Cihlové zdi na zahradě: Funkčnost, estetika a inspirace

Zídky a zdi jsou důležitým prvkem zahradního prostoru a zahradní zídky zpestřují prostor zahrady a dokonale ladí s rostlinami. Obvykle je stavíme z funkčních důvodů, například když chceme oplotit pozemek, rozdělit vnitřní prostor zahrady nebo když sklon terénu způsobuje erozi půdy či sesuvy, aby se podepřely masy zeminy. Můžeme také postavit zeď, která odřízne část svahu, čímž ho zkrátí a lépe využije prostor. Za ocenění však stojí i estetická stránka těchto staveb. Zahradní zeď lze postavit z kamenů, cihel nebo prefabrikovaných betonových prvků. Zahradní stěny dodávají kompozicím rostlin charakter. Pokud je postavíte podle osvědčených zásad, mohou vydržet mnoho let.

Výběr materiálu pro zahradní zeď

Materiál, ze kterého zahradní zeď postavíte, může ovlivnit vaše rostliny. Pískovec a vápenec jsou teplejší než žula, takže se na nich a v jejich okolí budou lépe cítit druhy, které milují teplo. Na druhé straně vápenec vylučuje z půdy alkalizující látky.

Cihlové zahradní zdi

Oblíbené jsou také cihlové zahradní zdi. Mezi výhody cihlových zídek patří schopnost zadržovat teplo a živiny pro rostliny. Klinkerové vypadají úhledně, čistě a vydrží beze změny mnoho let. Klinkerové cihly jsou odolné vůči dešti, slunci, mrazu a větru a také vůči mechanickému poškození. Lze je také snadno očistit od bláta a prachu vodou a od olejových skvrn nebo vápenných výkvětů pomocí specializovaných komerčně dostupných přípravků. Cihly z nich vypadají nejlépe v zahradní části pozemku.

Staré cihly z bouraček

Rustikálně působí zdi a zídky ze starých cihel z bouraček (lze použít i nové s umělou patinou). Staří zedníci tvrdí, že stará cihla drží lépe než nová. Jsou vhodné zejména v případě, že chcete navodit nostalgickou atmosféru, protože poměrně rychle tmavnou a drolí se (nejsou odolné proti mrazu). Díky tomuto zrychlenému stárnutí dokonale „vrostou“ do zahrady. Staré cihly z bouraček jsou levnější, ale naprosto souhlasím s p. Vysloužilem, jen pokud bude zeď omítnutá. Pokud zeď nebude omítnutá, staré cihly bych nepoužil. Není to ani pěkné, ani dlouhodobě trvanlivé. Staré cihly můžou být prolezlé anorganickými solemi, zejména pokud původní stavba byla vlhká. Některé staré cihly byly páleny pro neomítané zdi - pro typické německé stavby, třeva červený kostel v Brně nebo tělocvična pod hradem. Obyčejná cihla však není střešní taška a není vyrobená, aby odolávala povětrnosti. Cihly jsou ryze přírodní materiál a jejich použití lze doporučit i z ekologického hlediska. Pozvolna podléhají času a mohou se drolit, jejich hrany se zaoblují. Tato přirozená patina pak ještě umocní efekt cihlových staveb. Odlomené kousky cihel se pak stanou přirozenou součástí zahradního substrátu. Rozbité cihly, které neposlouží při stavbě, můžeme rozdrtit a použít podobně jako štěrk. Díky hezké oranžové barvě se hodí na povrch záhonků buď samostatně, nebo smíchané se štěrkem v poměru 1:1.

Betonové zídky a palisády

Firmy vyrábějící betonové bloky a desky často nabízejí také prefabrikované bloky nebo tvarovky pro zdění. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům. Betonová zeď nebo zídka plní stejnou funkci jako kamenná zeď a zároveň zabírá méně místa, což je důležité zejména při úpravě malého pozemku. Zejména na prosluněných zahradách s dostatkem volného prostoru nevypadá betonová zídka ani zeď vůbec špatně. Chce to ale místo standardního bednění použít třeba vlnitý laminát nebo vytvořit bednění z hrubých prken, abychom docílili pohledově zajímavějšího povrchu. Zídku lze vyskládat i z betonových tvárnic včetně těch s vymývaným povrchem. Tvárnice mohou být i duté s možností vysypání zeminou a osázení. Palisáda působí mnohem vzdušněji, protože je štíhlejší než kamenná zídka, a přitom má stejnou pevnost. Volíme ji jako alternativu ke výstavbě vyšších zdí, které by na pozemku rušily svou monumentalitou. Palisádu lze vybudovat z dřevěných kůlů či pražců, z kamenných tefritových a čedičových sloupků, ale i z betonových sloupků a betonových tvárnic. Palisáda musí být dostatečně hluboko zakotvená v zemi. Její prvky se vzájemně propojují skobami, šrouby, kovovou tyčí nebo zádlaby.

Čtěte také: Moderní řešení pro váš dům

Gabiony

Ve velkých zahradách se dobře vyjímají drátěné koše naplněné kamením - tzv. gabiony. Gabiony se uplatňují při ochraně a zpevnění rozsáhlých svahů. Lze z nich však vystavět i zeď kolem zahrady. Jejich výhodou je propustnost a jistá pružnost. Zásadní význam má výplň gabionů. Mohou to být větší úlomky žuly, čediče, křemence nebo dolomitu, ale i jemnější štěrk nebo oblázky. Kombinací více plniv je možné jednolitou gabionovou zeď zpestřit decentním vzorem odlišné barvy. A pokud kameny v koši prosypeme zeminou, dají se gabiony osázet keři nebo skalničkami.

Konstrukce cihlové zdi

Cihlová zeď se skládá z prvků (kamenů nebo cihel) spojených cementovou nebo vápennou maltou. Stojí na betonovém základu 20-80 cm hluboko v zemi. Platí pravidlo, že čím vyšší je zeď a čím soudržnější je půda, tím hlubší by měly být základy. Na špatně propustném podloží je třeba pod základ položit vrstvu zhutněného hrubého štěrku nebo štěrku, aby se zajistilo dobré odvodnění. Pokud je stěna dlouhá, provede se každých několik metrů svislá dilatační spára (rovněž procházející základem). Tím se zabrání praskání tuhé konstrukce stěny. Mezi stěnu a podpíraný svah by měla být položena drenážní vrstva z hrubého štěrku nebo podsypu, zejména pokud je půda málo propustná (zmírní se tak škodlivé účinky vody stékající po svahu na stěnu). Ve spodní části drenážní vrstvy musí být po celé délce zdi položeny drenážní odtoky, které zachytí vodu a odvedou ji do absorpční komory nebo před líc zdi (v druhém případě by měly být 15 cm nad zemí instalovány plastové odtoky nebo kovové trubky, případně by měly být při zdění ponechány mezery mezi kameny). Samozřejmostí je vrchní věnec, tím tu zeď zpevníte. Na zdění a omítání bych osobně použil výrobek unimalt + písek. Né nějaký bahnitý ale ostrý. Nezapomeňte na izolaci mezi základem a zdí. A taky na dostatečnou hloubku základu.

Suché zdivo

Suché zdivo je tvořeno kameny kladenými bez malty. Pro jeho stavbu zvolte zploštělé kameny, nejlépe se dvěma plochami víceméně rovnoběžnými a třetí k nim kolmou. Tak se vám budou díly lépe skládat dohromady. Měly by ležet tak, aby se v po sobě jdoucích řadách svislé mezery mezi nimi vzájemně míjely, a pokud se spojují, nemělo by to být ve více než dvou vrstvách. Konstrukce bude stabilnější, pokud kameny položíte s mírným sklonem směrem k podloží. Při stavbě suché zídky je nutné - pro spojení konstrukce se zemí - položit každých několik desítek centimetrů napříč každou řadou dlouhý a plochý kámen tak, aby se jeho jeden konec (vyčnívající za líc zdi) zabořil do země. Strukturu suché zdi lze zpevnit spojením části kamenů maltou (umístěnou tak, aby nebyla vidět) nebo - pokud podpírá svah nebo obklopuje vyvýšené lůžko - pokrytím povrchu ve styku se zemí maltou. Suché stěny do výšky 50 cm nepotřebují základy. Stačí, aby nejnižší vrstva kamenů v zemi byla z poloviny zakryta. U vyšších stěn by se pod ně měl položit podklad ze zhutněného štěrku nebo drceného kamene nebo 20-30 cm betonového základu. Pokud mezery mezi kameny vyplníte zeminou, vytvoříte dobré podmínky pro růst mnoha skalniček. Takové stěny osázené rostlinami (tzv. suchá zídka).

Opěrné zdi

Čím větší je výškový rozdíl, tím větší je tlak zemních mas za stěnou. Málo soudržná zemina působí na stěnu větším tlakem než zemina soudržná, protože se snadno sesouvá. Nosná konstrukce proto musí být pevná a odolná vůči působícím silám. Opěrné stěny do výšky přibližně 100 cm si můžete postavit sami. Pokud naopak chcete stěnu, která bude mít značnou pevnost, a přitom bude poměrně úzká, může být vyrobena ze železobetonu. Při pokládání betonové směsi je důležité ponechat u paty stěny otvory pro odtok vody z drenážní vrstvy. K tomuto účelu lze vložit trubičky (kovové nebo plastové).

Stavba cihlové zídky krok za krokem

Plánování a povolení

Než začnete stavět opěrnou zeď, nejprve vše pečlivě naplánujte a navrhněte celou konstrukci. Dobře zpracovaný návrh vám usnadní samotnou výstavbu a zároveň pomůže správně naplánovat rozpočet. To oceníte hlavně tehdy, pokud plánujete větší zeď - vyšší náklady pak díky promyšlenému plánu lépe zvládnete a méně zatížíte domácí rozpočet. Obecně lze bez vědomí stavebního úřadu zhotovovat drobné stavby kolem rodinného domu. Zpravidla se jedná o opěrné zdi do výšky 1 metru nebo oplocení do výšky 2 metrů. Tedy za předpokladu, že nehraničí s pozemní komunikací či veřejným prostranstvím. Opěrné zdi do výšky 1 metru lze obvykle postavit svépomocí, ale vyšší stavby mohou vyžadovat konzultaci se statikem. Konstrukce vysokých opěrných zdí může být problematické postavit svépomocí. Stanovení rozměrů je důležité, protože konstrukční parametry zídky závisí na výšce.

Čtěte také: Cihlová dlažba: Od výroby po pokládku

Příprava terénu a základy

Po dokončení plánovací fáze začínáme s přípravou terénu. Dobrá příprava terénu, tedy základ pro stavbu opěrných zdí, je zárukou, že konstrukce později nepraská ani se nezřítí a bude funkční. Na začátku bude důležité odstranit rostliny, kameny a další překážky z místa, kde bude zeď postavena. Dalším krokem bude vykopání základů do hloubky minimálně 50 cm - konkrétní hloubku přizpůsobte výšce plánované zdi. Tento výkop vytvoří pevný základ, který zajistí stabilitu celé konstrukce, zejména pokud pracujete v oblasti s nestabilní půdou. Stabilní základ je rozhodující pro životnost opěrné zdi. Dno výkopu by mělo být pokryto vrstvou drceného kamene o tloušťce přibližně 10 cm, které by měly být následně zhutněné. Na připravenou vrstvu nalijeme beton o tloušťce alespoň 15-20 cm. Betonový základ by měl být navržen podle velikosti a zatížení zdi, což znamená, že u vyšších zdí může být potřeba silnější základ a kvalitnější beton. Výztuž (ocelové tyče, kari síť) zvyšuje pevnost betonu a snižuje riziko vzniku trhlin. Výztuž by měla být správně položena ve spodní třetině betonové vrstvy.

Zdění a malta

Samotné zdění musí začít až po dokonalém vyzrání základového betonu. Normy uvádějí, že plná zatížitelnost betonu je po 28 dnech, ale v případě základu pro nízkou zídku je možné pustit se do práce dříve. Podélně položené cihly bylo nutné provázat s vnitřním betonem. Zde byla vždy po třech podélně položených cihlách položena jedna cihla napříč. To slouží nejen jako vazba vnější řady cihel, ale později se o příčně položené cihly opřelo bednění pro litý beton. Před zahájením betonování bylo třeba přihrnout bednění zeminou alespoň do ¾ výšky, aby zapravený beton bednění nezdeformoval. V tomto případě byla pro bednění použita OSB deska, kterou se majitel rozhodl neodstraňovat a ponechal ji jako součást zídky. Ke zdění se používala malta pro lícové zdění, která se prodává v pytlích jako již namíchaná směs. Malta se může namíchat tradičně smícháním vápenocementové malty na zdění v poměru: 4 lopaty písku, 1 lopata vápna a 1 lopata cementu, nebo lze vsadit na modernější způsob a použít již namíchanou suchou maltovou směs, která se pouze "zadělává" vodou. První vrstvu malty nanášíme přímo na drenážní vrstvu. Použijeme zednickou lžíci a jednoduše drenážní vrstvu maltou zakryjeme. Špičkou lžíce maltu lehce uhladíme do stran a podélně, aby vznikla jednolitá souvislá vrstva. Do malty založíme první řadu cihel. Mezi jednotlivými cihlami musíme nechat místo na spáru zhruba na šířku našich prstů. Než začneme zdít druhou řadu, je potřeba vyplnit spáry maltou. Aby nám přebytečná malta nevypadávala oběma okraji ven, stačí dopředu a dozadu přiložit třeba rovný odřezek z prkna a do spáry napěchovat maltu. Potom opět po celé délce řad cihel naneseme vrstvu malty a začneme zakládat druhou řadu. Neustále kontrolujeme rovinu horní i boční pomocí vodováhy. Pokud nám konec řady nevyjde na celou cihlu, jednoduše jí rozpůlíme zednickým kladívkem, je možné také použít úhlovou brusku s kotoučem na beton. Pokud zakončujeme řadu půlkou cihly, další řadu začínáme také půlkou, aby nám zídka správně tzv. "vazovala". Během výstavby zídky se můžeme rozhodnout, jestli chceme, aby použitá malta barevně odpovídala použitému materiálu, nebo aby s ním kontrastovala. Záleží na tom, jakého výsledku chceme docílit.

Zakončení zídky (Límec z cihel)

Zakončení zídky je možné několika způsoby, například koupenými betonovými tvarovkami. Tady však byla zídka zakončena nastojato položenými cihlami, takzvaným límcem, který byl o 2 cm předsunut před čelo zídky. To je u nižších cihlových zídek asi nejčastější způsob zakončení a patrně také nejhezčí. Stejným způsobem, tedy z nastojato položených cihel, byly vybudovány i schody na zahradu. I ty sedí na betonovém základu. Vzdálenost cihel od sebe se dá během zdění poměrně přesně opakovat podle šířky spárovačky. Vytvořit límec zídky z nastojato položených cihel vyžaduje trochu víc trpělivosti a pečlivosti, především při následném spárování mezer mezi cihlami. Pro spárování (v zednickém slangu pantlování) lze vyrobit přípravek ze dvou prkének a dvou obdélníkových plechových destiček, který pomůže ke snazšímu, a především čistšímu zapravení lícové malty do spár.

Využití cihel v zahradě a jejich estetické aspekty

Cihlové zdi jsou krásné samy o sobě, hodí se k moderním i starobylým romantickým úpravám. Zídky v zahradách poslouží k elegantnímu rozčlenění zelených ploch a jsou i výrazným výtvarným prvkem. Cihly jsou skvělý materiál. Můžete z nich postavit romantické altány a zahradní domky, příjemně působící zídky i cestičky. Stačí i ty z druhé ruky. A co se odrolí, přihodíte na záhon. Zahradní stavby z cihel, např. altánky nebo zahradní domky navozují romanticky nostalgickou atmosféru staroanglických zahrad a díky barvě působí hřejivě. Z cihel lze stavět velmi jednoduše, dobře se z nich budují i zdi a zídky. Vyšší, obvodové cihlové zdi poskytují příjemné pozadí zahradní výsadbě. Dobře se před nimi vyjímá trvalkový záhon, zahradní posezení a loubí. Jsou výrazným stylotvorným prvkem, krásně propojují prostor zahrady. Cihly můžeme použít i na zahradní cestičky, schody a podpěrné sloupky k pergole i na okrasnou zídku. Není však dobré kombinovat je s jiným materiálem, v jednoduchosti je krása. Cihlová dlažba není jen obyčejným pochozím materiálem; je to estetický prvek použitelný do venkovních i vnitřních prostor domu. Cihlová dlažba přináší do prostoru nejen odolnost, ale i nadčasový a jedinečný vzhled. V nabídce jsou různé rozměry a barevné provedení - od tradiční cihlové barvy až po šedou, žlutou a černou. Díky výběru tvarových a rozměrových variací nabízí mnoho možností vazby, jako je běhounová, bloková, diagonální nebo lineární vazba. Ideální pro interiéry v industriálním, řeckém nebo toskánském stylu. Cihlová dlažba vytváří atmosféru autentičnosti a krásy. Dlouhá životnost a přírodní vzhled každé dlaždice přinášejí jedinečnost každého kusu. Dlažbu je možné pokládat velmi variabilně, protože pohledová je každá strana. V zahradách formálnějšího rázu (například japonská zahrada) se dobře uplatní hladká, strohá, bíle omítnutá zeď lemující jejich obvod. Nízké zídky v takovýchto zahradách nejsou obvyklé a většinou ani vhodné. S přírodní, uvolněnější zahradou harmonují zídky nebo obvodové zdi z hruběji opracovaného kamene, v jejichž spárách se časem spontánně uchytí mech a sleziníky. Mezery můžeme také vyspárovat jílovitou zeminou a osázet netřesky, zvěšincem nebo dymnivkou žlutou.

Rostliny a doplňky pro cihlové zdi

Plochy zdí jsou ideálním tvůrčím materiálem, plochou, kde můžete uplatnit svoji fantazii a kreativitu. Zeď podle jejího charakteru můžeme doplnit nejrůznějšími dřevinami a dekoračními předměty. Z rostlin jsou samozřejmě vhodné popínavé druhy, ale nemusíme jimi nutně pokrýt celou zeď. Mnohem zajímavěji vypadá, jsou-li jen na části zdi. Kromě popínavek, které rostou přímo na zdi, použijeme i trvalky a nejrůznější dřeviny, které předsadíme do popředí zdi. Mnohé dekorační prvky můžeme postavit vedle zdi nebo umístit přímo na ní. Na zdi se velmi dobře vyjímají zrcadla, poličky, obrazy apod. Před zeď se dají působivě naaranžovat zajímavé nádoby, židličky nebo kameny. Zdi dobře doplní i zajímavá plastika nebo zrcadlo. Cihlové zdi se skvěle doplňují s popínavými růžemi. Cihlové terasy je vhodné doplnit květinami, které vysazujeme do nádob, jež vzhledem s cihlami barevně ladí. Přirozeně se k nim dobře hodí terakota, z ostatních materiálů kov, dřevo, v některých případech i moderní laminátové kontejnery. K cihlovým prvkům velmi dobře pasují modré a fialové květiny. Klasickou barevnou kombinaci s cihlami tvoří růže, šanta, levandule, šeřík. Pro stinnější partie zahrady budou dobrou volbou hortenzie a barvínek. Vhodnou doprovodnou zelení jsou hosty, dlužichy a kapradiny. A stejné barvy se budou vyjímat i jako lemy cihlových cestiček. Na vršek zídky lze postavit květníky s balkónovkami - petúnie, muškáty či surfinie -, a nenuceně tak dodáme zahradě hravost a potřebnou barevnost bez trvalých výsadeb. Vyvýšený záhon u cihlové zdi je malý kouzelný trik pro každého, kdo chce pěstovat květiny, bylinky, zeleninu nebo ovoce - a přitom ušetřit místo. Perfektní řešení pro zapomenuté kouty zahrady i městské záhony. Ale pozor! Zemina naložená až na zeď může časem zlobit - vlhkost si najde cestu a kořeny umí být pěkně vlezlé. Řešení? Chytrá bariéra mezi zeminou a zdí. A jestli chcete mít úplný klid, dejte záhon o kousek dál - ideálně 30 až 60 cm od zdi.

Čtěte také: Od Laurin & Klement k okřídlenému šípu

Cihlové cesty a dlažby

Cihly jsou všestranným materiálem, který lze využít v mnoha zahradních projektech. Přináší trvanlivost, krásný vzhled a mohou přidat jedinečný charakter vaší zahradě. Cihlové cesty jsou skvělým způsobem, jak propojit různé části zahrady a zároveň přidat rustikální a přírodní atmosféru. Začněte tím, že vytyčíte trasu cesty a odstraníte nadbytečnou vegetaci. Poté připravte podklad z písku a štěrku, abyste zajistili pevný a rovný základ. Položte cihly ve vytyčeném vzoru, až vytvoříte kompletní cestu. Cihly z demolic jistě nejsou nejtrvanlivějším materiálem, který lze použít na dlažbu. Jeho měkkost a náchylnost k proměnlivým povětrnostním podmínkám způsobují, že je nutné si před zahájením stavby vše dobře rozmyslet. Jako mnohem trvanlivější se jistě osvědčí betonové dlažební kostky, žulové kostky nebo klinkerové cihly, které jsou vypalovány při vysoké teplotě, a proto jsou mnohem odolnější. Promenádu můžeme snadno položit sami, aniž bychom si museli najímat specializovanou firmu na pokládku dlažby. Navíc zde můžeme použít všechny cihly bez ohledu na jejich barvu a velikost. Taková rozmanitost dokonale zapadá do pestrobarevného prostředí zahrady domu. V neposlední řadě nemusí být povrch dokonale rovný. Vyhnete se tak rozpakům, když ve vzrostlé zahradě nebo na chodníku vedoucím k domu, který již splynul s okolím, uvidíte zbrusu nové dlažební kostky. Předem myslete na to, aby byl chodník správně skloněný. Proč je to důležité? Představte si přívalové deště: voda, která dlouho stojí na cihlové dlažbě, ji poškodí. Pokud plánujete obrubníky, bude celý povrch mnohem odolnější vůči času. Především zabraňují šíření dlažby do stran. V tomto případě se zdá být ideálním řešením umístit celé cihly svisle tak, aby mírně vyčnívaly nad zbytek konstrukce. Při této příležitosti je třeba myslet i na jejich řádné zpevnění (tj. například zasypání zeminou) z vnější strany. Cihly nelze pokládat přímo vedle sebe - je nutné dodržet mezeru 4-5 milimetrů. Jakmile je vše položeno, přichází na řadu obloukovitě důležité dokončovací práce. Na dlážděný povrch nasypte vrstvu písku, kterou je třeba pečlivě vmíchat do mezer mezi cihlami. Zalití všeho vodou může pomoci, ale pozor: nepřehánějte to, aby zátěž nezměkla! Písek nasypaný do trhlin zajišťuje větší stabilitu konstrukce. Zde se opět hodí zhutňovač, tentokrát vybavený neoprenovou deskou, která chrání křehkou cihlovou dlažbu před popraskáním. Důležité je, že šetrné zacházení s čerstvě položenou půdou bude účinnější.

Další využití cihel v zahradě

• Cihlový zídek: Může sloužit jako okrasný prvek nebo ohraničení zahrady. Pro stavbu cihlového zídka vyberte vhodné místo a vytvořte základový kamenný pás z betonu. Poté začněte vrstvit cihly na základovém pásu, použijte maltu na spojování jednotlivých cihel. Ujistěte se, že každá vrstva je vodováha a rovná.
• Ohniště z cihel: Cihly jsou skvělým materiálem pro vytvoření ohniště, které vám umožní užít si chladné večery v zahradě. Vytvořte malou plochu pro oheň a na ni umístěte cihly ve tvaru kruhu nebo čtverce. Pro větší stabilitu lze cihly položit na malou vrstvu písku. Uvnitř ohniště můžete použít kameny nebo štěrk, kterými vytvoříte základ pro oheň.
• Květinové zídky z cihel: Cihly mohou posloužit jako skvělý materiál pro stavbu květinových zídek. Vyberte si vhodnou délku a výšku zídky, kterou chcete postavit. Začněte stavět základový kamenný pás, a poté postupně vrstvíte cihly s malou vrstvou malty mezi nimi. Vytvořte několik otvorů na umístění květinových rostlin.
• Květinové záhony z cihel: Cihly lze také využít pro vytvoření květinových záhonů. Vyznačte obrys záhonu, vykopěte trávu a půdu do hloubky asi 15 cm. Položte cihly vedle sebe, abyste vytvořili záhon a zajistěte je maltou. Do záhonu můžete nasypat vhodnou zahradní zem a vysázet květiny podle vašeho výběru.
• Venkovní posezení z cihel: Pokud máte dostatek cihel, můžete si postavit venkovní plochu pro posezení. Připravte rovný povrch, položte cihly na podklad a zajistěte je maltou.
• Oddělovač trávníku: Odděluje záhon od trávníku. Ty z cihel vypadají úžasně.
• Vyvýšené záhony: Vypadají velmi pěkně. Jsou estetické a velmi variabilní.

Ať už se rozhodnete postavit cihlovou cestu, zídku, ohniště nebo květinový záhon, pamatujte na pečlivou přípravu povrchu a správné spojování cihel. S trochou kreativity a úsilí můžete vytvořit nádhernou zahradu plnou šarmu.

tags: #cihlové #zdi #na #zahradě #informace

Oblíbené příspěvky:

• jak vytvořit pohádkovou atmosféru v dětském pokoji
• Ochrana zakládací malty před mrazem
• Srovnání odvlhčovačů vzduchu a Ceresitu
• Trvanlivost obkladů a dlažeb
• Průvodce výběrem dlažby pro sloupky