Vše o fotovoltaických panelech na střechu

Moderní společnost hledá cesty, jak efektivně využívat obnovitelné zdroje energie, a jedním z nich je bezpochyby sluneční záření, které je nevyčerpatelným zdrojem energie. Právě proto je fotovoltaika na klíč čím dál oblíbenější. Jedná se o velmi ekologické řešení, díky kterému získáte teplo, ohřátou vodu nebo nabijete elektromobil. Zájemců o instalaci fotovoltaické elektrárny rychle přibývá. Fotovoltaika už dávno není jen trend. Díky vlastní výrobě elektřiny můžete snížit účty, získat větší energetickou nezávislost a využít státní dotace.

Vyplatí se fotovoltaika? Reálná čísla a zkušenosti

Na svém domě mám už rok a půl fotovoltaickou elektrárnu. Často jsem proto na ulici zastavován sousedy s banálním dotazem: „Jak jsi spokojen? Fakt se ta fotovoltaika vyplatí?“ Právě mi končí plnohodnotné roční fakturační období, a tak se s vámi mohu podělit o reálná čísla. Dovolím si shrnout fakta a nechám na vás, abyste si udělali závěr. Moje odpověď na úvodní otázku je rozhodně ANO.

Tarif „Elektřina pro soláry“ od ČEZ

V době, kdy jsem elektrárnu uváděl do provozu, zaváděl ČEZ nový tarif „Elektřina pro soláry“. Jako všechno, má i tento tarif své výhody a nevýhody. Hlavní, na první pohled viditelnou výhodou je, že přebytky elektřiny vyrobené v létě lze zdarma dodat do sítě ČEZ. Zde se kumulují do tzv. virtuální baterky. V zimě, kdy FVE vyrábí jen minimum energie, a přitom má dům kvůli vytápění větší spotřebu, si energii nastřádanou u ČEZu beru zpět. Je to podobné, jako když si v létě člověk nachystá dřevo, aby si s ním v zimě zatopil.

Háček je v tom, že odběr elektřiny z virtuální baterie není zcela zdarma. Zdarma je pouze silová elektřina, ale distribuční poplatky se platí. Hlavní nevýhodou přitom je, že tento tarif má za distribuci vyšší sazbu. Vyplatí se tedy až od určité spotřeby.

Úspora a návratnost investice

Dokážeme si to na několika číslech. Celkovou roční výrobu musím rozdělit na 2 části:

Čtěte také: Stojan na solární panely: průvodce optimálním sklonem

• Elektřina, kterou jsme rovnou spotřebovali: Tahle část celkově tvořila 3 280 kWh. Vycházíme-li z cen roku 2023, pak cena za 1 kWh činila 7,80 Kč (6,00 Kč byla garantovaná zastropovaná cena + zhruba 1,80 Kč za všechny poplatky). Úspora tedy činila: 3 280 × 7,80 = 25 584 Kč/rok.
• Elektřina, kterou jsme dodali do virtuální baterky a vyčerpali v zimě: Celkově její objem tvořil 2 850 kWh. V tomto případě jsme ušetřili pouze cenu za silovou elektřinu. Úspora tedy činila: 2 850 × 6,05 = 17 242 Kč/rok.

Při součtu obou úspor vychází celková úspora 42 826 Kč/rok.

S tímto údajem už je kalkulace návratnosti velmi jednoduchá. Kompletní cena instalace na klíč po odečtení dotace činila 236 000 Kč. Návratnost investice je: 236 000 : 42 826 = 5,5 roků.

Poznámka ke kalkulaci

Jsem si vědom, že v současnosti klesá cena silové elektřiny. V době přípravy tohoto článku jsem měl sníženou cenu za silovou elektřinu na 4,50 Kč/kWh. Na druhou stranu se zvyšují distribuční poplatky. Například cena za distribuci se mi zvýšila z 210 Kč/MWh na 530 Kč/MWh.

Samozřejmě je potřeba započítat i opětovné zavedení poplatku za obnovitelné zdroje, který se v době energetické krize neplatil. Zvýšila se i cena dalších položek, jako je cena za jistič, cena za systémové služby apod. Celkově tak náklady vzrostly o více jak 1,00 Kč/kWh. Snížení ceny silové elektřiny bylo totiž eliminováno zvýšením cen ostatních položek.

V současné době je cena silové elektřiny u tarifu „Elektřina pro soláry“ dokonce pod 4,00 Kč/kWh. Kdybych tedy počítal návratnost podle nejaktuálnějšího ceníku, pak by vycházela na asi 7 let. Do úvahy je nutno vzít také snížení cen za pořízení fotovoltaické elektrárny, které jsou dnes nižší o víc jak 20 %.

Čtěte také: Energetická soběstačnost s elektrickými panely

Doporučení po roce praxe a co ovlivňuje výkon

Je důležité správně spočítat spotřebu domu a navrhnout optimální velikost instalace. V našem domě máme celkovou spotřebu 6 380 kWh/rok. Z toho jsme pokryli 3 280 kWh přímo z fotovoltaiky a 2 850 kWh z virtuální baterky. Chybějící objem jsme odebrali od distributora ČEZ, ale šlo o pouhých 250 kWh.

Pokud bychom měli na střeše instalovaný vyšší výkon, tak by to nemělo praktický význam. Když totiž dodáme do virtuální baterky více, než následně spotřebujeme, tak nám ČEZ navíc dodanou elektřinu nijak nekompenzuje. Proto by ideální instalace měla pokrýt spotřebu domu. Odborníci z instalační firmy vám pomohou spočítat výhodnost a návratnost právě pro váš dům.

Instalovaný výkon je číslo, které udává maximální výkon elektrárny. Jedná se o součet jmenovitých výkonů panelů tvořících elektrárnu. Sděluje, jakého výkonu by elektrárna dosáhla za standardních testovacích podmínek, což je teplota 25 °C a osvit 1000 W/m2. A protože takové podmínky nastávají jen někdy, ve většině případů bude výkon elektrárny nižší, než tato hodnota.

Výroba udává, kolik kilowatthodin elektřiny fotovoltaická elektrárna vyrobí. Pro hrubý odhad lze v podmínkách ČR použít poměr, kdy jeden instalovaný kilowatt fotovoltaiky (tj. 3-4 panely) vyrobí za rok v podmínkách ČR přibližně 1000 kWh. Tato hodnota je přibližná, skutečná výroba záleží na mnoha okolnostech.

Osvit a stínění panelů

Zdrojem energie pro fotovoltaickou elektrárnu je sluneční záření. Proto je žádoucí, aby byl fotovoltaický panel instalován na takovém místě, kde na něj bude co nejvíc a co nejdéle svítit slunce. Naopak zastínění i jen části elektrárny znamená snížení výkonu. Stínění (komín, strom, anténa, okolní domy a další) je ideální se buď vyhnout, nebo mu elektrárnu přizpůsobit - dobrá instalační firma si bude vědět rady, řešení bude nejčastěji zahrnovat tzv. optimalizátory.

Čtěte také: Instalace solárních panelů a právo

Počasí

Ovlivňuje okamžitý výkon i dlouhodobou výrobu elektrárny. Nejvíc elektřiny panely vyrobí při jasných slunných dnech. Během oparu a lehké oblačnosti výkon fotovoltaiky klesá, a při nízké oblačnosti, mlze, hustém dešti nebo sněžení padá na minimum až k nule. Místní klima pak ovlivňuje dlouhodobou výrobu.

Orientace a sklon panelů

Nastavení panelů vůči světovým stranám a jejich sklon zásadně ovlivňuje výkon a výrobu elektrárny. Možnosti instalace určuje poloha, typ a orientace střechy. Nejvýhodnější jsou střechy orientované na jih, ale je-li to možné, je vhodné orientovat panely na více světových stran. Dosáhne se tím rovnoměrnější výroby během dne. Fotovoltaické panely lze obecně instalovat téměř kamkoliv - na sedlovou i plochou střechu, na garáž, na fasádu a další. Záleží, jaká instalace bude vzhledem k danému místu optimální. Solární panely se nejčastěji instalují na jižní stranu střechy, protože právě tady zvládnou vyrobit nejvíc elektřiny ze slunečních paprsků. Instalace výhradně na tuto stranu ale není podmínkou, i když je nejefektivnější. Optimálního výkonu solárních panelů dosáhnete, pokud je nainstalujete na jižně situovanou střechu s náklonem přibližně 35 stupňů. Panely budou bez problémů fungovat i při východní či západní orientaci, v takovém případě ale počítejte s nižší výrobou než u jižní orientace. Nemusíte se bát, nejedná se o nikterak extrémní pokles. Mějte však na paměti i další faktory ovlivňující přísun světla, jako je stínící komín, koruny stromů nebo třeba dům vašeho souseda.

Využití vyrobené elektřiny a akumulace

Aby se fotovoltaika vyplatila, je potřeba využít co nejvíce vyrobené elektřiny. Nejvíc elektřiny fotovoltaika vyrobí v létě, kdy jsou dlouhé dny. Bývá někdo doma přes den, kdy svítí slunce? Je v domě spotřebič, který v létě využije hodně elektřiny (klimatizace, vyhřívání bazénu apod.)? Abyste se vám fotovoltaika opravdu vyplatila, je třeba změnit i některé doposud zažité návyky, například pouštění pračky nebo dalších spotřebičů s odloženým startem. Nejvíce elektřiny vyrobí solární panely během poledne, kdy slunce svítí nejvíc. Fotovoltaika zvládne vyrábět i během zataženého dne, ale samozřejmě s o dost sníženým výkonem. Paradoxem je, že během doby, kdy panely vyrobí nejvíc energie, nejsou většinou členové domácnosti doma, ale v práci nebo ve škole.

Akumulace, ukládání energie

Akumulační zařízení umí uložit přebytečnou elektřinu v době výroby, aby se mohla v domě využít později a neposílala se zbytečně do sítě. Řešení se nabízí v podobě bateriového úložiště, kde se uskladní přebytky elektrické energie a vy ji tak využijete později, to znamená klidně až ve večerních hodinách, když se vrátíte domů. Varianta je samozřejmě i fotovoltaika bez baterie. Cena je v tomto případě o dost nižší. Zpravidla začíná na 200 000 Kč a z dotačního programu dostanete kolem 70 000 Kč.

• Teplá voda: Přebytečná elektřina může posloužit k přípravě teplé vody. Je tedy potřeba boiler nebo akumulační nádrž na teplou vodu.
• Domácí baterie: Přes den se baterie z fotovoltaiky nabije a večer domácnost používá elektřinu z baterie, místo aby ji odebírala ze sítě. Elektřina má širší možnosti využití, než teplá voda. Baterie navíc umožňuje zálohu pro případ výpadku elektřiny.
• Tepelné čerpadlo: Využije přebytky z fotovoltaiky 1) k přípravě teplé vody, 2) v zimě k vytápění a 3) v létě k chlazení. Aby tepelné čerpadlo využilo maximum výroby z fotovoltaiky, musí umět všechny tři funkce.

Všechny tři druhy akumulace jsou podporovány v dotačním programu Nová zelená úsporám. Akumulace elektřiny je klíčová pro maximalizaci vlastního využití a snížení závislosti na distribuční síti. Vyrobenou elektřinu můžete využít také na ohřev vody, nebo si ji ukládat na pozdější využití do baterií.

Přetoky do sítě

Elektřina, kterou elektrárna vyrobí a která se nezvládne v domě spotřebovat ani uložit, přeteče do sítě. Tato situace běžně nastává od dubna do září, zejména při slunných dnech, kdy není nikdo doma (zejména víkendy, dovolená). Někteří dodavatelé tuto přebytečnou elektřinu vykupují. Částka za výkup elektřiny je minimální, nejčastěji okolo 50 haléřů za kWh (rok 2021). Prodej přetoků tak sice mírně zlepšuje návratnost elektrárny, ale na přetocích se obecně vydělat nedá. Uživatelé jsou takto motivováni maximum vyrobené elektřiny využít doma a co nejméně jí posílat do sítě.

Komponenty fotovoltaické elektrárny

Fotovoltaický panel

Základní součást elektrárny, která vyrábí elektřinu. Fotovoltaický panel, se kterým se lze potkat nejčastěji, má černou nebo tmavě modrou barvu, rozměry cca 1,6 × 1 metr a váží přibližně 20-25 kilogramů. Přední stranu tvoří odolné sklo v hliníkovém rámu, které kryje fotovoltaické články. Zadní strana panelu je plastová a je na ní konektor pro propojení se zbytkem elektrárny - krabička se dvěma kabely (tzv. junction box). Přesný typ panelu na svou střechu tak nemusíte moc řešit. Máte-li však speciální nároky na výkon, tvar, rozměry, hmotnost nebo vzhled, jsou k dostání i panely bezrámové, celoskleněné (glass-glass, dual glass), barevné, průhledné, oboustranné (bifacial), ohebné a lehké, nebo vestavěné přímo do střešní krytiny - „solární tašky“. Každý z nich má své výhody oproti standardnímu panelu, ale zároveň je dražší. Většina solárních článků na trhu dnes pochází z Číny. Z této skutečnosti není potřeba mít obavy. Většina fotovoltaických panelů, které najdete na trhu, je vyrobena z křemíku. Amorfní panely - patří k méně rozšířeným a jsou nejméně účinné. Jejich velkou předností je schopnost vyrábět elektřinu i z rozptýleného světla.

Střídač

Převádí stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů na proud střídavý s napětím 230 V (jednofázově) nebo 400 V (třífázově) a frekvencí 50 Hz. S takto upravenou elektřinou mohou fungovat běžné domácí spotřebiče zapojené do zásuvky a zároveň tyto hodnoty odpovídají české distribuční soustavě. Fotovoltaické panely také vyžadují provoz v určitém rozsahu zatížení. Je také nutné počítat s tím, že střídač má neustálou (24/7) vlastní spotřebu elektřiny, kterou potřebuje na spolupráci se sítí, monitoring spotřeby nebo hlídání baterie a řízení elektrárny. Tato spotřeba se u jednotlivých střídačů velmi liší nejen kvůli kvalitě, ale i vzhledem k funkcím, které poskytují. Obecně ale platí, že čím menší má střídač vlastní spotřebu, tím lépe.

• Jednofázová elektrárna: Je jednodušší, levnější a efektivnější. Pro současné připojení k distribuční soustavě (hybridní elektrárna) je však ve většině případů omezena výkonem panelů do 3,6 kW a proudem 16 A na jednu fázi. Ale není-li u rodinného domu požadován vysoký výkon (například nabíjení elektromobilu), stojí za zvážení, zda se nespokojit s jednou fází. Taková elektrárna vyžaduje nastavení přesně na míru zákazníkovi a musí se vypořádat s fázovou asymetrií při připojení k síti.
• Třífázová elektrárna: Umožňuje z fotovoltaiky a baterie pohodlně napájet všechny tři fáze, takže se uživatel nemusí výkonově omezovat. V ČR se jedná o nejčastější řešení a poskytuje ho nejvíc firem. Vyžaduje ale větší a dražší třífázový střídač, nebo tři jednofázové střídače a k nim řídicí systém (ještě dražší, ale výkonnější a bezpečnější varianta).

Symetrie a asymetrie střídačů

Tato otázka vyvstává u třífázových instalací. Symetrické (synchronní) střídače dělí výkon elektrárny do všech tří fází rovnoměrně. To znamená, že do každé fáze posílají stejný výkon bez ohledu na to, na které fázi je spotřeba a jak je vysoká. Klidně tak může být spotřebovávána elektřina jen v jedné fázi, v druhé bude nevyužitá přetékat do sítě a ve třetí se bude dokonce nakupovat ze sítě, když výkon fotovoltaiky nebude dost vysoký. Protože v ČR máme měření výroby a spotřeby po jednotlivých fázích, a ne součtové měření, jako ve většině zemí světa, může parametr symetrie velmi zásadně ovlivnit návratnost elektrárny, tedy to, zda se elektrárna vůbec vyplatí. Při součtovém měření jinde ve světě je z účetního hlediska jedno, jaký střídač použijete. Proto chcete-li se vyhnout komplikacím, instalujte buď elektrárnu jednofázovou, nebo elektrárnu s asymetrickým střídačem.

Domácí elektrárna a řídicí systém

Domácí elektrárna je ucelený systém, který dodavatel obvykle poskytuje „na klíč“. Elektrárna může mít buď podobu „sestavy“ jednotlivých komponentů, kterou instalační firma pospojuje do funkčního celku, nebo podobu „vše v jednom“. Jak box, tak sestava mohou být připraveny a vyladěny přímo od výrobce, nebo si je poskládá a nastaví instalační firma sama. Sestavy a boxy připravené od výrobce jsou jednodušší na instalaci, umožňují aktualizaci systému a opravy přes internet, nebo jsou připraveny na budoucí komunikaci mezi uživateli a sdílení elektřiny („komunitní energetiku“). Sestavy poskládané instalační firmou zase mají výhodu libovolného nastavení přesně na míru potřebám a možnostem zákazníka, je u nich jednodušší servis, snadněji se upravují nebo rozšiřují. V obou případech doporučujeme podívat se na parametry jednotlivých komponentů, ze kterých jsou elektrárna nebo box sestaveny. Je střídač asymetrický? Nemá velkou vlastní spotřebu?

Řídicí systém je software, který určuje, jak bude vyrobená elektřina v domě využita. Sleduje výrobu a spotřebu elektřiny v domě. Určuje, jak se má elektrárna chovat za různých okolností - například když je nedostatek (nebo přebytek) elektřiny ze slunce, je-li nabitá (nebo vybitá) baterie a další. Řídicí systém zároveň hlídá bezpečný provoz baterií a optimalizuje výkon elektrárny vzhledem k osvitu. Pokročilé řídicí systémy počítají i s předpovědí počasí nebo jsou připraveny na budoucí spolupráci s ostatními elektrárnami v okolí (funkce tzv. chytré sítě).

Návratnost počáteční investice urychlí ještě řídicí systém, který se stará o hospodárný chod domácnosti. Aktuální spotřebu tak budete mít stoprocentně pod kontrolou. Ovládání chytrého systému Battery Boxu je velmi jednoduché a intuitivní. Dělá rutinní úkony, které si s ním domluvíte, a chová se jako sluha. Systém dokáže podle predikce počasí navrhnout optimální spotřebu energie nebo se postará o vytápění do zásoby či uložení přebytků do vody nebo baterie.

Instalace a provoz fotovoltaiky

Montáž na střechu

Fotovoltaiku lze nainstalovat téměř na každou střechu, včetně stodoly, kůlny, garáže a dalších. U pergol, přístřešků nebo garážových stání může být střecha přímo tvořena fotovoltaickými panely. Bezpečné a vodotěsné kotvení do většiny střešních krytin a fasád je dostupné, včetně řešení fotovoltaiky na zelené střeše. Stejně tak je k dispozici řada variant zátěžové konstrukce na ploché střechy od betonových dlaždic po nádoby plněné vodou. Před instalací solárních panelů je nutné ověřit, zda je střecha v dobrém stavu a vydrží dodatečné zatížení. Starší střechy může být vhodné nejprve rekonstruovat. Pro běžnou domácnost je potřeba přibližně 15-25 m² plochy střechy.

Umístění elektrárny v domě

V domě je potřeba místo na střídač, rozvaděč a akumulaci (baterie, akumulační nádrže). Ač se dá celé zařízení instalovat do obytné části nebo do předsíně a někteří výrobci mají dokonce designové boxy, hlavně u baterií se toto řešení nedoporučuje. Hlavní důvod je požární bezpečnost - v případě požáru dokáží baterie hořet velmi prudce a při hoření nebo zkratu se z nich uvolňují nebezpečné plyny. Druhý důvod je hluk a teplo - většina střídačů píská, hučí a topí, tak je s tím potřeba počítat při volbě jejich umístění.

Vedení kabelů

Ze střechy je potřeba někudy dovést kabely ke střídači. Prostup kabelu střechou je podobný, jako například u antény.

Záloha při výpadku a ostrovní provoz

Bude fotovoltaika s baterií dodávat elektřinu při výpadku sítě - blackoutu? Ano, ale je nutné mít správný střídač, který tzv. ostrovní režim umožňuje. Instalační firmy je mají běžně v nabídce. Některé střídače ostrovní režim neumí a v případě výpadku sítě se celá elektrárna vypne. Pokud ale bydlíte v oblasti, kde výpadky nejsou časté, je takový střídač dostačující a zpravidla i levnější.

Nechcete-li nebo nemáte možnost využívat elektrickou přípojku a chcete-li svou spotřebu elektřiny pokrýt výhradně z vlastního zdroje, potřebujete vyřešit dodávku elektřiny v době, kdy nesvítí slunce. Na noc může stačit baterie, jsou-li ale krátké dny (tzn. dlouhé noci), vyšší spotřeba nebo nepříznivé počasí (v zimě často vše najednou), fotovoltaika s baterií obvykle nestačí. Pak je potřeba záložní zdroj, nejčastěji benzínová nebo naftová elektrocentrála. Je hlučná a neekologická, ale v porovnání s alternativami (větší baterie, palivový článek) je levná, snadno dostupná a dobře se doplňuje s bateriemi.

Budoucí rozšíření elektrárny

Ceny fotovoltaiky i baterií klesají, přibývají elektromobily a tepelná čerpadla, je tedy možné, že v budoucnu budete chtít větší elektrárnu - více panelů (a kabelů), větší baterie, elektrocentrálu, výkonnější střídač. Pokud plánujete v dohledné době rekonstrukci střechy nebo přístavbu, je vhodné zohlednit solární panely už v projektu.

Administrativa a povolení

Licence a povolení

Domácí elektrárny do 10 kW určené pro vlastní spotřebu nepotřebují licenci na výrobu elektřiny. Dále k jejich provozu není potřeba živnost, tzn. majitel domu nemusí být podnikatelem, aby mohl takto malou fotovoltaiku provozovat. I u malých elektráren je však potřeba 1) smlouva o připojení s distributorem a 2) dohoda s obchodníkem s elektřinou o odpovědnosti za odchylku a o výkupu přebytků. Licence je vyžadována u všech elektráren s výkonem nad 10 kW a u elektráren určených k podnikání. U ostrovní elektrárny, která není nijak propojena s distribuční soustavou, není žádné povolení vyžadováno.

Připojení k síti

Připojení elektrárny k distribuční soustavě vyžaduje výměnu stávajícího elektroměru za tzv. čtyřkvadrantní, který umožňuje měřit a účtovat obousměrný tok elektřiny. Výměnu elektroměru a připojení elektrárny provádí a platí místní distributor, proces zpravidla zajišťuje instalační firma.

Doba realizace a instalace

V závislosti na distribučním území a instalační firmě trvá vyřízení potřebných povolení a dotace přibližně dva měsíce až půl roku. Doba instalace samotné elektrárny na střechu a do domu je pak velmi rychlá, obvykle jeden až dva dny. Složitější elektrárny mohou potřebovat ještě den, dva navíc na správné nastavení, aby si vše „sedlo“.

ČEZ a fotovoltaika

Fotovoltaika od ČEZ je především skvělou investicí. Může vám pomoci ušetřit až 75 000 Kč ročně na cenách za energie, jako tomu bylo u paní Heleny, vítězky projektu ČEZ úsporný dům. ČEZ je prověřeným partnerem, má přes 21 000 nainstalovaných technologií. Cenovou nabídku pro váš dům připravíme na základě osobní schůzky s naším obchodně-technickým zástupcem. ČEZ vám může pomoci s vlastním návrhem domácí elektrárny, abyste její potenciál využili skutečně naplno.

Služby ČEZ pro fotovoltaiku

Co můžete s vyrobenou elektřinou udělat?

• Elektřina pro soláry: Hodí se pro fotovoltaiku s instalovaným výkonem do 10,80 kWp, která v létě vyrobí více elektřiny, než stihnete v domácnosti spotřebovat. Vaši přebytečnou energii pošlete do sítě a následně vám za ni ponížíme vyúčtování.
• Výkup elektřiny bez licence: Hodí se pro fotovoltaiku bez licence s instalovaným výkonem do 50 kWp, která vyrobí výrazně více elektřiny, než stihnete celoročně spotřebovat. Na svých přebytcích můžete vydělat, vámi vyrobenou energii vykoupíme dle aktuálního ceníku.
• Sdílení elektřiny: Hodí se pro ty, kdo chtějí svou vyrobenou elektřinu sdílet se skupinou až 10 příbuzných či přátel nebo třeba s dalším odběrným místem. Stačí, když jsou výrobce i všichni členové skupiny sdílení našimi zákazníky. Registraci u Elektroenergetického datového centra vyřídíme za ně.
• ČEZ FlexiEnergie: Hodí se pro ty, kteří chtějí chytře využít své přebytky, přispět v rámci flexibility ke stabilizaci sítě a získat za přetoky finanční odměnu.

Doporučení od ČEZ po roce praxe

Je důležité správně spočítat spotřebu domu a navrhnout optimální velikost instalace. V našem domě máme celkovou spotřebu 6 380 kWh/rok. Z toho jsme pokryli 3 280 kWh přímo z fotovoltaiky a 2 850 kWh z virtuální baterky. Chybějící objem jsme odebrali od distributora ČEZ, ale šlo o pouhých 250 kWh.

Pokud bychom měli na střeše instalovaný vyšší výkon, tak by to nemělo praktický význam. Když totiž dodáme do virtuální baterky více, než následně spotřebujeme, tak nám ČEZ navíc dodanou elektřinu nijak nekompenzuje. Proto by ideální instalace měla pokrýt spotřebu domu.

tags: #vše #o #cez #panely #na #strechu

Oblíbené příspěvky:

• Vše o stěrkách SOUDAL a HASOFT dostupných v HORNBACHu
• Přečtěte si komplexního průvodce izolací rozvodů
• Dum pro Tesare: Recenze
• využití stropních desek PZD ve Štěpánovicích
• více o dlažbě HOLLAND III BF