Vybrané stati z požární bezpečnosti staveb

Požární bezpečnost budov je postavena na dvou základních pilířích: pasivní a aktivní požární ochraně.

Pasivní požární ochrana

Pasivní požární ochrana představuje konstrukční a dispoziční řešení stavby z požárního hlediska, tj. schopnost budovy jako celku vzdorovat účinkům požáru. Jedná se zejména o členění objektu do požárních úseků, použití vyhovujících výrobků, hmot a stavebních konstrukcí z hlediska jejich hořlavosti a požární odolnosti, řešení únikových cest pro osoby či evakuačních cest pro zvířata, vybavení zásahových cest pro jednotky požární ochrany, zhodnocení požárně nebezpečného prostoru apod. Cílem je zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí; zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení především vhodným návrhem komunikací v budově. Dále zamezit šíření požáru uvnitř budovy. Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky - požární úseky, popř. v jejich vybavování aktivními zařízeními požární ochrany. Zabránit přenesení požáru z hořící budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů. Zohlednění požadavku se odráží v urbanistickém řešení. V neposlední řadě umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah.

Aktivní požární ochrana

Aktivní požární ochrana představuje schopnost požárně bezpečnostních zařízení jako celku v budově detekovat účinky požáru, v logických návaznostech ovládat ostatní požárně bezpečnostní zařízení a likvidovat (případně snižovat) účinek vznikajícího požáru, tj. v jeho počáteční fázi. Jedná se zejména o elektrickou požární signalizaci, stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvody kouře a tepla, požární větrání únikových cest, zařízení pro autonomní detekci a signalizaci požáru a mnoho dalších zařízení. Stabilní hasicí zařízení se řadí do skupiny aktivní požární ochrany, jež velmi vysoce zvyšuje úroveň požární bezpečnosti staveb. Aby bylo dosaženo v budovách těchto cílů, je třeba vzhledem k předpokládanému typu a průběhu požáru zvolit vhodné hasivo, jež má každé v daných podmínkách své výhody a nevýhody. V současné době je jednoznačně nejpoužívanějším hasivem voda. Nejenže je velmi univerzálním hasicím prostředkem, ale je také netoxická, a hlavně snadno dosažitelná.

Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ)

Požární bezpečnost staveb zajišťuje projekt, tzv. požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) stavby, které je nedílnou součástí všech stupňů projektové dokumentace stavby. Nesprávně, avšak často, se tento typ dokumentace označuje jako požární zpráva. PBŘ stavby je (dle Vyhlášky 499/2006 Sb.) i v ostatních typech projektové dokumentace (pro vydání rozhodnutí o změně využití území, pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, pro skutečné provedení stavby, event. pro dodatečné povolení stavby). Rozsah požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) zahrnuje popis objektu - popis urbanistický, dispoziční a konstrukční; specifikaci základních požárně technických údajů stavby (např. stanovení požárního event. stanovení odstupových vzdáleností (tj. proluk mezi budovami) vymezujících tzv. požárně nebezpečný prostor.

Výkresová část PBŘ doplňuje část textovou o zákres důležitých požárních souvislostí do půdorysů podlaží a situace, event. do řezu objektem. Do půdorysů jednotlivých podlaží se výrazně zakreslují (obvykle tučně či tučně červeně) důležité souvislosti jako hranice a popis požárních úseků, požadavky na požární odolnost konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení, vyznačení směru úniku apod. Situace pak slouží především k zákresu výsledného požárně nebezpečného prostoru budovy a rovněž k posouzení širších souvislostí.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

Požární riziko a stupně požární bezpečnosti

V České republice je jako základní veličina pro určování požárního rizika zavedeno požární zatížení. Jednotkou je kilogram smrkového dřeva na metr čtvereční požárního úseku [kg/m²]. Uvolněné teplo (hmotnost × výhřevnost) z tohoto zatížení se rovná uvolněnému teplu ze všech hořlavých látek v PÚ.

• Nahodilé požární zatížení p_n zohledňuje všechny hořlavé látky závislé na provozu v požárním úseku - nábytek, vybavení, dekorace apod.
• Stálé požární zatížení p_s zohledňuje hořlavé látky v pevně zabudovaných konstrukcích: podlahových krytinách, dveřích a rámech oken, popřípadě v dalších stálých konstrukcích (dřevěné pódium, obklady na stěnách, podhledy). Je nutno upozornit, že jde o celkové hodnoty, které se již nepřenásobují počtem oken nebo plochou hořlavé podlahoviny. Buď se započítají celé, protože se v požárním úseku objevuje hořlavá zabudovaná konstrukce, nebo se nezapočítají vůbec.
• Součinitel a (obvykle nabývá hodnot od 0,8 po 1,2) zohledňuje rychlost odhořívání materiálu uvnitř požárního úseku - tedy charakter materiálu a způsob jeho umístění v prostoru (příklad: jinou rychlost odhořívání budou mít „zmuchlané“ noviny oproti knihám v policích).
• Součinitel b (nabývá hodnot od 0,5 po 1,7, přičemž jde o uzavřený interval: pokud vyjde méně, uvažuje se s hodnotou 0,5, pokud vyjde více, uvažuje se s hodnotou 1,7) zohledňuje možnosti přístupu vzduchu (např. velikosti větracích otvorů) v obvodových stěnách či střeše. Celková plocha otvíravých otvorů v obvodových a střešních konstrukcích, které mohou zajistit neomezenou dodávku čerstvého vzduchu pro hoření; za otvory se nepovažují výplně.
• Součinitel c (nabývá hodnot od 0,5 po 1,0) zohledňuje instalaci požárně bezpečnostních zařízení v PÚ, konkrétně instalace elektrické požární signalizace (EPS), samočinného odvětrávacího zařízení (SOZ; též označováno jako zařízení odvodu kouře a tepla (ZOKT)), stabilního hasicího zařízení (SHZ) a případně zřízení vnitropodnikové hasičské jednotky. Pokud v PÚ není žádné z předchozích zařízení instalováno, zůstává c = 1,0.

Tabulka B.1 ČSN 73 0802 umožňuje pro specifické provozy použít při splnění určitých podmínek tabulkovou hodnotu výpočtového požárního zatížení p_v bez nutnosti výpočtu. V celé ploše daného PÚ může být pouze ten provoz, pro který je p_v stanoveno, popřípadě provozy s nižším požárním zatížením.

Stupeň požární bezpečnosti je základním ukazatelem míry požárního rizika daného požárního úseku. Určuje, jak moc má být okolí od tohoto požárního úseku chráněno, popřípadě jak moc má být daný požární úsek chráněn od ostatních prostor (to platí zejména pro chráněné únikové cesty vyšších typů). Stupeň požární bezpečnosti (SPB) je vyjádřen římskými číslicemi I-VII, přičemž požární úsek v I. SPB je „nejméně nebezpečný“ a VII. SPB je z požárního hlediska „extrémně nebezpečný“. Stupeň požární bezpečnosti se zvyšuje se zvyšující se požární výškou objektu, respektive se zvyšujícím se počtem užitných podlaží. Chráněné únikové cesty se zařazují minimálně do II. SPB. Dále specifické provozy, u nichž může být SPB dán přímo projekčními normami, jako je tomu např. u rozvodů hořlavých látek v potrubí světlého průřezu max.

Legislativní rámec a normy

České projektové normy požární bezpečnosti staveb patří mezi jedny z nejkvalitnějších a nejpropracovanějších v celosvětovém měřítku, s čímž souvisí i značná náročnost v případě jejich studia. Projektové normy zastřešují dvě základní, tzv. „kmenové“ normy pro nevýrobní objekty (ČSN 73 0802) a pro výrobní objekty (ČSN 73 0804). Důležité postavení má norma pro společná ustanovení ČSN 73 0810, která zajišťuje potřebnou vazbu mezi evropskými normami (zejména zkušebními a klasifikačními) a ostatními normami požárního kodexu. V požárním kodexu lze jako klíčové uvést (v platném znění) stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) a zákon o požární ochraně (č. 133/1985 Sb.), včetně dvou hlavních prováděcích předpisů, a to vyhlášky „o požární prevenci“ (č. 246/2001 Sb.) a vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb (č. 23/2008 Sb.).

V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV GŘ HZS ČR) zveřejnilo důležité informace o nabytí účinnosti právních předpisů v oblasti požární ochrany. Platí od začátku roku 2026 a dotýkají se i požárně bezpečnostního řešení staveb. Součástí je i právní výklad, který pomáhá ke sjednocení správní praxe a k poskytnutí vodítka pro posuzování požárně bezpečnostního řešení s ohledem na datum jeho zpracování, podání žádosti a účinnost jednotlivých právních předpisů.

Čtěte také: Kompletní průvodce požární odolností OSB desek

Důležitou změnou v požární ochraně je tzv. kategorizace staveb. K této problematice již byla vydána vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, která nabyla účinnosti 11. prosince 2021 a stanovuje kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pro zařazení stavby do této kategorie. Kategorie jsou 4 a mají označení 0 - 3. HZS ČR vykonává státní požární dozor pouze pro zákonem stanovený typ stavební dokumentace. U staveb kategorie 0 a I se státní požární dozor vykonává v rozsahu podle zákona č. 133/1985 Sb., § 31 odst. 1 písm. Pro stavbu v kategorii I, II a III se zpracovává požárně bezpečnostní řešení.

Příklady kategorizace staveb dle vyhlášky č. 460/2021 Sb.

Níže uvedená tabulka uvádí příklady staveb zařazených do jednotlivých kategorií dle vyhlášky č. 460/2021 Sb.

Pokud se chystáte stavět nebo provádět rozsáhlejší rekonstrukci, bude již pravděpodobně potřeba provést zakategorizování Vaší stavby a při zpracování PBŘ již postupovat dle nové právní úpravy.

Vybraná témata požární bezpečnosti staveb

• Sprinklerové systémy v administrativních budovách

  Problematikou stabilních hasicích zařízení (SHZ) sprinklerového typu v administrativních budovách se zabývá Ing. Ilona Koubková, Ph.D. z ČVUT v Praze, Stavební fakulta. Hlavním cílem požární bezpečnosti je zabránit ztrátám na životech lidí, zvířat, ale také zabránit co největším škodám na majetku. V příspěvku je zhodnoceno využití vody jako hasiva pro SHZ v administrativních budovách s využitím tradičních i netradičních sprinklerových hlavic.

• Fotovoltaické elektrárny a požární bezpečnost

  Češi investovali v posledních letech miliardy korun do domácích fotovoltaických elektráren, jejich pravidelnou údržbu ale často zanedbávají. Více než 42 % majitelů fotovoltaik přiznává, že jejich elektrárna dosud nikdy neprošla odbornou kontrolou. V případě zanedbání servisu přitom majitelům hrozí znatelný pokles výkonu, snížení životnosti a v krajním případě i nebezpečí požáru. Na jaké detaily je třeba se zaměřit při montáži fotovoltaické elektrárny z hlediska požární bezpečnosti, podrobně analyzuje a názorně ukazuje Ing. Pavel Hrzina, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, ve své přednášce nazvané „Zabezpečení fotovoltaické elektrárny - přepětí, požár“.

  Čtěte také: Dřevěné konstrukce a požár

• Kontaktní zateplovací systémy (ETICS)

  Kontaktní zateplovací systémy (ETICS) jsou v České republice požárně posuzovány zejména podle ČSN 73 0810:2016. Česká agentura pro standardizaci zadala rozborový úkol RÚ ETICS (UCEEB ČVUT v Praze a partneři) s cílem identifikovat nedostatky požárních požadavků. Řešení úkolu kombinovalo analýzu českých i zahraničních předpisů, rešerši dostupných experimentálních poznatků, hodnocení praktických aplikací ETICS a soubor velkorozměrových požárních zkoušek provedených podle pracovní verze připravované evropské metodiky. Výsledky 6 požárních zkoušek (ZK1-ZK4) nevykázaly vertikální ani horizontální šíření požáru podle teplotních kritérií, u variant s EPS bylo pozorováno odkapávání a plamenné hoření před vzorkem, minerální vlákno vykazovalo výrazný akumulační efekt při dochlazování. Zkouška zdvojeného zateplení ZK5 prokázala účinné odstínění původní EPS vrstvy. Výsledky podporují návrhy na úpravu požadavků na požární pruhy a pravidla pro zdvojené zateplení.

• Dřevostavby a požární bezpečnost

  Tradiční mezinárodní konference Dřevostavby představila dřevo jako stavební systém budoucnosti. Odborníci nabízejí tři cesty, jak výstavbu urychlit a zároveň pohlídat kvalitu i rozpočet: standardizovat obecní projekty, více stavět z prefabrikátů „v hale“ a využít nová pravidla pro vyšší dřevostavby a hybridy až do 22,5 metru. Dřevostavby mohou mít nově až sedm pater.

Historie a současnost požárních rizik

Oheň lze v obecné rovině označit jako žádaný stav v procesu hoření. Naopak jako požár je označován nežádoucí stav ohrožující osoby, zvířata, majetek či životní prostředí. Historie byla mnohdy svědkem událostí, kdy požár jednoho domu způsobil díky absenci základních požárních opatření požár okolní zástavby či celých čtvrtí. Důkazem mohou být názvy domů, ulic či měst, které nám dodnes připomínají různé tragické události (Spálený Mlýn v obci Malá Úpa v Krkonoších, Spálená ulice v Praze či Spálené Poříčí na Plzeňsku). Výjimkou není ani současná doba, kdy jsou budovány stavební objekty stále vyšší, rozsáhlejší a provozně komplikovanější. Vyšší bývá i podíl hořlavých hmot na bázi plastů, a to jak ve struktuře konstrukčního systému budovy, tak v interiérovém vybavení. Jako příklad mohou být uvedena rozlehlá obchodní či administrativní centra, výškové budovy, sportovní stadiony, shromažďovací prostory, logistické sklady, podzemní dopravní stavby ad. Zatímco v minulosti bylo dominantním požárním rizikem konstrukční dřevo a z něj uvolněné teplo, v současné době nelze opomenout toxicitu a korozivitu zplodin hoření (zejména u hmot na bázi plastů), které mohou ohrozit živý organismus i v části stavby značně vzdálené od ohniska požáru. Každoročně požáry po celém světě způsobují vysoké a často nenahraditelné škody na majetku či kulturním dědictví, životním prostředí a bohužel s sebou často přinášejí ztráty na zdraví a životech. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) každoročně zpracovává a zveřejňuje tzv. statistické ročenky, ze kterých jsou tyto škody patrné. Např. v ČR došlo v roce 2014 k více jak 17 000 požárů, při kterých zemřelo 114 osob a téměř 1 200 jich bylo zraněno. Po finanční stránce byly škody vyčísleny téměř 2,2 miliardy korun. Požární prevence je v ČR z celosvětového hlediska na velmi vysoké úrovni, čemuž odpovídají i tzv. Cílem jednotlivých činností je především zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti občanů. Způsob dosahování tohoto cíle se u jednotlivých oblastních činností liší. Např. při posuzování stavební dokumentace, zejména pak dílčí části požárně bezpečnostní řešení, se jedná o dohled nad správným vyprojektováním stavby tak, aby splňovala stanovená legislativní kritéria na požární bezpečnost. U kontrolní činnosti se jedná o průběžný dohled státu nad dodržováním povinností, např. při provozování činností v již postavených stavbách. Zjišťováním příčin vzniku požáru se zjišťuje nejen příčina požáru, ale také kdo je odpovědný za vzniklý požár. HZS kraje vykonává jednotlivé činnosti v rámci SPD s výjimkou posuzování výrobků a funkčnosti systému tzv. vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení.

tags: #ch002 #vybrane #stati #z #pozarni #bezpecnosti

Oblíbené příspěvky:

• jak RAKO ovlivnilo českou architekturu
• Řešení problému chybějící lišty
• Průvodce výběrem dřevěného psacího stolu
• Výztužná tkanina SANAKRYL
• Dřevěné podlahy Cetlice