Komplexní průvodce broušením betonu a jeho dekorativním využitím

Broušení betonu, renovace betonových podlah, repase betonových podlah, čištění a ochrana betonových podlah vyžaduje vhodné a odpovídající technologické zázemí prováděcí kamenické firmy a dlouhodobé zkušenosti a poznatky z oblasti vývoje a změn stavebního a kamenického trhu. Díky rychlým změnám z hlediska technologického vývoje to je vskutku náročná disciplína, jelikož se materiálová a technologická nabídka obměňuje.

Beton jako stavební a dekorační materiál

Beton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva a plniva. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Speciálním betonem označujeme beton, který má neobvyklou vlastnost(i), nebo jinak neobvyklé použití. Mezi speciální betony patří např. lehký beton, těžký beton, rozpínavý beton, vysoko pevnostní beton, samozhutnitelný beton, vláknobeton, vodotěsný beton, stříkaný beton, a jiné.

Historie a vlastnosti betonu

Moderní portlandský cement poprvé použil v roce 1756 britský inženýr John Smeaton. Míchačky byly na stavbách zaváděny ve dvacátých letech minulého století hlavně kvůli míchání betonu. V betonu během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu. Beton neztvrdne tím, že vyschne, ale že postupně během týdnů vykrystalizuje. Tento proces začne asi hodinu po namíchání a čím je tepleji, tím je krystalizace rychlejší. Tento proces nelze nijak zastavit a pokud například beton v automixu zbyde, musí se zlikvidovat. Beton při tuhnutí není závislý na atmosféře a proto tuhne i pod vodou.

Využití betonu ve stavebnictví

Beton je univerzálním stavebním materiálem, používá se jak na nosné konstrukce (skelety), tak na výrobu panelů; v dopravním stavitelství je beton hlavním materiálem pro výstavbu mostů, vozovek dálnic; v podzemním stavitelství se beton používá jako dočasná i trvalá výztuž. U betonu je jedno, je-li použit na suchu nebo pod vodou, jeho vlastnosti se tím nemění. Optimální vlastnosti, minimální nároky na údržbu, nízká cena a vysoká životnost předurčuje tento materiál k použití na dopravních komunikacích.

Prostý beton je odolný především vůči namáhání tlakem, naproti tomu snese pouze malé tahové zatížení. Proto se beton kombinuje s železnou výztuží - vzniká železobeton. Jako výztuž se používají i kabely, které se napnou a vnáší do betonu tlak - předpjatý beton. Další možností je přidat různá vlákna, drátky apod., vzniká vláknobeton či drátkobeton. Jako příměs je možno použít i moderní materiály, jako jsou uhlíková vlákna, a zvýšit tím pevnost betonu ještě o několik desítek procent. Lehčený beton, u kterého bylo vylehčení dosaženo při výrobě vytvořením pórů do hmoty betonu, nazýváme pórobeton.

Čtěte také: Tipy pro dokonalé broušení dřeva před nátěrem

Přísady a příměsi betonu

Přísady jsou obvykle různé chemikálie, které se přidávají do vody; příměsi se naopak přidávají do kameniva. Jsou to organické nebo anorganické materiály, tekutiny i sypké, které se přidávají do záměsi, aby určitým způsobem pozměnily vlastnosti betonu. Běžně tvoří maximálně 5 % hmotnosti. Nejčastěji se používají tyto typy:

• Plastifikátory - zlepšují zpracovatelnost betonové směsi.
• Proti zmrazovací přísady - urychlují v zimním období dřívější dosažení pevnosti nutné pro odolnost betonu vůči působení mrazu na záměsovou vodu.
• Zrychlovače tuhnutí - urychlují hydrataci, beton rychleji dosáhne počáteční pevnosti. Nejjednodušší je přimíchání vodního skla.

Pevnost a vodotěsnost betonu

Pevnost betonu závisí především na vlastnostech cementu, dalšími ovlivňujícími faktory jsou vlastnosti vody a kameniva. Beton s větším obsahem cementu (1:2) má za teplého počasí už druhý den téměř poloviční tvrdost. Beton při posuzování vodotěsnosti a jeho vlastností se nezapočítávají různé hrubé poruchy (trhliny, štěrková hnízda, díry v betonu apod.), které umožňují pronikání vody a kde je nutno beton opatřit vodotěsnou izolací. Vodotěsnost betonu se posuzuje podle toho, zda voda může procházet cementovou maltou nebo stykem mezi maltou a kamennými zrny. Normální zdravý kámen je prakticky vodotěsný. K zajištění vodotěsnosti je třeba betonovou směs řádně složit a dokonale zhutnit.

Broušení betonu: proč a jak

Broušení betonu je mechanická úprava betonového povrchu, při které se pomocí brusného zařízení odstraňuje tenká vrstva materiálu, vyrovnávají se nerovnosti a připravuje se podklad pro další použití. Broušení má často velmi konkrétní technický důvod. Odstraňuje výškové rozdíly, zbytky starých nátěrů, lepidel, epoxidů nebo jiných povrchových vrstev, ale také slabé a nesoudržné části povrchu. Na rozdíl od laického dojmu tedy nejde o kosmetickou drobnost, ale o důležitý krok při opravách, rekonstrukcích i přípravě nových podlah.

Důvody pro broušení betonu

Důvodů bývá několik. Často jde o odstranění nerovností, výstupků nebo lokálních vad, které vznikly při betonáži nebo následném používání podlahy. Velmi častým důvodem je také odstranění takzvaného cementového mléka. To je jemná slabší vrstva na povrchu betonu či potěru, která může snižovat přilnavost dalších materiálů. U některých podkladů je přebroušení přímo doporučené nebo nutné, aby se dosáhlo správného spojení s penetrací, stěrkou nebo lepidlem. Broušení se používá i tehdy, když je potřeba odstranit staré vrstvy, zbytky lepidel, barev, mastik, uretanu nebo epoxidových povlaků.

Technologické postupy broušení

Broušení betonu, broušení betonových podlah a inspekce betonových podlah zkoumá a hodnotí také tvrdost povrchového materiálu betonových podlahy dle Mohsovi stupnice tvrdosti, která vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého. Broušení betonu, repase betonových podlah a čištění betonových podlah vyžaduje pro renomované kamenické a řemeslné práce kvalitní a profesionální vybavení.

Čtěte také: Broušení dřevěné podlahy krok za krokem

Základem je bruska osazená diamantovými nástroji. Ty mohou mít různou zrnitost i tvrdost podle toho, zda se má ubírat více materiálu, odstraňovat starý povrch, nebo už jen jemně dokončovat a připravovat podklad na další krok. Samotný postup se liší podle cíle. Když je potřeba odstranit větší nerovnosti nebo staré vrstvy, začíná se hrubším broušením. Pokud je cílem hladší vzhled nebo navazující leštění betonu, navazuje se jemnějšími kroky.

Hrubé broušení je prvním krokem, při kterém se odstraňují větší nerovnosti a získává se požadovaný tvar. Používají se nástroje s hrubým zrnem #16, #30 nebo #60. Leštění je následující proces, který začíná zrnitostí #400 a spolu se zrnitostmi #600 a #800 zvýrazňuje barvu materiálu. Při zrnitosti #800 již vzniká matný lesk, nebo pololesk. Při broušení se tvoří teplo, které může poškodit brusný segment i materiál. Dodržujte brusné postupy - brousit postupně od nejhrubší zrnitosti, která nese nejmenší číslo (například #16), postupně po nejjemnější zrnitost, například #3000.

Nástroje a vybavení pro broušení betonu

Nejdůležitější jsou brusné kotouče nebo segmenty s diamantem. Právě diamantové nástroje jsou pro beton vhodné, protože dokážou povrch skutečně opracovat a vytvořit požadovaný profil. Jednou z možností je malá ruční bruska. Je vhodná na rohy a schody. Na velkých betonových plochách se uplatňují pojízdné stroje. Nejvhodnější je bruska na beton s diamantovým brusným kotoučem. Výhodou je její robustnost. Pomocí brusných kotoučů s různou zrnitostí můžete optimalizovat výsledek broušení.

Typy diamantových kotoučů

Zde je přehled některých diamantových kotoučů GRAPHITE:

Suché a mokré broušení

V praxi existuje suché i mokré opracování. U suchého broušení je velkou výhodou snadnější kontrola povrchu a rychlejší práce bez kalu, ale zároveň vzniká více prachu, takže je nezbytné kvalitní odsávání. U mokrého postupu voda ochlazuje diamantové nástroje a omezuje prašnost, zato vzniká kal, který je potřeba průběžně odstraňovat. Volba mezi suchým a mokrým postupem závisí na typu práce, velikosti plochy, požadované kvalitě výsledku i podmínkách na stavbě. Neexistuje jedna univerzální odpověď. Chladicím médiem je voda vháněná přímo na pracovní plochu kotouče mezi broušenou plochu a segment. Ta odvádí brusný kal a současně chladí nástroj. Velkou výhodou použití diamantových kotoučů na suché broušení je strojová nenáročnost.

Čtěte také: Dosáhněte hladkého povrchu OSB desek ručním broušením

Bezpečnost a důležité aspekty broušení

Nejdůležitější je bezpečnost. Při broušení vzniká jemný prach obsahující oxid křemičitý, který může být zdravotně nebezpečný. Technické materiály Siky výslovně upozorňují na nutnost použít odsávání a při broušení také prachovou masku nebo respirátor. Vedle samotné brusky hraje velkou roli odsávání. Bez něj se jemný betonový prach šíří po prostoru, zhoršuje viditelnost, zatěžuje techniku i zdraví pracovníků a může zůstat na povrchu, kde následně zhorší přilnavost dalších vrstev.

Pozor je potřeba dát i na samotný cíl broušení. Ne každý betonový podklad vyžaduje stejnou hloubku zásahu. Když se brousí příliš agresivně, může dojít ke zbytečnému odběru materiálu nebo k odkrytí struktury, která už není pro zamýšlený účel vhodná. Když se naopak brousí málo, může na povrchu zůstat slabá vrstva, zbytky nátěrů nebo znečištění, které zhorší přilnavost. Důležitá je i návaznost dalších kroků. Po broušení musí být podklad čistý, soudržný a zbavený volného prachu. Teprve pak dává smysl pokračovat penetrací, stěrkou nebo nátěrem.

Frézování a leštění betonu

Frézování betonu

Při frézování betonu se opracovává zcela vytvrzený povrch. Při tom se na některých místech odebírá z povrchu materiál. K frézování betonu jsou k dispozici ruční přístroje s přípojkou 230 V. Vypadají jako brusky na parkety nebo jako velké vysavače. Stroje jsou vybaveny válcovým nástrojem potaženým tvrdokovem. Existují také přístroje s rychle rotujícími kotouči s diamantovými segmenty. Beton lze také frézovat pískovačkou na ocelový granulát jako abrazivo. Tato zařízení jsou však určena pro profesionály. Frézování a broušení se často doplňují. Pohledový potěr se vám například nepodaří uhladit samotným frézováním. Po frézování je nutné beton dále opracovat a obrousit.

Leštění betonu

Leštění dodává plochám hladký povrch a vysoký lesk, zvýrazní strukturu i texturu betonových podlah. Zvýrazní také barevnost (získá se tmavší odstín) a uzavřením povrchu zvýší odolnost proti zvětrávání. Po obroušení můžete beton vyleštit. Chcete-li beton vybrousit obzvlášť dohladka, můžete plochu vyleštit. To platí mimo jiné pro pohledový beton. Použijte přitom brusný kotouč nebo speciální hladičku betonu. Efekty při leštění se dobře vyjímají například jako dekorační prvek v obývacím pokoji.

Vysokootáčkové leštění betonu se provádí pouze za předpokladu, že kamenný povrch je již v dobrém původním stavu, pokud tak není, musí se před leštěním kamenné povrchy nejprve vybrousit, aby se povrch srovnal a vyčistil od nečistot. Pak nastupuje několikanásobná fáze diamantového leštění.

Dekorace z betonu a jejich úprava

Beton je stále oblíbenější materiál nejen pro samotnou stavbu, ale i pro viditelné části bydlení, a často i jako samostatné neotřelé dekorace v domácnosti. Beton je skoro bezúdržbový, a pokud jste to netušili, tak je to dokonce přírodní materiál. Skládá se s cementu, kamínků či štěrku a vody. Díky tomu, že sám o sobě neobsahuje žádné další příměsi, je zcela netoxický a tím i zdravotně nezávadný. Je šetrný k nám i životnímu prostředí. Jeho likvidace je také docela snadná a nezatěžuje přírodu. V podstatě je možné ho recyklovat, betonová suť se dá využít dál jako zásypový materiál. Nebojte se proto zakomponovat betonové prvky do vaší domácnosti.

Výroba betonových dekorací

Z cementu si snadno vytvoříte betonovou směs a z ní můžete vyrábět sošky, květináče či drobné šperky. Formu najdete doma nebo si ji vytvoříte. Nejlépe se vám bude pracovat, pokud budete lít betonovou směs do formičky. Tu si můžete vyrobit sami - fantazii se meze nekladou. Jako materiál dobře poslouží dřevo, silikon či inverzní sádrový odlitek některého předmětu. Jako forma vám poslouží rozličné předměty každodenní potřeby. Do formy můžete vložit také drátky, které budou po ztuhnutí směsi sloužit jako výztuha hotového výrobku a zabrání zlomení materiálu vlastní vahou.

Příprava betonové směsi pro dekorace

Příprava betonové směsi není složitá a snadno ji zvládnete i v domácích podmínkách. Kromě cementu budete potřebovat ještě vodu a písek. Do směsi lze přidávat i další materiály a experimentovat. Směs si připravíte nasucho a pak do ní opatrně přiléváte vodu, aby zvlhla. Je třeba dosáhnout vhodného poměru směsi a vody tak, aby směs nebyla tekutá. Vyšší tekutosti hmoty totiž dosáhnete přidáním malého množství plastifikátoru. Směs s plastifikátorem se lépe vylévá do formy, v betonu je méně bublinek a rychleji schne.

Úprava povrchu betonových dekorací

Po úspěšném vlití betonové směsi do formičky si s ní ještě trochu pohrajte. Lehce s formou vibrujte, aby se směs rovnoměrně rozprostřela a na povrch vystoupaly případné bublinky. Jestliže jste do směsi nepřidali už předtím nějaké ozdobné prvky, můžete tak učinit nyní. Formu přikryjte igelitem a nechte směs přibližně týden schnout. Když je výrobek dostatečně proschlý, hrubá práce je za vámi a nastává čas na pečlivé úpravy povrchu - broušení. Beton brousíte proto, aby vynikly kamínky, sklíčka, amonity, které jste do směsi přidali. K broušení se používají brusné kameny o různé hrubosti. Začnete nejhrubším a postupně ho vyměníte až za ten nejjemnější, čímž dosáhnete krásně hladkého povrchu. Na oblé tvary použijte vodní smirkové papíry. Broušení se provádí za mokra. Vybroušený a suchý výrobek nakonec naimpregnuji.

Možnosti využití betonových prvků v domácnosti

• Koupelna - umyvadlo
• Kuchyň - dřez, kuchyňská deska, ostrůvek
• Obývací pokoj - konferenční stolek, čajový stolek
• Pracovna - zdi, pracovní stůl
• Dekorace - stínidla, květináče, sošky, odlitky, hodiny

Betonové prvky a dekorace se hodí zejména do moderních interiérů. Nicméně určitě je zvládnete zakomponovat i do klasické nebo rustikální domácnosti. Beton nemusí být jenom v barvě šedé. Skvěle vypadá tmavě červený či antracitový betonový povrch. Běžnou povrchovou úpravou betonu je broušení, leštění, hlazení, škrábání a vymývání. Těmito technikami můžeme docílit zcela hladký až vysokolesklý povrch, nebo naopak různě dekorované povrchy. I jenom nahodilé šmouhy a rýhy můžou vytvořit zajímavý a jedinečný vzhled. Plastický povrch můžete tvarovat podle svých představ, případně do povrchu udělat různé otisky. Otisky listů tak vnesou do prostoru zajímavým způsobem i kousek přírody.

tags: #brouseni #betonu #dekorace #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o Garmin odznacích a jejich získávání
• návod na výpočet optimálního zateplení
• vrstvy plovoucí podlahy a jejich funkce
• Výběr materiálu pro kuchyňské pracovní desky
• Jak vybrat krycí lištu na střechu Škoda Octavia Combi