Cibulová střecha s lucernou: Historie a charakteristika

Střechou rozumíme stavební konstrukci završující objekt po stránce architektonické, konstrukční i stavební. Hlavní účelem je přitom ochrana stavby před nepříznivými klimatickými vlivy. Ve vesnickém prostředí se vyskytují cibulové střechy ve formě jednoduchých nebo dvojitých (spodní větší a horní menší) cibulových bání na zděných zvonicových věžích kostelů a věžiček kaplí, případně na zámeckých budovách (ponejvíce symetricky umístěné na hlavní ose stavby).

Charakteristické rysy cibulové střechy

Název střechy je odvozen od jejího cibulového tvaru, vyznačujícího se v příčném řezu výrazně kruhově nebo elipticky vypuklou částí přecházející plynule v horní vydutou část následovanou více či méně vysokým a subtilním kuželem nebo jehlancem završeným kulovou nebo mnohobokou makovicí s jednoduchým či dvojitým křížem. Cibule zpravidla vyrůstá z dolní a nespojitě navazující kónicky vyduté části, přičemž střídání vydutých a vypuklých ploch hraje určující roli v celkovém tvaroslovně barokním architektonickém výrazu.

Konstrukce cibulové střechy

Vnitřní konstrukce cibulové střechy je sbíjená z prken a trámků s dřevěným bidlem ve vrcholu. Zvonicová věžička nad kostelem, ukončená cibulovou střechou krytou plechem a završenou makovicí s křížem.

Lucerna jako součást cibulové střechy

Nad nebo pod cibulovou bání je zpravidla umístěna lucerna se zvonovými otvory, často tvořená v horní části vyřezávanými prkny. Lucerny situované nad cibulovými báněmi jsou podstatně menšího rozměru než lucerny tvořící základnu cibulového zastřešení. Zvonové otvory slouží snadnému šíření zvuku od pohybujícího se zvonu a jsou za tímto účelem ponechány zcela volné nebo opatřeny pouze dřevěnými žaluziemi. U věží se dvěma cibulovými báněmi je lucerna zpravidla umístěna uprostřed věžového zastřešení.

Příklady použití cibulové střechy s lucernou

Karlův stánek má osmiúhelníkový půdorys, je přízemní se zděnými sloupky s římsovitými hlavicemi, které nesou střechu s lucernou a cibulovou stříškou. Karlův stánek byl naposledy obnoven v roce 2006, kdy dostal objekt současnou barevnost. Poslední rekonstrukce Karlova stánku byla dokončena v roce 2015, kdy byl této budově navrácen její historický vzhled. Citlivě byla obnovena původní barevnost detailů, nejvýraznější změnou je obnova původní barevnosti střechy.

Čtěte také: Výhody valbové střechy

Západní část kaple je ukončena jehlancovou, mírně stanově prohnutou střechou krytou eternitovými šablonami. Ze seříznutého vrcholu střechy vyrůstá hranolová sloupková lucerna s otevřenými prostupy. Završení tvoří šindelem krytá menší cibulová střecha s jehlancovou základnou, střecha přechází do kulovité makovice a plochého kříže.

Typologie střech

Podle sklonu, tvaru, půdorysu, konstrukce a krytiny rozlišujeme níže uvedené typy střech doplněné stručnou charakteristikou.

  • Plochá střecha: Sklon střešních rovin 0 až 5°. Střešní úprava stropu nad nejvyšším podlažím, s minimálním sklonem nezbytným pro odvod dešťové vody. Vyskytuje se u novostaveb, sídlištních objektů a jinde. V tradičním stavitelství byla zastoupena jen u primitivních přístřešků pokrytých slámou, rákosem, větvemi apod.
  • Sklonitá střecha: Sklon střešních rovin do 45°.
  • Sedlová střecha: Tvoří ji dvě šikmé roviny, které se protínají ve hřebenu střechy a vycházejí z okapů (zpravidla delších stran půdorysného obdélníku). Na kratších stranách je uzavřena štíty. Sedlová střecha je příznačná hlavně pro kolonizační horské kraje a jako mladší prvek se vyskytuje také v oblastech zděné architektury.
  • Nízká sedlová střecha: Sklon velmi nízký, o výšce rovné zhruba jedné pětině rozponu. Je typická pro lidovou architekturu ve středomořské oblasti (Itálie apod.), k nám zasahuje okrajově na Šumavu (Dobrá, Volary) ve formě alpského domového typu.
  • Strmá sedlová střecha: Sedlového tvaru o sklonu obou rovin 45°; má tedy vrcholový úhel u hřebene 90° a její výška je polovinu rozponu (v : l = 1 : 2). V naší lidové architektuře je sklon 45° nejčastější.
  • Křížová střecha (rovné hřebeny): Pronik dvou sedlových střech o stejné výšce hřebenu. Vyskytuje se např. u hanáckého domu s žudrem.
  • Křížová střecha (různé hřebeny): Vzniká pronikem dvou sedlových střech o nestejné výšce. Vyskytuje se např. u hanáckého domu s žudrem a opavského domu s „počinkou“.
  • Valbová střecha: Má okapy na všech čtyřech stranách a je tvořena zpravidla čtyřmi plochami, které se protínají ve čtyřech nárožích a vodorovném hřebenu. Vyskytuje se u lidových staveb ve starých sídelních rovinných oblastech ve východní části naší republiky (zejména jižní Morava) a na Slovensku. Na našem území představuje starobylou formu, která byla kdysi patrně spjata s konstrukcemi krovu s hřebenovou vaznicí a slaměnou krytinou.
  • Polovalbová střecha: Přechodná forma mezi střechou valbovou a sedlovou. Od valbové střechy se liší tím, že u ní vzniká pološtít. Vyskytuje se v jihozápadních Čechách, na Svitavsku, ve střední a na jihovýchodní Moravě a jinde.
  • Pultová střecha: Je tvořena jednou nakloněnou rovinou; má pouze jeden okap. Hřeben je podpírán stěnou. Vyskytuje se na menších hospodářských stavbách (chlívky, kolny, kurníky, včelíny, udírny), na nouzových obydlích a různých přístavcích.
  • Mansardová střecha: Podlomená střecha, jejíž každá plocha je tvořena dvěma rovinami v nestejném sklonu (název podle francouzského architekta Mansarta). Na vesnických staveních se vyskytovala zřídka, většinou jen u panských a farních budov. V prostředí maloměsta doloženy mansardové střechy rovněž na stavbách škol.
  • Kuželová střecha: Střecha ve tvaru kužele, majícího kruhovou základnu. Vyskytuje se např. u větrných mlýnů holandského typu.
  • Jehlanová střecha: Střešní konstrukce ve tvaru jehlanu. Vyskytuje se u menších hospodářských staveb (oboroh aj.), na věžích a zvonicích.
  • Stupňovitá střecha: Střecha krytá doškem vázaným zastřiženými konci dolů, čímž se dosahuje charakteristické stupňovitosti. Vyskytuje se hlavně na východním Slovensku. U nás jsou v oblasti výskytu doškové krytiny (jižní Morava) stupňovitá jen nároží těchto valbových střech.
  • Víceboká (mnohoboká) střecha: Vyskytovala se u polygonálních stodol.

Mansarda

Místnost vestavěná do mansardové střechy, podstřešní místnost (půdní světnice). Zdaleka nejčastější je u rozměrných barokních paláců, jejíž hloubka by v případě sedlové nebo valbové střechy vyžadovala dlouhé krokve.

Přístřešek

Konstrukce omezující prostor shora, popř. zčásti ze stran, avšak neuzavírající jej zcela. Přístřešky se uplatnily zejména pro hospodářské využití, případně jako ochrana v oblastech s drsnějšími klimatickými podmínkami.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Čtěte také: Více o dřevěných konstrukcích střech

tags: #cibulova #strecha #s #lucernou

Oblíbené příspěvky: