinností vyplývající z normy ČSN EN 1176. Každý provozovatel by ji měl jednou za rok na svém hřišti zajistit. Revizní technici hřiště zkontrolují a posoudí, zda je v pořádku a způsobilé provozu. Během roku pak osoby určené provozovatelem dělají provozní a běžné vizuální kontroly. Na tyto typy kontrol může provozovatel nechat svůj personál proškolit revizními techniky. Hřiště by mělo být kontrolováno v pravidelných intervalech odpovídajících jeho vytíženosti. Bezpečnost na dětských hřištích nekončí pouze jejich výstavbou. Pravidelná údržba a kontrola jsou nezbytné pro zachování jejich bezpečnosti. Prvky na hřištích se mohou opotřebovávat, uvolnit nebo zkorodovat, což může představovat nebezpečí.

Faktory ovlivňující bezpečnost dětských hřišť

  • Kvalitní a certifikované herní prvky (splňující EN 1176)
  • Bezpečný povrch (gumové dlaždice, písek, dřevěná štěpka)
  • Pravidelná údržba a kontroly (roční, provozní, vizuální)
  • Správné umístění hřiště (rovný povrch, daleko od nebezpečných oblastí)
  • Informovanost rodičů, učitelů a dětí o bezpečném používání a rozpoznání nebezpečí

Historie a proměna dětských prolézaček

Zatímco dnes se prolézačky testují podle přísných norem, dříve šlo často o svépomocně vyrobené konstrukce, které by dnešním bezpečnostním požadavkům neprošly ani v nejmírnější podobě. Na dětských hřištích v socialistickém Československu dominovaly konstrukce z kovových trubek, často rezavých, svařovaných na místě nebo přivezených z podnikových dílen. Děti si na nich často odřely kolena, natloukly hlavu nebo skončily se zlomeninou - ale společnost tehdy brala tyto nehody jako součást dětství. Moderní hřiště jsou barevná, z materiálů jako plast, dřevo nebo kompozit. Každý prvek musí mít certifikaci a pravidelnou revizi. Kritici tvrdí, že se dětem z hřišť vytrácí riziko a že se tím ochuzují o přirozené učení zvládání nebezpečných situací. Současný trend směřuje k tzv. řízenému riziku - vytváření prostorů, kde se dítě může potkat s výzvou, ale v kontrolovaném a předvídatelném prostředí. Proměna dětských prolézaček není jen technickou otázkou, ale i kulturní a společenskou. Zrcadlí proměnu hodnot - od kolektivního a improvizovaného ke kontrolovanému a individualizovanému přístupu.

Čtěte také: Krok za krokem: Betonové sloupky

Moderní design a inovace

Dětská hřiště pro mateřské školy nebo herní prvky na zahradu MŠ nemusí být nudné. Už to nejsou jen klouzačky a houpačky, jak je znaly generace před námi. Do běžné hry se přidávají i vzdělávací prvky, které dětem zapojují všechny smysly a rozvíjí jejich kognitivní schopnosti a kreativitu. Na vlastní kůži tak mohou poznat např. základní fyzikální zákony z oblasti mechaniky, hydrauliky či optiky, mohou si taky zahrát na venkovní hudební nástroje nebo objevovat nový pohyb. Mateřská škola se může do procesu návrhu aktivně zapojit a nechat si od designérů navrhnout téměř cokoli na míru. Cílem je vytvořit dětem místo nejen pro hru, ale také pro jejich postupný rozvoj s ohledem na věk a schopnosti. Byť by mělo být na dětských hřištích ideálně živo, i v těch nejrušnějších urbanistických částech představují malou oázu klidu, hlavně pro rodiče. Pro děti jsou zase neuvěřitelným světem, kde se rozvíjí jejich fyzická i mentální zdatnost. Nemusí se přitom nutně jednat o klasický koncept dřevěného domečku, houpačky, klouzačky a kolotoče.

Skull Studio a funkční plastiky

Pokud někdy narazíte na dětské hřiště z pera architektů Skull Studia, možná vás na první dobrou ani nenapadne, že se o dětské hřiště jedná. Jejich projekty jsou jiné, netradiční, ale o to víc lákavější. „Z našeho pohledu plní dětské hřiště jednu z elementárně vitálních funkcí veřejného prostoru. Je místem, kde se setkávají obyvatelé lokality napříč generacemi.“ Studio se oprostilo od vnímání dětského hřiště jako místa, kde má probíhat pouze dětská hra. Celý návrh je pro ně spíš funkční plastikou, tedy sochy s herní funkcí, která nemusí nutně jít na úkor sochařské a estetické kvality. „Čím hlouběji se ponoříme do detailů přírodních jevů, tím komplexnější mechanika vztahů se před námi otevírá,“ vysvětluje Hájek s tím, že tyto jevy zároveň kombinují se současnými poznatky z disciplín jako je kognitivní věda a biomechanika.

Ne všechny nápady a poznatky je ale možné přetavit v realitu. „Z pohledu sochaře je bezpečnostní norma osinou v zadku. Z pohledu designéra, se jedná o omezení, které se projevuje v estetické i funkční rovině návrhu. Prosadit atypický návrh je při současné praxi aplikace normy obtížnější.“ „Zastáváme názor, že stávající legislativní rámec normy je nevyhovující. Nejen z důvodu dopadu normy na estetiku herních prvků, ale i z důvodů poznatků, které plynou z praxe užívání příliš bezpečných herních prvků.“

Příklady realizací Skull Studia

  • Rezervace Bororo (Pražská zoo): Nejstarší dětské hřiště studia, navržené pro pražskou zoo. „I přes limity normy se nám podařilo dosáhnout atraktivního výrazu, soudě dle popularity. Rodiče prý zařazují Bororo takticky až na závěr okruhu prohlídky z důvodů nevůle dětí opouštět herní areál,“ říká Hájek.
  • Hřiště v Krkonoších: Na další, tentokráte již více neobvyklé hřiště, lze narazit v Krkonoších. V nadmořské výšce 1 062 metrů lze relaxovat v přírodě, zatímco děti mohou do detailu prozkoumávat skulptury inspirované přírodou Krkonoš. „Konstrukční, materiálové řešení, je přímo úměrné povětrnostním podmínkám a předcházela mu podrobná studie příkladů z alpských a severských lokalit. Zásah do krajiny je minimalizovaný užitím neexpanzivní kotevní techniky, zemních vrutů. Soulad námětu, krkonošské fauny, se vzdělávacím programem národního parku.“
  • Bienále architektury v Benátkách (2021): Jak může vypadat dětské hřiště, pokud autor dostane absolutní svobodu, pak ukázalo studio na Bienále architektury v Benátkách v roce 2021. Autoři ze Skull Studia říkají, že instalace symbolicky interpretovala náměř přehlídky How will we live together? a převrací význam v otázku Co nás rozděluje? Funkční design prvku byl výsledkem výzkumu na poli kognitivních disciplín. „V celé konstrukci nenaleznete jedinou vodorovnou plochu. Pohybem v prolézačce jste tak vystaveni konstantní stimulaci balančního aparátu.“

Skull studio nyní pracuje na projektech dalších hřišť. Více se chce zaměřit na podobné projekty jako byla Pecka. Tedy dávat horským areálům určitou mimo lyžařskou náplň, za kterou by do nich mohli mířit turisté i v létě.

Čtěte také: Postupy rekonstrukce trámových stropů

Čtěte také: Význam betonových zátarasů pro Prahu

tags: #informace #o #betonových #dětských #prolézačkách

Oblíbené příspěvky: