PergolyŠtěrk pod základové pasy: Správné postupy a časté chyby při zakládání domu
Základ je zkrátka základ - bez něho se těžko obejdete. Nejčastější založení rodinného domu je stále, i přes možnosti alternativní, na betonových pasech. Pokud je únosnost základové zeminy nedostatečná, volí se založení domu celoplošné na tzv. základové desce. Tento způsob je o něco nákladnější než založení na pasech, umožní však rovnoměrné sedání objektu a eliminuje trhliny ve zdivu, vznikající nerovnoměrným sedáním objektu na základových pasech.
Příprava základové spáry
Samotný postup realizace základů začíná skrývkou ornice v ploše budovaného objektu. Radíme, uložte ji stranou, později se vám bude hodit na finální úpravu pozemku. V souladu s projektovou dokumentací se poté provádí vytyčení stavby. Podle vyznačeného obrysu základů se realizují výkopy základových pasů. Po výkopových pracích je pro dodržení projektovaných předpokladů nutné chránit základovou spáru a průběžně kontrolovat, zda zemina odpovídá geotechnickému průzkumu po celé ploše stavby.
V této fázi doporučujeme přizvat technický dozor, který zkontroluje stav tzv. základové spáry. V soudržných zeminách je nutné poslední vrstvu 0,1 m nad základovou spárou dočistit ručně (doslova vymést, aby na základové spáře nebyly žádné kusy zeminy). Je dále žádoucí neprovádět finální dočištění za mrazu, kdy hrozí nakypření zeminy. Základovou spáru je možné chránit i hubeným betonem, a samotné vylití pasů provést co nejdříve to půjde. Při špatné návaznosti jednotlivých kroků přípravy a betonáže vzniká časová prodleva, kdy hrozí, že se do výkopu začnou sunout stěny, což má za následek špatné navázání nebo nenavázání jednotlivých částí pasu.
Uložení inženýrských sítí
Co ovšem musíme bezpodmínečně vyřešit u všech typů podloží, jsou uložení inženýrských sítí, zejména kanalizace. Tu je třeba uložit tak, aby při její poruše nedošlo k podmáčení základů - a zapomenout nesmíme ani na revizní šachty a čištění. Prostupy pro následnou montáž kanalizace, napojení vody, elektřiny a další instalace umístěte dle projektu a před betonáží důkladně utěsněte. Po ošetření základové spáry proběhne na úrovni základové spáry montáž zemnící pásoviny, jejíž vývody nad úroveň základů navážou na budoucí napojení hromosvodu.
Podsyp základů štěrkem: Kdy ano a kdy ne?
Velice častým nešvarem laiků, ale také projektantů a odborné veřejnosti je základovou spáru zasypat vrstvou štěrku. Když se potom zeptáte, proč to dělají, nikdo vám relevantně neodpoví nebo klasicky odpoví „protože se to tak dělá“, „viděl jsem to u souseda“, „vždycky se tam dává štěrk“. Podsypávání základů štěrkem se v jistých podmínkách skutečně dělá a pravým důvodem je snížení velikosti sedání základové půdy, respektive se vytvářejí tzv. štěrkové polštáře, kterými se dosáhne ve větší hloubce na takovou únosnost zeminy, která již požadované zatížení stavby přenese.
Čtěte také: postup osazování překladů z pórobetonu
Tloušťky takovýchto polštářů se provádějí nejefektivněji kolem 1,5 až 2,0 m a nelze s tím absolutně srovnávat nějaké „pocukrování“ základové spáry štěrkem. Dokonce lze pro zlepšení základové půdy navrhnout tzv. štěrkové pilíře, které sahají do několika metrové hloubky do zeminy, která je únosnější. Separaci betonu od zeminy zajistí podsyp těženým kamenivem (štěrk), ideálně frakce (tj. hrubosti) 16/32.
Kdy je podsyp štěrkem nepřípustný?
Podsypávání základových pasů je zcela nepřípustné, pokud není správně navrženo a provedeno. Stojí to peníze, čas a práci navíc. Proč? V jemnozrnných zeminách si podsypem vytvoříte na stavbě mezerovitou strukturu a na dně, kde dochází k přenosu zatížení do zeminy, riskujete, že se tam dostane voda a může jí být dle mezerovitosti štěrku docela hodně. Tím, že voda nemá kam odtéct (soudržná zemina), zůstane pod základem a postupně a velmi pomalu se vsakuje do zeminy pod základovou spárou a snižuje její únosnost, a to rozbřídáním vrstvy zeminy pod štěrkem. Vědomě si tedy přivedete vodu pod základovou spáru. Špatně zvolená frakce a nezhutněný štěrk může mít za následek zvětšení sedání, tedy pokles základů. Rovněž zemnící pásek uložený na štěrku bude mít velmi sníženou předávací plochu (správně má být plně obalen betonem).
Drenáž okolo základů
Provádět drenáže okolo nepodsklepených rodinných domů je ve většině případů naprosto zbytečné. Takováto stavba je chráněna hydroizolací proti zemní vlhkosti a vzlínající vodě. Nezbytnost je vytáhnout hydroizolaci min 0,3 m nad upravený terén a sice vytažením na soklové zdivo. Tímto chráníme sokl před odstřikující vodou a navátým sněhem, který samozřejmě bude tát a ohrožovat tak zdivo vlhkostí. Stavbu jsme tedy ochránili před zemní vlhkostí a splnili jsme tak základní podmínky pro její suchý provoz.
Základové konstrukce jsou vždy umístěny ve vlhkém prostředí a namáhány vzlínající vlhkostí. V případě nepropustných zemin (např. jíly) mají tendenci stavebníci i projektanti navrhovat a vkládat drenáž u nepodsklepených staveb. Opět to není doporučováno. Jednak si přivádíte vodu k základům a co je horší, často ji nemáte kam svést a vsakovat. Vůbec nejhorší je, když se základy zasypou i s drenáží a vsakování se řeší až později. Další logickou úvahou je, že pokud je v místě stavby nepropustné podloží, bude toto podloží pravděpodobně stejné i v jejím okolí. Vsakování tak stejně nebude fungovat a celou situaci jen zhoršíte. Naprosto nepochopitelná věc je, když stavebníci, ale i projektanti zasypou drenáž štěrkem až k rostlému terénu. Opět špatně - vytvoření řečiště pro přívod vody do drenáže, potažmo do základové spáry.
Kdy je drenáž potřebná?
Drenáž se navrhuje především pro snížení hydrofyzikálního namáhání stavby, jako pojistka v případě selhání hlavní hydroizolační vrstvy u podsklepených objektů a jako dodatečná ochrana stávajících staveb, u kterých došlo k poškození hydroizolace. Návrh je nutné provést odborně s příslušnými výpočty a zejména na základě hydrogeologického průzkumu k možnosti zasakování drenážních vod. Než se tedy do drenáže pro svůj dobrý pocit pustíte, zapřemýšlejte, jestli ji opravdu potřebujete a zeptejte se svého projektanta na to, proč ji navrhnul, kde bude voda odtékat, jaké bude její množství, jaká je dimenze drenáže a další otázky, které pokud projektant odpovědně navrhnul drenáž, nebude mít s odpověďmi problém.
Čtěte také: Klíč k odolné fasádě
Betonáž základů
Pokud plánujeme začít s betonáží základů, musíme již mít připravenou základovou spáru - nejen vyhloubenou, zaměřenou, ale také správně dočištěnou. Před samotným započetím betonáže je nutné zvážit, v jakém stavu máme stěny základové spáry. Pokud betonujeme v nesoudržném podloží, je třeba připravit bednění, které zajistí bezpečný a bezproblémový průběh prací na základech. Největším problémem u přípravy základových pasů je zajištění jejich stability svedením srážkové vody do vsakovací jímky.
Ta se zpravidla umisťuje vedle stavby - pokud to z jakýchkoli důvodů není realizovatelné, je třeba srážkovou vodu řešit akumulací a druhotným použitím na pozemku (např. k zalévání zahrady). Vsakovací jímka má zpravidla hloubku 2,5 metru a šířku 2 metry s cca 20 cm štěrku na dně a betonovou skruží. V tomto bodě je nejdůležitější, aby byl beton stejné kvality - je proto nejvhodnější jej objednat přímo z betonárny, kde bude kvalita v celém objemu zaručena výrobcem. Přichystanou spáru vylijeme betonem, zpravidla postupujeme od místa nejvíce vzdáleného k silnici nebo nejhůře dostupného až k místům silnici blízkým.
Vyztužení a ošetření betonu
Do první vrstvy betonu vložíme uložíme hotovou výztuž tak, aby ležela ve spodní třetině základu - výztuž v základů může a nemusí být, je to čistě věc projektu a statiky. Základové pasy nebývají vyztužené, a tak je mohou přerušit trhliny. Požadovanou únosnost podkladní betonové desky betonované mezi pasy zajistíme před betonáží vložením armovací sítě (ocelové sítě menšího profilu drátu), která ji zpevní. Beton upěchujeme, vyrovnáme latí a celou betonovanou plochu zakryjeme na alespoň 7 dní, abychom beton udrželi správně vlhký. V případě extrémního počasí je vhodné beton pravidelně kropit. Po vyhotovení základových pasů lze přejít k betonáži desky spojující základové pasy.
V některých případech lze velmi dobré houževnatosti betonové konstrukce dosáhnout využitím tzv. drátkobetonu, např. značky STEELCRETE. Ten tak může částečně nebo úplně nahradit výztužné ocelové sítě. V případě podkladního betonu nebo betonové základové desky lze výztužné sítě tímto produktem nahradit zcela. Ocelová vlákna se do čerstvého betonu přimíchávají již na betonárně a spolu s ním se dopravují na stavbu autodomíchávačem.
Použití drátkobetonu
Při realizaci základové desky se nejčastěji uplatňují betony s pevností C 25/30, tedy s krychelnou pevností v tlaku 30 MPa, které je třeba vyztužit armováním, např. kari sítěmi. Tento drátkobeton vyvinuli přímo technologové skupiny a v prodeji je pod obchodní značkou STEELCRETE®. V drátkobetonu obsažená vlákna navíc zlepšují soudržnost betonu v detailech konstrukce, především na hranách, a zabraňují opadávání betonu v okrajových částech. Pro základy domu je zpravidla využíván STEELCRETE s pevností C 25/30. Pro jednotlivé objekty se však navrhuje typ betonu a množství drátků individuálně. V případě podsklepených prostorů v rodinném domě je STEELCRETE využíván také pro realizaci tzv. „bílých van", tedy vodotěsné konstrukce umístěné pod povrchem země. Využití betonu s obsahem ocelových vláken zde umožňuje lepší přenos sil při namáhání konstrukce. Před betonáží by měl správné provedení prací zkontrolovat stavební dozor. Chyby při provádění základů se totiž mohou později vymstít, v extrémních případech může být narušena dokonce statika konstrukce domu.
Čtěte také: Pevná a odolná podlaha: Izolace
tags: #dávat #štěrk #pod #základové #pasy #informace
