Marže stavebních firem na materiál: Jak se tvoří a co ovlivňuje její výši

Při prodeji výrobku či služby získáváte výdělek, který se nazývá marže. Je důležité si uvědomit, že marže a zisk nejsou synonyma, ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát. Marže označuje rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, avššak bez započítaných nákladů. Proto abyste měli vyšší zisky, nestačí jen zvýšit celkový obrat - kromě obratu potřebujete udržet či zvyšovat právě marži.

Jak se marže počítá?

Marže se obvykle vyjadřuje v procentech. Například 100% marže znamená, že jste výrobek prodali bez jakýchkoli nákladů (cena, za kterou jste ho prodali, tak představuje čistý zisk). Představte si, že jste za 150 Kč koupili výrobek, který chcete hned prodat dál. Rozhodnete se, že mu dáte cenu 190 Kč, tedy o 40 Kč dráž.

Tím nejdůležitějším kritériem jsou náklady. Jako úplně první si spočítejte všechny výdaje, které vás bude produkt stát. Kromě nákupní ceny to jsou například energie, mzdy, skladování, pronájmy, vybavení, pomůcky či suroviny a také vlastní čas. Všechny tyto výdaje platíte právě marží. Všechno, co vám zbude, pak představuje čistý zisk.

Nastavení marže ve stavebnictví

Správné nastavení marže je zásadní pro celkovou cenotvorbu. Marži si nastavte tak, abyste byli konkurenceschopní - tedy tak, aby se vaše výrobky či služby prodávaly. S marží můžete neustále pracovat podle aktuální situace.

V různých odvětvích se nastavují různě vysoké marže. To vychází nejen z odlišné velikosti nákladů (výrobní podnik bude řešit spíš náklady na výrobu, skladování a distribuci, zatímco ve službách půjde o vlastní čas a know-how), ale také z typu zboží. Například čerpací stanice mívají marži obvykle mnohem nižší (ilustračně řekněme kolem 6 %) než stánkaři (třeba 37 %). Průměrná marže se v Česku pohybuje kolem 23 %. O něco vyšší ji mají nejmenší maloobchody (typicky stánkaři nebo třeba večerky, u nichž může marže dosahovat až 40 %).

Čtěte také: Materiál a výroba bedýnek Patobox

Při prodeji služeb se velice pečlivě zaměřte na náklady, protože nebývají tak snadno viditelné jako u fyzických výrobků. Myslete i na to, že na rozdíl od zboží neprodáváme jeden produkt se stále stejnou cenovkou, ale nabízíte službu, kdy každá zakázka může vypadat naprosto jinak.

Když stanovujete cenu produktu a máte už víceméně jasno v tom, jaké jsou náklady na jeho výrobu a distribuci, můžete začít přemýšlet nad vhodnou cenovou strategií. Rozmyslete si, jaký je váš cíl: chcete maximalizovat zisk? Získat významný podíl na trhu? Zohledněte ceny konkurence, poptávku, ale také cenovou citlivost zákazníků a jejich preference. Někteří zákazníci budou očekávat, že za vyšší cenu dostanou vyšší kvalitu a levné produkty nebudou chtít kupovat, jiní zase chtějí produkt za co nejnižší cenu.

Marže stavební firmy na materiál a DPH

V praxi se můžete setkat s neobvyklými postupy účtování. Například při rekonstrukci bytu na klíč, kdy firma naúčtuje materiál podle doporučených cen, které již obsahují 21% DPH, a na konec kalkulace ještě započte 15% DPH z celé ceny. V takovém případě nejenže základní ceny jsou vyšší, než jaké jsou na internetu, ale ještě se počítají dvě DPH, i když platit by se měla jen ta druhá.

Situace na trhu stavebních materiálů

Situace, kdy na trhu vládla velká poptávka po stavebních materiálech a jejich cena jenom rostla, končí. Materiál už je. Dříve to bylo tak, že nebyl, firma nebo člověk si objednali nějaký materiál v předstihu a dodavatel mu klidně před dodáním řekl, že zaplatí o x % víc, nebo že to prodá hned komukoli jinému. I samostavitelům objednaný materiál třeba nedodávali kompletní a řekli jim, že víc nemají (možná i měli, ale mohli ho prodat za vyšší cenu někomu jinému).

Dřevo už se posunulo maličko dolů, ale pořád se mu výrazněji nechce (respektive prodejcům). Od začátku roku (před válkou na Ukrajině) už klesalo, potom se díky sankcím a problémům trend zase otočil a prudce zdražilo.

Čtěte také: O Výrobě Truhlářského Materiálu

Jednou složkou zvýšené ceny materiálů jsou opravdu zvýšené náklady (jako jsou mzdy, energie nebo vstupní suroviny). Druhou složkou je obchodní marže a reakce na poptávku vyvolanou například strachem, že materiál nebude nebo už bude jen o hodně dražší, případně tím, že to někdo opravdu potřebuje teď a nemá v tu chvíli náhradu. V první polovině roku se prodalo určitě víc materiálu, než by se prodalo normálně, kdyby byl normálně dostupný a všichni nestrašili neustálým zdražováním.

Dalším aspektem je to, že hypotéky prakticky skončily. Dříve jsme byli zvyklí, že si lidé půjčovali na tu největší část ceny nemovitosti. Nabídka vzrostla a na straně kupujícího bych si určitě o slevu řekl.

Statistika stavebnictví v ČR (CZ-NACE F)

Stavebnictví je ve skupině (sekci) F Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která je platná od 1. 1. 2008. Tuto sekci tvoří výstavba budov (oddíl 41), inženýrských děl (oddíl 42) a specializované stavební činnosti v případě, kdy představují pouze část z celkového stavebního procesu (oddíl 43).

Základní zpravodajskou jednotkou statistiky stavebnictví je podnikatelský subjekt, tj. právnická nebo fyzická osoba, která má postavení podnikatele. Subjekty jsou rozděleny, bez ohledu na svou hlavní činnost, do dvou skupin:

  • fyzické osoby podnikající na základě Živnostenského zákona (a obdobných předpisů),
  • právnické osoby, podnikající na základě zákona o obchodních korporacích, tedy obchodní společnosti (mezi ně patří i fyzické osoby zapsané v Obchodním rejstříku).

Fyzické osoby (nezapsané v obchodním rejstříku) nejsou počínaje rokem 2010 předmětem žádného statistického šetření a výsledky za tyto subjekty jsou modelovány na základě údajů z administrativních zdrojů dat (daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, údaje z České správy sociálního zabezpečení).

Čtěte také: Moderní technologie v přepravě stavebnin

Vybrané ukazatele a pojmy

Následující tabulka shrnuje klíčové ukazatele a jejich definice, používané ve strukturální statistice podniků.

Ukazatel Definice
Marže Výdělek získaný při prodeji jednoho výrobku či služby (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou bez započítaných nákladů).
Zisk To, co zbude po odečtení všech nákladů (včetně provozních, finančních atd.) od výnosů.
Počet aktivních subjektů Počet podnikatelských subjektů, které byly aktivní alespoň po část roku, po dopočtu na základní soubor.
Počet zaměstnaných osob Součet evidenčního počtu zaměstnanců, pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácnosti, a osob pracujících na dohodu.
Průměrná hrubá měsíční mzda Všechny pracovní příjmy zúčtované zaměstnancům v evidenčním počtu.
Aktiva netto Stav majetku (stálých, oběžných a ostatních aktiv) k poslednímu dni sledovaného roku, bez oprávek a opravných položek.
Pasiva Stav vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv.
Zásoby Materiál, nedokončená výroba a polotovary, výrobky, zvířata a zboží bez poskytnutých záloh.
Vlastní kapitál Základní kapitál, kapitálové a rezervní fondy, výsledek hospodaření minulých let a běžného období.
Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Suma výdajů vynaložených na pořízení dlouhodobého majetku (koupí, vytvořením vlastní činností, finanční leasing).
Výnosy celkem Součet tržeb za vlastní výkony a zboží, změny stavu zásob, aktivace a ostatních výnosů.
Tržby za výkony a zboží Součet tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb a tržeb za prodej zboží.
Náklady celkem Časově rozlišené provozní, finanční a mimořádné náklady za sledované období.
Osobní náklady Veškeré požitky zaměstnanců, osob na dohodu, včetně příjmů společníků a odměn členům orgánů společností a náklady na sociální pojištění.
Hospodářský výsledek po zdanění Rozdíl mezi výnosy celkem a náklady celkem za sledované období (zisk nebo ztráta).
Výkony včetně obchodní marže Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, obchodní marže, změna stavu zásob vlastní výroby a aktivace.
Výkonová spotřeba Spotřebované nákupy (materiál, energie) a služby (externí služby, náklady na reprezentaci).
Přidaná hodnota Rozdíl mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou.
Obchodní marže (statistická) Rozdíl mezi tržbami (příjmy) za prodej zboží a náklady, vynaloženými na prodané zboží.
Přidaná hodnota na zaměstnance Podíl přidané hodnoty a počtu zaměstnanců v evidenčním počtu (přepočteném na plně zaměstnané).
Rentabilita celkových aktiv Podíl hospodářského výsledku po zdanění a majetku (aktiv) celkem.
Rentabilita vlastního kapitálu Podíl hospodářského výsledku po zdanění a vlastního kapitálu.
Rentabilita tržeb Podíl hospodářského výsledku po zdanění a součtu tržeb (příjmů) za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží.
Rentabilita nákladů Podíl hospodářského výsledku po zdanění a celkových nákladů (výdajů).
Nákladovost Podíl celkových nákladů a celkových výnosů.
Doba obratu zásob Podíl celkových zásob a průměrných denních tržeb.

Tvorba základního a výběrového souboru

Vykazující podnikatelské subjekty jsou vybírány z Registru ekonomických subjektů, a to na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti a jejich velikosti (měřené počtem zaměstnanců, resp. pojištěnců nebo výší ročního obratu). Výběrový soubor zjišťování P 5-01 se dělí na tři části:

  1. Část plošného výběru: Aktivní ekonomické jednotky s parametry pro plošný výběr automaticky spadají pod výkaznickou povinnost.
  2. Část 100% výběru: Spadají pod ni výběrová strata (skupina subjektů se stejnou ekonomickou činností a velikostí dle počtu zaměstnanců), jejichž vysoká obsazenost je důležitá pro korektní průběh dopočtů a podobu konečných výstupů.
  3. Část stratifikovaného náhodného výběru: Patří sem jednotky menší velkosti, které nesplňují podmínky pro plošný nebo 100% výběr.

Od roku 2008 se pro odhady nepoužívá metoda vážení, ale metoda imputace. Každé jednotce (s 20 a více zaměstnanci) nebo skupině jednotek (s 0-19 zaměstnanci) se na základě vývoje v totožném stratu a informací z administrativních zdrojů dopočte dle předem definovaných vztahů mezi ukazateli požadovaná struktura dat.

Meziroční a mezinárodní srovnatelnost dat

Meziroční srovnatelnost dat je ovlivněna organizačními změnami, změnami převažující činnosti, legislativními změnami, změnami účetních postupů a v neposlední řadě využíváním nových administrativních zdrojů. Od roku 2008 jsou údaje metodicky srovnatelné. Pro oblast strukturálních statistik je v rámci Evropské unie platné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků. Ukazatele publikované ČSÚ jsou mezinárodně metodicky srovnatelné.

Výsledky ročního šetření se mohou lišit od výsledků publikovaných ze čtvrtletních respektive měsíčních šetření. Měsíční a čtvrtletní údaje jsou publikovány v termínech, kdy podniky nemají k dispozici přesné údaje za sledované období a jsou proto nahrazovány kvalifikovanými odhady a nejsou k dispozici veškeré administrativní zdroje využitelné v dopočtech ročních dat.

tags: #bezna #marze #na #materialu #u #stavebnich

Oblíbené příspěvky: