PergolyBřidlicové lomy v Jakartovicích: Historie, příroda a romantika Nízkého Jeseníku
Oblast v okolí Jakartovic je významná výskytem břidlice, která se zde začala dobývat na začátku 19. století. Romantické prostředí není turisticky známé a nejsou zde žádné značené stezky. Přes léto je zde možné koupání, na podzim toulání. Okolí Jakartovic na Opavsku má své kouzlo pořád.
Historie těžby břidlice
Povrchové dobývání štípatelných břidlic bylo v lokalitě Jakartovice zahájeno na počátku 19. století. Už v jeho polovině zde bylo zaměstnáno 100 - 150 lidí. V té době se do jedné společnosti spojili výrobci břidlice z Jakartovic, Bohdanovic a Svobodných Heřmanic. Ložiska břidlice v lokalitě Jakartovice byla odkryta povrchovými otvírkami na počátku 19. století. Těžba v hlubokých jámových lomech v obou lokalitách probíhala povrchově technologicky stejným způsobem jako ve Svobodných Heřmanicích.
Na začátku 20. století těžba a zpracování břidlice postupně upadaly, až v průběhu první světové války zanikly docela. Od roku 1883 v Jakartovicích existovala výrobna střešních tašek Eblum a Saulich, která ukončila svoji činnost v průběhu 2. světové války stejně jako okolní lomy. Po válce a odsunu německých obyvatel převzalo břidlicové lomy do národní správy Centrální hospodářské skladiště v Opavě. Provoz Výrobny potřeb pro pokrývače, zpracování břidlice J. Saulich a spol. byl ukončen v roce 1951.
Těžba ve Svobodných Heřmanicích a Bohdanovicích
Opuštěný jámový lom ve Svobodných Heřmanicích s rozlehlými odvaly, v němž se od poloviny 18. století těžily pokrývačské břidlice moravického souvrství, dosahoval značné hloubky okolo 75 až 80 m a délky cca 500 m. Zdejší břidlice dosahuje tvrdosti 2-2,5 stupně, má černošedou barvu s matným leskem a hladkým povrchem na štěpných plochách. Vysoká kvalita heřmanické suroviny umožnila ve 2. polovině 19. století velký rozvoj těžby pokrývačské břidlice. Kolem roku 1860 heřmanické břidlicové lomy zaměstnávaly okolo 100 až 150 zaměstnanců. V průběhu 2. světové války došlo opět k úpadku trhu a omezení výroby. Po válce byla těžba obnovena pod vedením národního správce Antonína Tulingea. V lomech tehdy pracovalo 120 především německy mluvících dělníků, avšak s poválečným odsunem Němců došlo k nedostatku zkušených specialistů a těžba byla v roce 1948 ukončena.
V okolí Bohdanovic se břidlice dobývala v jámových a stěnových lomech. Severní lokalita leží na Klapetkově kopci na pokračování jakartovického ložiska. Jižní lokalita je rozsáhlejší, představuje ji velký jámový lom ve svahu Strážného kopce. Podobně jako v Jakartovicích i v Bohdanovicích byla v přetěženém lomu na Strážném založena hlubinná otvírka. Ložisko bylo otevřeno svislou jámou cca 50 m hlubokou, podzemní těžba probíhala komorováním směrem do pole. Na západním konci katastru obce Úblo se nachází bývalé lomy na břidlici, z nichž jeden je zatopený. Vzhledem k poloze lomů se jedná o nejsevernější těžbu pokrývačské břidlice v Nízkém Jeseníku.
Čtěte také: Kvalitní břidlicové výrobky
Štoly a Netopýři
Haldy břidlice jsou v okolí Jakartovic nepřehlédnutelné. Pod jednou z nich je štola zvaná Bohuš. Nachází se pod severovýchodním okrajem haldy břidlicové hlušiny. Vstup je ukrytý na úrovni potoka Stará voda zhruba 100 metrů od koryta. Komory jsou propojeny chodbami a každého napadne, že jde o ideální hnízdiště netopýrů a vrápenců. Právě tady mě potkala před desítkami let ona „netopýří“ nehoda, kdy mě kousl a pomočil netopýr.
Zdejší okolí je totiž extrémně romantické. Nezasažené velkým turismem, klidné a místy i divoké. A taky plné hub, což je dobré vědět zejména teď na podzim. V blízkosti lomů najdete zbytky hornických domků, hald a dalších důlních děl. Ve štolách zabezpečených mříží se nachází prostory, kde se pravidelně na konci října slétávají k zimování především netopýři velcí.
Na západním konci Jakartovic, u silnice na Bohdanovice se nachází ještě jedna štola, která nese jméno Hermína. Byla vyražena v letech 1991 - 1992 v rámci geologického průzkumu. Na úvodní štole bylo vyraženo pouze 413 m profilu 2,5 x 2,3 m a práce byly zastaveny. Dnes je štola v likvidaci.
Netopýr velký (Myotis myotis)
Nachází se tady bohatá populace netopýra velkého, což je důvod, proč se lokalita dostala na seznam Natura 2000. Vyhovuje mu stálá teplota a proudění vzduchu, ideální podmínky pro netopýří život i zimní spánek. Netopýr velký patří k nejhojnějším, a jak naznačuje i jeho druhové jméno, tak největším netopýrům Česka. Kromě severských zemích je běžný i ve zbytku Evropy.
| Parametr | Rozměr |
|---|---|
| Hlava s tělem | 6,5-8 cm |
| Ocas | 4,8-6 cm |
| Výška | 1,2-1,6 cm |
| Předloktí | 5,5-6,8 cm |
| Hmotnost | 18-45 g |
| Rozpětí křídel | až 37 cm |
Z horní strany je netopýr velký převážně šedohnědý a ze spodní strany pak šedobílý. Jeho srst dosahuje jen krátkých rozměrů.
Čtěte také: Problémy s frakováním
Tramping a rekreační využití
V okolí břidlicových lomů u Jakartovic nejsou nijak rozsáhlé lesní porosty. Přesto tam dodnes jsou sruby a tábořiště, které každý víkend sloužily trampům. Tramping pomalu zaniká, dokonce se jedna z trampských kronik stala výstavním exemplářem Národního muzea. Přesto je tady pořád k vidění někdo v zeleném, někdy s krosnou, jindy s tradiční „usárnou“ nebo teletinou. Pořád existují pamětníci zdejších trampských osad.
Zatopené Břidlicové lomy leží mezi obcemi Bohdanovice, Jakartovice a Staré Heřminovy a staly se oblíbeným rekreačním cílem s možností koupání. Bývalé břidlicové lomy v Jakartovicích s možností koupání v zatopených lomech patří v současné době k oblíbeným rekreačním lokalitám. V letních měsících je pak nejlepším místem ke koupání lom Šífr u Svobodných Heřmanic, vzdálený asi 10 km od Jakartovic. Voda je v něm sice studená, ale za to nádherně průzračná.
Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou
Muzeum břidlice bylo v Budišově nad Budišovkou založené v roce 1996. Najdete ho v budově bývalého mlýna z 1. pol. 18. st., která dnes patří mezi památkově chráněné stavby. Muzeum mapuje nejen zajímavou více jak 700letou historii města, ale především se zaměřuje na vznik, zpracování a využití břidlice, která je pro tuto oblast charakteristická. Mezi nejzajímavější exponáty patří břidlicové hodiny, břidlicové školní tabulky a pisátka, fosílie rostlin a zvířat.
Samotné lomy leží mimo turistickou značku, severozápadně od cesty spojující Jakartovice s Bohdanovicemi. Kdybyste se nudili, nebo chtěli zkusit v břidlicích najít nějakou fosilii, máte šanci. Přes lokalitu vede naučná stezka Břidlicová stezka se zastaveními věnovaným zdejší geologii a těžbě nerostných surovin.
Čtěte také: proč zvolit břidlicovou desku na kulečník
tags: #bridlicove #lomy #jakartovice
